Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Sacharidy ve výživě člověka význam sacharidů v organismu –živina: glukosa x glykogen –součást složitějších látek: NK, koenzymy –informační molekuly: glykolipidy,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Sacharidy ve výživě člověka význam sacharidů v organismu –živina: glukosa x glykogen –součást složitějších látek: NK, koenzymy –informační molekuly: glykolipidy,"— Transkript prezentace:

1 Sacharidy ve výživě člověka význam sacharidů v organismu –živina: glukosa x glykogen –součást složitějších látek: NK, koenzymy –informační molekuly: glykolipidy, glykoproteiny –speciální funkce: heparin základní živina pro každou buňku –převažující živina pro: mozek, erytrocyt, kůra nadledvinek, zhoubný nádor centrální postavení – D-glukosa –ostatní monosacharidy na ni přecházejí

2 Trávení sacharidů Dutina ústní: sliny enzym α-amylasa (ptyalin) –štěpí α1,4-glykosidovou vazbu –endonukleasa –produkty: maltosa, isomaltosa, maltotriosa, dextriny –hloubka trávení nízká – krátká doba působení + inaktivace žaludeční šťávou enzym lyzozym –štěpí β1,4-glykosidovou vazbu –rozrušuje stěnu grampozitivních baktérií Žaludek se na trávení sacharidů nepodílí.

3 Trávení sacharidů ve střevech Duodenum – pankreatická šťáva enzym α-amylasa –produkuje především maltosu –vysoká intenzita Kartáčový lem mikroklků střevní sliznice α1,4-glykosidasy –odštěpují glukosu vázanou α-glykosidově –štěpí maltosu + sacharosu β-galaktosidasa = laktasa –aktivní u kojenců a s věkem její aktivita klesá výsledek → směs monosacharidů s převahou glukosy Absorpce glukosy do enterocytu pasivně: při vysokých koncentracích (po jídle) aktivně: při nízkých koncentracích → ko-transport s Na + z enterocytu portální vénou do jater

4 Přehled metabolismu glukosy glykémie 3,9 – 6,1 mM –hypoglykémie < 2,5 mM –hyperglykémie > 7,7 mM 70 % glukosy z GIT jde do jater glukosa krve glukosa buněk glykogen laktát utilizace: CO 2 + H 2 O pentosy glykoproteiny a glykolipidy potrava:sacharidy aminokyseliny z proteinů glycerol z lipidů transformace v játrech glukoneogenese glykolýza pentosový cyklus zdroj energie

5 Glykolýza I universální pro všechny organismy (kvasinka, člověk) výjimečnost glukosy – tvorba ATP i za anaerobních podmínek Produkty glykolýzy za aerobních podmínek → pyruvát laktát → výhradně za anaerobních podmínek –sval - sprinter –erytrocyt ethanol – kvasinky rodu Sacharomyces: pyruvát → acetaldehyd → ethanol Vstup glukosy do buňky - přenašeče glukosy –pasivní transport – (glucose transporter - GLUT 1-7): GLUT 2 – hepatocyt GLUT 1 – erytrocyt, mozek GLUT 3 – mozek GLUT 4 – kosterní sval, tuková tkáň – závislý na insulinu –aktivní transport – (sodium glucose transporter SGLT) enterocyt, ledvinový tubulus

6 Fáze glykolýzy 1.aktivace glukosy a její přeměna na triosafosfáty 2.oxidace triosafosfátu na 3-fosfoglycerát, zisk ATP 3.konverze 3-fosfoglycerátu na pyruvát 4.pyruvát → laktát glukosa → glukosa-6-fosfát

7

8 Glykolýza II souhrnná reakce: glukosa + 2NAD + + 2ADP + 2H 3 PO 4 → 2 pyruvát + 2NADH(H + ) + 2ATP energetický zisk na 1 mol glukosy 2 moly ATP – anaerobně 36 – 38 molů ATP aerobně napojením na dýchací řetězec –přenos NADH(H + ) do mitochondrie: člunek malátaspartátový – 3 ATP / NADH(H + ) člunek glycerolfosfátový - 2 ATP / NADH(H + ) energetický zisk z anaerobní glykolýzy je malý → laktát je bohatá sloučenina velmi rychlý zisk energie

9 ΔG glykolýzy a rovnováha

10 Regulace glykolýzy fosfofruktokinasa (6-fosfofrukto-1-kinasa) –aktivátor AMP, inhibitor ATP a citrát –fruktosa-2,6-bisfosfát – v játrech vysoká koncentrace stimuluje glykolýzu nízká koncentrace stimuluje glukoneogenesy 6-fosfofrukto-2-kinasa: inzulín ↑, glukagon a katecholaminy↓ hlavní kontrolní přepínač metabolismu z glykolýzy na glukoneogenesy v játrech –Pasteurův efekt – dodávka O 2 zpomaluje glykolýzu hexokinasa –inhibice glukosa-6-fosfát pyruvátkinasa –inhibice ATP

11 Glukoneogeneze syntéza glukosy po delším hladovění (24 hod) 90 % játra, 10 % ledviny zdroje –laktát, pyruvát - Coriho cyklus –glukogenní AMK – alanin a glutamin –glycerol - 19 g/den –propionyl-CoA – kráva 2 klíčové reakce –pyruvátkarboxylasa –fosfoenolpyruvátkarboxykinasa regulace 1. fruktosa-1,6-bisfosfatasa –aktivace – citrát, hladovění –inaktivace – AMP, Fru-2,6-P 2. pyruvátkarboxylasa hormony –glukokortikoidy – zesilují efekt glukagonu; katecholaminy –antagonista - insulin

12

13 Pentosafosfátový cyklus oxidační fáze – tvorba NADPH + H + –glukosa-6-fosfátdehydrogenasa přeměny monosacharidů –6 × ribulosa-5-fosfát ↔ 5 × fruktosa-6-fosfát –transaldolasa – přenáší 3C –transketolasa – přenáší 2C –aldolasa lokalizace (cytosol) –tuková tkáň, játra (30% Glc), kůra nadledvin, mléčná žláza, erytrocyt –tvorba NADPH syntéza MK, cholesterolu – tuková tkáň, mléčná žláza glutathion – erytrocyt –syntéza pentos

14 Pentosafosfátový cyklus

15

16 Glykogen játra – 150 g svaly – 300 g Glykogenolýza glykogenfosforylasa (fosforylasa) transferasa (linearizační enzym) Syntéza glykogenu uridindifosfátglukosa – UDP-glukosadifosforylasa glykogensynthasa větvící enzym - transglykosylasa

17 Struktura glykogenu

18 Glykogenolysa a syntesa glykogenu

19 Regulace metabolismu glykogenu faktoryštěpenísyntéza Allosterické efekty AMP+0 ATP-0 Glc-6-P-+ glukosa-+ Hormonyglukagon+- insulin-+ adrenalin+- thyroxin+-

20 Glukosová homeostasa

21 Ostatní monosacharidy fruktosa játra: fruktosa → fruktosa-1-P → dihydroxyacetonfosfát + gyceraldehyd částečně na glukosu v enterocytu galaktosa játra: galaktosa → galaktosa-1P → UDP-Gal → UDP-Glu


Stáhnout ppt "Sacharidy ve výživě člověka význam sacharidů v organismu –živina: glukosa x glykogen –součást složitějších látek: NK, koenzymy –informační molekuly: glykolipidy,"

Podobné prezentace


Reklamy Google