Systém krizového řízení dodávek pitné vody subjektům technické infrastruktury Ing. Bc. Milan Lindovský, MBA, VAE CONTROLS Doc. Ing.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Systém hospodářských opatření pro krizové stavy
Advertisements

ZPRACOVÁNÍ STŘEDNĚDOBÝCH PLÁNŮ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI ÚZEMÍ
Prezentace společnosti B&C Dopravní systémy s.r.o. Společnost se zabývá aplikováním sofistikovaných metod využitelných pro poznávání, řízení a regulaci.
Kodex řízení evropské akvakultury FEAP. EIFAC – evropská komise pro sladkovodní rybářství (FAO) FEAP – federace evropských chovatelů ryb –( Federation.
Energetická bezpečnost regionu Workshop v rámci projektu Energetický Inovační Portál CZ-PL.
Útvar krizového řízení
Strojírenství zaměření Automatizační a robotizační systémy
TEORETICKÉ OTÁZKY BEZPEČNOSTI
Definování prostředí pro provozování aplikace dosud jsme řešili projekt v obecné rovině aplikace bude ovšem provozována v konkrétním technickém a programovém.
ÚČEL AUTOMATIZACE (c) Tralvex Yeap. All Rights Reserved.
Seminář „Extrémy počasí a jeho dopady na Jihomoravský kraj“
Energetický management jako nízkonákladové opatření k dosažení úspor
PDS - způsob předávání dat Operátorovi trhu Jednání s provozovateli LDS Miroslav Řehoř.
Koncepce environmentální bezpečnosti
© GI, konzultační a vzdělávací skupina OLOMOUC Vyhodnocení a zefektivnění procesů plánování sociálních.
Chytré sítě Smart grids.
Pojetí marketingu v neziskových organizacích. Marketing neziskových organizací Chartered Institut of Marketing: „Marketing je součástí procesu řízení,
VÝKON STÁTNÍHO POŽÁRNÍHO DOZORU
Organizační členění ÚO
VŠB - TU Ostrava, Fakulta Elektrotechniky a Informatiky Rozvoj RCM v elektroenergetice Ing. Jan Gala.
Vladimíra Henelová ENVIROS, s.r.o. Podrobnosti zpracování ÚEK dle zákona č. 406/2000 Sb., v platném znění, a Nařízení vlády č. 195/2001 Sb.
Krizové řízení Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na: - analýzu a vyhodnocení bezpečnostních.
Podpora a rozvoj komunikační infrastruktury ISVS Ing. Lubomír Moravčík
Úpravy Kodexu PS a DS Aktualizace žádostí FVE a VTE Materiál na jednání kulatého stolu dne
Energetický audit ve velkém průmyslovém podniku z pohledu zadavatele Ing. Petr Matuszek Seminář AEM Brno
Obec - jednotka PO zřizovaná obcí plk. Ing. Hynek Marák ředitel odboru IZS a služeb HZS Zlínského kraje říjen 2007.
„ Nové moderní nástroje práce organizátora veřejné dopravy“ Veřejná doprava je složitý systém zabezpečení dopravních potřeb obyvatel. Jeho efektivní poznávání,
Daně na energie z pohledu velkého odběratele paliv a elektřiny Ing. Petr Matuszek Seminář AEM/SVSE – Spotřební daně na energie Praha 27. listopadu 2007.
Stav otevření trhu a energetické legislativy v ČR z pohledu spotřebitelů a nezávislých výrobců Ing. Bohuslav Bernátek - ENERGETIKA TŘINEC, a. s. Brno -
Orbis pictus 21. století Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu.
1 Krizové řízení Seminář. Správa státních hmotných rezerv ústředním orgánem státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a státních.
Záchranné a likvidační práce a evakuace historicky cenných materiálů
Stav otevření trhu a energetické legislativy v ČR z pohledu spotřebitelů a nezávislých výrobců Ing. Bohuslav Bernátek - ENERGETIKA TŘINEC, a. s. Ostrava.
Typové diagramy dodávek – současný stav, praktická aplikace Ing
Předpokládaná funkčnost trhu s elektřinou v roce 2005 Ing. Miroslav Marvan Asociace energetických manažerů Praha 14. dubna 2004.
VAZBY MEZI ÚZEMNÍMI ENERGETICKÝMI KONCEPCEMI A UŽIVATELI ENERGIE.
10.listopadu 2003ČEA, Ing.Josef Bubeník Zákon o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie.
Kalkulační systém a jeho využití v řízení
Lokální distribuční soustavy – nejdůležitější zásady
Inovace výuky a její implementace v oborech Fakulty bezpečnostního inženýrstvíCZ.1.07/2.2.00/ Se zvyšováním technologické a technické úrovně průmyslu.
HACCP.
PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE 2016 – 2025 Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví Mgr. Alena Kubešová,
ŽIVELNÍ POHROMY A PROVOZNÍ HAVÁRIE Název opory – Direktivy SEVESO, zákon o prevenci závažných havárií a jejich význam Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Zajištění dodávky elektřiny pro hlavní město Prahu při mimořádných stavech v elektrizační soustavě pro konferenci: BEZPEČNOSTNÍ FÓRUM 2015 PRAHA
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA JIHLAVY DO ROKU 2020 VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A SOUSTAVU NATURA 2000.
Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Klíčové aktivity realizované v Pardubickém kraji Pardubice, dne
INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ POUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO MODELOVÁNÍ A SIMULACE KRIZOVÝCH SITUACÍ - T3 ING. JIŘÍ BARTA Operační program Vzdělávání.
© IHAS 2011 Tento projekt je financovaný z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR.
Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí provedených inspekcí práce za rok 2012 Mgr. Ing. Rudolf Hahn generální inspektor.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Dopravní politika ČR.
PROCESNÍ MODELOVÁNÍ AGEND VEŘEJNÉ SPRÁVY Rámcový návrh projektu.
Ing. Ivan Beneš Místopředseda Českého národního výboru pro omezování katastrof Místopředseda Výboru pro udržitelnou energetiku RVUR Člen Rady expertů,
Bezpečnost silniční a železniční dopravy Přednáška NÁVRH A VYHODNOCENÍ OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ NEHODOVOSTI Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Marcela Koubová. Dostupné z Metodického portálu ISSN Provozuje.
Letecká technika pro záchranné práce v IZS CZ.1.06/3.4.00/ Projekt je spolufinancován z Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj v.
Ekonomika malých a středních podniků Přednáška č. 8: Finanční řízení MSP.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Zákon o sociálním bydlení pohledem obcí a menších měst Ing. Radim Sršeň, Ph.D., 1. místopředseda.
Ústí nad Labem 4/2009 Ing. Jaromír Vachta
Chytrý Jihomoravský kraj ?
Integrovaný záchranný systém České republiky – Ústeckého kraje
DOMOVNÍ ROZVODY * přípojky nn *
Kompresní stanice Jirkov
Jištění kvality technologických procesů
Ústí nad Labem 4/2008 Ing. Jaromír Vachta
Kalkulační systém a jeho využití v řízení
Novela vyhlášky č. 428/2001 Sb..
Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor Strategie Ministerstvo dopravy
Kalkulační systém a jeho využití v řízení
Výroba elektrické energie - obecná část
Transkript prezentace:

Systém krizového řízení dodávek pitné vody subjektům technické infrastruktury Ing. Bc. Milan Lindovský, MBA, VAE CONTROLS Doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D., Fakulta bezpečnostního inženýrství, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Příprava na vznik mimořádné události Je nutné se na řešení možné mimořádné situace s dostatečným předstihem připravit. Dlouhodobým úkolem je nejen zvyšování kvality a spolehlivosti dodávek vody, ale také krizové plánování a návrh řešení i velmi složitých mimořádných situací. Jen díky využívání prostředků automatického řízení a monitoringu vodárenských výrobních a distribučních procesů toto lze.

Plán krizové připravenosti Po vzniku mimořádné události nebo krizové situace je vhodné pracovat vždy s předem připravenými variantami možných krizových situací. Mimo technických prostředků musí nyní každý provozovatel ze Zákona 240/2000 Sb. se změnou 430/2010 Sb. nebo v rámci havarijního plánování vypracovat plány krizové připravenosti v takovém rozsahu a náležitostech, aby byly plně kompatibilní s krizovými plány kraje a obcemi s rozšířenou působností. Termín: nejpozději do

Plán krizové připravenosti Pokud však je vodárenská společnost prvkem kritické infrastruktury: zásobování vodou z jednoho zdroje nejméně pro obyvatel úpravna vody s minimálním výkonem 3000l/s je povinna vypracovat plán krizové připravenosti nejpozději do ! Do této doby musí vodárenské organizace přizpůsobit své plány novému legislativnímu znění. Jestliže je prvek kritické infrastruktury členěn do více samostatných celků, může pro každý takový celek vypracovat dílčí plán, který je však součástí celkového plánu připravenosti celého subjektu.

Plány krizové připravenosti vodárenského subjektu Tyto plány by měli mít zpracovány na dobrovolné bázi všichni provozovatelé vodovodů pro veřejnou potřebu: z požadavků zákona na kritickou infrastrukturu pro řešení rozsáhlých havárií v rámci provozu VaK Těžko na cvičišti, lehko na bojišti! Optimálně vypracovaný plán krizové připravenosti má předpoklady podstatně zmírnit negativní dopady mimořádné nebo krizové situace na spotřebitele pitné vody.

Řízení krizových situací ve vodárenství V řízení provozu VaK je vhodné on-line monitorovat, vyhodnocovat a řídit následující procesy : kvalitu surové vody v povrchových nebo podzemních zdrojích, kvalitu vody v monitorovacích vrtech nebo vybraných profilech povrchových vod, proces úpravy vody, dobu zdržení vody ve vodojemech a potrubních rozvodech u a úroveň jejího zdravotního zabezpečení, proces distribuce vody ve vodovodní síti, včetně dálkového ovládání strategických technologických prků a armatur, aktuální stav hydraulické účinnosti vodovodní sítě ve vazbě na nouzové zásobování objektů kritické infrastruktury a vybraných odběrních míst požární bezpečnosti měst a obcí, bezpečnost objektů proti úmyslnému poškození nebo proti pokusu o znehodnocení (kontaminaci) vody.

Optimalizace vybavenosti VAK řídící technikou K těmto účelů slouží dnes ve všech vodárenských společnostech v ČR automatizované systémy řízení s dálkovými přenosy dat na centralizované dispečinky. Požadavky na ASŘ vodárenských systémů: Uživatelsky otevřené systémy Nezávislí dodavatelé zařízení – garážovým firmám Ověřené reference Spolehlivý provoz, minimální údržba

Monitoring a řízení procesů v krizových situacích Základní podmínkou pro úspěšné zvládnutí problematiky řízení vodárenských procesů, je schopnost účinně monitorovat celý proces od výroby vody až po dodávku konečnému spotřebiteli. Účinný monitoring a schopnost řídit v lokálním či dálkovém režimu vytváří předpoklady, že řízený systém bude schopen splnit mimořádně náročné podmínky za krizových situací. Cílem je zachování dodávek pitné vody a ochrana objektů vodárenské soustavy.

Nouzové dodávky pitné vody Nejdůležitější je zachování standardních nebo alespoň částečných dodávek pitné vody. Nesplnění toho předpokladu způsobí ve skutečné krizové situaci zcela nezvladatelné prostředí v oblasti nouzových dodávek pitné vody. Účinně lze chránit pouze objektové stavby různými technickými a monitorovacími prostředky. Distribuční systémy uvedenou možnost z důvodu své rozlehlosti nemají.

Základní schéma výrobně - distribučního systému pitných vod Pro posouzení a řešení dané problematiky je nutné vypracovat schéma celého vodárenského systému s vyznačením všech strategických bodů, které je nutné monitorovat a chránit v rámci standardního, nebo krizového stavu.

Zvýšení předpokladů zvládnutí mimořádné situace při nedostatku vody Redukce délky vodovodní sítě musí být vždy přímo úměrná hydraulické účinnosti jednotlivých vodovodních řadů a geografickému umístnění strategických spotřebitelů pitné vody. Vzor alternativní redukce vodovodní sítě při vniku mimořádné události

Povrchové nebo podzemní zdroje vody Vyřazení zdrojů vody z provozu má vždy negativní dopady na spotřebiště. K snížení rizika je vhodné sledovat minimálně následující informace: Aktuální stav hladiny surové vody ve vodárenské nádrži nebo recipientu Aktuální množství vody ve studni v závislosti na průběhu čerpání Provozní a poruchové stavy čerpadel a monitorovacích zařízení Stupeň zabezpečení objektu před poškozením nebo vniknutím osob Ukázka možností sledování vybraných technologických funkcí Při vzniku mimořádné události významně narůstá nejen potřeba aktuálních informací o zdrojích, ale i o současné hydraulické účinnosti distribučního systému. V plánech je nutné věnovat mimořádnou pozornost náhradním zdrojům vody a způsobům jejich aktivace v mimořádných podmínkách.

Zvýšení předpokladů zvládnutí mimořádné situace při nedostatku vody Další možností, jak zajistit po dobu nedostatku vody systému jejich nouzové dodávky, je přechodná redukce tlaku a po dohodě s HZS i určení nouzových odběrních míst požární vody. Dohoda musí zohlednit nouzové možnosti vodovodního systému především u výtokových stojanů a plnících míst. Pro tyto účely musí být vybráno nejen optimální místo, ale musí být také předem odzkoušeno, zda bude v nouzovém režimu dodávat požadované množství požární vody bez další ztráty hydro- dynamického tlaku vody. Znázornění požárního odběru v distribuční síti pitných vod Znázorněné odběrné místo na vodovodní síti neovlivňuje dodávku vody pro jiné odběratele a může sloužit nejen k přímým hasebním účelům, ale i jako plnicí místo pro mobilní techniku.

Proces sledování kvality vody v úpravně Důležitou úlohu má kontinuální sledování kvality vody v úpravnách a to zvláště při zhoršené nebo nestabilní kvalitě nebo kvantitě surové vody např. v důsledku kontaminace. Po dobu krize mohou být dle zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ostatní požadavky na jakost pitné vody odlišné od standardních. Schéma sledování úpravy surové vody na vodu pitnou

Hodnocení a sledování bezpečnostních a provozních hodnot ve vodojemech Ve vodojemech hrozí akutní kontaminace pitné v ody ať už úmyslná nebo nedbalostní, při větším poškození objektu a jeho technologického vybavení však i k narušení dodávek vody do distribučního systému. Pro snížení daného rizika je vhodné dálkově monitorovat a vyhodnocovat minimálně následující informace: Sledování přítoku a odtoku vody z VDJ a hodnocení doby jejího zdržení a čerstvosti Sledování teploty vody a následného řízení její obměny Hodnocení úrovně jejího zdravotního zabezpečení, popř. řízení její chlorace Kontrola bezpečnostních prvků před vniknutím do objektu (dveře, poklopy, pohybová čidla apod.)

Distribuční systémy pitných vod K nejcitlivějším částem výrobně distribučního systému patří zcela jednoznačně vodovodní sítě. Rizika sekundární kontaminace pitné vody zpravidla vznikají při haváriích a nedůsledném dodržování bezpečnostních zásad a provozních předpisů. Riziko nekontrolovaného šíření kontaminace pitné vody sníží především: On-line sledování a hodnocení množství realizované vody v distribuční síti, tlakových pásmech, jejích sekcích, nebo monitorovacích zónách Sledování, případné dálkové řízení funkce redukčních ventilů (noční, denní režimy), přečerpávacích nebo tlakových stanic a dalších technologických objektů Možnost dálkového ovládání strategických armatur na přivaděčích, páteřních řadech a vybraných místech rozvodné vodovodní sítě

Zvýšení předpokladů zvládnutí mimořádné situace při nedostatku vody V distribučních systémech je vhodné v rámci krizového plánování postupovat následujícím způsobem: Na základě trvalého sledování a analýzy množství realizované vody, vody fakturované a nefakturované, vyhodnotit hydraulickou potenciální účinnost vodovodní sítě při nedostatku pitné vody v distribučním systému (např. bilanční pásma) Stanovení slabých míst na vodovodní síti včetně posouzení jejich reálných technických parametrů, Vyhodnocení negativního vlivu systému, nebo jeho částí, na nouzové přímé dodávky vody vybraným subjektům kritické infrastruktury při mimořádné události velkého rozsahu Simulace vlivu na požární bezpečnost zastavěného území, hydrantovou síť, výtokové stojany a plnící místa včetně stanovení ověřených náhradních řešení V rámci krizového plánování, nebo zpracování plánů krizové připravenosti vypracovat a hydraulicky ověřit vybrané úseky vodovodní sítě nebo vodovodní řady, které budou sloužit pro potřeby nouzových služeb, výrobu potravin, zdravotní služby a náhradní odběrní místa požárních jednotek i při totálním nedostatku vody v systému Při výrazném nedostatku vody ve zdrojích ponechat v provozu pouze část řadů s minimálními skrytými úniky vody nebo řady bez těchto úniků. Dodávky vody využívat pouze pro subjekty kritické infrastruktury Pro občany zajistit nouzové dodávky pitné vody ve smyslu krizového zákona v množství 5 – 15 l/osobu a den, dle délky trvání krizového stavu

Zvýšení možnosti operativního řízení procesů na vodovodní síti Variabilní možnosti a operativnost řízení ochrany vodních zdrojů, procesů úpravy a distribuce pitné vody stále více závisí na automatizaci technických prostředků. Na úrovni řídícího procesu a možnosti rychlé reakce na velké množství provozních událostí velmi často závisí konečný výsledek. Při vzniku mimořádné události nebo krizové situace se nutnost dálkového sledování zabezpečení objektů před úmyslným poškozením a ovládání strategických armatur násobí. Schéma systémového řízení procesů výroby a distribuce vody

Závěr Provozovatelé i majitelé vodovodních sítí potřebují mít ke zvládnutí krizových situací nejen dostatečnou odbornou kvalifikaci, kterou vyžaduje zákon, ale i moderní technické prostředky, kterými mohou složité procesy řídit. Optimalizace řídících procesů ve vodárenství při zcela jistém zdražování pracovní síly a cen energie za čerpání surové vody je v následujících letech a zvyšujícímu se počtu mimořádných událostí nezbytná. Vzhledem k vyšším nárokům na služby zákazníkům a naplnění zpřísněných podmínek krizové legislativy, je nejvyšší čas u váhajících vodárenských společností zahájit realizaci nezbytných opatření pro řešení krizových situací s využitím nejmodernějších technických prostředků. Štěstí přeje připraveným!

Závěr Děkujeme za pozornost… …otázky?