Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

STRATEGICKÝ PLÁN HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY. Proč strategický plán? Strategický plán umožní hlavnímu městu Praze zejména:  ovlivňovat procesy změn a postupně.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "STRATEGICKÝ PLÁN HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY. Proč strategický plán? Strategický plán umožní hlavnímu městu Praze zejména:  ovlivňovat procesy změn a postupně."— Transkript prezentace:

1 STRATEGICKÝ PLÁN HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

2 Proč strategický plán? Strategický plán umožní hlavnímu městu Praze zejména:  ovlivňovat procesy změn a postupně naplňovat dlouhodobé cíle a strategickou vizi města  rozhodovat v zastupitelských orgánech města i jeho součástí v širším koncepčním rámci  koordinovat zájmy a aktivity různých subjektů působících ve městě a efektivně využívat jejich možností a zdrojů k dosažení společných cílů  lépe prosazovat a chránit veřejný zájem a rozšířit možnosti přímé účasti obyvatel města na jeho rozvoji  kvalifikovaně formulovat společenskou objednávku pro prostorové i oborové koncepční dokumenty

3 Role strategického plánu v řízení města strategický plán územní plánoborové koncepce Zastupitelstvo hl. m. Prahy Primátor Rada a výbory zastupitelstva městské části občané vysoké školy vědecké ústavy zahraniční pomoc ministerstva odbory MHMP organizace města organizace podnikatelská sféra

4 Metoda SWOT analýzy, hodnotící silné a slabé stránky města, jeho rozvojové příležitostí i hrozby, byla v hl. m. Praze poprvé použita v roce 1994 v souvislosti se zahájením prací na strategickém plánu. V rámci přípravy Strategie rozvoje regionu hl. m. Praha v roce 1998 byly výsledky této vstupní SWOT analýzy znovu prověřeny, aktualizovány a po vyhodnocení připomínek odborníků i politiků v dubnu roku 1999 schváleny Regionální koordinační skupinou pro přípravu Strategie rozvoje regionu hlavní město Praha. Hrozby, uvedené ve SWOT analýze, představují nejvýznamnější rizika pro současnost i blízkou budoucnost Prahy. Jsou de facto negativní variantou dalšího možného vývoje města (varovnou prognózou). SWOT analýza

5 Integrace Prahy do evropských struktur Silné stránky Poloha Prahy ve středu Evropy, rychlá obnova její někdejší prestiže, trvající atraktivity města tradiční postavení Prahy jako střediska české státnosti a správy státu, kultury a vzdělanosti Růst kvality napojení města na kontinentální i celosvětovou komunikační síť Slabé stránky Minimálně rozvinuté struktury k vnější komunikaci a marketingu města Zcela nejasné záměry a minimální iniciativa centrálních orgánů pro získání mezinárodních aktivit k umístění světových, evropských a národních institucí na území města Příležitosti Využití polohy města v Evropě podepřené nabídkou odpovídajících investic do obslužné infrastruktury a další potřebnou materiální pomocí zejména k alokaci významných národních a mezinárodních institucí Využití mimořádného historického bohatství města jako příležitost k zapojení do integračních procesů v oblasti ochrany světového kulturně historického dědictví, kulturní spolupráce a cestovního ruchu

6 Hrozby Rychlé zúžení prostoru k využití současného zájmu o Prahu nedostatečnou aktivitou, málo transparentní a kapacitní nabídkou kvalitních služeb i nedokonalým marketingem ze strany správy města a centra státu Nekoncepční přístup, který neumožní v dostatečném rozsahu prezentovat specifiky města a bude podléhat tlakům měnícím město na „běžné velkoměsto s internacionální unifikací“ ztráta prestiže Prahy nedostatek investic pro další zlepšování napojení města na nadřazenou dopravní infrastrukturu a pro městskou dopravní a technickou infrastrukturu Pokles významu Prahy pro hospodářské a kulturní orgány Evropy v důsledku opožďování spojení města s Evropou a nefungující infrastruktury

7 Ekonomika a lidské zdroje Silné stránky Otevřené podnikatelské prostředí, vysoké hodnocení investorské stability Prahy, rozvinutá sféra soukromého podnikání, kvalitativně příznivá základní materiální vybavenost cestovního ruchu Stabilní a profesně pestrý trh práce, nadprůměrná kvalifikace pracovní síly Silný potenciál vědy a vzdělávání Poměrně dobrá dostupnost města pro většinu regionálního zázemí a dostatek prostoru na území města i v regionálním zázemí pro zajištění jeho funkcí a rozvoje Slabé stránky Nedokončená restrukturalizace ekonomické základny, rostoucí ekonomické problémy i některých velkých firem, přetrvávající malá ekonomická efektivnost a konkurenceschopnost Nekoordinovanost a malá transparentnost vztahů správy města a podnikatelských struktur (potenciálních investorů) Nedostatečná podpora malého a středního podnikání Malé využití vědecké a výzkumné základny pro inovační funkci města Absence středně a dlouhodobého rozpočtového výhledu a strategických principů

8 úvěrové politiky, absence měření výdajů z městského rozpočtu jejich ekonomickou efektivností Nedostatečné provázání vztahu počátečního a dalšího vzdělávání Malá nabídka a rozmanitost rekvalifikačních a resocializačních programů Příležitosti Vytvoření stabilního politického a sociálně ekonomického klimatu k zabezpečení přitažlivosti podnikatelského prostředí města pro zahraniční i tuzemské podnikatele Vytvoření podmínek pro fungování strukturovaného, konkurenčního a motivujícího trhu práce Využití dobré kvalifikace a flexibility pracovní síly i stále existujících komparativních výhod ve výši nákladů na živou práci Využití poznatků ze zemí EU při tvorbě strategie a implementaci rozvoje ekonomiky města Hrozby Zhoršení makroekonomického prostředí v rámci celého státu, které se odrazí v důvěře podnikatelů (investorů) i v alokaci jejich aktivit na území Prahy Zpomalení restrukturalizace, a tím zhoršení parametrů hospodářské efektivnosti s důsledky v konkurenceschopnosti na tuzemských i zahraničních trzích

9 Další podceňování udržitelnosti rozvoje a přeceňování krátkodobých ekonomických efektů Malá aktivita základny vzdělávání a vědy i uživatelské sféry, ztráta inovační role města v rámci státu Mnohdy živelný a devastační průběh restrukturalizace, který mj. nevytváří dostatečný prostor pro efektivní využití hodnot Kvalita života Silné stránky Kontinuita duchovního a materiálního vývoje, obnovování duchovní atmosféry otevřeného města přijímajícího impulsy z různých kultur a směrů Životní úroveň nad průměrem ČR, poměrně silná sociální stabilita a významné zastoupení střední vrstvy obyvatel, nejvyšší podíl středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných občanů v republice Vyvážená sociální struktura územních společenství

10 Slabé stránky Zhoršující se demografická struktura obyvatel, stárnutí pražské populace. Vzrůst podílu sociálně problémových skupin Vysoký podíl monofunkčních panelových sídlišť s nízkou technickou a stavební kvalitou domovního fondu a s malou nabídkou pracovních příležitostí Dlouhodobě nízké tempo bytové výstavby Nárůst kriminality, včetně organizovaného zločinu a sociálně patologických jevů obecně (drogy, prostituce atd.) Pomalá integrace zdravotně postižených do společnosti, bariéry bránící volnému pohybu handicapovaných Nedostatečná integrace skupin ohrožených sociální exkluzí do společnosti Malá spoluúčast občanů na rozhodování o veřejných záležitostech, nízká identifikace s místním společenstvím i Prahou jako celkem Nízká úroveň občanského uvědomění a odpovědnosti Příležitosti Zhodnocení multikulturní tradice Prahy, využití kulturního významu města ke zvýšení jeho ekonomické atraktivity Vyvolání trvalého celoročního zájmu o město podporou únosného turistického ruchu, nabídkou atraktivních akcí a programů i v mimosezónním období

11 Uchování charakteru města důsledným uplatňováním estetických a kulturních hledisek při realizaci rozvojových záměrů Zachování sociální promíšenosti ve většině obytných částí města Hrozby Pokračující současné tendence demografického vývoje (stárnutí obyvatelstva, zmenšování domácností) vedoucí k negativním důsledkům v ekonomické i sociální oblasti Sociální degradace pražských sídlišť během krátkého období, nebudou-li doplněna o další vybavenost, především pracovní příležitosti, neumožní-li se jejich obyvatelům se s nimi ztotožnit a nezlepší-li se technická kvalita panelových domů Malá odpovědnost obyvatel při ochraně majetku a prostředí obecně, zejména pak vůči kvalitě a bezpečnosti veřejného prostoru, veřejných objektů a veřejné zeleně Stupňující se xenofobní postoje a projevy rasismu u části obyvatel Prahy, vyvolané zvyšováním počtu cizinců Růst kriminality a šíření drogových závislostí Další ztráta zájmu občanů o věci veřejné, nedojde-li ke spolupráci mezi městskou (místní) správou a občany, zvýšení rizika negativních politických důsledků

12 Kvalita prostředí Silné stránky Mimořádné kulturně-historické bohatství města Jedinečný a obecně uznávaný genius loci Pestrý potenciál městské a příměstské krajiny s výrazným fenoménem Vltavy Slabé stránky Všestranné přetížení centra, především Pražské památkové rezervace Nekomplexní a místy nedostatečná péče o historické památky, zejména mimo Pražskou památkovou rezervaci Silné znečištění ovzduší především v centrální části města, způsobované převážně automobilovou dopravou a negativně ovlivňované i geomorfologickými podmínkami Zatížení prostředí hlukem z dopravy i dalších aktivit Znečištění podzemních vod a vodních toků ve městě Nevyhovující stav většiny městských a příměstských zelených ploch, nefunkční systém zeleně Vandalismus, nevyhovující čistota veřejných prostranství a místy zanedbaná údržba budov

13 Příležitosti Snížení intenzity dopravy zejména v centru města a uvnitř obytných či ekologicky cenných zón Další pokles znečištění ovzduší emisemi z průmyslové výroby a vytápění Zlepšení systému památkové péče, včetně legislativního rámce a kontrolních mechanismů Revitalizace městské i příměstské zeleně, posílení její ekostabilizační funkce Obnovení ekologického, příp. rekreačního potenciálu vodních toků a nádrží na území města Oživení sídlištních celků Podpora polycentrické struktury města a odlehčení všestranně přetíženého středu Prahy Efektivní a ekologicky šetrné odpadové hospodářství (vyšší podíl třídění a využití odpadů atd.) Hrozby Další nárůst negativních dopadů automobilové dopravy na prostředí aobyvatele města při neřešení stávajících problémů Znehodnocení památkových objektů (území) v důsledku jejich nevhodného využívání a necitlivých stavebních (urbanistických) zásahů Ztráta genia loci Prahy, narušení jejího panoramatu Nedostatečná protipovodňová ochrana města, zejména historického jádra Úbytek zeleně a nezastavěných (nezpevněných)

14 Doprava Silné stránky Dobře fungující městská hromadná doprava výrazně orientovaná na elektrické napájení, poměrně vysoká preference u obyvatel Provozovaný regionální integrovaný systém hromadné dopravy Slabé stránky Vysoké nároky na přepravu lidí ve městě vyplývající z nerovnovážného rozmístění jednotlivých funkcí na území Prahy Nízká propustnost městských komunikací; nedostatek objízdných tras okolo Prahy a vnitřního města, který je zatím překážkou výraznému snížení objemu necílové dopravy ve městě a jejím centru ploch vhodných k ozelenění Neúměrný tlak na chráněná území Živelná urbanizace příměstské krajiny, narušování tradičních sídelních struktur a celkového krajinného rázu nevhodnou výstavbou, nedostatečná koordinace mezi Prahou a Středočeským krajem při organizaci využití prostoru Vysoušení území Prahy, včetně příměstské krajiny, v důsledku necitlivých urbanizačních zásahů Neekologické hospodaření s materiály a odpady, kontaminace půdy a podzemních vod

15 Příležitosti Zabezpečení vysokého zájmu obyvatel a návštěvníků Prahy o městskou hromadnou dopravu i v budoucnu atraktivitou a preferencí hromadné dopravy Vytvoření podmínek pro ochranu města před zbytnou automobilovou dopravou dobudováním silničního a městského okruhu Hrozby Oslabení pozice hromadné dopravy a další nárůst automobilismu na výrazně poddimenzované uliční síti Zhoršení životního prostředí v oblastech a pásech soustředěné dopravy Ochromení většiny funkčních systémů města neschopností zajistit trvale fungující dopravní infrastrukturu založenou na preferenci hromadné dopravy Technická infrastruktura Silné stránky Převažující užívání ekologických paliv a centrálního zásobování teplem, postupná obnova a rozvoj energetických sítí Střednědobě dostatečná kapacita technických systémů (kromě centrální čistírny odpadních vod)

16 Slabé stránky Nedostatečná kapacita centrální čistírny, nedostatečné čištění odpadních vod, existence lokalit bez vybavení splaškovou kanalizací Problémové umístění vodního zdroje Podolí a centrální čistírny odpadních vod Morální a fyzická zastaralost vodohospodářské infrastruktury, vysoké ztráty ve vodovodní síti Nepřiměřeně vysoká energetická náročnost města Příležitosti Zlepšení čistoty Vltavy a Labe výstavbou nové centrální čistírny odpadních vod Dosažení optimálního využití zdrojů a kapacit obnovou a modernizací vodovodů i kanalizací, intenzifikací, doplněním třetího stupně čištění vybraných lokálních čistíren a provozováním vodohospodářské infrastruktury odbornými subjekty Zlepšování čistoty ovzduší prosazováním centrálního zásobování teplem, přechodem na moderní způsoby vytápění a užíváním ušlechtilých paliv Snížení energetické spotřeby a náročnosti při vytápění budov zateplením panelových domů a zlepšením technických parametrů staré zástavby Zvýšení kapacity telekomunikační infrastruktury

17 Hrozby Kolaps důležitých funkčních systémů města v důsledku nespolehlivě fungující technické infrastruktury Závislost infrastrukturních systémů města na vnějších faktorech, které nemůže Praha ovlivnit Řízení a správa Silné stránky Tradice Prahy jako samostatné správní jednotky Kontinuita a tradice plánování územního rozvoje Prahy Rozvinutá základna vysokého školství a výzkumu v oblasti společenských věd vytvářející zálohy kvalifikovaných pracovníků pro orgány městské správy Zákon o hl. m. Praze, umožňující komplexně řešit problematiku správy a rozvoj města Slabé stránky Nepřehledný, organizačně komplikovaný a zbytnělý systém veřejné správy Nedostatečná úroveň spolupráce Prahy a obcí v příměstské zóně Přetrvávající nedocenění postavení a funkcí Prahy ze strany státu Nevyhovující dělba práce a zodpovědností mezi politiky a úředníky Malé využití informačních systémů v procesu řízení a správy města a absence komunikačních a datových standardů

18 Příležitosti Využití existence ústředních orgánů veřejné správy ve městě, vysokého školství a vědecko-výzkumné základny jako zdroje pro formování odborných týmů k řešení problematiky rozvoje města a otázek komunální politiky a správy Využití změn v územně správní organizaci města ke zvýšení průhlednosti a kvality správy pro občany a soukromou sféru i informovanosti veřejnosti Vytvoření celoměstského informačního systému jako jednotného základu datových a informačních služeb pro správu i veřejnost Využití konstituování Středočeského kraje a jeho orgánů ke zlepšení spolupráce orgánů města a kraje při koordinaci rozvojových záměrů Vysoká úroveň přesvědčenosti reprezentace Prahy o nezbytnosti reorganizace správy a řízení města Zájem politické reprezentace na přípravě dlouhodobé strategie města Hrozby Přetrvávající rivalita mezi celoměstskými a místními orgány, pokud jde o rozsah a dělbu kompetencí Malá úspěšnost snah o reformu veřejné správy jako služby občanům Nízká úroveň spolupráce orgánů města s podnikateli a občanskou veřejností vyvolávající pasivitu veřejnosti a malou účast na správě a řízení města

19 Praha má příležitost aktivně ovlivnit svoji budoucnost tím, že vypracuje, přijme a postupně uskuteční promyšlený dlouhodobý program změn, směřujících k naplnění strategické vize ambiciózního, dynamického a úspěšného města. Může se přitom poučit z vývoje, kterým prošla ostatní města západní Evropy. Praha má příležitost ekonomicky zhodnotit svůj lidský potenciál – vzdělanou, kvalifikovanou a flexibilní pracovní sílu – i mimořádné kvality prostředí města. Praha má šanci zúročit svoje kulturní a duchovní bohatství i současnou vlnu zájmu turistů. Při hledání své nové identity však nesmí ztratit ty hodnoty, které z ní činí jedno z výjimečných měst. Praha může využít svoji výhodnou polohu v srdci Evropy. Musí však docílit vybudování příslušné infrastruktury, zvláště dopravního a telekomunikačního spojení se sousedními evropskými městy a regiony i zlepšit životní prostředí ve městě na evropský standard. Praha musí nalézt své místo v rámci geopolitických vztahů i na trhu evropských měst. Své úsilí by měla koordinovat s ostatními velkými městy střední Evropy, zejména s Berlínem, Vídní a Budapeští. Příležitost a výzva

20 Globální změny Svět, ve kterém žijeme, se za posledních 20 let podstatně změnil. Změnilo se globální politické a ekonomické uspořádání, po rozpadu komunistického bloku vznikla v Evropě řada nových demokratických států s tržní ekonomikou, roste jejich snaha o spolupráci i vzájemná konkurence, došlo k internacionalizaci hospodářských činností, rozvinuly se nové technologie a nebývalým tempem se rozšířil přístup k informacím. Z postupující devastace přírody a vyčerpávání zdrojů vzešla mezinárodně sdílená nutnost zvýšení odpovědnosti naší generace za zachování přírodních zdrojů a životního prostředí budoucím generacím, vyjádřená v principech trvale udržitelného rozvoje.

21 Praha v nové Evropě Česká republika usiluje o plné zapojení do současných mezinárodních struktur (Evropské unie a dalších). Souvisí to s naší snahou podílet se na vytváření politicky stabilní a ekonomicky integrované Evropy, ve které bude zajištěn volný pohyb osob, kapitálu, pracovních sil, zboží a informací. Praha, jako přirozené politicko-hospodářské, správní a společenské centrum státu, má v tomto procesu nezastupitelnou roli. Přes dlouhodobé přerušení a deformaci přirozených vztahů s převážnou částí vyspělé Evropy došlo po roce 1990 k jejich rychlému oživení. Potvrdila se tak existence hlubokých historických vazeb s evropským Západem i velká prestiž Prahy, umocněná její příznivou geografickou polohou. Tyto hodnoty však vyžadují stálou kultivaci a podporu, neboť samy o sobě nejsou nevyčerpatelné. Praha musí respektovat, že se dostává do tvrdé soutěže nejen o zlepšení, ale i udržení.

22

23  Ojedinělost a mimořádnou cenu urbánních hodnot Prahy vnímá světové společenství možná intenzivněji než sami obyvatelé a správa hlavního města. Dokáže-li však Praha zúročit svoje nesporné přednosti – historické dědictví i lidský potenciál – má reálnou šanci stát se jedním z významných center střední Evropy.  Praha patří k regionům s nejvíce narušeným životním prostředím, rozsáhlou, zastaralou a neúplnou technickou infrastrukturou, vysokou energetickou spotřebou a nárůstem automobilového provozu, který ve spojení s nedostatkem kapacitních komunikací hrozí městu dopravním kolapsem. Nese veškerou zátěž plynoucí z plnění funkcí hlavního města státu i přirozeného centra regionu Střední Čechy a pečuje o mimořádně velký počet historických památek unikátní hodnoty jak v celostátním, tak i evropském a světovém měřítku.  Odlišná je i pozice Prahy v rámci probíhající reformy veřejné správy České republiky, neboť hlavní město Praha v územním rozsahu svých administrativních hranic je současně obcí, vyšším územně samosprávným celkem – krajem – i územní statistickou jednotkou Evropské unie – regionem – na úrovni tzv. NUTS 3 i NUTS 2.

24 Strategická koncepce hlavního města Prahy musí hledat a nalézt cesty, jak řešit především současné nejostřejší konflikty ve městě. X versus ochrana historického dědictví  rozvoj a s ním spojené nové aktivity a změny konkurenceschopnost Prahy  zastaralá ekonomická struktura města a nedostatečná podpora vzdělávání a výzkumu identita města, jeho genius loci  internacionalizace Prahy, průmysl cestovního ruchu a s ním spojená „turistická eroze” životní prostředí města (ovzduší, vodní toky apod.)  převážně zastaralá technická infrastruktura města chráněné historické struktury a prostředí Prahy  dynamika individuální automobilové dopravy pověst města  kriminalita a vandalismus požadavky občanů a příprava na vstup ČR do Evropské unie  stav správy města

25 Strategická vize Ú spěšné a respektované město V lídné a spokojené město P řitažlivé a udržitelné město S polehlivě fungující město D ynamické a vstřícné město Role Prahy a ekonomika města Kvalita života Kvalita prostředí Dopravní a technická infrastruktura Řízení a správa

26 strategická vize role prahy a ekonomika města kvalita životakvalita prostředí dopravní a technická infrastruktura řízení a správa strategické cíle programy a principy realizace projekty

27 Ochrana a rozvoj kulturních a urbánních hodnot města a lepší využití turismu zachování genia loci a tradičních hodnot Prahy i životaschopnosti chráněných stavebních fondů a částí města rozvoj pražské kultury jako významné součásti celkové kvality Prahy, její „dobré adresy“ i váhy na trhu měst zvýšení příjmů města plynoucích z cestovního ruchu Efektivní hospodaření se všemi formami zdrojů – pozemky, nemovitostmi a infrastrukturou, energiemi, vodou i financemi ve smyslu zásad udržitelného rozvoje; vyvažování jejich vzájemných vazeb šetrný a uvážlivý rozvoj města, respektující prostředí, krajinu, stavební fondy, finanční možnosti i ostatní zdroje snížení ekologické zátěže Prahy, zlepšení zdravotního stavu pražské populace naplnění principů udržitelnosti a ekologických limitů, podmiňujících začlenění České republiky do Evropské unie omezení vysokých ztrát, zejména vody a energií

28 Rozvoj polycentrické struktury města rovnoměrnější rozložení bydlišť a pracovišť ve městě s pozitivními efekty v oblasti dopravní a technické infrastruktury, využití území Prahy bez jednostranného přetěžování odlehčení centru města a zvýšení nabídky ploch pro celoměstské funkce v atraktivních polohách v blízkosti historického jádra Prahy dotvoření plnohodnotných pražských čtvrtí s vyváženou soustavou center doplnění chybějících vyšších forem občanské vybavenosti a pracovních příležitostí ve velkých sídelních celcích vnějšího města

29 E role Prahy a ekonomika města Úspěšné a respektované město Praha usiluje o to, aby se stala úspěšným, konkurenceschopným a respektovaným městem s prosperující ekonomikou, zajišťující dobré existenční podmínky svým obyvatelům, přitažlivost pro návštěvníky, prosperitu podnikatelské sféře i zdroje potřebné k realizaci veřejných projektů.

30 Praha – významné město střední Evropy Svoji strategii rozvoje staví město na výhodné poloze, kulturní tradici, poměrně vzdělaném a flexibilním obyvatelstvu, ale zejména na své jedinečnosti a kráse. Praha může nabídnout hodnoty, které jsou jak v evropském, tak i světovém měřítku mimořádné a neopakovatelné. Výjimečnost architektonického a duchovního bohatství města s tradicí prolínání kultur dávají Praze příležitost uplatnit se i v silné konkurenci globalizovaného světa. Plné využití těchto předností je však podmíněno odstraněním některých současných překážek a omezení daných např. neúplnou dopravní a technickou infrastrukturou, dosud průměrnou úrovní komunikačního a informačního propojení, nepřipraveností obyvatel na větší otevřenost města, či špatnou pověstí některých pražských služeb.

31 Hlavní město a regionální centrum Praha je především hlavním městem republiky, centrem pražského regionu i bydlištěm více než milionu obyvatel. Nejbližší regionální zázemí hlavního města zahrnuje nejhodnotnější přírodní partie středních Čech, často zařazené do územních systémů ekologické stability, i vodohospodářsky významné plochy (hlavní zdroje pitné vody pro Prahu). Toto území slouží dopravním stavbám důležitým jak pro Prahu, tak i celou Českou republiku, nadřazeným energetickým systémům a rekreačním účelům s mimořádným počtem chat a chalup. Významné ekonomické aktivity jsou soustředěny především do koridorů hlavních komunikací – železničních tratí s pravidelnou příměstskou dopravou a podél silničních radiál. Praha je pro okolní region významným zdrojem pracovních příležitostí, vzdělávání, kultury, nakupování i dalších aktivit.

32

33 Konkurenceschopnost a prosperita  dobrá adresa pro podnikání  od tradiční výroby ke službám a novým technologiím  trh práce  rozvoj, který městu neškodí

34 V Praze se vytváří více než 20 % hrubého domácího produktu ČR a na území města se realizuje přibližně pětina všech investic v České republice. Rozvoj stávajících ekonomických aktivit i snahy o získání nových investorů by měly směřovat k potvrzení úlohy Prahy jako inovačního centra státu. Hlavní město Praha proto musí využít všech existujících faktorů prosperity, být v čele prosazování záměrů další fáze ekonomické transformace a usilovat o odstranění bariér racionálního prostorového rozvoje. K naplnění této úlohy města by měly přispět rozsáhlé kapacity pražských vysokých škol, vědy a výzkumu i dosud ne zcela využitý potenciál kvalifikovaných pracovních sil. Konkurenceschopnost Prahy musí být založena na spolupráci veřejného a soukromého sektoru, na motivujícím soutěžení domácích a zahraničních investorů a na rovnosti podmínek k podnikání. Výrazným prvkem pražské ekonomiky je cestovní ruch. Nabídka návštěvnických aktivit se rozšiřuje; postupně se odstraňuje nižší kvalita a malá nabídka některých služeb. Velká koncentrace návštěvníků v části centra města však vytváří problémy spojené s lokálním přetížením. Výnosy z cestovního ruchu v Praze tvoří téměř polovinu celostátních příjmů plynoucích z této oblasti, přínos pro Prahu je však velmi omezený.

35 I když trvá poptávka na zlepšujícím se trhu nemovitostí, mimořádným tempem roste i nabídka. Existuje tak riziko, že některé kapacity nebudou dokončeny. Problémem zůstává nedostatečné využívání vědy a výzkumu a propojení s produkční (aplikační) základnou. Vznik technologických parků a inkubačních center pro malé a střední podniky je v počátcích. Spolupráce vysokých škol a vědecko-výzkumných institucí s Prahou při řešení jejích konkrétních problémů je zatím málo rozvinuta. Rozvoj ekonomických aktivit v Praze by měl být založen na skutečné potřebě, limitován únosností a kapacitou jednotlivých lokalit, částí města i Prahy jako celku. Ekonomické subjekty působící v Praze by měly nejen přispět k vytvoření zdrojů pro uskutečnění záměrů přechodu na polycentrickou strukturu města, ale měly by se stát i nositeli její realizace. Budoucí ekonomický rozvoj Prahy by měl vždy zohledňovat potřebu snížit zatížení prostředí města, ale i hledat a volit zdrojově méně náročná řešení.

36 Strategické cíle E 1 Zajištění role Prahy jako respektovaného hlavního města státu a dobrého souseda E 2 Rozvoj Prahy jako významného města nově formované Evropy E 3 Využití potenciálu města k zabezpečení jeho konkurenceschopné ekonomiky a prosperity E 4 Zajištění ekonomických aktivit odpovídajících možnostem a potřebám území města; podpora individuality Prahy a principu udržitelnosti E 5 Zajištění finančních zdrojů pro realizaci strategických záměrů města

37

38 Vybrané aktivity a principy realizace cílů E 4.1 Respektování historického a urbánního dědictví, kapacity lokálního prostředí a zamýšleného dlouhodobého funkčního vývoje území Při umísťování ekonomických aktivit nedopustit nenávratné zneužití území. Vymezit dostatečné územní rezervy pro nové investice. Sledovat efektivnější využití ploch. Neprodleně vyjasnit vlastnické vztahy k pozemkům. Sestavit pořadí naplňování rozhodujících velkoplošných areálů a zón z časových, věcných i územních hledisek jejich výstavby, investiční náročnosti i návratnosti a případné účasti městského rozpočtu (se zvláštní pozorností k celopražsky koncipovanému programu „Regenerace sídlišť“). Nepodléhat „gigantismu” zakládáním kapacit a pořádáním akcí, které odporují proporcím města. E 4.2 Rovnováha mezi rozvojem cestovního ruchu a jeho vlivem na městské prostředí Nové aktivity městské turistiky rozvinout na širším území Prahy. Omezit komercionalizaci historického jádra města a devastaci genia loci. Propojit řešení aktivit turismu s programem „Ochrana kulturně-historického dědictví“. Využívat tradic a image města (např. programy „Praha magická i mystická“).

39 L kvalita života Vlídné a spokojené město Praha chce být městem atraktivním a usiluje o spokojenost svých obyvatel i návštěvníků. Chce zajistit dobrou kvalitu života města jako přitažlivé a vyvážené komunity i rovnost příležitostí.

40 Proměny sociálního prostředí

41 Strategické cíle L 1 Posilování tradičního postavení Prahy jako centra vzdělanosti a humanity L 2 Dynamizace bytové výstavby a podpora uchování a regenerace stávajícího bytového fondu L 3 Vytvoření image Prahy jako bezpečné metropole pro obyvatele i návštěvníky L 4 Zvýšení občanské hrdosti obyvatel Prahy, posílení jejich identifikace s městem a spoluúčasti na jeho rozvoji L 5 Kultivace prostředí města, podpora rozmanitosti aktivit jeho obyvatel i návštěvníků

42 P kvalita prostředí Přitažlivé a udržitelné město Praha chce dosáhnout kvalitního přírodního a urbánního prostředí při respektování principů udržitelného rozvoje. Usiluje o podstatné snížení současné ekologické zátěže a o dosažení rovnováhy mezi sídelními strukturami a krajinou tak, aby se stala městem čistým, zdravým a harmonickým.

43

44 Strategické cíle P 1 Postupné zkvalitnění všech složek životního prostředí na území hlavního města P 2 Udržitelnost energetických a materiálových toků P 3 Trvale možný soulad městského a přírodního prostředí P 4 Rozvoj města respektující historické a kulturní dědictví

45

46 I dopravní a technická infrastruktura Přitažlivé a udržitelné město Praha chce dosáhnout kvalitního přírodního a urbánního prostředí při respektování principů udržitelného rozvoje. Usiluje o podstatné snížení současné ekologické zátěže a o dosažení rovnováhy mezi sídelními strukturami a krajinou tak, aby se stala městem čistým, zdravým a harmonickým.

47

48

49 Strategické cíle I 1 Atraktivní integrovaný systém hromadné dopravy I 2 Řízení a redukce užívání automobilů I 3 Integrace do evropských dopravních sítí I 4 Příznivé podmínky pro pěší a cyklisty I 5 Spolehlivé a hospodárné zásobování kvalitní pitnou vodou I 6 Ekologicky přijatelné odvodnění města – komplex stokové sítě a čištění odpadních vod, vodních toků a podzemních vod I 7 Úsporné a udržitelné využívání primárních zdrojů energií a médií I 8 Evropský standard přenosu informací pro město a jeho bezpečnost

50

51

52

53

54

55 S řízení a správa Dynamické a vstřícné město Praha chce být městem s dynamickou a vstřícnou správou, výkonnou při zajišťování služeb a ochraně veřejného zájmu, spolupracující s ostatními subjekty na principech partnerství, umožňující aktivity jiných a podporující účast občanů na řízení a rozvoji obce.

56 Strategické cíle S 1 Posílení postavení hlavního města Prahy ve struktuře veřejné správy ČR S 2 Zvýšení výkonnosti a kvality správy města, zajištění účasti veřejnosti na řešení veřejných věcí S 3 Produktivní používání informačních služeb

57 C prostorový rozvoj Od Prahy monocentrické k polycentrické Praha chce dosáhnout odlehčení svého centra a rovnoměrnějšího využití celého prostoru města.

58 Vyvážený rozvoj Praha si dokázala uchovat vzácně ucelené a různorodé spektrum stavebních celků i prostorových struktur, pocházející z různých období více než tisícileté historie města. Dynamická rovnováha a zároveň vzájemné napětí mezi jednotou a různorodostí, mezi setrváním a změnou, mezi fyzickou strukturou a činnostmi, které v ní probíhají, jsou podstatou genia loci Prahy. Kvalita prostorového uspořádání a architektury Prahy, zejména historického jádra, může být pro město i nadále jedním z klíčových rozvojových potenciálů. Jeho efektivní využití ale vyžaduje všeobecně sdílenou a jasnou představu o prostorovém rozvoji celého města a její cílevědomé uskutečňování. Důvodem jsou rostoucí nároky na omezený prostor stávajícího městského centra vytvářející nadměrný tlak na jeho přeměnu. Pokud by mu Praha podlehla, došlo by k devastaci kulturních a historických hodnot s následnými ekonomickými ztrátami. Praha však nemůže přistoupit k tvrdým omezením vůči poptávce po rozvoji, neboť by tím ztratila na celkové přitažlivosti v rámci evropského prostoru. Řešením této situace je nabídka atraktivních ploch pro rozvoj mimo historické jádro Prahy.

59 Řešení:  nabídka atraktivních ploch pro rozvoj mimo historické jádro Prahy  dlouhodobý přechod z monocentrické struktury na polycentrickou  nutné sladit veřejný zájem a soukromý zájem investorů  Vznik nových městských center celoměstského i nadměstského významu v lokalitách, které jsou kvalitně obslouženy MHD- především metrem, každé jiné umístění by v případě úspěšného rozvoje vyvolalo podstatný nárůst automobilové dopravy, což je v rozporu se strategickými cíli města  nejschůdnější rozvoj je center založených na investicích do kancelářských objektů a obchodních zařízení o velkých kapacitách => vznik dvou základních typů center: administrativně-komerční centra velká nákupní centra regionálního významu

60 Harmonie městského prostoru Dosažení harmonie městského prostoru závisí na tom, do jaké míry se podaří provázat cíle a aktivity prostorového rozvoje se strategickými cíli všech pěti předchozích tematických okruhů. Základním strategickým směrem v prostorovém rozvoji Prahy je přechod města na polycentrickou strukturu. Ve vazbě na něj je třeba věnovat pozornost i částem města ležícím mimo historické jádro a nová celoměstská, obvodová a lokální centra. Pro zajištění harmonie městského prostoru je zapotřebí dbát na vazby jednotlivých funkcí a míst. Základem pro systematické dodržení a rozvoj těchto vazeb je nová urbanistická koncepce, založená na vyváženém využití a rozvoji tří historicky utvářených prostorových pásem – celoměstského centra, kompaktního města a vnějšího pásma. Funkci celoměstského centra v současnosti plní podstatná část historického jádra – Pražské památkové rezervace. Nabídkou atraktivních ploch v nových celoměstských centrech se nároky na historické jádro postupně sníží a otevřou se tak další možnosti pro uchování a vhodné využití jeho jedinečných kvalit.

61 Veřejné prostory, které jsou nadměrně zatěžovány automobilovou dopravou, bude možné rehabilitovat. Kompaktní město bylo vymezeno v rozsahu původních pražských předměstí s blokovou zástavbou, zahradních měst z období před 2. světovou válkou a zástavby pražských sídlišť. Do prostorového uspořádání původních pražských předměstí se výrazné zásahy nepředpokládají. Vznikem obvodových center v kompaktním městě lze významně pozitivně ovlivnit současné nárazové (jen určitou část dne) a neefektivní využívání jednotlivých specializovaných zón bydlení (sídlišť) a průmyslu. Podstatně se zlepší současná situace, kdy mezi bydlišti, pracovišti a centrem města jsou velké vzdálenosti a vzniká zbytečně vysoká poptávka po dopravě, navíc soustředěná do jednosměrných špičkových proudů. Smyslem změn v dnešních monofunkčních souborech by nemělo být násilné připodobňování k charakteru zástavby centra města, ale nalezení vlastní identity a prostorového řádu.

62 Strategické cíle C 1 Rovnoměrnější využití prostoru města C 2 Rozvoj kvalit prostorového uspořádání a architektury Prahy

63 Rovnoměrnější využití prostoru města  soustředěním pracovních příležitostí, služeb a veřejného vybavení do nových celoměstských, obvodových i lokálních center dojde k jejich přiblížení nejvýznamnějším lokalitám bydlení  vznikem nových celoměstských center (Smíchov, Pankrác, Karlín, Holešovice – Bubny – Zátory) dojde k decentralizaci komerčních aktivit, která sníží dopravní zatížení historického jádra  nadměstské a celoměstské funkce umisťovat tak, aby nevytlačovaly funkci bydlení, ale vhodně ji doplňovaly  v prostorech určených pro nová celoměstská centra (Smíchov, Pankrác, Karlín, Holešovice – Bubny – Zátory) umisťovat instituce města a ústřední orgány státu, centrály nadnárodních institucí, bankovní a komerční centrály, obchody, kulturně společenská a vzdělávací centra, vhodná sportovní zařízení apod.

64 Rozvoj kvalit uspořádání a architektury Prahy  chybí ucelená podpora rozvojové politiky města, neúčinná je zatím komunikace Prahy se Středočeským krajem, veřejné prostory města zatěžuje nárůst individuální automobilové dopravy  obtížně odstranitelné chyby v rozvíjení prostorové struktury města během poválečného období ztěžují realizaci nové urbanistické koncepce  Praha navíc v 90. letech postrádala nový územní plán řešící celé území města  v závislosti na poloze a atraktivitě veřejného prostoru pro obyvatele a návštěvníky města uplatňovat odpovídající míru redukce jeho užívání automobily.

65  regenerovat, kultivovat a doplňovat trasy atraktivní pro pěší pohyb a vytvořit z nich ucelenou síť  zpříjemňovat mikroklima veřejných prostorů vysazováním nové zeleně, využitím vodních ploch a zřizováním nových vodních prvků.  podporovat vhodné formy víceúčelového využívání některých partií veřejného prostoru (pro občasné trhy, veřejné akce apod.)  regulovat nevhodné způsoby využívání veřejných prostranství (zpoplatněním, povolovacím řízením, legislativním zákazem aj.)  důsledněji uplatňovat politiku bezbariérovosti veřejných prostorů města  dbát na vytváření atraktivních veřejných prostorů v nových projektech i při rekonstrukcích  zachovat vizuální kvalitu těch pohledů a panoramat v pražské kotlině, které mají význam pro celkovou hodnotu města  zlepšit estetickou kvalitu nábřeží a břehů Vltavy, včetně přilehlé zástavby  chránit prostorové uspořádání hodnotných urbanistických celků, zejména historického jádra

66  zajistit účinnou ochranu historického jádra i památek ležících mimo něj u těch projektů, které by mohly svým rozsahem, prostorovým uspořádáním, vizuálními vlastnostmi nebo dopravními důsledky narušit charakter těchto památkově chráněných celků a objektů  zachovat pestrost funkčního využití historického jádra jako celku při respektování zvláštností a specifik jeho jednotlivých částí  regulovat proporci mezi zastavěným územím a volnými plochami zeleně – nepřipustit pronikání zástavby do zelených masivů obklopujících stávající obytné a výrobní celky, zabránit intenzivní zástavbě svahů a údolí, zelené plochy kultivovat a postupně propojovat do souvislejších systémů  vyžadovat vysokou urbanistickou a architektonickou úroveň nových projektů odpovídající hodnotám města  přejít od pasivních reakcí na rozvojové záměry a projekty investorů k aktivní rozvojové politice  vytvořit objektivní a operativní systém informací o možnostech prostorového rozvoje, včetně ekonomické proveditelnosti a důsledků jednotlivých projektů, jejich koordinace se záměry památkové péče a ochrany přírody apod.  při přípravě významných projektů prostorového rozvoje posílit spoluúčast veřejnosti v posuzovacím procesu, mj. formou veřejných prezentací a diskusí

67 Od Prahy monocentrické k polycentrické

68 od strategické vize ke skutečnosti Integrace Prahy do evropských struktur Praha – centrum inovací a kvalifikovaných pracovních sil Podpora trhu s byty a zajištění dostupnosti bydlení Spolehlivě fungující doprava šetrná k prostředí města Úsporné a udržitelné hospodaření s energiemi, vodou a dalšími zdroji Zkvalitnění správy města Přechod na polycentrickou strukturu města

69  Praha v nové Evropě 21. Století  Inovace – podmínka konkurenceschopnosti  Otevřený bytový trh s pravidly  Dej přednost lidem!  Zdravé tepny města  Dobře řízené město  Praha žije nejen v centru  Další programy a aktivity k realizaci v běžném chodu města


Stáhnout ppt "STRATEGICKÝ PLÁN HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY. Proč strategický plán? Strategický plán umožní hlavnímu městu Praze zejména:  ovlivňovat procesy změn a postupně."

Podobné prezentace


Reklamy Google