Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mezinárodní organizace.  Podle typu členství  Podle rozsahu členství  Podle cílů a sféry působnosti.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mezinárodní organizace.  Podle typu členství  Podle rozsahu členství  Podle cílů a sféry působnosti."— Transkript prezentace:

1 Mezinárodní organizace

2  Podle typu členství  Podle rozsahu členství  Podle cílů a sféry působnosti

3  Kdo může být členem? Státy či nestátní aktéři:  Mezinárodní vládní organizace  Mezinárodní nevládní organizace.  Hybridní mezinárodní organizace  Nestátní aktéři mohou mít pozorovatelský status u IGO  Např. Palestinská autorita u OSN

4  Starší dělení na regionální a univerzální MO  Regionální → členy se mohou stát jen aktéři z určité geograficky vymezené oblasti.  Univerzální MO → členy se mohou stát aktéři ze všech zemí světa  Od tohoto dělení se začíná upouštět

5  Více se dnes používá dělení na MO s limitovaným (intenzivním) členství a s nelimitovaných (extenzivním) členstvím.  MO s limitovaným/intenzivním členstvím → vylučují některé aktéry na základě stanovených kritérií (geografická lokalizace, charakter politického režimu, stupeň ekonomického rozvoje)  Vyloučeným mohou udělit jiný status (pozorovatel, přidružený člen)  MO s nelimitovaným/extenzivním členstvím → zájemci nejsou limitováni  OSN – musí se jednat o suverénní státy

6  Cíle a působnost jsou zakotveny v zakládacím dokumentu.  Všeobecné – OSN, EU, OAS  Specifické:  Bezpečnostní – NATO  Ekonomické – MMF, SB  Sociální – UNESCO, ILO, WHO

7  Může významně ovlivnit výslednou činnost, neboť ovlivňuje chování a strategii aktérů.  Zakládací smlouva obsahuje cíle, stanovuje orgány a rozděluje kompetence mezi ně.  Liší se precizností a ambiciózností  EU velmi ambiciózní a detailní  Charta OSN méně ambiciózní a detailní, neobsahuje konkrétnější program

8  Institucionální struktura:  Plenární orgán  Reprezentace všech členských zemí  Exekutivní rada  Dohlíží a vykonává činnost ve smyslu naplnění cílů  Administrativní aparát  Administrativní úkoly a implementace politik  Soudní těleso  Řešení sporů  Parlamentní shromáždění  Dohled nad politickými rozhodnutími organizace  Orgán reprezentující nevládní organizace/subnárodní aktéry (regiony, obce)

9  Plenární orgán:  Je to centrum rozhodování  Každý stát má jeden hlas nebo jsou hlasy vážené.  Rozhodovací procedury jsou různé:  Pokud je nutné dosáhnout jednomyslnosti, rozhodovací proces se stává složitější a trvá déle, ale výsledná rozhodnutí je jednodušší implementovat.  Pokud stačí dosáhnout většiny, je sice jednodušší dosáhnout kompromis, ale obtížnější jej implementovat.  Často se zavádí hlasování kvalifikovanou většinou.

10  Konsensus je mechanismus, který částečně řeší problém mezi nutností dosáhnout rozhodnutí a jeho naplněním.  Předpokladem je, že výsledná dohoda je pro účastníky výhodnější než žádná dohoda  Je chápán jako vyjednávací proces, během něhož jsou respektována jednotlivá stanoviska aktérů s cílem dosáhnout dohody (kompromisu) → tak aby žádný aktér nebyl proti přijetí konečné dohody.  Př. OBSE, WTO, OECD

11  Dalším řešením je vážené hlasování  Zvyšuje se tak šance, že velké státy budou stát za daným rozhodnutím  Může být založeno buď na počtu obyvatel (EU), nebo na ekonomické síle (MMF, SB)  V MMF a SB mají největší podíl a vliv USA a země ZE → pro změnu pravidel váženého hlasování se vyžaduje kvalifikovaná většina → USA a ZE mají de facto právo veta.

12  Exekutivní rady  Scházejí se častěji než plenární orgány a některé mají trvalý charakter  Dohlíží na administrativní aparát a vykonávají činnost ve smyslu naplnění cílů.  Jsou méně početné, obvykle v nich jsou zástupci států, kteří byli zvoleni plenárním orgánem  Členství může být stálé a nestálé nebo smíšené  Obvykle se zástupci v exekutivních radách stávají nejvýznamnější země, které mají největší váhu ve světě

13  Administrativní aparát (sekretariát, bureau, komise)  Reprezentuje nadnárodní dimenzi MO.  Nejedná se o mezivládní těleso (x exekutivní rada nebo plenární orgán), zaměstnanci nereprezentují zájmy států, ale MO jako celek  V počátku vzniku MO administrativní aparát plnil především technické funkce.  V současnosti se jedná o poměrně nezávislé orgány, které často mají významný vliv na výslednou podobu určitého rozhodnutí.

14  Např. Sekretariát OSN  Vybíráni lidé podle schopností a podle geografického kritéria.  Nesmí sledovat instrukce vlády státu, ze kterého pochází.  Generální tajemník je volený VS na pět let po doporučení RB OSN  Má významný vliv na výsledná rozhodnutí VS a RB, a to prostřednictvím zpráv, které předkládá, a tím, že určuje agendu VS a RB.

15  Soudní tělesa:  Mají rozhodovat spory členských států, spory mezi orgány nebo mezi orgánem a členskou zemí  V některých případech jsou ustavena poměrně nezávislá tělesa, která vytvářejí svoji vlastní judikaturu (ESD), ale obvykle nevytváří vlastní judikaturu a slouží jen k urovnávání sporů.

16  Př. Mezinárodní soudní dvůr  Soudci jsou voleni VS a RB, v obou musí získat absolutní většinu.  Jurisdikce obvykle nenastává automaticky, ale ex post souhlasem stran.  Strany sporu musí přijmout pravomoci MSD a pak je rozhodnutí závazné.  X Evropský soudní dvůr  Vytváří vlastní závaznou jurisdikci a členské státy se zavazují ji dodržovat při vstupu do EU.  Pokud je členská země zažalována, že neplní nebo porušuje předpis evropského práva, je pro ni rozhodnutí ESD závazné.

17  Parlamentní shromáždění  Mají jen některé MO (např. je nemá OSN)  Rada Evropy, OBSE, EU  Smyslem je dát legitimitu rozhodovacímu procesu uvnitř MO  U RE a OBSE jsou zástupci delegováni národními parlamenty a hrají jen malou roli

18  Orgán reprezentující zájmové skupiny  V některých MO existují orgány reprezentující zájmové skupiny, regionální nebo místní samosprávu  Liší se vlivem na rozhodovací proces  V OSN se jedná o Hospodářskou a sociální radu (ECOSOC)  NGO mají poradní status → mohou podávat ústní nebo písemná stanoviska, návrhy na obsah agendy jednání ECOSOC  Mohou se účastnit světových konferencí pořádaných OSN  Zájmové skupiny vytváří tlak na OSN, aby převzaly určité otázky do své agendy – např. boj za lidská práva, životní prostředí

19  MO představují institucionální strukturu, která svými normami a pravidly přetváří vstupy aktérů.  Tato struktura má vliv na podobu jejich chování při prosazování zájmů.  Buď jim otevírá možnost něco prosadit, nebo jejich jednání omezuje.

20  Hlavní podněty pro činnost MO přináší:  Členské státy  Administrativní aparát MO  Parlamentní shromáždění MO  Zájmové skupiny  Expertní komunity

21  Členské státy:  Hlavní zdroj vstupů → dávají finanční příspěvky na chod MO, přispívají informacemi a vysílají zaměstnance  Ve většině MO výše příspěvku závisí na schopnosti členského státu platit (bohatství)  Hlavní přispěvatelé mají ohromný vliv na rozhodování v rámci MO. Mohou finance využívat k nátlaku pro prosazení svého zájmu.

22  Členské státy nejčastěji prosazují své zájmy již na úrovni pracovních skupin či výborů. Mohou předložit návrh na plenárním zasedání nebo vytvářet tlak na administrativní aparát.  Úspěch ale závisí na síle státu a jeho relevanci v MS.  Stát může být silný celkově (USA) nebo v určité specifické oblasti (např. Saudská Arábie, Francie)  USA mají kontrolu nad zdroji v mnoha oblastech (hlavně vojenská a ekonomická sféra) → tím se zvyšuje jejich vliv i v dalších oblastech.  Saudská Arábie může být považována za silného hráče v otázkách týkající se ropy  Francie zase v nukleárních technologiích (francouzští experti mají velký vliv v Mezinárodní organizaci pro atomovou energii)

23  MO ale dává významný prostor malým a střední státům, aby prosadily své zájmy.  Jejich vliv závisí na zájmu silného státu podílet se na kolektivním rozhodování.  Mohou prosadit své zájmy zvláště při balíčkovém rozhodování  Malé státy mají šanci prosadit se v koalicích  Buď se spojí a vytvoří silnou koalici (např. Skupin 77 na půdě OSN), nebo se stanou členem koalice vedené silným státem, který takto musí brát zájmy menších států v potaz.

24  Administrativní aparát  Velký vliv mají šéfové administrativního aparátu (např. generální tajemník)  Jeho vliv vyplývá z toho, že je v centru rozhodovacího procesu.  Administrativní aparát je držitelem vysoce specifických informací, což vyplývá z náplně činnosti (vytváří studie, zprávy, návrhy)  Tímto má významný vliv na podobu podkladů, ze kterých se bude při rozhodování vycházet.

25  Má také významný vliv na podobu projednávané agendy  Jaké iniciativy se předloží, co bude priorita, atd.  Tento vliv roste v otázkách, kde nejsou jasně patrné zájmy členských zemí → může jejich preference ovlivnit  Př. Sekretariát OSN  Na poč. 90. let Boutros Boutros-Ghali navrhl Agendu pro mír → základ mírové politiky OSN v 90. letech (prosazení rozšíření činnosti OSN – preventivní diplomacie, peacekeeping, peacebuilding)

26  Parlamentní shromáždění  Slabší vliv než členské státy a administrativní aparát  Jejich hlavním smyslem je posílit legitimitu rozhodovacího procesu uvnitř MO  Vytváří se, aby snížily tzv. demokratický deficit MO.  Svůj vliv uplatňují právě skrze fakt, že jsou ostatními orgány (plénem, radou, sekretariátem) vnímány jako zdroj legitimity v rozhodovacím procesu, protože jinak jsou jejich pravomoci slabé.

27  Zájmové skupiny (hlavně NGO)  Vztah NGO a MO je vzájemně výhodný → NGO obvykle mají zájem mít přístup do MO a MO má zájem na informacích a expertízách, které jí poskytne NGO  Vliv mohou uplatnit skrze formální a neformální kanály

28  Formální kanály → NGO se může prosadit institucionální cestou  Např. v OSN skrze ECOSOC tím, že formuluje ústní nebo písemná stanoviska  Může být vytvořen přímo orgán, kde jsou zástupci zájmových organizací  V některých mají zájmové skupiny podíl na rozhodování – ILO  Neformální kanály → velmi časté, lobbování  Vliv NGO závisí na jejich významu  Např. Amnesty International nebo Greenpeace  NGO se mohou prosadit skrze mobilizaci veřejného mínění

29  Komunity expertů  Experti mají poradní hlas při rozhodování  MO má zájem začlenit odborníky do rozhodování, odborníci mají zájem být začleněni, protože tak mají vliv na rozhodování v dané otázce.  Vliv odborníků roste podle míry shody.  Čím více odborníků se shodne na určitém doporučení, tím roste pravděpodobnost, že se takto bude postupovat → pro členské státy totiž bude obtížnější jejich doporučení ignorovat.

30  Pokud je míra shody nižší, tím se sníží jejich vliv.  Členské státy mohou využít této neshody k prosazení svého zájmu.  Státy s protikladnými pozicemi se mohou opřít o pozice těch expertů, které jim vyhovují.  Vliv odborníků je např. vysoký v otázce ochrany životního prostředí  Vliv na založení Světové meteorologické organizace (WMO) → sledování ozónové vrstvy  UNEP – Program OSN pro životní prostředí  Příprava Kjótského protokolu z r. 1997


Stáhnout ppt "Mezinárodní organizace.  Podle typu členství  Podle rozsahu členství  Podle cílů a sféry působnosti."

Podobné prezentace


Reklamy Google