Současné italské lexikum a jeho původ. Výpůjčky. Italská lexikologie – 2 Jan Radimský Filozofická fakulta JU, České Budějovice

Literatura k tématu Hamplová, S., Mluvnice italštiny, Praha, Leda, 2004, s. 370 a 395-402 (jen nejzákladnější informace). D’Achille P., L’italiano contemporaneo. Bologna, Mulino, 2003, p. 66-78. Dardano M., Trifone P., La nuova grammatica della lingua italiana. Bologna, Zanichelli, 1997, p. 565-575. (podrobně zejm. o výpůjčkách) Brožovský L., Anglický prvek v italském jazyce z pohledu současné italské lingvistiky. Praha, FF UK, Dizertační práce, 2009. Casadei F., Lessico e semantica. Roma, Carocci, DOPLNIT ROK, p. 128-135.

Původ současného italského lexika Jádro italského lexika pochází z latiny (=prajazyk) „Zděděná“ slova – parole ereditarie, p. di origine popolare Knižní slova – parole dotte Slova utvořená v italštině (neoformazioni) Výpůjčky z cizích jazyků

1. Parole ereditarie Prošla tzv. „lidovým vývojem“ (klasická latina – VGL – italština) Mohla si uchovat původní podobu: luna, terra, mare, poeta, vita, rosa... Častěji došlo k hláskovým změnám: mundus > mondo dominam > donna civitas > città

2. Parole dotte Neprošla lidovým vývojem, jde o novodobé výpůjčky z latiny (řidč. z řečtiny) – proto u nich nedošlo k hláskovým změnám typickým pro „lidovou“ cestu. lat. causa ↓ it. causa cosa

Parole dotte: příklad 1 (DISC) calido [cà-li-do] agg., s. lett. ◆ agg.   Caldo: «Calida è l'una, qual di fuoco acceso» (Monti) ◆ s.m.   Nel sign. dell'agg. [ETIM] dal lat. călidum; voce di tradiz. dotta rispetto a caldo □ sec. XIV

Parole dotte: příklad 2 (DISC) esempio [e-ṩèm-pio] ant. assempio, assemplo, assempro, esemplo, essempio, essemplo s.m. (pl. -pi), [ETIM] dal lat. exĕmplum, deriv. di exĭmere "prendere (ĕmere) fuori (ĕx)"; le var., di tradiz. dotta o semidotta (l'allotropo pop. è scempio2), rappresentano gradi diversi di aderenza al modello latino □ sec. XIV scempio1 [scém-pio] agg. (pl.m. -pi) 1  Semplice, non doppio: consonante s.; filo s. 2  ant. Dissennato, stolto 3  ling. Riferito a consonante breve in opposizione a consonante lunga o geminata (p.es. la r di caro è s. mentre in carro è geminata) [ETIM] lat. sĭmplum "semplice" con sovrapposizione di scemo □ sec. XIV scempio2 [scém-pio] s.m. (pl. -pi) 1  Atto di crudele violenza, strage [SIN] massacro, carneficina 2  fig. Rovina, deturpazione, guasto: lo s. del territorio, dell'ambiente; disastro, orrore: l'esecuzione sinfonica è stata uno s. [ETIM] lat. exĕmplum "esempio" quindi "strage esemplare"; voce di tradiz. pop. rispetto a esempio

- Ke statutu „parole dotte“ Složení it. lexika podle Dardana – Trifoneho (1997:566) je uspořádáno podle jiného klíče: Fondo latino Prestito linguistico Neoformazioni Procedimenti marginali (onomatopea, creazione ex nihilo, sigle) Do které kategorie řadí Dardano parole dotte?

3. Neoformazioni Slova, která vznikla v italštině podle italských slovotvorných pravidel Odvozená slova: scandalo > scandalizzare Složená slova porta + lettere > portalettere Periferní slovotvorné postupy

4. Výpůjčky Vznikají v důsledku jazykového kontaktu, prioritně z jazyků geograficky blízkých. Závisí na politických a kulturních vztazích, na prestiži daného jazyka. Z jazykového hlediska 3 typy Nepřizpůsobené: sport, jazz, lager Přizpůsobené: ascenseur (fr.) > ascensore Kalky formální: fine-settimana (week end), grattacielo, franco muratore, ferrovia sémantické: magazzino „skladiště“ > „časopis“ (angl.) aperitivo „otvírající“ > „aperitiv“ V italštině vedle výpůjček z cizích jazyků existují také výpůjčky interní – z italských nářečí.

Prestito integrato Integrace se týká pravopisu a/nebo výslovnosti (ta je do jisté míry přizpůsobená vždy) Mluvčí je nepociťují jako cizorodý prvek Běžně mohou mít flexi podle italských pravidel: ingaggiare (fr. engager), treno (angl. train)

Prestito non integrato Poznají se podle atypického zakončení (souhláska) nebo atypických kombinací hlásek / písmen: blu, computer, krapfen, kitsch, walzer, speck. Nemohou mít italskou flexi (zejm. plurál u jmen). Atypické kombinace grafémů (n-gramy) lze využít ve výzkumu pro vyhledávání výpůjček v korpusech – viz. Brožovský L. (2009:85), příklad pro angličtinu:

Výpůjčky – stupně integrace L. Guilbert (1975) uvažuje o mezistupních integrace výpůjček (mj. kritéria sociolingvistická...) Zajímavé kritérium: výpůjčka začíná být pociťována jako domácí (integrovaná), jestliže slouží jako derivační báze podle domácích slovotvorných pravidel scanner > scanerizzare

Prestiti di lusso vs. di necessità Tradiční kritérium italských lingvistů, dnes méně používané (cf. Dardano-Trifone, 1997:567) P. di necessità: do jazyka přichází nejen nová forma, ale i nový význam patata, caffè, tram, computer, airbag P. di lusso: přichází nový pojem pro něco, co už v daném jazyce je pojmenováno leader (capo), baby-sitter (bambinaia), week-end (fine settimana), flirt (breve relazione amorosa).

Pseudovýpůjčky - pseudoanglicismy Vypadají formálně jako anglicismy, ale v angličtině v dané podobě s daným významem neexistují. Brožovský (2009:41); hesla podle DISC : footing \ˈfʊtɪŋ\ voce pseudoingl., s.m. inv. ◆   Esercizio di allenamento prima di una gara, praticato da atleti di diverse specialità che consiste in corsa e marcia alternate effettuate su strada; per estens. pratica sportiva a carattere non competitivo che abbina marcia e corsa: praticare f. ogni mattina [ETIM] voce pseudoingl. entrata in it. dal fr., deriv. di to foot "andare a piedi" □ a. 1921 beauty case \ˈbjuti ˈkeiz\ voce pseudoingl., loc. s.m. inv.  Piccola borsa da viaggio per donna, a forma di bauletto per il trucco e la toeletta; in it. bauletto [SIN] nécessaire [ETIM] loc. pseudoingl., propr. "bauletto (case) per la bellezza (beauty)" □ a. 1960 recordman \ˈrɛkɔːdmən\ voce pseudoingl., s.m. inv. ◆   sport. Atleta che detiene un record [SIN] primatista [ETIM] comp. di record e man "uomo" □ a. 1905