Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zahraniční vztahy. Rozlišujeme (aneb, co je součástí zahraničních vztahů): - zahraniční obchod (čistý vývoz, NX) - zahraniční investice (čisté zahraniční.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zahraniční vztahy. Rozlišujeme (aneb, co je součástí zahraničních vztahů): - zahraniční obchod (čistý vývoz, NX) - zahraniční investice (čisté zahraniční."— Transkript prezentace:

1 Zahraniční vztahy

2 Rozlišujeme (aneb, co je součástí zahraničních vztahů): - zahraniční obchod (čistý vývoz, NX) - zahraniční investice (čisté zahraniční investice, NFI)

3 Zahraniční obchod (čistý vývoz) Y = C+I+G+NX, NX = čistý vývoz NX = X – M (= export – import) Kolísá-li NX, kolísá Y. Vývoz: roste-li X, roste též domácí Y: někdo ze zahraničí si kupuje naše statky Dovoz: roste-li M, klesá domácí Y: peníze použité na dovoz, již nelze použít na domácí statky Pro pokles X a pokles M, opačné závislosti.

4 Zahraniční obchod Základní (keynesiánská) funkce exportu a importu (čistého vývozu): NX = X – M = Xa – (Ma + m * Y), X = autonomní, závisí na zahraniční poptávce, kterou nejsme schopni ovlivnit (X = Xa), M = Ma + m*Y, Ma = autonomní import = import, který nezávisí na Y, tj. to, co vždy musíme dovést (sůl), m*Y = import závislý na domácím HDP, m = mezní sklon k dovozu (importu): o kolik vzroste dovoz, pokud Y vzroste o jednotku nebo určitý počet jednotek.

5 Mezní sklon ke spotřebě Názory na hodnotu m: - stejné - s růstem Y roste: jsme bohatší a můžeme si kupovat více zahraničních věcí. Hodnota m nemůže být větší než 1, protože dlouhodobě nelze dovážet více než vyprodukujeme, bude ale kladná (za normálních okolností bude země něco dovážet).

6 Základní tvar NX NX = X – M = Xa – (Ma + mY) = (Xa – Ma) - mY, kladný rozdíl NX: získáváme devizové rezervy záporný rozdíl NX: ztrácíme devizové rezervy Pokud Y roste, roste rovněž M, konkrétně výraz m*Y. NX tedy klesá, až se stane zápornou. Závěr: NX závisí na Y, s růstem Y, hodnota NX klesá, může být i záporná. V praxi export a import závisí na řadě faktorů. Změna NX ovlivňuje též NFI (čisté zahraniční investice).

7 Základní tvar NX graficky

8 NFI NFI = čisté zahraniční investice, NFI = FIH - HIF, FIH = investice zahraničních subjektů v tuzemsku (např. koupě českých akcií zahraničním subjektem, výstavba továrny v ČR zahraničním subjektem), HIF = investice tuzemských subjektů v zahraničí (tuzemci investují do akcií apod., staví v zahraničí továrny apod.), kladný rozdíl NFI: získáváme devizové rezervy záporný rozdíl NFI : ztrácíme devizové rezervy Soukup značí NFI symbolem NFC.

9 Evidence zahraničních vztahů – platební bilance Běžný účet (CA): zejména evidence NX dělí se zejména na bilanci zboží a bilanci služeb. Kapitálový účet: evidence některých neekonomických operací, lze v zásadě zanedbat Finanční účet (CF): zejména evidence NFI Platební bilance je de facto účetní dokument (stejně jako rozvaha) zahrnující pohledávky a závazky dané země. Proto musí být účetně vyrovnaná, řeší se to účetně tak, že přírůstek devizových rezerv je značen znaménkem mínus, úbytek devizových rezerv znaménkem plus.

10 Rovnováha platební bilance Říká, že změna NX se projeví v NFI, respektive změna NFI se odrazí v NX. Proč? Pokud (dlouhodobě) vyvážíme více než dovážíme, získáváme devizy (devizové rezervy). Tyto devizy neschováváme pod polštářem ani neleží nečině na účtu v bance, ale jsou nějak použity – nikoliv na M (ten je menší než X), ale na HIF. Opačně: pokud (dlouhodobě) více dovážíme než vyvážíme, získávají zahraniční subjekty domácí měnu. Ta není schována pod polštářem ani neleží nečině na účtu v bance, ale je nějak použita – nikoliv na X (X z tuzemska – X je menší jak M), ale na FIH.

11 Rovnováha platební bilance Dlouhodobě musí platit (vzhledem k tomu, že NX = X - M a NFI = FIH – HIF): NX = -NFI, respektive –NX = NFI Vývoj NFI tedy ovlivňuje NX. Pokud jsou NFI kladné, tak devizové rezervy takto získané budou použity na NX, ten bude záporný. Pokud jsou NFI záporné, tak koruny, které získají zahraniční subjekty, tyto subjekty použijí na vývoz z ČR, NX tedy bude kladný.

12 Rovnováha platební bilance Krátkodobě (a to i v řádu několika let) daná rovnost platit nemusí, příslušná měna nemusí být používána na HIF, respektive FIH. Proč? Banky (finanční instituce) si udržují devizové rezervy, tj. část zahraničních peněz leží krátkodobě nečinně – aby byly k dispozici pro případné zahraniční operace. Vzhledem k rozsahu zahraničních operací lze takto udržovat rezervy v řádu desítek mld. příslušné měny.

13 NX a NFI závěr Protože dlouhodobě musí platit buď NX = -NFI nebo –NX = NFI plyne z výše uvedeného, že dlouhodobé změny NFI ovlivňují NX (a tudíž i Y). Pokud je NFI dlouhodobě kladné číslo, musí být NX záporný (Y se snižuje). Pokud je NFI dlouhodobě záporné číslo, musí být NX kladný (Y roste). Obecně: hodnota NX je ovlivněna NFI

14 Co dále ovlivňuje NX Devizový kurs HPJ = domácí peněžní jednotka Zhodnocení (apreciace) kursu HPJ: zlevňuje dovoz, zdražuje vývoz, v důsledku NX a Y klesá. Znehodnocení (depreciace) kursu HPJ: zdražuje dovoz, zlevňuje vývoz, v důsledku NX a Y roste Musíme se tedy věnovat devizovým kursům.

15 Nominální kurs Kurs ve směnárně, bance …), Značíme E Pozn.: přímý záznam nominálního devizového kursu: 1EUR = xKč nepřímý záznam nominálního devizového kursu: 1Kč = xEUR Dále v prezentaci používáme přímý záznam!!! Nominální kurs prakticky: 1EUR = 25 Kč

16 Reálný měnový kurs R = E*(P f /P h ) R = reálný měnový kurs, E = nominální měnový kurs, P f = zahraniční cenová hladina, P h = domácí cenová hladina Reálný měnový kurs říká, kolik reálně stojí zahraniční měna, respektive kolik si lze reálně v zahraničí koupit zahraničních statků a kolik můžeme reálně v zahraničí prodat domácích statků. R zohledňuje faktor cenových hladin doma a v zahraničí. Výraz E*P f vyjadřuje, kolik by zahraniční statky stály v domácí měně.

17 Cenová hladina (P) V makroekonomii symbol P značí cenovou hladinu. Cenovou hladinu dostaneme jako (vážený) průměr jednotlivých cen (statků i výrobních faktorů). Vahami u jednotlivého statku, respektive VF je podíl výdajů na daný statek (výrobní faktor) ku celkovému souhrnu výdajů (tedy de facto k HDP) Dopouštíme se zde určitého zjednodušení, jde o princip. P h = cenová hladina doma P f = cenová hladina v zahraničí

18 Příklady na R Příklad 1: HPJ = domácí měna, FPJ = zahraniční měna Mějme kurs 1FPJ = 20 HPJ Cenová hladina doma je 2 cenová hladina v zahraničí je 4 (neřešme, jak cenové hladiny spočítáme) R = 20 * 4/2 = 40

19 Příklady na R Příklad 2: Mějme kurs příkladu 1: (1FPJ = 20 HPJ) Předpokládejme ale, že cenová hladina doma klesne na 1, cenová hladina v zahraničí je stále 4. R se potom rovná: R = 20 * 4/1 = 80 Pokles cenové hladiny doma znamená, že domácí zboží je levnější než zahraniční. R roste oproti hodnotě příkladu 1 roste, což znamená znehodnocení domácí měny.

20 Příklady na R Příklad 3: Mějme kurs příkladu 1: (1FPJ = 20 HPJ) Předpokládejme ale, že cenová hladina doma vzroste ze 2 na 3, cenová hladina v zahraničí vzroste ze 4 na 9. R = 20 * 9/3 = 60 Vyšší růst cenové hladiny v zahraničí než doma opět znamená, že domácí zboží je levnější než zahraniční. R roste oproti hodnotě příkladu 1 roste, což znamená znehodnocení domácí měny.

21 Příklady na R Příklad 4: Mějme cenové hladiny doma a v zahraničí jako v příkladu 1, tj. P f = 4, P h = 2. Předpokládejme ale, že kurs je 1FPJ = 30 HPJ. R = 30 * 4/2 = 60. Nominální kurs oproti kursu v příkladu 1 znehodnotil. R oproti příkladu 1 vzrostlo. Růst R znamená znehodnocení domácí měny

22 Změna R, závěr Z příkladů plyne: - pokud R roste, domácí měna znehodnocuje - pokud R klesá, domácí měna zhodnocuje

23 Zhodnocení a znehodnocení R Dva způsoby zhodnocení: 1. cenové hladiny se nemění, E zhodnocuje (dříve 1EUR = 30 Kč, nyní 1EUR = 25 Kč) 2. E se nemění, P h roste rychleji než P f. Znehodnocení opačné příčiny.

24 NX a změna R V každém případě zhodnocení R snižuje NX, znehodnocení zvyšuje NX. Rovnici čistého vývozu při započtení vlivu R lze psát: NX = X – M + v R v = ΔNX / ΔR (o kolik se změní NX, změní-li se R o jednotku nebo určitý počet jednotek) Rovnice právě říká, že znehodnocení R zvyšuje hodnotu NX (viz předcházející i další příklady).

25 Příklad – nominální zhodnocení Et (kurs v čase t): 1EUR = 30 Kč Et+1 (kurs v čase t+1): 1EUR = 25 Kč Pokud statek stojí 600 Kč, tak: - v čase t stojí 20 EUR - v čase t+1 stojí 24 EUR. Čili v čase t+1 je domácí statek v zahraničí dražší, a v zahraničí si jej méně kupují. Na AL (agregátní úrovni) je důsledkem pokles NX.

26 Příklad reálné zhodnocení Kurs je stále 1 EUR = 25 Kč. V čase t stojí domácí statek 600 Kč, tj. v zahraničí je jeho cena 24 EUR. V čase t+1 stojí domácí statek 750 Kč, tj. v zahraničí je jeho cena 30 EUR. Čili v čase t+1 je domácí statek v zahraničí dražší, a v zahraničí si jej méně kupují. Pozn.: k reálnému zhodnocení docházelo v ČR zejména mezi léty 1993 – 1997, kdy koruna měla pevný kurs (tehdy vůči DM a USD), cenová hladina v ČR rostla rychleji než v zahraničí.

27 Nominální a reálné kursy – zhodnocení a znehodnocení Zhodnocení i znehodnocení má vliv, jak na NX, tak na NFI. V případě NFI platí: - zhodnocení v průběhu investice činí investice zahraničních subjektů v tuzemsku výhodnější – znamená vyšší hodnotu FIH a nižší hodnotu HIF a vede k růstu hodnoty NFI - znehodnocení v průběhu investice činí investice zahraničních subjektů v tuzemsku méně výhodné a naopak zvýhodňuje investice tuzemských subjektů v zahraničí, znamená vyšší HIF a nižší FIH, tedy pokles hodnoty NFI

28 Příklady na zhodnocení Původní kurs: 1 EUR = 30 Kč, nový kurs 1 EUR = 20 Kč NX: X - vyvážím zboží za 300 Kč, při původním kursu stojí 10 EUR, při novém 15 EUR, domácí zboží je v zahraničí dražší, X bude klesat Y – dovážím zboží za 10 EUR, při původním kursu stojí 300 Kč, při novém 200 Kč, zahraniční zboží je v tuzemsku levnější, M poroste NFI: zahraniční investor investuje v ČR 1 EUR (čili po směně za původní kurs 30 Kč), úroková míra je 100 % p.a., za rok tedy má 60 Kč. Při původním kursu by měl za rok 2 EUR, při novém kursu má 3 EUR, díky zhodnocení kursu vzrostl výnos na 200 %. V ČR se vyplatí investovat, FIH roste. Tuzemský investor investuje v zahraničí 30 Kč, při původním kursu 1EUR, úroková míra je 100 % p.a., za rok tedy má 2EUR. Při původním kursu by měl za rok 60 Kč, při novém kursu má jen 40 Kč, díky zhodnocení kursu činí výnos jen 33 %. V zahraniční se tolik nevyplatí investovat, FIH klesá.

29 Příklady na znehodnocení Původní kurs: 1 EUR = 30 Kč, nový kurs 1 EUR = 40 Kč NX: X - vyvážím zboží za 600 Kč, při původním kursu stojí 20 EUR, při novém 15 EUR, domácí zboží je v zahraničí levnější, X poroste Y – dovážím zboží za 10 EUR, při původním kursu stojí 300 Kč, při novém 400 Kč, zahraniční zboží je v tuzemsku dražší, M bude klesat NFI: zahraniční investor investuje v ČR 1 EUR (čili po směně za původní kurs 30 Kč), úroková míra je 100 % p.a., za rok tedy má 60 Kč. Při původním kursu by měl za rok 2 EUR, při novém kursu má 1,5 EUR, díky zhodnocení kursu vzrostl klesl na 150 %. V ČR se nevyplatí tolik investovat, FIH klesá. Tuzemský investor investuje v zahraničí 30 Kč, při původním kursu 1EUR, úroková míra je 100 % p.a., za rok tedy má 2EUR. Při původním kursu by měl za rok 60 Kč, při novém kursu má 80 Kč, díky znehodnocení kursu činí výnos 166 %. V zahraniční se vyplatí investovat, HIF roste.

30 Pojmy Zhodnocení (apreciace), respektive znehodnocení (depreciace): kurs se mění díky trhu. Revalvace a devalvace: kurs se mění v důsledku úředního rozhodnutí (státu, centrální banky). Revalvace stejný pohyb kursu jako při zhodnocení, devalvace stejný pohyb kursu jako při znehodnocení

31 Marshall-Lernerova (M-L) podmínka Říká, že efekty znehodnocení a zhodnocení se projeví v určitých časech, respektive v delším období. Čili, že v krátkém období nemá znehodnocení a zhodnocení ty účinky, které jsme výše popisovali. V krátkém období může mít znehodnocení a zhodnocení dokonce opačné účinky! Vysvětleno pro znehodnocení domácí měny (viz následující snímek).

32 M-L podmínka: cenový a objemový efekt V krátkém období působí cenový efekt: množství X a M se nemění (je dopředu dané, nasmlouvané, proniknout na zahraniční trhy vyžaduje určitý čas), takže (pokud se používá nový aktuální, tj. znehodnocený kurs) znehodnocení vede k tomu, že za dovoz platíme více, za vývoz dostaneme méně. V dlouhém období začne platit objemový efekt – domácí zboží začne být na zahraničních trzích levnější, tudíž po něm vzroste poptávka a tudíž se více objemově vyváží, a zahraniční zboží je domácím trhu dražší, tudíž po něm klesá poptávka a tudíž se ho méně objemově dováží.

33 M-L podmínka, elasticita Některé statky se budou dovážet v daném objemu (respektive objem se příliš nemění), i pokud se kurs změní – příklad sůl. Tyto statky mají tedy nízkou elasticitu k dovozu. U jiných statků naopak se (časem) vývoz v důsledku změny kursu může změnit (např. auta). Mají tedy vysokou elasticitu k vývozu. Jsou ovšem statky, které na změnu kursu z hlediska vývozu reagují málo (např. některé strojírenské výrobky, u kterých závisí na kvalitě) – ty mají malou elasticitu k vývozu.

34 Jiná formulace M-L podmínky Důležitou roli, zda znehodnocení vede k růstu NX, má elasticita X a M. Elasticita X: o kolik se změní export (ve fyzickém vyjádření), v důsledku změny nominálního kursu: ε x = (|X1-X2|/(0,5*(X1+X2)) Elasticita M: o kolik se změní import (v fyzickém vyjádření), v důsledku změny nominálního kursu: ε m = (|M1-M2|/(0,5*(M1+M2)) Hodnoty s indexem 1 = původní, hodnoty s indexem 2 = nové, (|X1-X2| = absolutní hodnota rozdílu Fyzické hodnoty je třeba přepočítat na hodnotové v domácí měně.

35 Jiná formulace M-L podmínky Znehodnocení bude mít pozitivní vliv (čili NX vzroste) jen tehdy, pokud ε x + ε m > 1 Proč? Při znehodnocení vývoz roste a dovoz klesá, pokud je ε x + ε m < 1, tak objemový efekt nepřekoná cenový efekt (viz příklady na dalších snímcích)

36 M-L podmínka: příklad 1 Původní kurs je 10 Kč za 1 EUR. Pivo stojí 20 Kč, 1 l ropy 5 EUR. Při tomto se vyveze 100 piv (hodnotově 2000 Kč, resp. 200 EUR) a doveze 120 l ropy (hodnotově 600 EUR, resp Kč), NX je záporný: – 4000 Kč (= EUR). Nový kurs je 20 Kč za 1 EUR. Ceny dováženého a vyváženého zboží se nemění. Při tomto kursu se vyveze 105 piv (hodnotově 2100 Kč, respektive 105 EUR), doveze 110 l ropy (hodnotově 550 EUR, respektive Kč). NX je Kč, resp. – 445 EUR. Znehodnocená tedy vedlo k poklesu NX (z – 4000 Kč na – 8900 Kč). ε x = (5/(0,5*( ))= 0,048, ε m = (10/(0,5*( )) = 0,060, ε x + ε m = 0,108

37 M– L podmínka: příklad 2 Původní kurs je 10 Kč za 1 EUR. Pivo stojí 20 Kč, 1 l ropy 5 EUR. Při tomto kursu se vyveze 100 piv (hodnotově 2000 Kč, resp. 200 EUR) a doveze 120 l ropy (hodnotově 600 EUR, resp Kč), NX je záporný: – 4000 Kč (= EUR). Nový kurs je 20 Kč za 1 EUR. Ceny dováženého a vyváženého zboží se nemění. Při tomto kursu se vyveze 180 piv (hodnotově 3600 Kč, respektive 180 EUR), doveze 80 l ropy (hodnotově 350 EUR, respektive 7000 Kč). NX je Kč, resp. – 170 EUR. Znehodnocení tedy vedlo k růstu NX (z na Kč). ε x = (80/(0,5*( ) = 0,57, ε m = (50/(0,5*(120+70)) = 0,52 ε x + ε m = 1,09

38 Marshall – Lernerova podmínka, J křivka Pokud se ML podmínka projeví až za určitý čas, má vývoj NX v hodnotovém vyjádření po znehodnocení měny (či devalvaci) tvar písmene J (tzv. J křivka): NX nejprve klesá, postupně začne růst.

39 NX a devizový kurs Víme, že (v dlouhém období, respektive při splnění M-L podmínky, tj. součet elasticit k dovozu a vývozu › 1), znehodnocení domácí měny má pozitivní vliv na NX, zhodnocení negativní. Ptáme se tudíž, co působí na kurs, tj. proč měna znehodnocuje nebo zhodnocuje. Řada teorií - je to projevem faktu, že kurs je ovlivněn řadou faktorů. Nejdůležitější teorie: teorie měnového trhu, teorie parity úrokových sazeb (nekryté parity, respektive kryté parity), teorie parity kupní síly. Tyto teorie se týkají změn nominálního kursu.

40 Pojmy k devizovému kursu Pružný (flexibilní, plovoucí) kurs: devizový kurs se může měnit, může nabývat libovolných hodnot (tzv. floating). Pevný (fixní) kurs: je stanoveno, zpravidla centrální bankou, že devizový kurs se má pohybovat v určitém intervalu. Pozn.: Kč má v současnosti pružný kurs

41 Pojmy k devizovému kursu Valuta = zahraniční měna v hotovostní podobě Deviza = zahraniční měna v bezhotovostní podobě Spotový obchod: devizový obchod (tj. nákup nebo prodej zahraniční měny) v reálném čase za aktuální kurs (např. když si ve směnárně koupíte EUR). Termínovaný obchod: devizový obchod domluvený v jiném čase, než ve kterém se uskutečňuje nákup nebo prodej zahraniční měny, uskutečňuje se za (předem) domluvený kurs. Pozn.: hodnotově jsou častější termínované obchody.

42 Teorie měnového trhu Říká, že devizový kurs je ovlivněn nabídkou a poptávkou po měnách. Pokud roste poptávka po domácí měně, tak domácí měna zhodnocuje a zahraniční znehodnocuje. Pokud roste poptávka po zahraniční měně, tak zahraniční měna zhodnocuje a domácí znehodnocuje.

43 Nabídka a poptávka po měnách Na devizovém trhu: - Pokud nabízím domácí měnu, poptávám zároveň zahraniční měnu. - Pokud poptávám domácí měnu, nabízím zároveň zahraniční měnu. Měnu, kterou nabízím, budu nabízet tím více, čím více druhé měny za ní dostávám. Měnu, kterou poptávám, budu poptávat tím více, čím méně druhé měny za ní zaplatím. Cenou měny je právě devizový kurs. Graf křivek nabídky a poptávky po měně. Nabízím a poptávám měnu vyjádřenou na vodorovné ose. Na svislé ose je cena této měny.

44 Nabídka a poptávka po EUR

45 Nabídka a poptávka po Kč

46 Nabídka a poptávka po měnách Mění-li se cena měny, kterou nabízím a poptávám, tj. mění-li se devizový kurs, pohybujeme se po křivkách nabídky a poptávky) dané měny. Mění-li se jiný faktor než cena měny, posouvá se některá z křivek.

47 Nabídka a poptávka po zahr. měnách Mění-li se něco jiného, posouvá se některá z křivek. Např. pokud vzroste v ČR HDP, může vrůst poptávka po zahraničním zboží, takže vzroste poptávka po zahraniční měně (např. EUR). Křivka poptávky po zahraniční měně se potom posune doprava nahoru (severovýchodně). Recipročně v grafu nabídky a poptávky po korunách se křivka nabídky Kč posune doleva dolů (jihovýchodně). Důsledek: zhodnocení EUR a znehodnocení Kč.

48 Příklady na nabídku a poptávku po domácí (Kč) a zahraniční měně (EUR) Příliv zahraničních investic do ČR: křivka poptávky po Kč se posouvá doprava nahoru (severovýchodně) a současně křivka nabídky EUR se posouvá doleva dolů (jihovýchodně). Důsledkem je zhodnocení Kč a znehodnocení EUR

49 Příklady na nabídku a poptávku po domácí (Kč) a zahraniční měně (EUR) Politická nestabilita v ČR: Křivka poptávky po EUR se posouvá doprava nahoru (severovýchodně) a souběžně křivka nabídky Kč se posouvá doleva dolů (jihovýchodně). Důsledkem je zhodnocení EUR a znehodnocení Kč.

50 Teorie měnového trhu závěr Teorie říká, že kurs je ovlivněn nabídkou a poptávkou po příslušné měně. Na nabídku a poptávku působí řada faktorů. Proto se kurs v praxi výrazně mění, je velmi volatilní.

51 Teorie parity úrokových sazeb – nekrytá i Používá se jako jedna z teorií, co ovlivňuje devizový kurs (v krátkém období), aneb jaký by měl být současný nebo budoucí kurs. Teorie říká, že kurs závisí na výhodnosti domácích a zahraničních investic (kde je výhodnější investovat, tj. uložit peníze). Podstata teorie: domácí investor se rozhoduje, zda investovat v domácích nebo zahraničních aktivech (každé aktivum je vyjádřeno v jiné měně, tj. domácí peněžní jednotka HPJ a zahraniční peněžní jednotka FPJ) Z hlediska výnosnosti investic investora zajímá: - u domácí investice: domácí úroková míra (i H ) - u zahraniční investice: zahraniční úroková míra (i F ) a očekávaný kurs po skončení zahraniční investice (E e ). Současný kurs (E) je znám. E a E e používáme přímý záznam: 1 FPJ = X HPJ (tj. např. 1EUR = 25Kč), z nějž vyplývá 1 HPJ = 1/X FPJ HPJ = domácí měna, FPJ = zahraniční měna

52 Teorie parity úrokových sazeb – nekrytá i Příklad: mějme 25 Kč. Úroková míra v ČR i v zahraničí je (pro jednoduchost) shodně 100 % (ročně, p.a). Aktuální kurs v čase t je 1 EUR = 25 Kč Pokud těchto 25 Kč uložíme v ČR, máme za rok (v čase t+1) 50 Kč. Pokud těchto 25 Kč převedeme na EUR a uložíme v zahraničí v čase t+1 máme 2 EUR. Zahraniční peníze ale chceme převést na domácí. Je-li v čase t+1 kurs stále 1 EUR = 25 Kč, je po převodu náš výnos 50 Kč. Co když je ale kurs v čase t+1 jiný? Např. kurs je 1EUR = 20 Kč (tj. Kč zhodnotila). Potom máme jen 40 Kč. Naopak kurs je 1EUR = 30 Kč (tj. Kč znehodnotila). Potom máme 60 Kč.

53 Teorie parity úrokových sazeb – nekrytá i Z příkladu plyne, že budoucí zhodnocení domácí měny snižuje výhodnost zahraniční investice (investice tuzemců do zahraničních aktiv). Naopak budoucí znehodnocení domácí měny zvyšuje výhodnost investice do zahraniční měny. Investor bude indiferentní, pokud za stejné období výnos v domácí měně bude stejný jako výnos v zahraniční měně. Čili, pokud se v daném čase (daném období) investice mění kurs, musí být odlišné úrokové míry.

54 Teorie parity úrokových sazeb – nekrytá i Pokud, domácí měna v čase zhodnocuje tak (protože zhodnocení činí investice domácích subjektů v zahraničí méně výhodné), tak, aby investor byl idiferentní, kam investuje, musí domácí úroková míra být nižší než úroková míra v zahraničí. Pokud, domácí měna v čase znehodnocuje, tak (protože znehodnocení činí investice domácích subjektů v zahraničí více výhodné), aby investor byl idiferentní, kam investuje, musí domácí úroková míra být vyšší než úroková míra v zahraničí.

55 Teorie parity úrokových sazeb – nekrytá i Obecně investujeme 1 HPJ (1 jednotku domácí peněžní jednotku, tj. domácí měnu). Výnos v domácí měně: 1*(1+i H ). i H = domácí úroková míra v desetinném tvaru (např. pokud je úroková míra = 5 %, tak i H = 0,05) Výnos v zahraniční měně: (1/E) * (1+i F )* E e Kde E = aktuální kurs, E e = očekávaný kurs na konci investice, i F = zahraniční úroková míra v desetinném tvaru Platí z hlediska indiference: (1+i H ) = (1/E) * (1+i F )* E e

56 Teorie parity úrokových sazeb – nekrytá i Platí z hlediska indiference: (1+i H ) = (1/E) * (1+i F )* E e Výraz lze upravit (viz Soukup, s. 231 a vydání, respektive 233 a vydání): i H = i F + (E e - E)/E Po další úpravě: i H - i F = (E e - E)/E. Pravá strana vzorečku: % změna devizového kursu za dané období. Kladná hodnota = znehodnocení HPJ (domácí měny), záporná hodnota = zhodnocení HPJ. Vzoreček se nazývá podmínka nekryté parity úrokových mír. Vzoreček říká, že, aby investor byl indiferentní, kam investuje, tak že změna kursu domácí měny v daném čase, musí být rovna rozdílu domácí a zahraniční úrokové míry pro daný čas.

57 Teorie parity úrokových sazeb – nekrytá i Příklad: předpokládejme, že v čase t je kurs 1EUR = 20 Kč, v čase t+1 bude kurs 1EUR = 22 Kč (koruna tedy znehodnotila) Aby investorovi bylo jedno, kam bude investovat, musí rozdíl domácí a zahraniční úrokové míry (i H - i F ) být roven: (22 – 20)/20 = 0,1 (tj. 10 procentních bodů) Např., pokud v ČR je i H = 12 % (v desetinném tvaru 0,12). Potom v EUR musí být i F = 2 % (v desetinném tvaru 0,02). Lze si spočítat, že pro dané kursy a dané úrokové míry, je výnos v ČR a v EUR (přibližně) stejný.

58 Teorie parity úrokových sazeb – nekrytá i K čemu je to dobré: 1. pokud známe úrokové míry doma a v zahraničí pro dané období a aktuální kurs, tak nám tato teorie říká, jaký by na konci daného kursu měl být budoucí kurs, aby investorům bylo jedno, kam budou investovat. Pokud by odhadovaný budoucí kurs (E f ) byl odlišný od hodnoty vypočtené dle výrazu nekryté úrokové parity (E e ), vyplatí se investorovi preferovat investici v určité měně. Odhadovaný budoucí kurs (E f )= hodnota kursu, kterou investoři odhadují k určitému časovému okamžiku v budoucnu (tj. myslí si, že budoucí kurs bude mít tuto hodnotu).

59 Teorie parity úrokových sazeb – nekrytá i Př. Odhadovaný budoucí kurs E f je vyšší než hodnota E e. Potom též hodnota zlomku (E f - E)/E je vyšší než hodnota zlomku (E e - E)/E. To znamená, že domácí měna by tedy mezi okamžiky, pro které platí kurzy E f a E, více znehodnotila, než kolik by znehodnotit měla, aby investoři byli indiferentní. Toto vyšší znehodnocení domácí měny činí investice do zahraničí více atraktivní. V důsledku této atraktivity ale roste poptávka po zahraniční měně, tudíž roste hodnota aktuálního kursu E (domácí měna znehodnocuje) a hodnota zlomek (E f - E)/E se snižuje. Domácí měna tedy ve výsledku v čase mezi okamžiky, pro které platí kurzy E f a E, znehodnocuje méně, snižování znehodnocování pokračuje až do okamžiku, kdy se zlomky (E f - E)/E a E e - E)/E rovnají.

60 Teorie parity úrokových sazeb – nekrytá i Př. Odhadovaný budoucí kurs E f je nižší než hodnota E e. Potom též hodnota zlomku (E f - E)/E je nižší než hodnota zlomku (E e - E)/E. To znamená, že domácí měna by tedy mezi okamžiky, pro které platí kurzy E f a E, méně znehodnotila, než kolik by znehodnotit měla, aby investoři byli indiferentní. Toto menší znehodnocení domácí měny činí investice do zahraničí méně atraktivní (a investice do tuzemska více atraktivní). V důsledku této atraktivity investic do tuzemska ale roste poptávka po domácí měně, tudíž klesá hodnota aktuálního kursu E (domácí měna zhodnocuje) a hodnota zlomku (E f - E)/E se zvyšuje. Domácí měna tedy ve výsledku v čase mezi okamžiky, pro které platí kurzy E f a E, zhodnocuje méně, snižování zhodnocování pokračuje až do okamžiku, kdy se zlomky (E f - E)/E a E e - E)/E rovnají.

61 Teorie parity úrokových sazeb – nekrytá i K čemu je to dobré: 2. pokud známe úrokové míry doma a v zahraničí pro dané období a dokážeme odhadnout budoucí kurs, tak nám tato teorie říká, jaký musí být aktuální kurs, aby investorům bylo jedno, kam budou investovat. Pokud by skutečná hodnota aktuálního kurs (E A ) byla odlišná od hodnoty vypočtené dle výrazu nekryté úrokové parity (E), vyplatí se investorovi preferovat investici v určité měně.

62 Teorie parity úrokových sazeb – nekrytá i Př. Aktuální kurs E A je vyšší než E vypočtená dle vzorečku. Potom též hodnota zlomku (E e - E A )/ E A je nižší než hodnota zlomku (E e - E)/E. To znamená, že domácí měna by tedy mezi okamžiky, pro které platí kurzy E f a E, méně znehodnotila než by znehodnotit měla, aby investoři byli indiferentní. Toto nižší znehodnocení domácí měny ale činí investice tuzemských subjektů do zahraničí méně atraktivní (a investice zahraničních subjektů v tuzemsku atraktivnější). Tudíž ale roste poptávka po domácí měně, což znamená, že klesá hodnota aktuálního kursu E A (domácí měna zhodnocuje), takže hodnota zlomku (E f - E A )/ E A se zvyšuje. V důsledku tohoto zhodnocování aktuálního kursu E A je ale vyšší znehodnocení domácí měny mezi okamžiky, pro které platí kurzy E A a E. Hodnota aktuálního kursu E A klesá (tj. domácí měna zhodnocuje) až se zlomky (E e - E A )/ E A a E e - E)/E rovnají. Potom je investor indiferentní.

63 Teorie parity úrokových sazeb – nekrytá i Př. Aktuální kurs E A je nižší než E vypočtená dle vzorečku. Potom též hodnota zlomku (E e - E A )/ E A je vyšší než hodnota zlomku (E e - E)/E. To znamená, že domácí měna by tedy mezi okamžiky, pro které platí kurzy E f a E, více znehodnotila než by znehodnotit měla, aby investoři byli indiferentní. Toto vyššší znehodnocení domácí měny ale činí investice tuzemských subjektů do zahraničí více atraktivní. Tudíž ale roste poptávka po zahraniční měně, což znamená, že roste hodnota aktuálního kursu E A (domácí měna znehodnocuje), takže hodnota zlomku (E f - E A )/ E A se snižuje. V důsledku tohoto znehodnocování aktuálního kursu E A je ale nižší znehodnocení domácí měny mezi okamžiky, pro které platí kurzy E A a E. Hodnota aktuálního kursu E A roste (tj. domácí měna znehodnocuje) až se zlomky (E e - E A )/ E A a E e - E)/E rovnají. Potom je investor indiferentní.

64 Teorie parity úrokových sazeb – nekrytá i K čemu je to dobré: 3. Pokud máme odlišné úrokové míry doma (i H ) a v zahraničí (i F ) za dané období, tak změna devizového kursu v daném období musí být rovna rozdílu (úrokovému diferenciálu) těchto úrokových mír. Matematicky: (E e - E)/E = i H - i F Pokud daná rovnost nebude, platit, tak se vyplatí investovat buď doma nebo v zahraničí.

65 Teorie parity úrokových sazeb – nekrytá i Musí tedy platit: (E e - E)/E = i H - i F Pokud zlomek na levé straně je nižší než rozdíl na pravé straně, tak se vyplatí investice v tuzemsku. (Při kladné hodnotě rozdílu i H - i F platí, že by domácí měna mezi okamžiky, pro které platí kurzy E e a E, málo znehodnotila, při záporném rozdílu i H - i F platí, že by domácí měna málo zhodnotila). Pokud zlomek na levé straně je vyšší než rozdíl na pravé straně, tak se vyplatí investice v zahraničí. (Při kladné hodnotě rozdílu i H - i F platí, že by domácí měna mezi okamžiky, pro které platí kurzy E e a E, hodně znehodnotila, při záporném rozdílu i H - i F platí, že by domácí měna hodně zhodnotila).

66 Teorie parity úrokových sazeb – nekrytá i (E e - E)/E = i H - i F Pokud se vyplatí investice v tuzemsku, tak se snižuje hodnota E (koruna zhodnocuje), tudíž hodnota zlomku na levé straně roste. Pokud se vyplatí investice v zahraničí, tak se zvyšuje hodnota E, hodnota zlomku na levé straně klesá. Procesy by měly probíhat tak dlouho, dokud levá a pravá strana nebudou rovny. Až budou rovny bude investor indiferentní.

67 Teorie parity úrokových sazeb – nekrytá i K čemu je to dobré: Pokud je i F › i H, tak se vyplatí investovat v zahraničí. Kč bude znehodnocovat a musí znehodnotit tak, aby investorům bylo jedno, kam bude investovat Pokud je tak i F ‹ i H,tak se vyplatí investovat v tuzemsku. Kč bude zhodnocovat a musí zhodnotit tak, aby investorům bylo jedno, kam bude investovat

68 Nekrytá úroková parita graficky - křivka UIRP Křivka UIRP vyjadřuje o kolik se musí změnit devizový kurs za daný čas, pokud se liší i H a i F, aby investorovi bylo jedno, kam bude investovat Vodorovná osa: rozdíl i H – i F Svislá osa: (E e - E)/E Pokud je i H – i F kladný (investice v tuzemsku jsou atraktivnější než v zahraničí), musí domácí měna o stejné % znehodnotit (horní polovina svislé osy), aby investorům bylo jedno, kde budou investovat. Pokud je i H – i F záporný (investice v tuzemsku jsou méně atraktivní než v zahranič), musí domácí měna o stejné % zhodnotit (spodní polovina svislé osy), aby investorům bylo jedno, kde budou investovat. UIRP má sklo n 45 % (při stejném měřítku os)

69 Nekrytá úroková parita graficky - křivka UIRP

70 Graf: určení kursu na základě nekryté úrokové parity Na vodorovné ose výnos domácích aktiv (1*(1+i H )) a výnos zahraničních aktiv ((1/E) * (1+i F )* E e ) Na svislé ose očekávané zhodnocení nebo znehodnocení zahraniční měny ((E e - E)/E) Výnos domácích aktiv: dán i H. Křivka výnosu domácích aktiv (R H ) z pohledu domácího investora nezávisí na kursu, je svislá na úrovni i H. Výnos zahraničních aktiv je dán jednak zahraniční úrokovou mírou (i F ) a také kursem. Pokud domácí měna znehodnocuje (např. z kursu 1EUR = 25 Kč na kurs 1 EUR = 30 Kč, vyplatí se domácímu investorovi investovat v zahraničí, výnos se zahraničních aktiv je rostoucí. Křivka výnosu zahraničních aktiv (R F ) je rostoucí (rostoucí tvar platí pro přímý záznam). Rovnovážný kurs, kde se obě křivky protínají.

71 Graf: určení kursu na základě nekryté měnové parity

72 Nerovnováhy u nekryté úrokové parity Pokud je (E e - E)/E na hodnotě E1, vyplatí se investovat v zahraničí (RF › RH). Při hodnotě E1 se očekává v budoucnu znehodnocení HPJ a výhodné investice v zahraničí. To vede k tomu, že investoři nakupují FPJ, takže aktuální HPJ znehodnotí (hodnota E roste), čili hodnota (E e - E)/E klesne. Pokud je (E e - E)/E na hodnotě E2, vyplatí se investovat v zahraničí (RH › RF). Při hodnotě E2 se očekává se v budoucnu zhodnocení HPJ a nevýhodné zahraniční investice. To vede k tomu, že investoři prodávají FPJ, takže aktuální HPJ zhodnotí (hodnota E klesá), čili hodnota (E e - E)/E vzroste.

73 Teorie nekryté úrokové parity V souhrnu tedy tato teorie říká: a) jaký by měl být budoucí kurs (hodnota E e ), známe-li aktuální kurs a úrokové míry doma a v zahraničí pro dané období b) jaký by měl být aktuální kurs (hodnota E), známe-li (dokážeme-li odhadnout) budoucí kurs (hodnota E e ), a známe úrokové míry doma a v zahraničí pro dané období

74 Teorie nekryté úrokové parity Skutečná hodnota kursu v budoucnu se od hodnoty E e může lišit. Respektive může se lišit skutečná hodnota aktuálního kursu od hodnoty vypočtené dle vzorečku nekryté úrokové parity (tj. od E) Důvody: - aktiva jsou různě riziková - aktiva mají různou likviditu - máme celou řadu různých srovnatelných aktiv v tuzemsku a zahraničí (tuzemské a zahraniční dluhopisy, tuzemské a zahraniční akcie apod.), u každého ze srovnatelných aktiv může být odlišný úrokový diferenciál, hodnota E e je průsečíkem jednotlivých rozdílů (váha aktiv) - další faktory, které působí na kurs (změna HDP, inflace, politická stabilita apod. …)

75 Úroková parita - krytá Investor se opět rozhoduje mezi investicí do domácího nebo zahraničního aktiva, tentokrát se chce zajistit, aby výnos byl stejný, tj. aby při investici do zahraničního aktiva neprodělal (pokud by došlo k znehodnocení zahraniční měny a zhodnocení domácí měny). Zajistí se = domluví si budoucí kurs E e na hodnotě, aby mu bylo jedno, kde bude investovat. Podmínka zajištěn (jaký musí být budoucí kurs E e ), stejná jako u nekryté úrokové parity. (1+i H ) = (1/E) * (1+i F )* E e, čili i H - i F =(E e - E)/E

76 Úroková parita krytá Pokud bude v okamžiku výnosu skutečný kurs jiný než zajištěný (domluvený - forwardový, tj. budoucí) kurs, může investor vydělat nebo prodělat. Bude-li skutečný kurs vyšší (při přímém záznamu domácí měna znehodnotí), tak prodělá. Bude-li skutečný kurs nižší (při přímém záznamu domácí měna zhodnotí), tak vydělá.

77 Parita kupní síly – absolutní verze Další teorie vysvětlující, jaký by měl být kurs. Teorie parity kupní síly v absolutní verzi říká, že nominální kurs by měl odpovídat cenovým hladinám příslušných zemí používajících dané měny. Vzoreček kursu dle této teorie: E = P H/ P F Jinými slovy se tak říká, že reálný kurs (R = E*(P F /P H )) by měl být roven 1. Opět platí pro přímý záznam.

78 Parita kupní síly – absolutní verze Příklad: mějme kurs 1 EUR = 25 Kč. Hamburger v BRD stojí 1EUR, v ČR stojí 50 Kč. V takovém případě se vyplatí (neuvažujeme s náklady na dopravu, apod.) dovážet hamburgery z BRD do ČR. Reálný kurs (kdyby hamburger byl jediný produkovaný statek v obou ekonomikách), je: R = 25 * 1/50 = 0,5 Co se ale stane? 1. Vzroste poptávka po EUR, koruna znehodnotí, EUR zhodnotí (obr. 1 další snímek). 2. díky vývozu z BRD vzroste poptávka po hamburgerech v BRD, tamní hamburgerů cena vzroste (obr. 2 další snímek). 3. díky dovozu z BRD do ČR vzroste nabídka hamburgerů v ČR, cena hamburgerů v ČR klesne (obr. 3 další snímek). Všechny procesy by měly probíhat tak dlouho, dokud se do žádné země nevyplatí dovoz.

79 Parita kupní síly – př. graficky

80 Parita kupní síly absolutní verze Pokud reálný kurs se odlišuje od hodnoty 1, vyplatí do tuzemska dovážet (R 1). Vyšší dovoz do tuzemska znamená vyšší poptávku po zahraniční měně a znehodnocení domácí měny (nominálního kursu), vyšší vývoz z tuzemska má opačné účinky (tj. zhodnocení měny). Změna nominálního kursu vede ke změně reálného kursu. Rovněž se v důsledku změn cen doma a v zahraničí, mění cenové hladiny doma a v zahraničí, což rovněž vede ke změně reálného kursu. Procesy by měly probíhat tak dlouho, až se R = 1. Potom se nevyplatí ani dovážet ani vyvážet.

81 Parita kupní síly absolutní verze V praxi se reálný kurs od hodnoty 1 odlišuje. Důvody: - neobchodovatelné zboží (NTG)– např. hamburgery nelze vyvážet, např. Big Macy, protože McDonald to nedovolí). Typický příklad NTG jsou služby: Pokud je ostříhání v Praze levnější než ostříhání v Londýně, nebudou Britové jezdit (létat) jen kvůli tomu do Prahy. - náklady na dopravu, pojištění apod. - úrokový diferenciál mezi domácími a zahraničními i - atd. Všechny tyto faktory způsobují, že se nominální kurs nerovná poměru cenových hladin, tj. reálný kurs se nerovná 1.

82 Parita kupní síly – relativní verze Říká, že dlouhodobě by se nominální kurs měl vyvíjet podle toho, jak se mění cenové hladiny. Roste-li cenová hladina v tuzemsku (π H ) více než cenová hladina v zahraničí (π F ), měla by tuzemská měna znehodnocovat. Roste-li cenová hladina v tuzemsku méně než v zahraničí, měla by tuzemská měna zhodnocovat. Příklad (zjednodušený): kurs je 1EUR = 25 Kč. V eurozóně je inflace za období 0 %, v ČR 100 %. Potom by na konci období měl kurs být 1EUR = 50 Kč.

83 Parita kupní síly – relativní verze Paritu kupní síly v relativní verzi lze vyjádřit následovně: a) % míra depreciace (znehodnocení): E = π H – π F. b) míra změny R = míra změny nominálního kurzu + (π F – π H ) = 0%. Dlouhodobý vývoj devizového kursu lze nejlépe zdůvodnit podle relativní teorie parity kupní síly.


Stáhnout ppt "Zahraniční vztahy. Rozlišujeme (aneb, co je součástí zahraničních vztahů): - zahraniční obchod (čistý vývoz, NX) - zahraniční investice (čisté zahraniční."

Podobné prezentace


Reklamy Google