Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Společná obchodní politika EU Michal Částek. Společná obchodní politika Doplnila vytvoření celní unie na konci 60. let Doplnila vytvoření celní unie na.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Společná obchodní politika EU Michal Částek. Společná obchodní politika Doplnila vytvoření celní unie na konci 60. let Doplnila vytvoření celní unie na."— Transkript prezentace:

1 Společná obchodní politika EU Michal Částek

2 Společná obchodní politika Doplnila vytvoření celní unie na konci 60. let Doplnila vytvoření celní unie na konci 60. let Na začátku 70. let se začala realizovat (Komise zastupuje ES/EU navenek) Na začátku 70. let se začala realizovat (Komise zastupuje ES/EU navenek) SOP – jednotná obchodní politika ES vůči třetím zemím a mezinárodním organizacím SOP – jednotná obchodní politika ES vůči třetím zemím a mezinárodním organizacím Společná obchodní politika ES - využívá zejména v oblasti volného pohybu zboží, částečně služby Společná obchodní politika ES - využívá zejména v oblasti volného pohybu zboží, částečně služby SOP – nevztahuje se na kulturní služby, audiovizuální služby (film) – zde ES nemůže uzavírat dohody SOP – nevztahuje se na kulturní služby, audiovizuální služby (film) – zde ES nemůže uzavírat dohody Do SOP spadá také zboží zemědělské produkce Do SOP spadá také zboží zemědělské produkce

3 Nástroje SOP Celní sazby vůči třetím zemím Celní sazby vůči třetím zemím Uzavírání celních a obchodních dohod, Uzavírání celních a obchodních dohod, Sjednocování liberalizačních opatření pro třetí země, skupiny zemí, Sjednocování liberalizačních opatření pro třetí země, skupiny zemí, Kvantitativní omezení, omezení s obdobným účinkem Kvantitativní omezení, omezení s obdobným účinkem Vývozní politiku a obchodní ochranná opatření (např. opatření pro případ dumpingu a subvencování) Vývozní politiku a obchodní ochranná opatření (např. opatření pro případ dumpingu a subvencování)

4 Institucionální zajištění Hlavním orgánem pro provádění společné obchodní politiky je Rada (výbor 133) Hlavním orgánem pro provádění společné obchodní politiky je Rada (výbor 133) Rada rozhoduje na základě návrhů předložených Evropskou komisí. Rada rozhoduje na základě návrhů předložených Evropskou komisí. Při sjednávání dohod se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi Rada zmocňuje Komisi k zahájení jednání - stanoví jí mandát pro jednání. Při sjednávání dohod se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi Rada zmocňuje Komisi k zahájení jednání - stanoví jí mandát pro jednání. Evropský parlament je sice systematicky informován a konzultován v oblasti obchodní politiky Evropský parlament je sice systematicky informován a konzultován v oblasti obchodní politiky EP – spolurozhodování při přijetí legislativy v oblasti celní politiky EP – spolurozhodování při přijetí legislativy v oblasti celní politiky Lisabonská smlouva – rozšiřuje pravomoci EP+rozšíření společné politiky na oblast investic Lisabonská smlouva – rozšiřuje pravomoci EP+rozšíření společné politiky na oblast investic

5 Světová obchodní organizace Mnohostranný obchodní systém od r (dříve GATT) Mnohostranný obchodní systém od r (dříve GATT) Cílem – liberalizace světového obchodu se zbožím, službami, zemědělskou produkcí Cílem – liberalizace světového obchodu se zbožím, službami, zemědělskou produkcí ES – zastupuje Evropská komise, členské státy zde mají také své zástupce ES – zastupuje Evropská komise, členské státy zde mají také své zástupce EU pravidelně oznamuje své aktuální celní sazby podle doložky nejvyšších výhod EU pravidelně oznamuje své aktuální celní sazby podle doložky nejvyšších výhod EU oznamuje WTO uzavření regionálních obchodních dohod po jejich vstupu v platnost, aby mohly být přezkoumány Výborem WTO EU oznamuje WTO uzavření regionálních obchodních dohod po jejich vstupu v platnost, aby mohly být přezkoumány Výborem WTO Klíčové spory – EU – USA v oblasti zemědělské produkce (EU – subvencuje své vývozy) Klíčové spory – EU – USA v oblasti zemědělské produkce (EU – subvencuje své vývozy)

6 Bilaterální obchodní vztahy EU Dohoda s ESVO-1973 Dohoda s ESVO-1973 Dohoda o Evropském hospodářském prostoru se státy ESVO– 1992 (vstup v platnost 1994) Dohoda o Evropském hospodářském prostoru se státy ESVO– 1992 (vstup v platnost 1994) Bilaterální dohody se Švýcarskem (zemědělství, pracovní síly, doprava, veřejné zakázky) Bilaterální dohody se Švýcarskem (zemědělství, pracovní síly, doprava, veřejné zakázky) Evropské dohody – asociační dohody – vytvoření zóny volného obchodu (není zárukou plného členství (ČR 1993, Pol 1991, Tur 1963) Evropské dohody – asociační dohody – vytvoření zóny volného obchodu (není zárukou plného členství (ČR 1993, Pol 1991, Tur 1963) EU vytváří s Tureckem celní unii od EU vytváří s Tureckem celní unii od Stabilizační a asociační dohody se zeměmi bývalé Jugoslávie (Chorvatsko 2001, Makedonie 2001, v platnost 2005 resp. 2004) Stabilizační a asociační dohody se zeměmi bývalé Jugoslávie (Chorvatsko 2001, Makedonie 2001, v platnost 2005 resp. 2004)

7 Preferenční režim EU Dohody se zeměmi ACP – africko-karibsko- pacifické oblasti (78 zemí, Kuba dohodu původně nepodepsala –nyní uvolnění vztahů) Dohody se zeměmi ACP – africko-karibsko- pacifické oblasti (78 zemí, Kuba dohodu původně nepodepsala –nyní uvolnění vztahů) Od roku 1975 čtyři dohody z Lomé Od roku 1975 čtyři dohody z Lomé Historicky nejstarší pilíř vnější rozvojové pomoci EU. Historicky nejstarší pilíř vnější rozvojové pomoci EU. Poslední dohoda o partnerství mezi EU a zeměmi ACP, tzv. Dohoda z Cotonou, podepsána v červnu 2000 na 20 let (platná od ) Poslední dohoda o partnerství mezi EU a zeměmi ACP, tzv. Dohoda z Cotonou, podepsána v červnu 2000 na 20 let (platná od ) Bezcelní přístup na trh EU pro všechny průmyslové výrobky a značnou část zemědělských a zpracovaných zemědělských výrobků a výrobků z ryb Bezcelní přístup na trh EU pro všechny průmyslové výrobky a značnou část zemědělských a zpracovaných zemědělských výrobků a výrobků z ryb Evropský rozvojový fond – poskytování prostředků rozvojovým zemím – za plnění politických a ekonomických kritérií Evropský rozvojový fond – poskytování prostředků rozvojovým zemím – za plnění politických a ekonomických kritérií

8 Bilaterální smlouvy EU S klíčovými státy – USA, Kanada, Japonsko, Austrálie, Čína S klíčovými státy – USA, Kanada, Japonsko, Austrálie, Čína Poskytování všeobecného systému preferencí – velmi chudé země (zejména Afriky, ale i třeba Čína – 30% položek) – zvýhodněný přístup na trh EU v souladu s pravidly WTO Poskytování všeobecného systému preferencí – velmi chudé země (zejména Afriky, ale i třeba Čína – 30% položek) – zvýhodněný přístup na trh EU v souladu s pravidly WTO Rusko a bývalé sovětské republiky – dohody o partnerství a spolupráci Rusko a bývalé sovětské republiky – dohody o partnerství a spolupráci Společná energetická politika EU– součástí pilíře II – SZPB – klíčový význam zde mají členské státy Společná energetická politika EU– součástí pilíře II – SZPB – klíčový význam zde mají členské státy

9 ČR a SOP ČR vstupem do EU – přijala jednotný celní sazebník EU a pravidla společné obchodní politiky ČR vstupem do EU – přijala jednotný celní sazebník EU a pravidla společné obchodní politiky Otázka zvýšení cen zemědělské produkce – EU silně preferenční režim u zem. produkce – zvýšení cen (např. rýže) Otázka zvýšení cen zemědělské produkce – EU silně preferenční režim u zem. produkce – zvýšení cen (např. rýže) Vstupem do EU – zrušeno členství v organizacích jako CEFTA, celní unie se SR Vstupem do EU – zrušeno členství v organizacích jako CEFTA, celní unie se SR ČR převzala obchodní závazky i spory EU ČR převzala obchodní závazky i spory EU

10

11

12


Stáhnout ppt "Společná obchodní politika EU Michal Částek. Společná obchodní politika Doplnila vytvoření celní unie na konci 60. let Doplnila vytvoření celní unie na."

Podobné prezentace


Reklamy Google