„Filantropie v zrcadle výzkumu “ Prezentace výsledků výzkumného projektu Praha dne 28. dubna 2015.

Prezentace na téma: "„Filantropie v zrcadle výzkumu “ Prezentace výsledků výzkumného projektu Praha dne 28. dubna 2015."— Transkript prezentace:

1 „Filantropie v zrcadle výzkumu “ Prezentace výsledků výzkumného projektu Praha dne 28. dubna 2015

2 Proč teď? 25 let od roku 1989 = 1 generace Nadace VIA a Sdružení VIA – aneb co pozorujeme v oblasti filantropie Jaké otázky jsme si kladli? - - filantropie jako širší koncept než jen finanční podpora - - filantropie jako mecenášství a filantropie jako příležitost pro každého - - filantropie jako praktický projev našich hodnot - - filantropie „transakcí“ a filantropie postavená na „vztahu“ - - zmírnění utrpení „teď a tady“ a investice do „budoucna“ - - filantropie jako neviditelný svorník ve společnosti - svoboda a odpovědnost, starost a péče, smysl a naděje

3 Údaje o projektu Proběhly tři výzkumné akce: EXPERT – kvalitativní výzkum, hloubkové rozhovory s osobami s výraznými zkušenostmi z oblasti filantropie, VEŘEJNOST – kvantitativní výzkum, reprezentativní šetření mezi obyvateli ČR staršími 18 let, kvótní výběr, 1071 respondentů, ELITY – kvantitativní výzkum, internetová anketa mezi osobnostmi ve vrcholných pozicích v různých oblastech života společnosti, 570 respondentů.

4 Elity – popis cílových skupin Elity – popis cílových skupin POLITIKA – 12 % (66 osob): poslanci, senátoři, ministři, primátoři, starostové. STÁTNÍ SPRÁVA – 15 % (88 osob): náměstci na ministerstvech, soudci, státní zástupci, zaměstnanci státních úřadů. AKADEMICKÁ SFÉRA – 17 % (96 osob): představitelé vysokých škol (rektoři, děkani), ředitelé výzkumných institucí. MÉDIA – 11 % (65 osob): přední žurnalisté, manažeři ve sdělovacích prostředcích (tisk, rozhlas, televize, internetová média). EKONOMIKA – 18 % (103 osob): vlastníci a vrcholní manažeři ve významných podnicích výroby, obchodu a služeb. KULTURA – 12 % (66 osob): ředitelé kulturních institucí (muzeí, galérií, divadel apod.), významní umělci (režiséři, herci, hudebníci, výtvarníci, architekti, spisovatelé). OBČANSKÁ SPOLEČNOST – 15 % (86 osob): ředitelé a manažeři neziskových organizací, vrcholní představitelé církví.

5 5 Pojem filantropie K obsahu pojmu filantropie respondenti často přiřazují vztah k druhým, vnímavost k okolí, k lidem a jejich problémům, vnímavost k potřebnosti či nouzi, pocit odpovědnosti za okolní svět. Není to tedy jednoduché rovnítko filantropie = charita, peněžní dárcovství. Nejobecnější úroveň: filantropie = láska k lidem.

6 6 Vymezení filantropie Podle názoru expertů je nejpřínosnější strategická filantropie založená na dlouhodobém vztahu s neziskovou organizací, nadací. V protikladu k této filantropii stojí anonymní, pasivní dárcovství malých finančních částek (např. prostřednictvím DMS) na konkrétní výzvu, konkrétní situaci (např. živelní pohromu) bez zájmu o skutečné využití daru.

7 7 Osobní postoj k filantropii Jednoznačná většina respondentů z řad společenských elit (90 %) sama sebe označuje za filantropa. V populaci ČR jako celku je tento podíl nižší (66 %).

8 8 Za filantropy mezi elitami se nejčastěji označují představitelé kultury, politiky a občanské společnosti. Za filantropy mezi elitami se nejčastěji označují představitelé kultury, politiky a občanské společnosti. „Řekl(a) byste o sobě, že jste filantrop, člověk, který pomáhá druhým?“

9 9 Desetitisíce korun a více ročně darují nejčastěji představitelé byznysu, často také politici. Desetitisíce korun a více ročně darují nejčastěji představitelé byznysu, často také politici. „Který z následujících popisů nejvíce vystihuje Vaši osobní situaci ohledně dárcovství peněz na dobročinné, veřejně prospěšné účely?“

10 10 V populaci se častěji za filantropy považují ženy, lidé s vyšším vzděláním, odborní pracovníci a lidé dobře zajištění. V populaci se častěji za filantropy považují ženy, lidé s vyšším vzděláním, odborní pracovníci a lidé dobře zajištění. „Řekl(a) byste o sobě, že jste filantrop, člověk, který pomáhá druhým?“

11 11 Umírněné hodnocení Výsledky výzkumu o podílu filantropů mezi občany a mezi elitami jsou podle názoru expertů nadsazené, ale naznačují důležitý POTENCIÁL K FILANTROPII, který mezi lidmi existuje. Strategická filantropie je experty více oceňovaná, ale zdůrazňují, že ve společnosti má místo a svou roli i jednorázové dárcovství malých finančních částek. Obě formy se podle nich doplňují. „Filantropie není nikdy dost, obě formy jsou důležité.“

12 1212 Představitelé elit nejčastěji věnují peníze nebo svůj čas, méně často dávají k dispozici své kontakty nebo know-how. „Termínem filantropie se obvykle rozumí jak dárcovství peněz, tak sdílení času či vykonávání prospěšné práce zdarma, poskytování know-how či kontaktů. Které z uváděných forem Vy osobně ve své dobročinné činnosti využíváte?“

13 1313 Nejčastěji preferované oblasti filantropických aktivit ze strany elit ve srovnání s veřejností „Sdělte nám laskavě, zda přispíváte, ať už penězi či prací, na následující dobročinné účely.“

14 1414 Méně často upřednostňované oblasti filantropických aktivit ze strany elit ve srovnání s veřejností „Sdělte nám laskavě, zda přispíváte, ať už penězi či prací, na následující dobročinné účely.“

15 15 Důležitý je vzájemný vztah lidí Silný důraz expertů na osobní vztahy, osobní zkušenosti s filantropií. „To, že se starám o věc, může znamenat, že se nad tou věci s někým sejdu – tam teprve vznikají důležité vztahy.“ Filantropie může být platformou pro setkávání lidí z různých společenských vrstev, z různých profesních oblastí a zároveň různých institucí, společenských sektorů…

16 16 Aktivní podoba filantropie V kvalitativní části projektu často zaznělo, že je důležité, aby filantropie byla „aktivní spoluúčastí“, nikoliv jen „pasivním dáváním“. Většina elit se profiluje jako „aktivní“: vybírají si, na co bude jejich příspěvek použit, a určili si oblast, na kterou se soustřeďují. Kontrola využití daru ale zůstává slabou stránkou.

17 1717 Většina představitelů elit má svou filantropickou strategii, vybírají si účel a oblast, na kterou se zaměřují.

18 1818 Mezi elitními respondenty jasně převažuje zaměření na dobročinnost „doma“. „Filantropie se může zaměřovat na situaci u nás doma či v krizových oblastech v zahraničí. Která z těchto oblastí je Vám osobně bližší?“

19 1919 Volba dobročinnost a charita versus prevence a strategická řešení není jednoznačná. „Filantropie se může zaměřovat na dobročinnost, charitu, péči o sociálně slabé, nemocné, ohrožené a postižené. Může ale také soustřeďovat prostředky na strategické řešení společenských otázek, které stojí stranou zájmu oficiálních institucí – osvětu, péči o krajinu, boj s korupcí, preventivní působení. Která z těchto oblastí je Vám osobně bližší?“

20 2020 Dobročinnost jako morální povinnost elit „Pro dobročinnost, filantropii mají lidé různé motivy. Co je pro Vás to hlavní, nejdůležitější, když byste na něco daroval(a) peníze, čas nebo práci? Který z uvedených důvodů je pro Vás nejzávažnější, který je druhý, třetí a čtvrtý v pořadí?“

21 2121 K filantropii představitele elit přivedlo především úsilí chovat se odpovědně vůči druhým a radost, že mohou pomáhat. „Co nejvíce utvářelo Váš postoj k veřejně prospěšným, filantropickým aktivitám. Z nabídnutého výčtu vyberte dvě nejdůležitější okolnosti.“

22 22 Filantropie vytváří status V hloubkových rozhovorech byla popsána ještě jedna motivace významných filantropů: - zvýšit svůj sociální kapitál nebo společenskou prestiž, - zařadit se do určité referenční skupiny.

23 23 Klady neziskového sektoru Elity i veřejnost vnímají pozitivně roli neziskového sektoru ve společnosti. Většinou považují neziskové organizace za efektivnější v pomoci lidem než státní instituce. V hloubkových rozhovorech se objevovaly názory ve smyslu, že „neziskovka vždy nabízí víc než úřad“.

24 24 Otazníky neziskového sektoru Mezi představiteli společenských elit je velmi nízký podíl těch, kteří se domnívají, že neziskové organizace zneužívají svěřené prostředky. Mezi veřejností však tento názor zastává jen mírně nadpoloviční většina občanů.

25 2525 Dvoutřetinová většina elit se přiklání k názoru, že neziskové organizace účinně pomáhají lidem v boji proti byrokracii státních institucí. „Neziskové organizace dnes účinně pomáhají lidem v boji proti byrokracii státních institucí.“

26 26 Politické elity méně často oceňují účinnost neziskového sektoru v boji proti státní byrokracii. Politické elity méně často oceňují účinnost neziskového sektoru v boji proti státní byrokracii. „Neziskové organizace dnes účinně pomáhají lidem v boji proti byrokracii státních institucí.“

27 27 V názoru na možnost zneužití svěřených financí ze strany nadací se elity od veřejnosti odlišují. V názoru na možnost zneužití svěřených financí ze strany nadací se elity od veřejnosti odlišují. „Různé nadace a neziskové organizace často zneužívají svěřené prostředky.“

28 28 Mezi představiteli státní správy a především politiky je vyšší podíl těch, kteří vytýkají neziskovým organizacím přílišnou snahu zasahovat do politiky. Mezi představiteli státní správy a především politiky je vyšší podíl těch, kteří vytýkají neziskovým organizacím přílišnou snahu zasahovat do politiky. „Neziskové organizace se příliš pletou do politiky.“

29 29 Posilování filantropie v budoucnu Hlavní cestou k rozšiřování filantropie ve společnosti je podle názoru špiček naší společnosti výchova. Výchova k individuálnímu altruismu: v rodinách, ve školách, v médiích, ze strany samotných elit => prostřednictvím pozitivních příkladů.

30 3030 Více filantropie v naší společnosti přinese podle elit především výchova k individuálnímu altruismu. „Kudy podle Vás vede smysluplná cesta k posilování filantropie v naší společnosti?“ (kombinace variant odpovědí v %)

31 31 Jaká je role škol? Mohou vůbec školy vychovávat k filantropii? Direktivy působí kontraproduktivně. Nikoli kázat, ale zapojit do aktivit. „Děti to těší, samy přicházejí s novými nápady.“ Doporučení zlepšit spolupráci neziskových organizací se školami.

32 32 Důležitost dobrých vzorů Silným tématem hloubkových rozhovorů byla právě důležitost výrazných pozitivních vzorů pro rozšiřování filantropie ve společnosti. („dobré příklady, ty táhnou“). Prostřednictvím vzorů by se mělo posilovat vnímání filantropie jako „samozřejmosti, která patří k dobrým mravům“. Důraz na sílu příkladů se objevoval často i v odpovědích na otevřené otázky kvantitativního výzkumu.

33 33 Role státu v posilování filantropie Role státu spočívá podle názoru expertů i elit: - v legislativní práci - změnách daňové politiky, - ve stanovování jasných pravidel a v partnerské spolupráci s neziskovými organizacemi. „Vytvořit přehledný a stabilní systém!“ „Od dotování ztráty organizací k investování do dosažení změny!“

34 34 Nedůvěra státu Tématem, které se vynořilo v podstatě ve všech hloubkových rozhovorech, byla nedůvěra státu vůči neziskovým organizacím, jež se projevuje: - ve špatné legislativě, - byrokratických překážkách - negativním přístupu státních zaměstnanců. Kvantitativní průzkum potvrdil nedůvěru státu vůči neziskovým organizacím.

35 35 Lépe komunikovat! Lépe komunikovat! „O dobročinnosti, filantropii by se mělo více diskutovat a věnovat jí více pozornosti v médiích, dávat konkrétní příklady.“

36 36 Otazníky okolo komunikace Obava z nezvládnuté kampaňovité komunikace, ošidnost masmediálního působení. – –„Nemusí jít o vnitřní přesvědčení, jen to dobře vypadá “- – –„Příležitost změnit obraz zbohatlíků v očích veřejnosti“ – –„Stejně jako darem pomohu, když o té věci mluvím.“- – –„Chorobou neziskovek je spasitelský komplex, že okolní svět jim musí pomáhat.“

37 37 Náměty k zamyšlení   Od rodiny k učitelům, od dětí k rodičům   Souběžně prezentovat filantropii bohatých i obětavou „filantropii prostou“   Od pomoci v nouzi ke kultivaci ve společnosti   Od postavené zdi k investicím do lidí.

38 38 Posilování filantropie do budoucna VÝCHOVA k individuální filantropii v rodinách, ve školách, prostřednictvím médií. Pozitivní PŘÍKLADY významných filantropů. Aktivní medializace filantropie obecně, cílená komunikační STRATEGIE v klíčových směrech. Lepší SPOLUPRÁCE státu a neziskových organizací založená na důvěře a partnerství.

39 Děkujeme za pozornost. Přejeme mnoho zdaru!