Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Společná obchodní politika EU VŠFS KS Mezinárodní ekonomická integrace ZS 2006 - 07 25. 11. 2006.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Společná obchodní politika EU VŠFS KS Mezinárodní ekonomická integrace ZS 2006 - 07 25. 11. 2006."— Transkript prezentace:

1 1 Společná obchodní politika EU VŠFS KS Mezinárodní ekonomická integrace ZS

2 2 Hlavolam pro studenty

3 3 Cíl konzultace Seznámit studenty s vybranou společnou politikou EU. Dosud byla pozornost věnována společné měnové politice.

4 4 OSNOVA 1. Vybrané problémy společné obchodní politiky EU 2.Vybrané problémy exportní politiky zemí EU

5 5 Literatura Kučerová, Irah: Evropská unie: hospodářské politiky. Karolinum Praha ISBN

6 6 ad 1 – Vybrané problémy SOP EU 1.1 Úvod do SOP 1.2 Cíle, podstata a nástroje SOP 1.3 Společné preference vůči třetím zemím

7 7 ad Úvod Vnitrooblastní obchod (Intra-Community Trade) mezi ČZ EU. –Principy JVT EU – dodávky (vývoz) a zásilky (dovoz) – jejich H zjišťuje INTRASTAT – vnitřní statistický systém). Obchod s třetími zeměmi (vnější obchod – External-Community Trade). –Realizace v rámci SOP EU a na základě dohod různého typu, které uzavírají ES s jedním státem či skupinou států. Podklady z celních dokumentů – EUROSTAT statistický úřad EU.

8 8 ad 1.1 – 1. pokračování Právní úprava obchodních vztahů s třetími zeměmi – mezinárodní právo veřejné a právo komunitární. –Prameny mezinárodního práva veřejného: Dohoda o zřízení WTO – uděluje ES výjimku ze zásady nediskriminace – ES není povinno aplikovat pravidla a zásady platné pro vnitrooblastní obchod na obchodní vztahy s třetími zeměmi.

9 9 ad 1.1 – 2. pokračování Dohody doprovázející Dohodu o WTO – GATT 1994, GATS, Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPs). Další mezinárodní smlouvy (ujednání o mezinárodním obchodu textilem, bilaterální obchodní dohody).

10 10 ad 1.1 – 3. pokračování Z hlediska komunitárního práva se na obchodní vztahy se třetími zeměmi aplikuje: –komunitární právo primární (zakládací smlouvy o ES) –komunitární právo sekundární (prováděcí akty k primárnímu komunitárnímu právu –judikatury ESD.

11 11 Ad 1.1 – 4. pokračování Společná zahraničně obchodní politika: Společná obchodní politika Asociační politiky Rozvojové politiky Přidružení zámořských zemí a území. My: Společná obchodní politika.

12 12 ad 1.2 Cíle, podstata a nástroje SOP SOP je založena na celní unii, která působí –dovnitř EU (zákaz vývozních a dovozních cel a všech dávek s rovnocenným účinkem mezi ČS) –vně – společné celní sazby ve vztahu ke třetím zemím (významný pilíř SOP).

13 13 ad 1.2 – 1. pokračování SOP se opírá o další pilíře: –nejen společný celní sazebník, ale i –společná ochrana vnitřního trhu, –společné preference vůči třetím zemím a –společné vystupování navenek.

14 14 ad 1.2 – 2. pokračování Celní území ES není totožné s územím ES - voda, vzduch, CU ES/Andorra, Turecko, Monako, San Marino. Cíle SOP: přispět ve společném zájmu k harmonickému rozvoji a liberalizaci světového obchodu (SO). Přechodné období do vybudování CU – tj. do konce r tzv. Harmonizace podpor exportu do třetích zemí tak, aby nebyla narušena soutěž mezi podniky Společenství.

15 15 ad 1.2 – 3. pokračování Od – SOP výlučnou pravomocí EHS. Výlučnost: –uplatňování jednotných zásad při úpravě celních sazeb uzavírání celních a obchodních dohod sjednocování liberalizačních opatření formulaci vývozní politiky přijímání obchodních ochranných opatření.

16 16 ad 1.2 – 4. pokračování Výlučnost znamená i –rozhodování a sjednávání obchodních dohod na nadnárodní úrovni.

17 17 ad 1.2 – 5. pokračování Definice SOP není v primárním právu (Smlouva o ES) obsažena. Vymezení je ale v posudku Evropského soudního dvora z r – v souvislosti s Dohodou o WTO. Užší a širší pojetí obchodu. –Užší: obchod zbožím + službami; –širší: navíc platby, investice, obchodní a hospodářská spolupráce. KMO.

18 18 ad 1.2 – 6. pokračování SOP + rozvojová politika = základem integrované zahraničně obchodní politiky EU vůči třetím zemím. Výlučná pravomoc orgánů ES – není ale absolutní – v omezeném rozsahu vstupují i orgány členských států.

19 19 ad 1.2 – 7.pokračování ES v rámci SOP – klasické nástroje MOP: podle povahy, resp. cíle opatření –tarifní (cla a dávky s obdobným účinkem) –netarifní – především kvantitativní restrikce.

20 20 ad 1.2 – 8. pokračování Podle subjektu přijímajícího opatření: –autonomní opatření –smluvní opatření. Společný celní sazebník – zajišťuje jednotnou aplikaci SOP. Aplikuje se na dovozy zboží ze třetích zemí na území celní unie.

21 21 ad 1.3 – Společné preference vůči třetím zemím Všeobecný systém preferencí (GSP) – příklad systému preferencí pro asi 150 RZ (včetně zemí SNS). Celní výhody EU jednostranně a nerecipročně. Snížení nebo zrušení cel pro hotové výrobky a polotovary, někdy i suroviny dovážené z těchto zemí.

22 22 ad 1.3 – 1. pokračování Jedná se o autonomní opatření EU, rozsah i podmínky poskytovaných celních preferencí se vůči jednotlivým zemím liší. Ekonomické a mimoekonomické podmínky.

23 23 ad 1.3 – 2. pokračování Možnost vytváření tzv. neúplných zón VO a neúplných CU (integrace na základě průmyslových výrobků, eventuálně služeb). Netýká se obchodu se zemědělskými produkty. Příčina: vysoké dotace v zemědělství.

24 24 ad 1.3 – 3. pokračování Alžírsko, Egypt, Jordánsko, Libanon, Sýrie, ACP, BJR Makedonie - neúplné. –ACP: volný přístup na vnitřní trh EU, stabilizace příjmů. Existují dohody o úplné ZVO (viz. dále).

25 25 ad 1.3 – 4. pokračování Zóna volného obchodu úplná - komplexní charakter (politická, ekonomická část). Nyní: Bulharsko, Rumunsko, Faerské ostrovy, Izrael, Maroko, Palestinská území, Tunisko, JAR, Mexiko.

26 26 ad 1.3 – 5. pokračování Tři typy dohod –Asociační (60. léta) –Evropské (90. léta) –Euro-středomořské (Barcelona 1995). Společný cíl - vytvoření ZVO: –Asociační – Kypr (platnost ); Norsko – vstoupila v platnost

27 27 ad 1.3 – 6. pokračování Evropské – Estonsko + Lotyšsko (platnost – ), ČSFR (platnost – ), Prozatímní dohoda o obchodu mezi ČSFR, ES a ESUO (platnost ), Rumunsko (platnost ). Eurodohoda ČR: podpis 10/93, platnost –

28 28 ad 1.3 – 7. pokračování Euro-středomořské – např. Maroko (platnost ), Palestinská území ( , platnost ).

29 29 ad 1.3 – 8. pokračování Specifická Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (EU + ESVO – Norsko, Island a Lichtenštejnsko, Švýcarsko nikoli). Nevystupuje jako CU – nepoužívá SCS. Cíl: volný pohyb Z, S, osob a K. –Volný pohyb Z (produkty vyrobené v signatářských zemích) – průmyslové výrobky ano, zemědělské nikoli.

30 30 ad 1.3 – 9. pokračování –Volný pohyb služeb – ano, limity v oblasti dopravy. –Volný pohyb osob: osoby ano, společnosti – musí být v souladu s legislativou signatářů a musí mít sídlo v signatářských zemích. –Volný pohyb kapitálu ano, možnost určitých restrikcí v signatářských zemích.

31 31 ad 1.3 – 10. pokračování Další oblasti společných úprav: –Soutěžní politika – aplikace legislativy ES. –Ochrana spotřebitele (v souladu s pravidly EU). –Sociální politika (ochrana pracovníků při práci, uplatňování základních principů sociální politiky EU). –Životní prostředí (pravidla EU).

32 32 ad 1.3 – 11. pokračování –Statistika (standardy Eurostat). –Institucionální zabezpečení: Rada EHP – obdoba ER (15/25+3); Společný výbor EHP; Společný parlamentní výbor + Konzultativní výbor EHP – diskuse s Hospodářským a sociálním výborem EU a Výborem regionů EU. –Nová legislativa – příloha k DPH.

33 33 ad 1.3 – 12. pokračování Celní unie: Andorra, Turecko, Monako, San Marino. Z hlediska působnosti SCS nemusí být celní území ES totožné s územím ES.

34 34 ad 2 – Vybrané problémy proexportní politiky zemí EU 2.1 Vybrané problémy proexportní politiky zemí EU 2.2 Implikace pro ČR

35 35 ad 2.1 – Vybrané problémy proexportní politiky zemí EU Opatření v oblasti podpory vývozu – Smlouva o ES požadavek komunitární harmonizace systémů podpor vývozu poskytovaných ČS EU – nesmí být narušena soutěž mezi podnikatelskými subjekty z EU.

36 36 ad 2.1 – 1. pokračování První případ: podnikatelský subjekt z ČZ EU exportuje na vnitřní trh nečlenské země EU. Zde není v konfliktu s jiným subjektem z ČZ EU. Eventuální problém není předmětem zájmu Evropské komise, měl by být předmětem zájmu příslušného národního úřadu pro hospodářskou soutěž.

37 37 ad 2.1 – 2. pokračování Druhý případ: podnikatelský subjekt z ČZ EU exportuje na vnitřní trh nečlenské země EU. Zde se dostane do konfliktu s jiným podnikatelským subjektem z ČZ EU a to z důvodu exportní podpory. Řeší Evropská komise.

38 38 ad 2.1 – 3. pokračování Podpora exportu v EU není centralizována; limity: finanční možnosti ČZ a dodržování legislativních principů v EU (soutěžní politika); Jednotlivé ČZ aplikují v rozdílné míře a dle svých možností 5 základních skupin nástrojů na podporu exportu.

39 39 ad 2.1 – 4. pokračování Marketingové služby a zahraniční centra a zastoupení 1.podpora prezentace v zahraničí 2.poskytování informací, datových souborů, analýz a studií 3.zajišťování kooperačních příležitostí.

40 40 ad 2.1 – 5. pokračování Exportní úvěry dotace úroků převzetí eventuálních závazků odložená splatnost vystavení garancí.

41 41 ad 2.1 – 6. pokračování Pojišťování exportu 1.zajištění možnosti pojištění vývozu na komerční bázi 2.dtto – na částečně komerční bázi.

42 42 ad 2.1 – 7. pokračování Realizace investic přímo ovlivňujících exportní výkonnost 1.infrastruktura 2.vzdělání.

43 43 ad 2.1 – 8. pokračování Podpora exportu prostřednictvím institucí EU – především EK 1.reprezentace na mezinárodních setkáních, včetně mezinárodních organizací, hájení pozic a zájmů podnikatelských subjektů z ČZ EU 2.sledování zájmů podnikatelských subjektů z EU při jednáních s nečlenskými státy EU.

44 44 ad 2.2 – Implikace pro ČR Změny OP ČR po vstupu do EU ZVO s EHP (EU + 3) –obchod s průmyslovými výrobky plně liberalizován k – po vstupu do EU prakticky beze změny; –zemědělské produkty – nikoli (možnost kompenzací u ryb, mořských produktů – Norsko, Island);

45 45 ad 2.2 – 1. pokračování –Státy ESVO v EHP nepřebírají legislativu ES v oblasti rybářství – nepodílejí se na společné rybolovné politice. Konec ZVO s pobaltskými státy a CU ČR – SR. Pět zemí odchází z CEFTA. Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko – dohody Relativně malé problémy ve vztahu k B a R (válcované materiály, textil).

46 46 ad 2.2 – 2. pokračování –Překážky v obchodě s Chorvatskem (fáze asymetrické liberalizace CH – EU). SNS –Konec dohod o obchodní a ekonomické spolupráci (ČR bilaterální obchodní dohody s 10 z 12 ČZ SNS – mimo Arménii a Gruzii, kde dohody byly podepsány, ale nevstoupily v platnost).

47 47 ad 2.2 – 3. pokračování –Dohoda o partnerství a spolupráci ES – SSSR (1989) – neúčastní se Bělorusko, Tádžikistán, Turkmenistán –Zhoršení přístupu na český trh (SCS EU). –RF – ropa, zemní plyn komerční báze zemní plyn - dodávky tranzit EU uplatňuje nulové sazby.

48 48 ad 2.2 – 4. pokračování Severní Amerika –pozitivní i negativní dopady, možný vznik kompenzací pro USA –vstupem do EU pro ČR zrušen Všeobecný systém preferencí na dovozy ze zemí OECD – ČR využívala výjimečně –certifikační procedura – Dohoda o vzájemném uznávání certifikátů EU – USA.

49 49 ad 2.2 – 5. pokračování –zemědělské produkty (USA vývozci – zhoršení přístupu na trhy ČR – tarifní i netarifní opatření, cenová konkurence – subvencovaná produkce EU) –investice – prostor pro USA nebude redukován, tato oblast řízena na národní úrovni.

50 50 ad 2.2 – 6. pokračování Střední a Jižní Amerika – EU širší dohody o spolupráci s integračními seskupeními Mercosur a Andským společenstvím, dále s Mexikem a Chile. ČR bilaterální obchodní dohody s 16 zeměmi LA a 4 zeměmi Karibské oblasti. –nutno počítat s plošným rozšířením dohod –kvalitativní rozšíření vztahů –perspektivní prohloubení vztahů.

51 51 ad 2.2 – 7. pokračování –ZVO EU s Mexikem a Chile – asymetrická liberalizace, dodatečná cla. –Preferenční dohody EU s LA (asymetricky ve prospěch LA. Země Afriky a Blízkého východu –Euro-středomořské dohody např. Maroko, Jordánsko, Egypt, Libanon, Izrael, Palestinská samospráva.

52 52 ad 2.2 – 8. pokračování –u dovozu průmyslových výrobků 0%, postupná liberalizace u vývozu. –Konec ZVO Izrael – ČR. –Účast v Euro-středomořském partnerství. –Rada pro spolupráci v Zálivu (Saudská Arábie, SAE, Kuvajt, Katar, Bahrajn. Omán) – ZVO. –Subsaharská Afrika – preferenční dohoda.

53 53 ad 2.2 – 9. pokračování –JAR – Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a JAR (ZVO) z roku –Asijské země – rámcové dohody regulují příliv zboží do EU - textil na rozdíl od českých dohod jsou přesněji specifikovány.

54 54 ad 2.2 – 10. pokračování –Austrálie, Nový Zéland velmi liberální podmínky, bez zásadních změn určité zlepšení vyjednávací pozice –Ministerské konzultace EU – Austrálie.


Stáhnout ppt "1 Společná obchodní politika EU VŠFS KS Mezinárodní ekonomická integrace ZS 2006 - 07 25. 11. 2006."

Podobné prezentace


Reklamy Google