Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PSYCHOHYGIENA Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Kumstát. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PSYCHOHYGIENA Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Kumstát. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací."— Transkript prezentace:

1 PSYCHOHYGIENA Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Kumstát. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál byl vytvořen v rámci OP VK 1.5 – EU peníze středním školám. VY_52_INOVACE_ prosince 2013

2 P SYCHOHYGIENA  Duševní hygiena neboli psychohygiena je nauka o tom, jak si chránit a upevňovat duševní zdraví a jak zvyšovat odolnost člověka vůči nejrůznějším škodlivým vlivům.  Psychohygiena je obor, který se zabývá rozvojem a podporou duševního zdraví. Využívá k tomu soubor opatření, postupů a poznatků o způsobu života, který umožňuje zachovat si psychosomatické zdraví.  Psychohygiena se zabývá tím, jak cílevědomě upravovat životní styl a životní podmínky tak, aby se nejen zabránilo nepříznivým vlivům, ale aby se co nejvíc uplatnily vlivy posilující naši duševní kondici, duševní rovnováhu.  Pomocí psychohygieny se člověk učí, jak předcházet psychickým obtížím. Pokud již nastaly, učí se je co nejlépe zvládat.

3 C ÍLE PSYCHOHYGIENY  Prevence psychosomatických a psychických nemocí.  Zachování pracovní výkonnosti či její zvýšení - vyrovnaný člověk se dokáže dobře koncentrovat na práci i odpočinek.  Udržení funkčních sociálních vztahů a jejich upevnění - člověk, který je duševně zdravý, kladně působí na své okolí, a také jej lépe vnímá.  Zvýšení subjektivní spokojenosti - vyrovnaný člověk tolik neprožívá negativní citová vypětí.

4 D UŠEVNÍ ZDRAVÍ  stav životní pohody  stav organizmu, kdy struktury a funkce jednotlivých částí psychiky (struktury a funkce umožňující duševní život) nejsou porušeny  optimální životní adaptace

5 Z ÁKLADNÍ KRITÉRIA DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ  podle M. Jahodové (Míček, 1986):  a) Postoj vůči sobě samému – uvědomování si své minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Schopnost sebeobjektivizace – čím objektivněji a realističtěji někdo vidí sám sebe, tím pevnější je jeho duševní zdraví.  b) Růst, vývoj a sebeuskutečňování – jedinec směřuje k uskutečňování svých možností.  c) Integrace – jednotnost, celistvost osobnosti, rovnováha psychických sil v individuu (rovnováha mezi vědomou a podvědomou úrovní). Zdravá vnitřní rovnováha umožňuje pružnost(ta je kritériem duševního zdraví). K integraci přispívá i uvědomování si možností, cílů i smyslu života.

6 Z ÁKLADNÍ KRITÉRIA DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ  d) Autonomie, nezávislost a sebeurčení – schopnost řídit se ve svém jednání vnitřními měřítky, řídit sebe sama a kontrolovat své činy, což umožňuje vznik a růst sebedůvěry a vlastní jistoty.  Chování je výsledkem vlastního rozhodování.  e) Adekvátní percepce reality– reálné, objektivní vnímání okolí, které není závislé na vlastních přáních či obavách. Empatie, sociální citlivost – schopnost pozorně a pečlivě posuzovat emoce a vnitřní život druhých lidí.  f) Zvládnutí svého prostředí– přizpůsobovat se svému prostředí, ale i aktivně přizpůsobovat prostředí sobě. Řešení situací v prostředí podle přijatých cílů. Adekvátnost v meziosobních vztazích, schopnost mít rád. Schopnost řešit problémy.  V psychohygieně bývá pojem duševní zdraví chápán jako synonymum pojmu duševní rovnováha.

7 S TRES  Stav, kdy je organismus nucen mobilizovat obranné a adaptační mechanismy v situaci, která na něj klade zvýšené nároky.  Lidé se ocitají ve stresu, když si uvědomí, že požadavky, které jsou na ně kladeny, nejsou úměrné prostředkům, jež mají pro jejich splnění k dispozici. Ačkoli je stres otázkou psychiky, promítá se také do fyzického zdraví.  Každý reaguje na tytéž okolnosti jinak. Někdo se dokáže s vysokými požadavky vypořádat lépe, někdo hůře. Důležité je, jak svou situaci vnímá daný jedinec. Intenzitu stresu není možné určit pouze z daných okolností.  Krátkodobý stres, způsobený např. snahou dodržet určitý termín, zpravidla nepředstavuje vážnou potíž: naopak může být podnětem k tomu, aby lidé odvedli svou práci co nejlépe. Stres se stává rizikovým faktorem pro zdraví v případě, že je dlouhodobý.

8 Ž IVOTOSPRÁVA  Dodržování zásad správné životosprávy má příznivý vliv na somatické i psychické zdraví. Zároveň pomáhá zmírňovat škodlivé následky stresu, kterému jsme denně vystaveni. Životospráva má význam i z hlediska samotné prevence stresu. Naopak nedodržování správné životosprávy se spolupodílí na vzniku celé řady psychosomatických onemocnění a na častějším podléhání stresu.  Životospráva zahrnuje správnou výživu, dostatečně dlouhý a kvalitní spánek vhodné rozložení odpočinku a zátěže a společenské zázemí.

9 7 NÁVYKŮ, POZITIVNĚ OVLIVŇUJÍCÍCH ŽIVOTOSPRÁVU :  1.Pravidelná fyzická aktivita – cvičení, sport, pohyb, manuální práce  2.Nepřejídání se, udržování přiměřené váhy  3.Pravidelná snídaně, nepožívání potravy mezi hlavními jídly  4.Abstinence kouření  5.Vyvarování se alkoholu a dalších drog  6.Dostatečný spánek a odpočinek – spánek 7-8 hodin denně  7.Pravidelný denní režim a denní rytmus

10 P OHYBOVÁ AKTIVITA  Přiměřená pohybová aktivita pomáhá v boji proti stresu. Její přínos je v oblasti tělesné i v oblasti duševní.  Přínosy pohybové aktivity:  V oblasti tělesní  V oblasti duševní

11 P ŘÍNOS POHYBOVÉ AKTIVITY V OBLASTI TĚLESNÉ  spaluje se při ní nadbytečný adrenalin  příznivě ovlivňuje srdeční činnost, rozšiřuje cévy a zlepšuje krevní oběh  reguluje se krevní tlak (příznivě je ovlivňován jak vysoký, tak nízký krevní tlak)  dochází k poklesu hladiny cholesterolu v krvi  normalizuje pocení a přispívá k vylučování toxických látek  podporuje tvorbu endorfinů, které způsobují, že se člověk cítí dobře  uvolňuje svalstvo, udržuje pružnost  posiluje imunitní systém, zvyšuje odolnost organismu vůči zátěži  spaluje přebytečnou energii, a tím udržuje ideální tělesnou hmotnost  podporuje odpočinek, odbourává fyzické napětí  upevňuje pocit pohody a vyrovnanosti

12 P ŘÍNOS POHYBOVÉ AKTIVITY V OBLASTI DUŠEVNÍ  tím, že zlepšuje krevní oběh a zásobování mozku kyslíkem, zvyšuje duševní schopnosti a aktivitu  napomáhá v upevňování vědomí vlastní hodnoty  odbourává psychické napětí  mizí úzkost a deprese  upevňuje pocit duševní pohody a vyrovnanosti  podporuje dobrou náladu

13 POHYBOVÁ AKTIVITA  Nejvhodnější je aerobní aktivita vytrvalostního typu která:  trvá nejméně 20 minut  je v přiměřeném tempu  je plynulé (bez přestávky)  procvičuje svaly dolní poloviny těla  např. : běh, jízda na kole, tanec, plavání, chůze, běžecké lyžování.

14 V ÝŽIVA  Význam správné výživy – tělesné zdraví, duševní rovnováha, pracovní výkonnost  Lidé, kteří prožívají stres, mají sklon jíst buď příliš mnoho, nebo naopak málo, a obvykle ve spěchu a nepravidelně. Organismus, který trpí nadměrným stresem, spotřebovává rychleji více energie. Člověk, který prožívá dlouhodobě stres, by měl dbát ve větší míře na kvalitu stravování.

15 Z ÁKLADNÍ PRINCIPY ZDRAVÉ STRAVY  1) Jíst v pravidelný čas, v klidu, bez spěchu, nejíst mezi jednotlivými jídly  2) Omezit příjem živočišných tuků  3) Jíst dostatek ovoce, zeleniny a celozrnných obilovin  4) Omezit množství cukru, soli a koření  5) Dbát na dostatek vitaminů skupiny B (pomáhají udržovat nervový systémv rovnováze a napomáhají činnosti mozku, zvláště thiamin a pyridoxin)  6) Dbát na dostatek vitaminu C (přispívá ke zvládání stresu)  7) Pít v dostatečném množství čistou vodu (2-3 litry vody denně)  8) Vyvarovat se častému pití alkoholu, kávy a kouření cigaret (užívání těchto látek má vliv na nárůst stresu)

16 O DPOČINEK  Pravidelný denní rytmus práce a odpočinku šetří naši energii a napomáhá k duševní vyrovnanosti.  Odpočinek slouží k regeneraci sil, naučit se odpočívat je pro život důležité. Odpočinek může být ve formě aktivního a pasivního odpočinku.  Aktivní odpočinek – změna charakteru činnosti, tedy z činnosti duševní přejít na činnost tělesnou a opačně.  Pasivní odpočinek – spánek. Zdravý spánek, tj. spánek přiměřeně hluboký, přiměřeně dlouhý a osvěžující obvykle doprovází dobrý stav tělesného i duševního zdraví.  Krátkodobý i dlouhodobý odpočinek je velkým přínosem nejen pro jednotlivce, ale ve svém důsledku i pro společnost.

17 R ELAXACE  Smyslem relaxačních technik je dosažení lepší psychické pohody prostřednictvím uvolnění. Mezi tělesným a duševním napětím existuje velmi úzký vztah. Jestliže se při relaxaci podaří dosáhnout uvolnění těla, přenáší se toto uvolnění i do oblasti psychiky. A zatímco duševního napětí se pomocí vůle dovede zbavit málokdo, ovlivnit napětí svých svalů jde poměrně jednoduše. Z tohoto faktu také vycházeli autoři relaxačních technik: uvolněte své tělo a uleví se vám i duševně.  Nejznámnější typy relaxace:  Autogenní trénink - postupně se nacvičuje navozování pocitů tíhy a tepla v těle, klidné srdeční a dechové činnosti, pocitu příjemného tepla v oblasti břicha a chladného čela.  Jacobsonova progresivní relaxace - nejdříve se dosáhne napětí určitých svalů, které se následně uvolní. Cvičí se svalové skupiny celého těla a nácvik je postupný.

18 C VIČENÍ S DECHEM  Tyto formy relaxace vedou ke zklidnění tělesných orgánů a v té souvislosti i ke zklidnění psychickému.  Jejich základem je dokonalá koncentrace na vlastní dech a jeho řízení.  Dechové cvičení vám může zcela zásadně pomoci v krizových situacích, kde hrozí, že se neovládnete a explodujete.  Právě tak je účinné při dlouhodobém napětí a stresu.

19 S TRATEGIE PSYCHOHYGIENY  „Tichá hodinka“: Čas pro sebe, který se využije k načerpání nové pozitivní energie. Během této „tiché hodinky“ lze vyzkoušet různé metody napomáhající k obnovení energie, např. meditaci, relaxaci, jógu, aktivní pohyb, věnování se koníčkům atd.  Účelné plánování: Je třeba věnovat se podrobnému plánování aktivit. Do plánu zahrnout nejen pracovní aktivity, ale i volný čas. Je důležité zvážit, které činnosti jsou skutečně nutné a které je možné vynechat.  Rozložení problému: Při řešení složitějšího problému či krizové situace, je vhodné si vytyčit dílčí postupné kroky, které povedou k cíli (vyřešení situace), a do svého plánu zanést, kdy který krok podniknout.  Ukončení práce: Vytvořit si rituál pro ukončení práce a odchod domů. Někomu může pomoci převléknutí do jiného oblečení nebo poslech oblíbené hudby při cestě autobusem.

20 S TRATEGIE PSYCHOHYGIENY  Stop akutnímu stresu a shonu: Pokud člověk cítí, že je v akutním stresu, je vhodné změnit činnost. Ideální je provést přitom dechové cvičení (postačí klidné hluboké dýchání a počítání do deseti), pohyb, pokud je to možné, být chvíli o samotě, někdy naopak ve stresové situaci pomůže sdílení problému s druhým člověkem, který není v dané situaci zainteresován.  „Všech pět pohromadě“: Tato technika popisovaná v knize Umění žít šťastně (Frýba, 2003) napomáhá k zakotvení „tady a teď“ a zabere vám asi tři minuty. Posaďte se pohodlně na židli, zavřete oči. Zacilte svou pozornost k palcům u nohou a vnímejte, jak se chodidla dotýkají podlahy, hýždě sedáku, záda opěradla, ruce jedna druhé a rty navzájem. Uvědomte si, jakou chuť máte v ústech a co slyšíte. Zhluboka se nadechněte a přesvědčte se, že cítíte. Na chvilku pootevřete oči a ujistěte se, kde jste a co kolem sebe vidíte. Nyní máte všech pět smyslů pohromadě. Ještě okamžik vydržte sedět a hluboce dýchejte, soustřeďte se na klid ve své mysli.

21 PRAMENY  FRÝBA, Mirko. Umění žít šťastně: Buddhova Abhidhamma v praxi meditace a zvládání života. Vyd. 1. Praha: Argo, ISBN  KŘIVOHLAVÝ, J Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001 ISBN  NOVÁK, Tomáš. Jak bojovat se stresem. Praha: Grada, s. ISBN:  PRAŠKO, Ján a Hana PRAŠKOVÁ. Proti stresu krok za krokem. Vyd. 1. Praha: Grada, s. ISBN


Stáhnout ppt "PSYCHOHYGIENA Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Kumstát. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací."

Podobné prezentace


Reklamy Google