Zpracoval: Ing. Jaromír Pytlík

Prezentace na téma: "Zpracoval: Ing. Jaromír Pytlík"— Transkript prezentace:

1 Zpracoval: Ing. Jaromír Pytlík
Zpracoval: Ing. Jaromír Pytlík

2 Zpracoval: Ing. Jaromír Pytlík
Některé zdravotní důvody pro dřívější odchod horníků do starobního důchodu   Jako hlavní důvod je skutečnost, že průměrná délka života horníka je 61,4 let, což je o 5,8 let méně než je celostátní průměr. Toto je potvrzeno studií KHS Ostrava z roku Kvalita života po odpracování 20 let v dole je značně omezena, jak dokazuje závěrečná zpráva studie KHS Ostrava z let a z roku Dýchacími potížemi a výrazným poklesem všech ukazatelů funkce plic - 23,8% porucha funkce plic - 79% chronická bronchitida - 88,7% trpí dušností Výrazným zhoršením fyzické zdatnosti Proti stejné skupině zaměstnanců z jiných odvětví v tomto regionu je fyzická zdatnost na úrovni 55-60%. Zhoršení je z důvodů dlouhodobé expozice prachu, opotřebením pohybového aparátu, poškozením nervů, vazů a dalšími vlivy. 82,4% nebylo schopno dokončit zátěžové testy z důvodů dechových potíží, hypertonické reakce a obecné kontraindikace. Zpracoval: Ing. Jaromír Pytlík

3 Zpracoval: Ing. Jaromír Pytlík
Nemoci z povolání Vysoký počet nemocí z povolání Dle studie KHS patří hornická práce mezi nejnáročnější zaměstnání. Podíl fyzické práce je i dnes velmi vysoký. Na zaměstnance v hlubinných dolech působí celá řada rizikových faktorů překračující povolené limity, mnohé z nich působí souběžně, což jejich rizikovost ještě zvyšuje, zejména: prach, hluk, mikroklimatické podmínky, fyzická zátěž, vibrace, pracovní polohy, obrovská psychická zátěž. Choroby z povolání v OKD, a.s. Vysoký počet chorob z povolání od roku 2005 do 2014 dle níže uvedené tabulky dokazuje, že podmínky práce neprodělaly výraznější změnu za uvedené období. Naopak pokud si uvědomíme pokles počtu zaměstnanců a počty přepočteme na současný stav zaměstnanců, je dnes počet chorob na 1000 zaměstnanců dvojnásobný! Zpracoval: Ing. Jaromír Pytlík

4 Vysoký počet obecných onemocnění
Za období 2010 – 2014 ztratilo zdravotní způsobilost k výkonu práce téměř 800 zaměstnanců, z nichž většina z důvodů obecného onemocnění související s výkonem práce. Ti museli ukončit pracovní poměr bez kompenzace životních nákladů a se zdravotním posudkem, který je téměř vyloučil z možnosti se uplatnit na pracovním trhu. Nejvíce bylo zjištěno onemocnění plic, vazů, nervů, pohybového aparátu, sluchu a další. Navíc jsou horníci vystaveni vysoké psychické zátěži vyplývající z výkonu práce v podzemí hlubinných dolů. Mikroklimatické podmínky Průměrná hloubka dobývání se od 90. let zvýšila z cca 750 m na dnešních cca 1050 m, s nárůstem teploty horninového masívu, ta dnes dosahuje až 50°C a zvyšuje teplotu na některých pracovištích až na 36°C, místně i 38°C, vlhkost vzduchu se pohybuje kolem 65-80% někde i 90% v takových podmínkách je práce opravdu vysoce namáhavá. V roce 2014 byl 146x povolán lékařský výjezd z důvodu nevolnosti zaměstnanců!!! Zpracoval: Ing. Jaromír Pytlík

5 Zpracoval: Ing. Jaromír Pytlík
Věková struktura Jedná se o důchody horníků kteří mají více jak 58 roků! Možnosti rekvalifikace či uplatnění horníků této věkové skupiny na pracovním trhu jsou dnes, dle vyjádření Úřadu práce, opravdu nulové. Proto věříme, že zvážíte všechny argumenty a uznáte oprávněnost našich návrhů pro zaměstnance hlubinných dolů a podpoříte jejich dřívější odchod do starobního důchodu. Vezmeme-li navíc v úvahu současnou věkovou strukturu zaměstnanců, je zřejmé, že práce horníka v dole nad 55 let věku není téměř možná, jak dokazuje podíl zaměstnanců nad 55 let v tabulce. věk počet prům.% 41 – 45 let ,4% 46 – 50 let ,1% 51 – 55 let ,4% 55 – 60 let 206 2,9% Zpracoval: Ing. Jaromír Pytlík

6 Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji k 28. 2.2015
okres počet uchazečů nově evidovaní uchazeči uchazeči s ukončenou evidencí a vyřazení počet volných míst počet uchazečů na jedno volné místo podíl nezaměstnaných ke konci měsíce rozdíl proti min. měsíci z toho celkem z toho umístění uchazeči rozdíl proti min. měsíci v procentech rozdíl proti min. měsíci v proc. bodech absolventi a mladiství osoby se ZP dosaži-telní let Bruntál 8 995 -138 388 1 162 8 630 459 597 417 232 -36 38,8 13,4 -0,2 Frýdek-Místek 10 336 -122 607 1 334 10 125 844 966 636 947 63 10,9 7,0 -0,1 Karviná 21 869 -70 884 1 968 21 056 1 340 1 410 761 709 31 30,8 12,1 Nový Jičín 7 310 -184 317 941 6 855 568 752 509 1 309 293 5,6 6,7 Opava 10 513 -85 592 1 069 10 062 687 772 547 675 194 15,6 8,4 Ostrava 25 442 -117 1 123 2 422 24 452 1 581 1 698 1 089 2 490 10,2 11,2 0,0 MSK celkem 84 465 -716 3 911 8 896 81 180 5 479 6 195 3 959 6 362 739 13,3 9,8 Zpracoval: Ing. Jaromír Pytlík

7 Důchody v některých státech EU
Polsko: po 25 letech odpracovaných v dole, navíc v rámci reorganizace polského hornictví o další čtyři roky s podporou ve výši 75% jejich průměrné mzdy! Maďarsko: po 25 letech odpracovaných v dole nebo po odpracování 5000 směn (5000 bodů) Bulharsko: výjimečně ve 45 letech, při splnění podmínek (odpracovaných směn), v 52 a 57 letech podle pracovních kategorií Slovensko: do konce roku 1999 museli odpracovat minimálně 11 let a přiznání důchodu do konce roku 2023, důchod v 55 až 59 letech (prodloužení bývalých důchodových kategorií do roku 1999) Rumunsko: výjimečně ve 45 letech po odpracování 20 let v podzemí Řecko: v 55 letech při minimální odpracované době 4500 dnů (15 let) Zpracoval: Ing. Jaromír Pytlík

8 Zpracoval: Ing. Jaromír Pytlík
Odhad celkových výdajů veřejných financí na jednoho nezaměstnaného (materiál MPSV) Odhad celkových výdajů veřejných financí na jednoho nezaměstnaného III. blok - systém 2005 Přepočet nákladů na nezaměstnaného na průměrnou dobu setrvání v nezaměstnanosti vykazovanou za ČR celkem doba nezaměstnanosti s podporou v nezam. 183 dnů doba nezaměstnanosti bez podpory v nezam. 350 celková průměrná doba nezaměstnanosti v ČR 533 (v Kč) měsíční hrubá mzda (plat) typ rodiny 6000 8000 10000 12000 14000 18000 21500 25000 30000 40000 50000 75000 100000 200000 neúplné rodiny 1 dospělý bez dětí 1 dospělý + 1 dítě 1 dospělý + 2 děti 1 dospělý + 3 děti úplná rodina s manželem/manželkou pobírající podporu v nezaměstnanosti 2 dospělí bez dětí -46938 -62029 -73825 -85659 -97493 2 dospělí + 1 dítě -82345 -88102 -95514 2 dospělí + 2 děti 2 dospělí + 3 děti úplná rodina s manželem/manželkou bez pracovního příjmu úplná rodina s výdělečně činným manželem/manželkou -21645 -38083 -50750 -63367 -77578 -91825 -98655 průměrný náklad veřejných rozpočtů na nezaměstnaného: průměr Zpracoval: Ing. Jaromír Pytlík

9 Náklady na dřívější důchody?!
Počet horníků, kteří nastoupili do dolu po roce 1992: Průměrná výše důchodu: ,-Kč Dřívější odchod o 5 let (+3 do předčasného) 5 (8) Celkem náklady: 3500 x x 12 x 5 (8) = 3,54 mld. Kč (5,67 mld. Kč) Tyto náklady jsou rozloženy až do roku 2048 dle předpokládaných odchodů do důchodů. Jsou to zaměstnanci, kteří již mají odpracováno směn (2166) a dále zaměstnanci, kteří naplní směn v letech 2015 až 2023 (1524). Kolik se ušetří z důvodů nižšího věku horníků! Počet horníků, kteří nastoupili do dolu po roce 1992: Věk dožití : - 5,8 let Průměrný důchod: ,-Kč Celkem ušetří důchodový systém: 3690 x 5,8 x 12x = 4,11 mld. Kč Náklady na nezaměstnaného při průměrné době nezaměstnanosti 533 dní a výdělku ,-Kč činí průměrně ,- Kč (x 3690) = 1,06 mld. Zpracoval: Ing. Jaromír Pytlík

10 Rekapitulace nákladů a úspor!
Celkem náklady na dřívější důchody: x x 12 x 5 (8) = 3,54 mld. Kč (5,67 mld. Kč) Úspory z důvodů nižšího věku horníků: x 5,8 x 12x = 4,11 mld. Kč Úspory z titulu nezaměstnanosti: ,- Kč (x 3690) = 1,06 mld. V úvahu je nutno brát mnoho dalších aspektů jako například další vzniklé sociální náklady , menší odvody daní , nižší kupní síla, zvýšená kriminalita atd. Jako hlavní důvod však neustále zůstává nižší věk dožití a zdravotní stav hornické populace! V celé Evropě máme nejhorší podmínky pro dřívější odchody horníků do důchodu! Zpracoval: Ing. Jaromír Pytlík

11 Poznámky k projednávané změně zákona č. 155/1995 Sb
Poznámky k projednávané změně zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Penzijní připojištění nadále existuje jako součást III. pilíře v podobě transformovaných fondů, do nichž však již nelze vstoupit. Výplata z III. pilíře je v podstatě vázána na dosažení důchodového věku. Závěr: Systém neřeší důchodový věk, lze ho využívat jako doplňkový systém. Z pohledu doplňkového penzijního spoření (důchodové připojištění) Navrhované (požadované) snížení důchodového věku (o pět roků) je odvozeno od objektivně doložitelného nižšího věku „dožití“ této přísně vymezené skupiny, je tedy i přiměřené. Závěr: Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Zpracoval: Ing. Jaromír Pytlík

12 Z pohledu stávající právní úpravy „předdůchodu“
Důchodová reforma v rámci III. pilíře zavedla možnost výplaty starobní penze ze soukromého penzijního spoření při dosažení nižšího věku než je věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod, tedy obecný důchodový věk. Úprava řeší pouze formu a podmínky pro výplatu peněz z III. pilíře důchodového systému. Závěr Systém neřeší důchodový věk, lze ho využívat jako doplňkový systém. S ohledem na přísné podmínky není stavěn pro širší využití, zejména v „těžkých profesích“. Z pohledu historické úpravy zrušení pracovních kategorií V roce 1992 při projednávání zrušení pracovních kategorií byl vládou závazně přislíben postup, že tato systémová změna bude řešena zavedením systému důchodového připojištění na zaměstnavatelském principu. Závěr Stát od roku 1993 neřeší požadavek zohlednit v důchodovém systému „těžké profese“. Požadavek na snížení důchodového věku „hlubinných horníků“ však nutno prosazovat samostatně s ohledem na objektivní a zcela specifické okolnosti, „doporučení“ hledat řešení v důchodové komisi je nepřijatelné. Zpracoval: Ing. Jaromír Pytlík