Projektivní metody Honsová Pavlína (UČO: )

Prezentace na téma: "Projektivní metody Honsová Pavlína (UČO: )"— Transkript prezentace:

1 Projektivní metody Honsová Pavlína (UČO: 383491)
Koběrská Tereza (UČO: ) Vláčelová Petra (UČO: ) Kolářová Monika (UČO: ) Peková Kristýna (UČO: ) Šiková Klára (UČO: )

2 Úvod Těžko uchopitelné, komplikované a specifické
Rapaport: málo organizovaný materiál, nediferencované, mají těsnou vazbu na niterné charakteristiky osobnosti a význam podnětu je často neznámý Šípek: málo strukturovaný úkol, je to maskovaná testovací metoda, nespecifický přístup k hodnocení osobnosti, jsou účinné při odhalování skrytých nebo nevědomých aspektů osobnosti

3 Úvod Historie: Galton: 1879 Freud: 1894 Frankl: “projekční technika

4 Úvod Děti vs. dospělí Osobnost je ještě nestabilní a stále se vyvíjí, je tedy obtížné odlišit nezralost od patologie. Jiné hranice mezi vědomými a nevědomými procesy. Dítě je více citlivé na prostředí při vyšetření. Mladší dítě často poskytne informace i bez projektivních metod, neprožívá vnitřní konflikt. Děti se liší ve schopnosti projekce do testových materiálů

5 Úvod Dělení Verbální techniky Grafické techniky
Techniky volby (manipulační)

6 Verbální projektivní metody

7 Slovní asociační experiment
Historie Patří k nejstarším psdg. metodám Autor Galton, metodiku propracoval Wundt Proslavil Jung: 1911, používal 100 podnětových slov, zařadil kromě substantiv i adjektiva a slovesa

8 Slovní asociační experiment
Popis testu U dětí se používá 20 – 30 slov, u dospělých až 100 Střídání neutrálních slov s kritickými (poměr 5:1) Např. kritická: zlý, hřešit, pýcha a pěkný Dvě formy pro dospělé, jedna pro děti Administrace Střídání neutrálních slov s kritickými, poté reprodukce Měříme dobu latence

9 Slovní asociační experiment

10 Slovní asociační experiment
Hodnocení a interpretace Doba latence Kvalitu reakcí Poruchy v reprodukci asociací Kritické slovo odhalíme, pokud se objeví delší valenční doba, méně kvalitní asociace nebo chybná či zkreslená reprodukce. Interpretujeme podle pokynů v příručce

11 Rorschachův test (ROR)
Nejrozšířenější projektivní test zachycení a zobrazení osobnosti v celé šíři a komplexnosti Předpoklad: úzký vztah mezi osobností a vizuální percepcí Metoda individuálního vyšetřování

12 Rorschachův test (ROR)
Popis testu: 10 tabulí – symetrické skvrny; achromatické i chromatické barvy Administrace: Předchází vyšetření barvosleposti „Co by to mohlo být?“ Zápis polohy tabule, lokalizace odpovědi, doslovné znění odpovědi, neverbální projevy, doba latence od předložení tabule do první odpovědi

13 Rorschachův test (ROR)
Užití v dětské diagnostice: Není tak často používán Vhodný k diagnostice Percepční kognitivní úrovně dítěte Afektivní složky osobnosti Způsobu přizpůsobení a dynamiky osobnosti Deviace ve vývoji a v osobnostním prožívání Použití od 3-4 let dítěte, s upravenou instrukcí Nemá smysl ptát se na lokalizaci Do 5 let ukazatelem vývojových procesů probíhajících v percepci, asociativním myšlení, konceptualizaci, emotivitě, celkové schopnosti kooperace s dospělými Od 6 let lze užívat standardní instrukce i inquiry

14 Odkazy: Using the Rorschach with Children - http://1url.cz/zRNr
Child rorschach responses : developmental trends from two to ten years (1974) – MZK - Česká společnost pro Rorschacha a projektivní metody – Testcentrum – ROR - Knihy:

15 Zulligerův test (ZTT/ZDT)
Zkrácený test na principu ROR Pouze 3 podnětové předlohy 1948 – Diapositiv-Z-Test – promítání na plátno, skupinové použití 1954 – Tafeln-Z-Test – individuální použití vhodnější pro diagnostiku dětí než ROR Podnětový materiál ZTT senzitivnější než u ROR

16 Zulligerův test (ZTT/ZDT)
Test inkoustové skvrny – 3 tabulky: 1) tabulka – černobílá, kompaktní, snadno interpretovatelná jako celek 2) tabulka – rozčleněna do 5 barevných skvrn, celková odpověď vzácná 3) tabulka – pročleněná konfigurace ze 7 skvrn, černých a červených; interpretace jako celek s kinestetickou implikací

17 Zulligerův test (ZTT/ZDT)
Instrukce: Dospělí: „Co by to mohlo být?“ – viz ROR Děti: „Teď zkusíme něco, co by mohlo být zajímavé.. Je to spíše jako hra… Mám tu takové tabulky, na každé je něco natištěno. Každou tabulku si pěkně prohlídneš a řekneš mi, co by to asi mohlo být. Řekneš vše, co tě napadne, čemu všemu by se to mohlo podobat.“ „Jsem zvědav, co všechno tam uvidíš“, „Je to docela lehké, děti to obyčejně baví“, „Není to žádné zkoušení, všechno, co řekneš, je správné“ „Můžeš si všímat i částí, kousků toho, co je tu natištěno, a můžeš také takhle tabulku otáčet.“ – možno, nedoporučuje se

18 Zulligerův test (ZTT/ZDT)
Registrace: Času (začátek a konec pokusu), prodloužené latence odpovědi: písemně, doslovný zápis, včetně komentářů, dotazů, nápadných emoč. Projevů, vč. Našich odpovědí, povzbuzování Poloha tabulek (při otáčení) Umístění detailů Následné dotazování (inquiry): Doplňující interview „Druhá aplikace“ – po skončení pokusu, před inquiry, tabulky se předkládají ještš jednou Preference jednotlivých tabulek – doplŇková metody dle P. Mohra – klidne vybere, která tabulka se mu líbí nejvíce, která nejméně U dětí: zapamatování výkladu – „Zajímalo by mne, zda sis zapamatoval, co na těch tabulkách bylo. Co bylo na první? …“ Odhad výkladu jiných osob: „ Co myslíš, že by na nich viděl tatínek/maminka,..?“ Volný závěrečný rozhovor

19 Zulligerův test (ZTT/ZDT)
Výhody ZTT: Časová úspora ve srovnání s ROR (administrace 6-7 min., následné dotazy 2-3 min., vyhodnocení zkušeným uživatelem min – celkově asi 25 min.) Diagnostická orientace o celé osobnosti Aplikovatelný v různých věkových obdobích i oblastech psychologické praxe

20 Odkazy: Validation of the Zulliger Test with Transactional Analysis as a Guideline (2002) Bausteine zur Kinderpsychotherapie und Kindertiefenpsychologie / Hans Zulliger. (1969) – knihovna MU The Zulliger Individual and Group Test /Hans Zulliger (1969) Testcentrum

21 Holtzman Inkblot Technique
1969, interpretace skvrn 2 série po 45 tabulí (paralelní verze A, B) Jedna tabule = jedna interpretace Omezení: ztráta důležité proměnné Skvrny výrazně asymetrické

22 Holtzman Inkblot Technique
odpověď hodnocena na škálách z hlediska 22 proměnných, seskupených do 5 faktorů, některé se mohou částečně překrývat faktor I – integrovanost odpovědi, pohybové odpovědi, lidské postavy, běžné odpovědi, určitost odpovědi faktor II – barevné odpovědi, stínování, určitost tvarů faktor III – patognomické verbalizace, anxieta, hostilita, pohybové odpovědi faktor IV – rozsah, přiměřenost odpovědí faktor V – reakční čas, selhání, interpretace zvířat pracné vyhodnocování

23 Hand Test (TAR) Wagner, 1961 Diagnostika a predikce agresivního chování Použitelný od 6 let výše Popis: 10 karet, 9 s kresbou lidské ruky, 10. prázdná Autorem kreseb – Wagner Pomocná technika k doplnění diagnostické baterie

24 Hand Test (TAR) Administrace
Předkládání karet ve stanoveném pořadí, proband může libovolně volit polohu karty „Co asi může dělat tato ruka?“ Prázdná karta – „Představ si nějakou ruku“ + popis + co dělá Registrace iniciálního času, odpovědí do záznamového archu 10 minut

25 Hand Test (TAR) Záznam Skórování Standardizace
Doslovný zápis odpovědi + poloha karty + iniciační čas Skórování Dle skórovací kategorie (agrese, strach, náklonnost, zmrzačení,..) Standardizace Lze použít od 6 let, plnohodnotné použití ale až v dospívání Výhoda: krátkost, snadná administrace, skórování a interpretace Nevýhoda: úroveň projektibility snižována větší strukturovaností; citlivost na aktuální psychický stav probanda

26 Tématicko apercepční test (TAT)
Morganová, Murray, 1935 Akcentuje obsah odpovědí ROR – diagnostika poruch procesů myšlení x TAT – sociální přizpůsobení Individuální projektivní test Diagnóza poruch chování, neuróz, psychóz Možno zadávat již od 4 let; relevantní diagn. údaje získáme až od 8 let Od let možno používat obrázky pro dospělé (M a F, místo B a G)

27 Tématicko apercepční test (TAT)
Vychází ze dvou tendencí: 1) člověk je náchylný interpretovat mnohovýznamné situace ve shodě s vlastními zkušenostmi a potřebami 2) V literární tvorbě se autor opírá o vlastní zkušenosti a vědomě či nevědomě vykresluje do tvorby vlastní city a potřeby v podstavách svých hrdinů. Subjekt jedná a mluví tedy sám za sebe, když vykresluje hrdinu svých příběhů. Zkušenosti a potřeby hrdiny jsou vlastně zkušenosti a potřeby vyšetřované osoby Murray: potřeba jako základ jeho teorie osobnosti = „personologie“ Inventář lidských potřeb – přes 40 položek; systém potřeb tvoří schéma osobnosti Potřeba – odpověď na vnější tlaky, síly, které mohou ovlivňovat chování člověka Potřeby + vnější tlaky – need-press systeme : potřeba jako reakce na určitý podnět, sama zase vyvolá motorickou reakci Prvotní a druhotné potřeby

28 Tématicko apercepční test (TAT)
Popis testu: 31 obrázků s nejednoznačnými situacemi Série pro ženy, muže, dívky chlapce Předkládají se v pevném pořadí, obr. č. 16 – bílá plocha, na kterou si má subjekt promítnout představu vlastního libovolného obrázku

29 Tématicko apercepční test (TAT)
Administrace: Předložení 2 sérií po 10 obrázcích, ve dvou sezeních provedených po dvou či více po sobě následujících dnech Doba: 50 minut (10 obrázků/5min.) Proband ke každému obrázku vytváří příběh, co možná nejdramatičtější (co si myslí, co cítí, jak příběh skončí) – vypráví nebo píše Rozsah cca 300 slov/povídka Test označíme jako zkoušku obrazotvornosti, vyprávění,… Záznam: stenografický; magnetofonová nahrávka 2. sezení – instrukce: to samé, ale může vyprávět něco fantastického, snového, mytologického, bajky,… Prázdný list – nakreslit vlastní obraz a popsat jej

30 Tématicko apercepční test (TAT)
Použití u dětí: Jeden z nejužívanějších testů, snadno použitelný pro děti Prezentace tabulky, dítě vypráví povídku Dotazování: „Co se dělo před příběhem? Co tě napadne“, „Co se stane potom?“ – minulost, přítomnost, budoucnost; „Čeho se hrdina bojí?“, „Jaká je jeho matka? Otec? Co si přeje ze všěho nejvíce?“ Hodnocení: Na rozdíl od ROR nejednoznačná kritéria, systémy se od sebe liší

31 Tématicko apercepční test (TAT)
U povídek protokolujeme: 1) Téma povídky 2) Hedina, jeho vlastnosti, motivace, potřeby, city 3) Podněty prostředí 4) Průběh povídky, vznik situace a vyrovnání se s ní 5) Závěr 6) Rodiče, sourozenci 7) Práce, povolání, zájmy 8) Láska, manželství, sexualita 9) Sociální vztahy, přátelství, jednání s lidmi 10) Jiné hodnoty – postoj k sobě, světový názor 11) Formální charakteristika, vztah k předloze, schopnost verbalizace, bohatost fantazie, originalita, dramatický spád, ucelenost, formální prostředky,.. 12) Poznámky

32 Odkazy: Tematicko-apercepční test: interpretační perspektivy   (2012) – Čermák, Fikarová Zjišťování sociální orientace pomocí TAT – Goldman, Soukupová (2008) - Zjišťování obranných mechanismů pomocí TAT – Goldman, Soukupová (2008)-

33 CAT (Children Apperception Test)
Dětská verze TAT Bellak, Bellak, 1949 Pro děti 3-10 let 10 obrázků antropomorfizovaných zvířat, která jsou v nejrůznějších situacích Běžné situace z rodinného života, každý obrázek jedno cetrální téma, které může vyvolat asociace Předpoklad: pro děti je jednodušší identifikovat se se zvířátkem Pro starší děti – předlohy s lidskými figurami (CAT-H) Orientace na vztahy mezi sourozenci, orální aktivity, udržování čistoty, vztahy k rodičům,…

34 CAT (Children Apperception Test)
Dítě má vyprávět pohádku: „ Byl jednou… „ 15-30 minut, není časově omezeno V povídkách hodnotíme kategorie: Téma povídky Hrdina (zákl. charakteristiky – věk, pohlaví, povolání,..) Potřeby a motivace hrdiny Pojetí prostředí Postavy vystupující v příběhu (rodiče, vrstevnici, jiné) Významné konflikty Charakter úzkosti (z nemoci, z opuštění,..) Obranné mechanismy proti úzkosti (popření, regrese, izolace,..) Sila superega (silné, nedůvěřivé, shovívavé) Integrace hrdinova ega

35 CAT (Children Apperception Test)
Normy: neexistují, použití velmi široké Příklady: Speciální dětské problémy mapuje CAT-S (Supplement)

36 CATO Boš, Strnadová, 1975 Lidské postavy na předlohách
Česká verze Bellakova testu CAT Snaha získat co nejvíce info o mezilidských vztazích v rodině i o situacích a vztazích mimo rodinu, které dítě běžně prožívá a které pro ně mají určitý význam Možnost specifikace vyšetření, např. jen problémy mezi sourozenci Nemusí být použity všechny obrazové předlohy

37 CATO Popis: Standardizace: Administrace:
Jeden úvodní a 14 tématických obrázků 13 x 18 cm 1. obrázek .- iniciativní, identifikace dítěte s prázdnou postavou dítěte v dalších obrázcích Standardizace: Pro děti 6-12 let, inteligence v pásmu širší normy Administrace: Předkládáme individuálně Instrukce: vymyslet nějaký příběh, který by se hodil k obrázku, který probandu ukážeme 1. obrázek: „Tady je nakreslené nějaké dítě, mohl bys to být i ty“ „Co všechno tak vidíš? Jak to bude dál? Jak to dopadne?“ Zápis, po ukončení si dítě může zvolit jeden či více sympatických a nesympatických obrázků, o kterých je možno více hovořit

38 CATO Hodnocení, interpretace:
Pro každý obrázek jsou uvedeny standardní i originální reakce Interpersonální reakce hodnoceny dle 5 kritérií: Pozitivní reakce Negativní reakce Petentní reakce (osoba se dotazuje, vyžaduje něco,..) Trestající reakce Neutrální reakce Možno hodnotit i anxiózní reakce, hodnocení ve směru otec-dítě, matka-dítě, matka-otec a naopak Široká možnost aplikace v rodinné diagnostice, terapii, diagn. Poruch osobnosti dítěte, rodinných vztahů, poruch chování, neurotických dětí, dětí s lehkou mozkovou dysfunkcí

39 Symmondsův test (Picture Story Test PST)
Analogický princip jako TAT Určen pro adolescenty Mapuje mezilidské vztahy na 20 obrázcích př. témat: Mladá dívka se prohlíží v zrcadle a starší žena stojí vedle, mladý hoch klepe na dveře. Test rodinných vztahů (Test of Family Attitudes) Určen pro 6 – 12leté děti Zjišťuje jejich postoje k rodině 7 obrázků

40 The Blacky Picture Test

41 The Blacky Picture Test
Určen pro dospělé a děti od 4 let 11 obrázků, na nichž jsou ztvárněny příběhy psa Blackyho a jeho rodiny Určen pro mapování jednotlivých fází psychosexuálního vývoje jedince Psychoanalytické konceptuální pozadí Př. Blacky pije mateřské mléko (téma orální eroticismus) Blacky hryže obojek své matky (téma orální sadismus) Blacky pozoruje svého otce a matku, jak se drží za tlapky (téma oidipovského komplexu) Podobný analogický je test Le Test Patte Noire

42 Four Picture Test Určen pro děti od 12 let
Subjekt vypráví příběh na základě kombinace scén čtyř obrázků Obr. 1 Představuje osobu v přítomnosti druhé Obr. 2 Osoba je sama Obr. 3 Osoba je sociálně izolovaná Obr. 4 Osoba je s řadou dalších ve skupině Zadání: Je třeba sestavit co nejvíce příběhů, do kterých jsou zahrnuty všechny čtyři obrázky Zjišťování všeobecných postojů člověka k životu a k zařazení do světa mezi lidi

43 MAPS (Make a Picture Story Test)
Určen pro děti starších 6 let až do dospělosti Prezentován jako test obrazotvornosti a tvůrčích schopností 67 figurek (lidi, zvířata) z tvrdého kartonu a 22 druhů pozadí Examinátor postupně prezentuje 11 pozadí (např. ložnice, les, koupelna), osoba k pozadí sama vybírá jednotlivé figurky (např. mladé, staré, oblečené). Umisťuje je podle svého uvážení. Subjekt musí vytvořit dramatickou situaci a po sestavení scény vypráví příběh Vypracován skórovací systém, v praxi interpretace dle TAT

44 Testy pracující s verbálním materiálem: Testy doplňování vět
Nejvíce používané metody Metoda se pravděpodobně vyvinula ze slovně asociačních technik V r ji použil Ebbinghaus při zkoumání intelektových a kognitivních schopností Od poloviny 20. století se využívaly pro diagnostiku osobnosti (Tendler) Vyšetřovaná osoba má za úkol doplňovat započaté věty Skórovací systémy, vlastní interpretaci testu Pro potřeby dětské psychodiagnostiky byl u nás vyvinut soubor nedokončených vět Srpa a Kubička

45 Testy nedokončených vět (Sentence completion)
Vyšetřovaná osoba má za úkol doplnit započaté věty a přitom má zapsat první myšlenku, která ji napadne. Př. Soudím, že můj otec zřídka… Vždycky jsem chtěl… Nemám rád lidi, kteří… Mojí největší chybou je… Většina rodin, které znám… Využití je mnohotvárné za specifickým účelem

46 Rotterův test (Rotter Incomplete Sentences Blank - ISB)
Tři formy: pro středoškoláky, vysokoškoláky, pro dospělou populaci Každá forma je tvořená 40 nedokončenými větami Vyšetřovaná osoba je vyzvána, aby doplnila věty tak, aby to vyjadřovalo její pocity a přesvědčení Doplnění je skórováno na sedmibodové škále vzhledem k úrovni jejich adaptace (konfliktní - problémovost, pozitivní řešení, neutrální) Př. „Nevím… „Lidé… „Budoucnost… Dobré psychometrické vlastnosti, zúžení však na jeden skór, blízkost k technikách výpovědí o vlastní osobě – není pravý projektivní test

47 Sacks Sentence Completion Test
Doplňování vět od 6 let, písemně i ústně 60 nedokončených vět rozdělených po 4 po 15 kategoriích – základní oblasti mezilidských vztahů, práce, osobních ambicí, hodnotového zaměření, sexuální zralosti, minulosti, budoucnosti atd. Př. Moje matka… Čekám na… Když vidím ženu s mužem… Když jsem byl dítě… Chtěl bych se přestat bát… U nás přepracovaná dětská verze SSCT

48 Curtis Completion Form
Testování emocionální zralosti a přizpůsobení 50 nedokončených vět a dvou částečně strukturovaných vět Forerův test 100 položek (nedokončené věty) seskupené do 4 oblastí: interpersonální vztahy, přání, vnímané příčiny pocitů a stavů, reakce na vnější vlivy. Sentence Completion Test Autor A. R. Rohde Tvořen 60 nedokončenými větami Doplňování vět Autor Miglierini Obsahuje 24 vět typu: „Nejzdravější…je čistá…“ „Každý…po tom,…byl šťasten.“ Test především rozumových schopností, ale vhodný i jako projektivní materiál

49 Doplňování příběhů Autorky Düsová, Thomasová
Využití u dětí (poruchy zraku – poruchy vnímání) 40 příběhů Př. „Chlapec jde do školy, ale o přestávce si nehraje s ostatními dětmi a zůstává sám. Proč?“ Orientace na oblast snů, přání, pohádek, konfliktů atd. Interpretace je kvalitativní, intuitivní Düsová sestavila deset bajek - částečná standardizace (tzv. normální odpovědi) Př. „Ptáčátko spí v hnízdě, najednou vítr shodí hnízdo na zem. Ptačí otec i ptačí matka vyletí na jedli. Co udělá malý ptáček?“ Použití u předškolních i školních dětí

50 Experimentální diagnostika pudů (Szondiho test)

51 Experimentální diagnostika pudů (Szondiho test)
Není našimi psychology používaná U dětí nepříliš často využívaná, možné však od 5 let šest sérií po osmi fotografiích - psychiatričtí pacienti (v každé sérii: sadista nebo vrah, homosexuál, epileptik, hysterik, paranoidní schizofrenik, katatonický schizofrenik, melancholik, maniak) Úkolem zkoumané osoby je označit v každé sérii dvě nejsympatičtější a dvě nejméně sympatické tváře. Na podkladě výběru tváří (projekce do nich) se předpokládá možnost patologických odchylek vyšetřovaných osob Vysoká standardizace a problematický podklad Interpretace je technicky velmi komplikovaná

52 Rosenzweigův obrázkový frustrační test
1945, P-F study verbálně-tematická projektivní metoda odhaluje vzorce chování na běžnou zátěž evokuje latentní agresivní tendence projikující se do verbalizace není restandardizován na české populaci Využití: dg. některých vlastností projevujících se zejména v sociálním kontaktu odhalování neurotických tendencí odhalování psychopatické reaktibility

53 Rosenzweigův obrázkový frustrační test
dětská forma (6-14 let) 24 schematicky nakreslených obrázků, na nich 2 osoby ve frustrující situaci, jež se může běžně vyskytnout klient si prohlédne obrázek, do prázdného pole píše první odpověď, co ho napadne – odpověď, kterou by mohla říci osoba vlevo přesně dané pořadí obrázků administrace: 20 minut

54 Rosenzweigův obrázkový frustrační test
24 situací: ego brzdící – překážka (osobní či neosobní) ruší, zklamává, zabraňuje či jinak objekt frustruje superego brzdící – subjekt je obviněn, obžalován, pokárán, napaden jinou osobou - rozdělení neplatí absolutně, klient může chápat situace přesně naopak (vyhodnocení je třeba přizpůsobit individuální tendenci)

55 Rosenzweigův obrázkový frustrační test
podstata – subjekt se vědomě či nevědomě ztotožňuje s frustrovanou osobou na obrázku a promítá svá vlastní stanoviska a postoje do odpovědi, každá odpověď se vyhodnotí dle směru agrese: Extrapunitivita – agrese zaměřená proti okolí Intropunitivita – agrese proti vlastní osobě Impunitiva – agrese převedená na snahu přenést se přes frustraci

56 Eidetický rodičovský test
1972, Ahsen slouží k vyvolání fantazií klient si vyvolává představu svých rodičů v domě, kde se v dětství cítil dobře; je veden otázkami k různým představám, které zjišťují, jak se projevovali rodiče probanda v době jeho dětství

57 Projektivní interview
1974, Michal dg. rozhovor využívající projektivní prvky obsahuje řadu motivů a rozhovorových technik (Stollův test, Test tří přání) orientace: sociálně-psychologické aspekty závislé na tvořivosti administrátora standardizace: 7-13 let

58 Projektivní interview
3 části: Kouzelný svět – dítě se vžívá do pozice kouzelníka/pohádkové víly Nedokončené věty – postoje, 24 větných začátků Dětský svět – 10 obrázků zaměřených na zachycení postojů k rodičům, ke škole, k dětské skupině, na zjišťování konfliktů + navíc test obsahuje 2 zkoušky pro dospívající (hodnoty, popis pracovního dne za 10 let)

59 Test zvířat 1960, R. Zazzo postoj dítěte k různým zvířatům
projekce potřeb a charakteristik

60 Test rodinných vztahů 1957, J. Anthony a E. Beneová
diagnostika citového klimatu v rodině těžko zařaditelný: verbálně-projektivní metoda semiprojektivní test test volby široké využití: - rodinná, klinická a poradenská psychologie

61 Test rodinných vztahů Popis:
20 dvourozměrných figurek lidí různého věku a pohlaví nalepených jednotlivě na krabičkách figurka pan „Nikdo“ 2 sady krabiček: 1. sada (5-7 let) – 78 karet vyjadřující kladné/záporné citové vazby, jejich intenzitu a směr, 12 položek vyjadřuje preferenci určité osoby 2. sada (7-14 let) – 94 karet podobného obsahu jako v první sadě + otázky dělby práce, konfliktní vztahy; 7 prázdných karet slouží pro případné napsání individuálních výroků)

62 Test rodinných vztahů Administrace: 20 – 30 minut
pořadí kartiček není stanoveno dítě si vybere před začátkem relevantní figurky představující členy vlastní rodiny je vyzváno, aby si s administrátorem hrálo „na poštu“ – vkládá lístečky s konkrétním textem příslušné osobě jako psaníčka pan „Nikdo“ dostává do schránky psaníčka, která se nehodí pro nikoho jiného

63 Test rodinných vztahů Hodnocení a interpretace:
odpovědi se hodnotí v kvantitativní i kvalitativní rovině zajímáme se o citové vazby (polarita, intenzita, směr), preference určité osoby, otázky dělby práce - 1987, úprava: Mádrová – Test rodinných vztahů zachycující citové vazby dítěte

64 TEMAS „Tell Me A Story“ 90. léta, Severní Amerika -> mapování problémů hispánských černošských dětí zachycuje kognitivní, afektivní a osobnostní charakteristiky dětí 5 – 18 let 2 paralelní soubory barevných obrázků (jeden pro etnické minority, druhý pro bílou populaci)

65 Columbus 1969, Basilej, M. J. Langeveld analýza sociálního zrání
vhodný pro: předškoláky -> počátek dospělosti využití: postihuje vývoj osobnosti a jeho poruchy diagnostikování zaměřenosti na budoucnost vymaňování se z rodinných pout procesy osamostatňování se

66 Techniky volby

67 Test barevného diferenciálu
Dětská varianta CAE – Ščepichin (1974) Od 7 do 14 let Kompromis mezi projektivní a objektivizovanou metodou Test měří subjektivní význam slova tak, že k němu proband přiřazuje barvy Tato metoda vychází ze subjektivního vnímání barev Lze zjišťovat nejen osobnostní rysy, ale též oblast vztahů, postojů a aspirací

68 Test barevného diferenciálu
Testový materiál: 12 pastelek, šablony, záznamový arch Podnětový materiál tvoří několik desítek slov typu radost, hádka, smrt, matka… Protokol se vyhodnocuje podle individuální stupnice oblíbenosti barev a podle individuálního řazení slov dle kvantitativních hodnot s označováním slov znaménky Volba barev závislá na: Osobnostních proměnných Situačních stavech organismu Objektivně působících činitelích

69 Lüscherova klinická diagnostika – test barev
M. Lüscher- 1947 Diagnostika mimointelektových aspektů osobnosti dospělých a dospívajících Je založen na vyhodnocování významu preference a odmítnutí určitých barev vyšetřovanou osobou- intenzita této reakce odhaluje preferované či potlačované psychologické potřeby subjektu, způsob jejich uspokojování či kompenzace Dvě varianty Velký Lüscherův barvový test (klinický) Malý Lüscherův barvový test (osmibarvový)

70 Lüscherova klinická diagnostika – test barev
Sedmistránkový sešit s barevnými čtverci o straně 28 mm U nás je populární modifikace I. Scotta- používá barvy na samostatných lístcích Kartičky se rozloží na bílou plochu do půlkruhu, nebo náhodně do dvou řádků pod sebou Poté se podle preferencí postupně odkládají, dokud nevznikne pořadí všech osmi barev Po krátké pauze probíhá ještě jeden výběr- pro srovnání Hodnocení vychází z psychologické struktury barev - dimenze Charakteristika barev

71 Lüscherova klinická diagnostika – test barev

72 Lüscherova klinická diagnostika – test barev

73 Další testy Barevný pyramidový test - M. Pfister- 1946
Od 3 let výše Vyšetřovaná osoba sestavuje tři hezké a tři ošklivé pyramidy Jde o volbu barev i jejich uspořádání Individuální chování vůči barvám má vztah k osobnosti a zejména k afektivitě Scéno test - G. von Staabsová, 1951 Z předloženého materiálu proband sestavuje volnou, případně tematickou (např. vlastní rodinu) scénku Scénky zpodobňují vztahy mezi osobami Použitelný u zdravých, neurotických i psychotických dětí Doll-Play technika - Moorová, 1960 Zjišťování konfliktů a způsobu jejich řešení

74 Barevný pyramidový test

75 Barevný pyramidový test

76 Další testy Test světa (Welt test) - M. Lowenfeldová- 1939
Děti od 2 let, vhodný i pro dospívající (max. 16 let) Zachycuje emoční svět dětí, jejich představivost, sociální vztahy, vývojové a jiné poruchy (ADHD, úzkosti, agresivitu,…), zjišťuje jejich přání, oblasti konfliktů, apod. Použitelný i u dětí s poruchami sluchu, řeči nebo motoriky Picture World test - Bühlerová, Manson- 1956 Test vesnice - H. Arthus- 1949 Mozaikový test M. Lowenfeldové (LMT)

77 Scéno test

78 Test světa

79 Použitá literatura Kondáš, O. (1978). Asociačný experiment – príručka. Bratislava: Psychodiagnostika a.s. Svoboda, M., Humpolíček, P., & Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. (Vyd. 1., 487 s.) Praha: Portál. Svoboda, M., Krejčířová, D., & Vágnerová, M. (2009). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. (Vyd. 2., 791 s.) Praha: Portál. Šípek, J. (2000). Projektivní metody. (Vyd. 1., 114 s.) Praha: ISV.