Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

BIOLOGICKÉ A PSYCHOSOCIÁLNÍ PREDIKTORY CHRONICITY BOLESTÍ DOLNÍ ČÁSTI ZAD A MOŽNOSTI JEJICH OVLIVNĚNÍ Opavský J., Urban J. Katedra fyzioterapie a algoterapie,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "BIOLOGICKÉ A PSYCHOSOCIÁLNÍ PREDIKTORY CHRONICITY BOLESTÍ DOLNÍ ČÁSTI ZAD A MOŽNOSTI JEJICH OVLIVNĚNÍ Opavský J., Urban J. Katedra fyzioterapie a algoterapie,"— Transkript prezentace:

1 BIOLOGICKÉ A PSYCHOSOCIÁLNÍ PREDIKTORY CHRONICITY BOLESTÍ DOLNÍ ČÁSTI ZAD A MOŽNOSTI JEJICH OVLIVNĚNÍ Opavský J., Urban J. Katedra fyzioterapie a algoterapie, Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého, Olomouc

2 VÝZNAMNÉ FAKTORY PRO CHRONICITU BOLESTÍ DOLNÍ ČÁSTI ZAD A MOŽNOSTI JEJICH OVLIVNĚNÍ V RÁMCI TERAPIE PRAXE ZALOŽENÁ NA DŮKAZECH (s použitím databáze MEDLINE pro heslo LOW BACK PAIN a další související hesla) EVIDENCE-BASED MEDICINE (PRACTICE) FAKTORY BIOLOGICKÉ FAKTORY PSYCHOSOCIÁLNÍ

3 INTENZITA BOLESTI A PROPAGACE DO KONČETINY JAKO NEGATIVNÍ PREDIKČNÍ FAKTORY  počáteční vysoká intenzita bolesti Bendix et al., 1998  výrazná disabilita na počátku obtíží Valat et al., 1997  delší trvání bolesti před zahájením léčby Hasenbring et al., 1994  propagace bolesti do dolní končetiny zvyšuje riziko chronicity LBP 1,9 - 2,6x Fransen et al., 2002, Thomas et al. 1999, Valat et al. 1997

4 PATOLOGICKÉ ZMĚNY MEZIOBRATLOVÉ PLOTÉNKY  zánětlivé změny - přítomnost mediátorů zánětu (substance P, fosfolipáza A 2, PGE 2, leukotrieny, oxid dusnatý, cytokiny, TNF-alfa) Coppes et al., 1997, Freemont et al., 1997, Goupille et al.,1998, Kawakami et al., 1998, Saal 1995,  neovaskularizace poškozené meziobratlové ploténky Pai et al., 1999, Virri et al., 1996 FAKTORY BIOLOGICKÉ

5 PATOLOGICKÉ ZMĚNY MEZIOBRATLOVÉ PLOTÉNKY - pokračování -  změny nervového zásobení mechanoreceptory v zevních vrstvách anulus fibrosus - význam pro nocicepci a reflexní změny v daném úseku Roberts et al., 1995 u pacientů s chronickou LBP zjištěna nervová vlákna až ve vnitřní třetině anulus fibrosus a dokonce i u části z nich v nucleus pulposus Freemont et al., 1997 senzitivní i autonomní nervová zakončení v poškozené meziobratlové ploténce Coppes et al., 1997, Palmgren et al., 1996

6  mediátory zánětu z poškozené meziobratlové ploténky se podílejí na vzniku radikulopatie Miyamoto et al., 2000, Kawakami et al., 1998  žilní městnání, ischemizace, neovaskularizace a endoteliální abnormality - významné faktory pro intra- a perineurální fibrózu po herniaci disku - zvažován proto příznivý vliv ASA a NSA Cooper et al., 1995 VZNIK RADIKULOPATIE

7  mechanické faktory ovlivňující stabilitu a další biomechanické aspekty v segmentu  iritace senzitivních a autonomních vláken v meziobratlových kloubech (spoluúčast i vláken nervus sinuvertebralis) a zánětlivé změny v oblasti facetových kloubů se mohou významně podílet na patogenezi LBP Ahmed et al., 1993 POSTIŽENÍ MEZIOBRATLOVÝCH KLOUBŮ

8  svalová dekondice - adekvátní fyzická aktivita je prevencí chronicity u LBP Vuori, 2001  snížení síly trupového svalstva při izokinetických měřeních spojeno s chronicitou LBP Bayramoglu et al., 2001, Lee et al., 1999  snížení aerobní kapacity - časté u pacientů s chronickými bolestmi zad - významné snížení bolestí a disability již po 6ti týdenním aerobním cvičení van der Velde a Mierau 2000 FAKTORY SVALOVÉ

9  hypotrofie i části m. multifidus v bederní oblasti u pacientů s LBP Hides et al., 1994  zkrácení trvání aktivity m. gluteus maximus při flexi i extenzi trupu u pacientů s LBP Leinonen et al., 2000  zvýšená únavnost m. gluteus maximus u pacientů s LBP Kankaanpää et al., 1998 FAKTORY SVALOVÉ - pokračování -

10  po zvýšení síly extenzorů trupu došlo k významnému snížení bolestí a k funkčnímu zlepšení Mooney et al., 1997  zvýšení výkonnosti zádových svalů - pozitivní faktor Bendix et al  přítomnost trigger bodů - v souvislosti se senzitizací nervových zakončení a s průvodnými změnami integračních míšních aktivit Hong a Simons, 1998 FAKTORY SVALOVÉ - pokračování -

11  „poruchy předprogramování pohybů” (poruchy feedforward mechanismů) - poruchy včasného zapojování m. transversus abdominis a mm. obliqui abdominis u pacientů s LBP Hodges a Richardson, 1999  poruchy senzomotorické kontroly pohybů a snížení segmentální stability v bederním úseku Ebenbichler et sl., 2001, Jull a Richardson, 2000  snížení aktivity m. gluteus maximus a oslabení pánevní stability u chronických bolestí dolní části zad u poruch senzomotoriky Bullocksaxton, Janda a Bullock 1993 PORUCHY ŘÍZENÍ POHYBŮ, SVALOVÉ DYSBALANCE A DYSKOORDINACE

12  výrazné omezení hybnosti mělo negativní predikční význam ve 3 z 9 studií Borge et al., 2001  mechanické rizikové faktory - zvedání těžších předmětů, časté ohýbání, kombinace zvedání s rotací trupu, statické pozice, vibrace Basler, 1994, Fathallah et al., 1998 OMEZENÍ HYBNOSTI V BEDERNÍM ÚSEKU STEREOTYPNÍ PŘETĚŽOVÁNÍ POHYBOVÉHO SYSTÉMU

13  pozitivní korelace s chronicitou LBP, obezita zvýšila riziko chronicity LBP 1,7x Bayramoglu et al., 2001, Fransen et al., 2002, Leboeuf-Yde et al., 1999  hmotnost a výška nejsou spojeny s chronicitou u LBP Valat et al., 1997 HMOTNOST A ZVÝŠENÍ BODY MASS INDEXU

14  vyšší věk je spojen se zvýšením rizika chronicity, prodlužování doby disability v závislosti na zvyšujícím se věku Bendix et al., 1998, Mayer et al., 2001, Valat et al., 1997 VĚK

15  pozitivně korelovalo s disabilitou, riziko chronicity LBP se u kuřáků zvyšuje 1,6 - 2,2x  kouření bylo spojeno nejen s LBP, ale i s dalšími muskuloskeletálními bolestmi Andersson et al., 1998, Bendix et al., 1998, Feldman et al., 2001, Thomas et al., 1999 KOUŘENÍ

16  špatné vlastní hodnocení zdravotního stavu a/nebo těžší distress premorbidně zvyšují riziko chronicity více jak 3x Thomas et al., 1999  stressové vlivy zvyšující pocit bezmoci a nejméně jedna závažná stressová událost před rozvojem bolestí zad vedou k rozvoji chronicity Klapow et al., 1995, Lampe et al., 1998 FAKTORY PSYCHOLOGICKÉ DISTRESS A VLIV NEPŘÍZNIVÝCH ŽIVOTNÍCH UDÁLOSTÍ

17  deprese, spojená často se špatným zvládáním bolesti, je prediktorem chronicity Hasenbring et al., 1994, Reis et al., 1999  exhausce byla mnohem častější u pacientů s nevýrazným nálezem (tzv. idiopatické bolesti zad) Lampe et al., 1998 DEPRESE EXHAUSCE

18  obtíže se zvládáním životních situací vedou významně častěji k chronicitě Lampe et al., 1998  problémy se zvládáním bolesti, často spojené s depresí) jsou prediktory chronicity Hasenbring et al., 1994 PROBLÉMY SE ZVLÁDÁNÍM OBTÍŽÍ (COPING)

19  očekávání bolesti a strach z bolesti při pohybu omezovaly pohybové schopnosti u chronických bolestí zad Al-Obaidi et al., 2000  vlastní hodnocení výraznější disability bylo u pacientů na sociální podpoře (tj. nevracejících se do zaměstnání ani po roce) Gatchel et al., 1995 DALŠÍ PSYCHOLOGICKÉ FAKTORY

20  nižší úroveň vzdělání, nižší příjem a nižší sociální zařazení Hagen et al., 2000, Hasenbring et al., 1994, Valat et al., 1997  nespokojenost se zaměstnáním byla spojena s častější chronicitou (až 2x) Basler, 1994, Hagen et al., 2000, Thomas et al., 1999, Williams et al., 1998 FAKTORY SOCIÁLNÍ

21  neuspokojivá sociální podpora byla častější u chronických pacientů Basler, 1994, Klapow et al., 1995  nedostatečná podpora při obtížích ze strany rodiny a/nebo neuspokojivá rodinná situace Basler, 1994, Valat et al., 1997, Reis et al DALŠÍ SOCIÁLNÍ FAKTORY

22 Faktor podporující rozvoj chronicity:  nespokojenost s efektem prvotního vyšetření a léčby pro tyto obtíže Reis et al., 1999 !!! MEMENTO PRO LÉKAŘE A FYZIOTERAPEUTY !!!


Stáhnout ppt "BIOLOGICKÉ A PSYCHOSOCIÁLNÍ PREDIKTORY CHRONICITY BOLESTÍ DOLNÍ ČÁSTI ZAD A MOŽNOSTI JEJICH OVLIVNĚNÍ Opavský J., Urban J. Katedra fyzioterapie a algoterapie,"

Podobné prezentace


Reklamy Google