Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

KASUISTIKA PETRA kvinta gymnázia, Aspergerův syndrom, ADHD.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "KASUISTIKA PETRA kvinta gymnázia, Aspergerův syndrom, ADHD."— Transkript prezentace:

1 KASUISTIKA PETRA kvinta gymnázia, Aspergerův syndrom, ADHD

2 Historie  Petr nastoupil do ZŠ Truhlářská na doporučení PPP s tím, že nástupu předcházela hospitalizace v PL v Bohnicích pro sociální selhání v předešlé škole (napadení spolužáka nůžkami). Byla to jeho třetí škola.  Chlapec byl integrován do 7. ročníku, do třídy s nižším počtem žáků (12), s asistentkou pedagoga, která s ním pracuje doposud. Je v péči psychiatra ( tedy medikován).  Třída byla na nového spolužáka dopředu připravena, byl kolektivem dobře přijat. Od počátku podával velice dobré studijní výkony, kterými znatelně převyšoval výkony svých spolužáků (více žáků s SPU). To však u některých z nich vyvolávalo řevnivost a nárůst antipatie. Postupně si spolužáci začali všímat jeho nedostatečné hygieny, neupravenosti a sociální neobratnosti především v komunikaci (např. stále mluvil o Pokémonech), vadilo jim, že musí být vždy první. Petr se snažil zapojovat do hovoru se spolužáky, ale nechápal, že ostatní o komunikaci s ním neměli zájem. Urputně se snažil zapadnout do kolektivu, ale ten ho moc nepřijímal.

3 Historie  Chlapcova agresivita byla zatím v únosné míře, docházelo pouze k ojedinělým fyzickým potyčkám se spolužáky.  Napětí ve třídě se však stále stupňovalo, i přes opakované intervence.  Vzhledem k výborným studijním výsledkům a vyostřené situaci ve třídě byl navržen přestup do tercie osmiletého gymnázia, kde byl obsah učiva mnohem náročnější (tudíž pro Petra více zajímavý). Petrovi noví spolužáci byli mnohem více sociálně a intelektově vyspělejší.  Třída byla na jeho příchod dobře (teoreticky) připravena a integraci nakloněna. Časem se průběh integrace začal opakovat. Petr se snažil uplatňovat své vědomosti bez ohledu na danou situaci. Často vstupoval vyučujícím do výkladu (i několikrát za hodinu), vyučující se snažili jeho vstupy integrovat do výuky a zároveň omezit jejich množství. Dost často se Petr nedal usměrnit a tím narušoval celou vyučovací hodinu. Bylo prakticky až nemožné dát prostor ostatním žákům, kteří zpočátku pro toto chování měli pochopení.

4 Historie  Tyto situace se objevovaly častěji a v některých hodinách již učitelé nemohli ani zkoušet ostatní studenty, protože Petr odpovídal i za ně. Nedával prostor ani samotnému učiteli, aby odpověděl na dotazy studentů, protože si myslel, že správnou odpověď zná jen on sám (často se i spletl) a odpovídal za učitele (předběhl ho).Odmítal si psát poznámky, ale především definice s tvrzením, že to nepotřebuje, což se však pomalu začínalo odrážet i v jeho studijních výsledcích.  Studenti se časem začali chovat odtažitě. Vadila jim nedostatečná hygiena (špinavé ruce a uši, neučesané vlasy, dloubání v nose …), časté vyrušování ve výuce, nerespektování pokynů vyučujícího. Pokud ho učitel nevyvolal (v danou hodinu už poněkolikáté), začal se vztekat, dupat nohama pod lavicí, vztekle bouchat rukou do lavice, nadskakovat na židličce a „naštvaně“ komentovat situaci, překřikovat ostatní a trvat na svém.  Spolužáci se původně snažili zapojit Petra do svých her, ale když to začal považovat skoro za jejich povinnost, dost je odradil.

5 Historie  Největší překážkou úspěšné integrace byla stále rostoucí verbální, ale především fyzická agrese. Chlapec postupně přestával dbát pokynů vyučujících a asistentky. V mnoha případech se potvrdilo, že neuměl realisticky vyhodnotit danou situaci. Při mimoškolních akcích opakovaně nedbal pokynů a rad asistentky a doslova vystavoval nebezpečí nejen sebe, ale i ostatní.  Svou chybu nechtěl za žádných okolností přijmout, vyslechnout si argumenty asistentky a ostatních mu činilo velké potíže. Při takové diskuzi reagoval velmi podrážděně – verbální až fyzickou agresí. Chlapec neuměl vyhodnotit hru (časté, z legrace vzájemné pošťuchování spolužáků) a okamžitě se stavěl do role sudího. Fyzicky se snažil paralyzovat toho, koho považoval za silnějšího „útočníka“.  Petr chodil na nácviky sociálních dovedností. Škola spolupracovala s poradenskými pracovníky. S rodiči byla obtížná spolupráce (syndromem zatížena celá rodina).

6 Krize  Petr během kvarty třikrát fyzicky napadl dospělé pracovníky školy, kteří byli v daný okamžik pověřeni jeho dozorem.  V prvním případě došlo k fraktuře nosu (Petr udeřil asistentku hlavou do nosu – tvrdil, že zkoušel „tvrdost své hlavy“).  Ve druhém případě pokousal dospělého muže (dozor v jídelně), který musel být ambulantně ošetřen (dozor „dostatečně“ nehlídal předbíhání).  Ve třetím případě záměrně udeřil pěstí do obličeje svoji asistentku takovým způsobem, že byla přivolána záchranná služba.  Důvodem posledního incidentu bylo to, že se asistentka snažila Petrovi vysvětlit postoj spolužáků, kteří neměli o hru s ním momentálně zájem. Petr si ani v jednom z případů neuvědomoval závažnost situace a míru nevhodnosti svého chování. Žil v představě, že okolí ubližuje jemu, a nechápal, že jeho chování je neadekvátní. Z pohledu chlapce je to tak, že okolí nedodržuje jeho soukromá pravidla, a tak jedná vždy po právu.

7 Krize  Poslední incident vyvolal strach ve třídě, petici za vyloučení, strach rodičů o bezpečnost dětí, mimořádné třídní schůzky rodičů.  Škola iniciovala krizovou intervenci ve třídě a podmínila pokračování ve studiu vyjádřením ošetřujícího lékaře a vyjádřením metodika prevence PPP.  Na mimořádných třídních schůzkách škola vysvětlila rodičům situaci i její příčiny, ubezpečila rodiče, že její prioritou je bezpečnost, a vysvětlila konkrétní kroky, které za výše splněných podmínek učiní.  Petr pobýval na návrh ošetřujícího lékaře celé letní prázdniny v PL Opařany.

8 Řešení  Byly splněny podmínky pro pokračování integrace, tedy vyjádření lékaře – jednoznačné (co nejdříve se vrátit do třídního kolektivu), vyjádření metodika – opatrné (zohledňovalo napětí ve třídě).  Potvrdilo se, že ve třídě je potřeba řešit i jiné problémy, opakovaně řešené za pomoci školního psychologa.  Byl upraven IVP (viz dále).  Se třídou začal ve spolupráci s třídní učitelkou a asistentkou pracovat školní psycholog (ukázalo se, že Petr byl jen zástupný problém).  Petr začal docházet na individuální terapie.

9 Řešení – úprava IVP  Organizace výuky: Návrat do třídního kolektivu bude pozvolný, pouze na několik hodin dopoledne. V průběhu měsíce září zatím bude Petr mimo třídu. Postupně bude docházet za paní asistentkou. Zbytek vyučování bude moci Petr trávit s asistentkou v relaxační místnosti (bude zpracovávat individuální úkoly od učitelů). V odpoledních hodinách pak bude probíhat samostudium v domácím prostředí. Podklady pro samostudium bude pro studenta od učitelů získávat asistentka (podklady budou i v elektronické podobě a bude je dostávat i otec).Od října 4 hodiny výuky denně.  Akce mimo školu budou povolené až po předchozí poradě s výchovným poradcem.  Na zlepšování vztahů ve třídě bude v letošním roce pracovat školní psycholog, aby se snížilo napětí ve třídě a negativismus vůči Petrovi. Petr bude přítomen na setkáních s psychologem.  V případě, že Petra bude rušit skupinová práce a bude narušovat svým chováním práci spolužáků, dostane individuální úkol a sluchátka.

10 Řešení – úprava IVP  Nezbytná jsou soustavná vysvětlování (asistent, třídní učitelka, učitelé) žádoucího a nevhodného chování a taktéž nácviky.  U velmi problémového chování (pokud se vyskytne) je potřeba iniciovat behaviorální terapii (APLA). V souvislosti s minimalizací problémového chování je nutné stanovit jasná pravidla, na nichž se musí trvat.  Důslednost musí platit jak v dodržování pravidel, tak v plnění slibů. Petr respektuje pravidla, ale velmi nelibě nese, když tato pravidla někdo nedodržuje. Z toho pak plynou konflikty s vrstevníky i dospělými.  Vhodné je nadále pokračovat v individuálním nácviku sociálních dovedností (APLA). Vhodné získat zprávu od terapeuta a řídit se jeho doporučeními.

11 Terapie  Petr byl jedním z nejlépe spolupracujících klientů, na zlepšení poněkud nevyhovujícího stavu v rámci školy (pozice v kolektivu, vztahy se spolužáky, některými vyučujícími, asistentkami atd.) chtěl pracovat, bylo možno pozorovat výraznou motivaci ke změně. Petr značné množství probíraných postupů znal ze skupinových nácviků sociálních dovedností, hlavní náplní našich sezení byl intenzivní nácvik sociálních dovedností (jakým způsobem navázat kontakt se spolužáky, rozlišení běžného školního pošťuchování od projevů šikany atd.), spolu s opakovanou analýzou Petrových automatických myšlenek, jež se objevují ve chvílích růstu zlosti. Ty jsme následně podrobili tzv. kognitivní restrukturalizaci, myšlenkovému přerámování (situace, spouštěč, související emoce, automatické myšlenky spolu s hodnocením, nakolik jim Petr věří, argumenty svědčící pro a proti myšlence, alternativní závěr, následná emoce). Pokračovali jsme nácvikem relaxačních cvičení (relaxační dýchání, Östova aplikovaná relaxace). Několik sezení jsme rovněž věnovali nácviku metody sebeinstruktáže a "STOP" techniky (přerušení jakéhosi vnitřního monologu - automatických myšlenek, zabránění růstu nepohody a napětí, odvedení pozornosti, přeznačení myšlenek), kterých je Petr schopen poměrně efektivně využít. 

12 Doporučení terapeuta  Je třeba, aby Petr přestal plnit roli jakéhosi třídního policisty (otázkou je, nakolik mu v tom zabraňuje diagnóza), trestat většinu porušení školního řádu. Mnohokrát jsme na konzultacích sepisovali seznam výhod a záporů takového chování.  Velmi nám do budoucna napomůže opakované přerámování myšlenek - jak již bylo řečeno, Petr konflikty vnímá černobíle, není schopen objektivního náhledu a zhodnocení situace, domnívá se, že za daným chováním vůči jeho osobě se skrývá zákeřnost.  Ošetření spouštěčů problémového chování pedagogickými pracovníky - je možné, že příčinou několika incidentů bylo nesprávné vyhodnocení situace a následný postup ze strany asistentek.  Petr sám musí být ochoten osvojené techniky a strategie používat, průběžně snižovat, ventilovat prožívané napětí a zlost, aktivně se snažit zabránit potenciálnímu výbuchu, incidentu.

13 Závěry supervizí  Zpráva ze 6. prosince  Prázdniny strávil P. v PL Opařany. Ředitelka rozhodla o návratu P. do třídy na základě odborného posudku ošetřujícího lékaře, který doporučil návrat do třídy. Byl nastaven adaptační program. P. začal chodit do školy, ale byl přítomen jen na některých hodinách. V současné době jsme v „režimu“ 4 vyučovacích hodin denně a z pohledu vyučujících i asistentky je to maximum. Problém s klasifikací není, protože P. si dodělává průběžně hodnocení ze všech předmětů. Ve třídě konflikty nejsou, stížnosti rodičů ustaly. Třída se jeví stále jako nepřijímající (viz beseda s pracovníky APLA, která proběhla v září), posmívají se P. kvůli zadrhávání, jsou schopni na něj „shodit“ průšvih. Je nutné nadále pracovat se třídou na schopnosti přijímat jinakost. Vyučujícím se zdá, že je P. ve špatném zdravotním stavu (vyhublý, bledý, zadrhávání). Rodiče jsou o tom pravidelně informováni. Škola se pokusí zjistit kontakt na pediatra, aby ho informovala o nutnosti sledovat P. zdravotní stav. P. dochází na terapie do APLA.

14 Závěry supervizí  Zpráva ze 14. března  Situace se stabilizovala. P. dochází denně na 4 vyučovací hodiny, zbytek zvládá individuální výukou, nemá vážné prospěchové problémy. Asistentka se snaží vybírat důležité hodiny tak, aby P. „uteklo“ co nejméně. Zlepšila se situace ve třídě. Se třídou pracuje školní psycholog ve spolupráci s třídní učitelkou, a to na zlepšení klimatu ve třídě. Jak se ukazuje, odkrývají se jiné problémy a P. jako téma se v nich už neobjevuje. P. ukončil nácviky v APLA, škola dostala od terapeuta zpětnou vazbu (viz písemná zpráva), se kterou byli seznámeni i asistenti. Asistentka se pravidelně dotazuje rodičů na zdravotní stav (zvl. na srdeční problémy), otcem byla ujištěna, že je v pořádku. Přestože byli rodiče upozorněni na nutnost objednání do SPC kvůli novému posudku na další školní rok, rodiče tak učinili až po urgenci výchovného poradce, termín dostali a vyšetření proběhlo. Do konce školního roku bylo doporučeno pokračovat v nastaveném IVP.

15 Role asistenta  Neustále sledovat vztahy ve třídě a mírnit napětí.  Koordinovat s učiteli organizaci výuky, plánovat přípravu a přezkušování.  Předávat podrobné informace poradenským pracovníkům.  Spolupracovat s rodiči.  Podílet se na plnění a úpravách IVP.  Pomáhat se zvládáním náročných sociálních situací.  Ve spolupráci s třídním učitelem a školním psychologem pracovat na zlepšování klimatu ve třídě.

16 Současnost  Student je v septimě gymnázia.  Dosáhl plnoletosti, IVP musel být vyjednán s ním a podepsán.  Zachována úprava výuky (max. 6. hodin denně).  Konflikty mezi spolužáky ustaly.  Student medikován.  Po dosažení 18 let odmítl medikaci. 5 měsíců nebere léky, vše zvládá výborně.


Stáhnout ppt "KASUISTIKA PETRA kvinta gymnázia, Aspergerův syndrom, ADHD."

Podobné prezentace


Reklamy Google