Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Bobr evropský Hryzec vodní Norek americký Nutrie říční Ondatra pižmová Potkan obecný Rejsec vodní.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Bobr evropský Hryzec vodní Norek americký Nutrie říční Ondatra pižmová Potkan obecný Rejsec vodní."— Transkript prezentace:

1 Bobr evropský Hryzec vodní Norek americký Nutrie říční Ondatra pižmová Potkan obecný Rejsec vodní

2 Rejsek obecný Vydra říční

3

4 POPIS: VZHLED: největší evropský hlodavec se zploštělým ocasem VELIKOST: délka těla cm, ocas cm, hmotnost až 30 kg ZBARVENÍ: labský bobr má světle hnědou srst, běloruští a voroněžští jsou tmavě hnědí až černí ROZŠÍŘENÍ: Euroasie BIOLOGIE: POTRAVA: rostlinná, v létě ji tvoří mokřadní a bahenní rostliny, v zimě větvičky a kůra stromů STANOVIŠTĚ: obývá nížinné řeky s bohatými vrbinami, zarostlými tůněmi a slepými rameny ROZMNOŽOVÁNÍ: samice vrhá v květnu 2 – 5 mláďat vždy jednou za 2 roky VÝZNAM, ZAJÍMAVOSTI: Bobrovití mají jen 2 druhy, které se mezi sebou plodně kříží. U nás žije labský poddruh. Evropští bobři většinou žijí v norách v březích řek, pověstné bobří hrady stavějí jen zřídka. Byl pronásledován pro kvalitní kožešinu a tuk. V současné době je snaha o jeho reintrodukci.

5

6

7

8

9

10 Zpět na Obsah Hryzec Vodní

11

12 POPIS: VZHLED: hlodavec, který tvarem těla připomíná velkého hraboše VELIKOST: délka těla 16,5 cm, ocas 9 cm, hmotnost 0,1 – 0,2 kg ZBARVENÍ: tmavohnědé, mláďata často celé černá ROZŠÍŘENÍ: stř. Evropa, malá Asie BIOLOGIE: POTRAVA: výlučně rostlinná – z 80% ji tvoří pobřežní a luční rostliny, z 20% kořeny a oddenky STANOVIŠTĚ: vyskytuje se na březích tekoucích i stojatých vod, na vlhkých místech v zahradách a sadech ROZMNOŽOVÁNÍ: od poloviny března do poloviny října až 4 vrhy po 5 – 6 mláďatech, která se po 4 týdnech osamostatňují VÝZNAM, ZAJÍMAVOSTI: Hryzci výborně plavou a potápějí se, jsou aktivní ve dne i v noci. Na březích hrabou nory, které mívají vchod často pod vodní hladinou. Teritorium si označují sekretem za žláz, které vyúsťují na bocích těla. Mláďata z prvních vrhů pohlavně dospívají v 6 – 8 týdnech, dožívají se 1,5 roku. Na podzim se stěhují do zahrad, kde působí značné škody na ovocných stromech.

13

14

15

16

17 Zpět na Obsah Norek americký

18

19 POPIS: VZHLED: má dlouhé, štíhlé tělo s krátkými nohami, což mu umožňuje vlézt do nory za kořistí. VELIKOST: délka těla 45 cm, ocas 25 cm, hmotnost 5 – 1,58 kg ZBARVENÍ: různé ROZŠÍŘENÍ: Severní Amerika, Evropa BIOLOGIE: POTRAVA: bezobratlí, pak všechny skupiny obratlovců, vodní i suchozemští. STANOVIŠTĚ: Zdržuje se v bezprostřední blízkosti tekoucích nebo stojatých vod, kde loví většinu potravy. ROZMNOŽOVÁNÍ: od ledna do dubna po 4 – 7 mláďatech, která se po 14 týdnech osamostatňují VÝZNAM, ZAJÍMAVOSTI: V Evropě bývá norek americký často chován v kožešinových farmách. Úniky zvířat z farem způsobily, že se norek americký usadil v Evropě. Norek americký je invazivní druh, který u nás nemá v přírodě konkurenty ani nepřátele. Likviduje různé živočichy i kriticky ohrožené užovky a raky.

20

21

22

23

24 Zpět na Obsah Nutrie říční

25

26 POPIS: VZHLED: Má zavalité tělo s krátkým silným krkem, širokou hlavou a dlouhý, kuželovitý ocas pokrytý tmavými šupinami a řídce porostlý štětinovitými chlupy. VELIKOST: délka těla 70 cm, ocas 45 cm, hmotnost 6 – 12 kg ZBARVENÍ: na hřbetě šedohnědé až tmavohnědé, naspodu bývá světlejší a na špičce čenichu vyniká větší bílá skvrna. ROZŠÍŘENÍ: Jižní Amerika, Evropa, Rusko, Japonsko BIOLOGIE: POTRAVA: kořeny a byliny STANOVIŠTĚ: s hustou vegetací pokrytých březích potoků, jezer a řek či v zarůstajících bažinách. ROZMNOŽOVÁNÍ: po celý rok po 5 – 6 mláďatech, která se po 5 týdnech osamostatňují VÝZNAM, ZAJÍMAVOSTI: V zajetí je nutrie chována pro maso nebo pro kožešinu. Maso nutrie je libové a lehce stravitelné, takže se hodí jako výživa pro nemocné.

27

28

29

30

31 Zpět na Obsah Ondatra pižmová

32

33 POPIS: VZHLED: statný hlodavec s ze stran zploštělým ocasem, který tvarem těla připomíná potkana VELIKOST: délka těla 30 – 30 cm, ocas 25 cm, hmotnost 1 – 1,5 kg ZBARVENÍ: rezavě hnědé, na zádech tmavší, na břiše světlejší ROZŠÍŘENÍ: S. Amerika, stř. Evropa, Rusko, severní Čína BIOLOGIE: POTRAVA: převážně býložravá – vyhledává orobinec a rákos, přiživuje se i vodními živočichy – zejména mlži STANOVIŠTĚ: vázána na vodu, žije na zarostlých březích vod ROZMNOŽOVÁNÍ: od března do srpna, samice rodí až 3x za sezónu po 28 dnech 6 – 7 mláďat, která opouštějí hnízdo za 4 týdny VÝZNAM, ZAJÍMAVOSTI: Samice pohlavně dospívají již po 4. měsíci, samci až po přezimování. Dožívají se průměrně 5 let. U nás je hojná. Rybníkářům může škodit hrabáním nor v hrázích. V rákosinách s plochým břehem si staví rodinné hnízdo, které může pojmout až 170 Kg rostlinného materiálu. Ondatra je aktivní na večer, pod vodou vydrží 10 minut. Patří mezi významná kožešinová zvířata – kožka neboli bizam.

34

35

36

37 Zpět na Obsah Potkan obecný

38

39 POPIS: VZHLED: Potkan je středně větší myšovitý hlodavec VELIKOST: délka těla 16 – 27 cm, ocas 20 cm, hmotnost 0,14 – 0,5 kg ZBARVENÍ: zbarvení hřbetu převládá šedohnědý až hnědý odstín, spodní strana těla je šedavá ROZŠÍŘENÍ: S. Amerika, Evropa, Rusko, severní Čína, Asie BIOLOGIE: POTRAVA: bílkovinná strava, jinak sežere vše, co se mu nabídne STANOVIŠTĚ: doupě si budují většinou na zemi nebo nad ní, často si však pod podlahou vyhrabávají nory ROZMNOŽOVÁNÍ: několikrát do měsíce, v jednom vrhu mívá obvykle 4 až 7 mláďat, plně samostatná jsou po měsíci VÝZNAM, ZAJÍMAVOSTI: Potkan je všežravec, většina jídelníčku se skládá cca z 60–80 % z různých semen trav a obilovin či zeleniny, zbytek tvoří bílkoviny z ptačích vajec (konzumuje vejce domácích i vodních ptáků) nebo masa. Přirozenými nepřáteli potkanů jsou lasicovité šelmy.

40

41

42

43 Zpět na Obsah Rejsec vodní

44

45 POPIS: VZHLED: je největší zástupce rodu rejsků VELIKOST: délka těla 7 – 10 cm, ocas cm, hmotnost 0,09 – 0,23 kg ZBARVENÍ: zbarvení těla je velmi různorodé, od hnědé do šedé až k černé na hřbetu. Břicho zpravidla světlejší ROZŠÍŘENÍ: Evropa, středomořské oblasti, Irsko BIOLOGIE: POTRAVA: měkkýši, vodní hmyz, dešťovky, žáby, malé ryby STANOVIŠTĚ: v břehu řeky či potoka si vyhrabe noru, na jejímž konci vyhloubí rozšířenou komorou, ve které spí. ROZMNOŽOVÁNÍ: od dubna do září, v průběhu roku má 2 až 3 vrhy se 4 až 8 mláďaty. VÝZNAM, ZAJÍMAVOSTI: Na spodní čelisti jsou žlázy produkující slabý jed, který má ochromující účinky na kořist. Pro člověka však není nebezpečný. Zdravý rejsek má natolik hustý a dobře promaštěný kožíšek, že je po opuštění vody zcela suchý.

46

47

48

49 Zpět na Obsah Rejsek obecný

50

51 POPIS: VZHLED: Jeden z našich nejběžnějších drobných savců vůbec. Pro správné určení je důležité jeho celkově hnědé zbarvení srsti, přičemž na hřbetě bývá tmavší než vespod VELIKOST: délka těla 55 – 82 mm, ocas mm, hmotnost 5 – 12 gramů ZBARVENÍ: je svrchu tmavý, vespod světlý, u starých zvířat na konci holý ROZŠÍŘENÍ: vyskytuje se po celém území České republiky. Ze všech druhů rejsků je právě rejsek obecný nejhojnější. Evropa BIOLOGIE: POTRAVA: je typický hmyzožravec, tudíž se živí převážně hmyzem, ale i slimáky, pavouky, červy a mršinami obratlovců, výjimkou není ani kanibalismus. STANOVIŠTĚ: vlhká travnatá místa v lesích, lukách, mokřadech, zahradách, atp. Hnízdo z trávy staví v norách hlodavců i na povrchu. ROZMNOŽOVÁNÍ: od dubna do září. Březost trvá u samic dnů, po této době se rodí 5-7 mláďat. Toto se opakuje zpravidla 4x do roka. VÝZNAM, ZAJÍMAVOSTI: Za den musí rejsek zkonzumovat potravu o hmotnosti % svého těla, aby mohl vůbec přežít. K dosažení tohoto cíle musí rejsek žrát každé 2 – 3 hodiny.

52

53

54

55 Zpět na Obsah Vydra říční

56

57 POPIS: VZHLED: vodní šelma s dlouhým tělem i ocasem a krátkýma nohama s plovacími blánami VELIKOST: délka těla cm, ocas cm, hmotnost 10 – 12 kg ZBARVENÍ: kávově hnědá, na spodině těla světlejší ROZŠÍŘENÍ: Evropa, Asie, s. Afrika BIOLOGIE: POTRAVA: živí se především rybami, ale také raky, vodními savci a ptáky, obojživelníky nebo mršinami STANOVIŠTĚ: je vázána na vodu, žije u čistých řek, potoků i rybníků ROZMNOŽOVÁNÍ: páří se v únoru až březnu, po 60 – 90 dnech samice rodí 2 – 4 mláďata, která opouštějí hnízdo za 6 – 8 měsíců VÝZNAM, ZAJÍMAVOSTI: Vydra je výborný plavec, pod vodou vydrží až 4 minuty, během kterých uplave až 400 m. Jsou samotářské, ale o mláďata se stará i sameček. Mláďata, která jsou velmi hravá pohlavně dospívají ve 2 letech. Dožívají se až 15 let. U nás patří mezi ohrožené a chráněné živočichy. Cílenou ochranou nejen vyder samotných, ale zvláště vhodných biotopů se daří jejich stavy opět zvyšovat.

58

59

60

61

62

63 Přehled počtu predátorů a způsobených škod na rybách v letech 1997 – 2005 Český rybářský svaz již od roku 1997 provádí průzkum výskytu vybraných druhů rybožravých predátorů na území České republiky. Ze získaných údajů je v každém roce zpracována studie. Výsledky průzkumu za sledované období jsou shrnuty v následující tabulce a pro názornost i v grafech. Nejvýznamnějším rybožravým predátorem u nás je bezpochyby kormorán velký. Kormorán velký je výhradně rybožravý druh, který v průměru spotřebuje 0,6 kg ryb denně. Podle své lovecké vyzrálosti jich na jednu ulovenou rybu 5 – 10 zraní, nálet hejna kormoránů na rybník vyvolává u ryb těžké stresy. Náhrada škod způsobených zvláště chráněnými živočichy je řešena v zákoně č. 115/2000 Sb., o náhradě škod způsobovaných zvláště chráněnými živočichy. Tento zákon má však principiální nedostatky, díky kterým řada subjektů odškodněna být ani nemůže.

64 rok vydrakormoránvolavkanorek škoda celke m v mil. Kč počet škoda v mil. Kč počet škoda v mil. Kč počet škoda v mil. Kč počet škoda v mil. Kč , ,5nehodnocen60, , , nehodnocen164, , , , ,7169, , , , , , , , ,9325, , , , ,42368, , , , ,53569, , , , ,53569, , , , ,096896,03

65 Vývoj počtu predátorů v letech 1997 – 2005

66 Škody způsobené predátory v letech 1997 – 2005

67 Pro Rybářský kroužek MS ODRY vypracoval: David Žák


Stáhnout ppt "Bobr evropský Hryzec vodní Norek americký Nutrie říční Ondatra pižmová Potkan obecný Rejsec vodní."

Podobné prezentace


Reklamy Google