Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Trhy výrobních faktorů Trh práce a kapitálu Specifika trhu výrobních faktorů Na trhu finální produkce nabídku tvoří firmy a poptávku domácnosti Na trhu.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Trhy výrobních faktorů Trh práce a kapitálu Specifika trhu výrobních faktorů Na trhu finální produkce nabídku tvoří firmy a poptávku domácnosti Na trhu."— Transkript prezentace:

1

2 Trhy výrobních faktorů Trh práce a kapitálu

3 Specifika trhu výrobních faktorů Na trhu finální produkce nabídku tvoří firmy a poptávku domácnosti Na trhu finální produkce nabídku tvoří firmy a poptávku domácnosti Na trhu VF nabídku tvoří domácnosti a poptávku firmy Na trhu VF nabídku tvoří domácnosti a poptávku firmy poptávka po VF je poptávka odvozená z poptávky po produkci vyráběné daným VF poptávka po VF je poptávka odvozená z poptávky po produkci vyráběné daným VF

4 Příjmové veličiny na trhu VF MRP (Marginal Revenue Product) – příjem z mezního produktu (získaného zapojením) daného VF MRP (Marginal Revenue Product) – příjem z mezního produktu (získaného zapojením) daného VF MRP = změna celkového příjmu způsobená zapojením dodatečné jednotky VF MRP = změna celkového příjmu způsobená zapojením dodatečné jednotky VF MRP K = ΔTR/ Δ K = (Δ TR/ Δ Q).(Δ Q/ Δ K) = MP K. MR MRP K = ΔTR/ Δ K = (Δ TR/ Δ Q).(Δ Q/ Δ K) = MP K. MR MRP L = Δ TR/ Δ L = (Δ TR/ Δ Q).(Δ Q/ Δ L) = MP L. MR MRP L = Δ TR/ Δ L = (Δ TR/ Δ Q).(Δ Q/ Δ L) = MP L. MR ARP (Average Revenue Product) – příjem z průměrného produktu (získaného zapojením) daného VF ARP (Average Revenue Product) – příjem z průměrného produktu (získaného zapojením) daného VF ARP = příjem na jednotku daného VF ARP = příjem na jednotku daného VF ARP K = TR/K = (P.Q)/K = P.(Q/K) = AP K. P (resp. AP K. MR) ARP K = TR/K = (P.Q)/K = P.(Q/K) = AP K. P (resp. AP K. MR) ARP L = TR/L = (P.Q)/L = P.(Q/L) = AP L. P (resp. AP L. MR) ARP L = TR/L = (P.Q)/L = P.(Q/L) = AP L. P (resp. AP L. MR) Co vyprodukuje další jednotka práce… … za kolik tuto dodatečnou produkci prodám. O kolik se mi zvýší příjmy, když zaměstnám další jednotku práce? Jakou produkci průměrně vytvoří každá jednotka práce … … za kolik tuto produkci běžně prodávám. Jaký příjem mi průměrně přináší každá jednotka práce? ???

5 Příjmové veličiny na trhu VF Průběh funkce MRP a ARP závisí na tom, na kterém typu tržní struktury realizuje firma svůj výstup Obecně – křivky MRP a ARP kopírují průběh křivek MP a AP MRP L ARP L L MRP L DK trh produkce – MR = AR = P = konst. MRP L ARP L L MRP L NK trh produkce – MR, AR a P klesají s růstem realizované produkce, funkce MRP L a ARP L budou strměji klesat a budou posazeny blíže počátku Q P D = AR MR MP AP VF MP AP Q P AR = MR = D 50 X = X =

6 Nákladové veličiny na trhu VF MFC (Marginal Factor Costs) – mezní náklady na faktor MFC (Marginal Factor Costs) – mezní náklady na faktor MFC = změna celkových nákladů způsobená zapojením dodatečné jednotky VF MFC = změna celkových nákladů způsobená zapojením dodatečné jednotky VF MFC K = Δ TC/ Δ K MFC K = Δ TC/ Δ K MFC L = Δ TC/ Δ L = Δ(w.L)/ Δ L = w + L. Δ w/ Δ L MFC L = Δ TC/ Δ L = Δ(w.L)/ Δ L = w + L. Δ w/ Δ L AFC (Average Factor Costs) – průměrné náklady na faktor AFC (Average Factor Costs) – průměrné náklady na faktor AFC = průměrné náklady na jednotku zapojeného VF AFC = průměrné náklady na jednotku zapojeného VF AFC K = TC/K = r.K/K = r AFC K = TC/K = r.K/K = r AFC L = TC/L = w.L/L = w AFC L = TC/L = w.L/L = w Jakou mzdu zaplatím za jednotku práce… … jak se tato sazba mění s množstvím najímané práce? Jak se mi zvýší náklady najmutím další jednotky práce?

7 průběh funkcí MFC a AFC závisí na typu konkurence na trhu výrobních faktorů Nákladové veličiny na trhu VF MFC L = AFC L = w L AFC L MFC L L AFC L MFC L AFC L =w DK trh práceNK trh práce

8 Volba optimálního množství najímaných VF Optimální je takové množství VF, které firmě maximalizuje zisk Optimální je takové množství VF, které firmě maximalizuje zisk TR (K,L) – TC (K,L) = π (K,L) TR (K,L) – TC (K,L) = π (K,L) NUTNÁ PODMÍNKA MAX. ZISKU: Δ π/ Δ K = Δ TR/ Δ K – ΔTC/ Δ K = 0 → Δ π/ Δ K = Δ TR/ Δ K – ΔTC/ Δ K = 0 → Δ TR/ Δ K = Δ TC/ Δ K → MRP K = MFC K Δ TR/ Δ K = Δ TC/ Δ K → MRP K = MFC K Δ π/ Δ L = Δ TR/ Δ L – ΔTC/ Δ L = 0 → Δ π/ Δ L = Δ TR/ Δ L – ΔTC/ Δ L = 0 → Δ TR/ Δ L = Δ TC/ Δ L → MRP L = MFC L Δ TR/ Δ L = Δ TC/ Δ L → MRP L = MFC L L MRP L L MFC L L*

9 Analýza situací na trhu práce Nadále budeme zkoumat jednotlivé situace podle různých podmínek na trhu práce: Nadále budeme zkoumat jednotlivé situace podle různých podmínek na trhu práce: Trh práce v DK Trh práce v DK Nabídka práce Nabídka práce Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v KO a DO Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v KO a DO Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a DO Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a DO Trh práce v NK Trh práce v NK Nabídka práce Nabídka práce Poptávka po práci NK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a DO Poptávka po práci NK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a DO

10 DK trh práce a nabídka práce velký počet firem poptávajících práci velký počet firem poptávajících práci cena práce (mzdová sazba) je vůči firmě objektivní – dána trhem cena práce (mzdová sazba) je vůči firmě objektivní – dána trhem individuální křivka nabídky práce (křivka nabídky práce jedné firmě) je horizontální individuální křivka nabídky práce (křivka nabídky práce jedné firmě) je horizontální MFC L = AFC L = w = s L

11 Nabídka práce na DK trhu práce a DK trhu finální produkce DK trh práce: MFC L = AFC L = w = s L DK trh práce: MFC L = AFC L = w = s L DK trh produkce: MR = AR = P DK trh produkce: MR = AR = P MFC L = AFC L = w= s L L w L S L (domácnosti) w D L (firmy) Firma Trh práce L* w*

12 Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce

13 Analýza situací na trhu práce Trh práce v DK Trh práce v DK Nabídka práce Nabídka práce Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v KO a DO Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v KO a DO Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a DO Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a DO Trh práce v NK Trh práce v NK Nabídka práce Nabídka práce Poptávka po práci NK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a DO Poptávka po práci NK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a DO

14 Modifikované zlaté pravidlo max. zisku: MRP L = MFC L čili MR.MP L = MFC L nebo P.MP L =w Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v KO (SR) MRP L ARP L MFC L = AFC L = w = s L4 MFC L = AFC L = w = s L3 MFC L = AFC L = w = s L2 MFC L = AFC L = w = s L1 L CZK/L Křivku poptávky po práci však netvoří všechny zobrazené body

15 Firma musí svými příjmy v KO pokrýt alespoň variabilní náklady, neboli: TR ≥ VC ARP L L ≥ w L ARP L · L ≥ w · L ARP L ≥ w Křivka poptávky po práci je tvořena klesající částí MRP L shora ohraničenou maximem ARP L částí MRP L shora ohraničenou maximem ARP L Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v KO (SR) Připomeňme si, že v KO má firma některé VF fixní (například kapitál) a měnit může pouze variabilní VF (například práci) TR = ARP L · L VC = w L VC = w · L Pro firmu je přijatelná jen ta úroveň mzdové sazby, která je menší nebo rovna ARP L.

16 Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v KO (SR) MRP L ARP L L CZK/L bod ukončení činnosti firmy v SR Pokud by mzdová sazba vystoupala nad úroveň ARP L, firma by ukončila činnost a nepoptávala by žádné množství práce DLDL

17 v DO je firma schopna měnit množství práce i kapitálu v DO je firma schopna měnit množství práce i kapitálu při změně mzdové sazby se nemění pouze objem najímané práce, ale i objem kapitálu při změně mzdové sazby se nemění pouze objem najímané práce, ale i objem kapitálu mění-li se objem práce i kapitálu, mění se efektivnost práce → posun MP L a tím pádem i MRP L a krátkodobé D L mění-li se objem práce i kapitálu, mění se efektivnost práce → posun MP L a tím pádem i MRP L a krátkodobé D L působí následující efekty po změně mzdové sazby: substituční a produkční (nákladový) působí následující efekty po změně mzdové sazby: substituční a produkční (nákladový) Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v DO (LR)

18 L K Q1Q1 Q2Q2 SEPE A TE B C Substituční efekt (SE): při poklesu mzdové sazby bude firma nahrazovat kapitál prací – posun z A do B → zhoršení efektivnosti práce – tlak na pokles MP L SE v podstatě mění poměr mezi používaným kapitálem a prací (při zachování úrovně produkce) Produkční efekt (PE): pokles mzdové sazby – firma může současně zvýšit objem práce i kapitálu – posun z B do C → zvýšení efektivnosti práce – tlak na vzrůst MP L PE v podstatě mění množství používaného kapitálu a práce (při zachovaném poměru K a L) Celkový efekt poklesu mzdové sazby (TE): firma bude najímat více obou faktorů – zvýší se efektivita práce – vzroste MP L (vyšší vybavenost práce kapitálem) Izokosta Izokvanta

19 Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v DO (LR) MRP L1 L CZK/L D L(DO) MFC L = AFC L =w=s L1 w1w1 E1E1 Celkovým efektem poklesu mzdové sazby je v DO vyšší zapojení L, ale i K (vyšší vybavenost práce kapitálem – např. bagr místo krumpáče ), což zvyšuje MP L a tím pádem i MRP L a krátkodobé D L w2w2 MFC L = AFC L =w=s L2 E2E2 Spojnice krátkodobých rovnovážných bodů (E 1 a E 2 ) tvoří dlouhodobou křivku poptávky po práci L1L1 L 2 (DO) MRP L2 D L(KO) L 2 (KO)

20 Tržní poptávka po práci Tržní poptávka po práci – je horizontálním součtem křivek poptávky po práci jednotlivých firem: ↓w → ↑ poptávaného množství práce každé firmy → ↑ poptávaného množství práce na trhu → tržní D L jako horizontální součet individuálních D L, ale působí ještě další efekt: ↓w → ↓ MC každé firmy → ↑S na trhu produkce → ↓P a tedy MR (prosazuje se tzv. příjmový efekt)→ ↓MRP L a tedy D L → D L každé firmy bude díky tomuto příjmovému efektu strmější a tím i křivka tržní D L

21 Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce

22 Analýza situací na trhu práce Trh práce v DK Trh práce v DK Nabídka práce Nabídka práce Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v KO a DO Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v KO a DO Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a DO Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a DO Trh práce v NK Trh práce v NK Nabídka práce Nabídka práce Poptávka po práci NK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a DO Poptávka po práci NK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a DO

23 Výchozí předpokady: Výchozí předpokady: Firma je cenovým příjemcem na trhu práce, ale cenovým tvůrcem na trhu finální produkce Firma je cenovým příjemcem na trhu práce, ale cenovým tvůrcem na trhu finální produkce MR je klesající – MRP L a tím i D L bude strmější než když firma prodává výstup na DK trhu MR je klesající – MRP L a tím i D L bude strmější než když firma prodává výstup na DK trhu Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO (SR)

24 MRP L ARP L L MRP L ARP L L MRP L Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO (SR) DLDL DLDL Firma na DK trhu finální produkceFirma na NK trhu finální produkce MRP L = MR. MP L konstantní klesající MRP L = MR. MP L klesající

25 Odvození je obdobné jako v případě DK trhu finální produkce, ale vedle SE a PE se prosazuje ještě tzv. „příjmový efekt“ (v DK působil až na úrovni celého trhu, v NK působí již na úrovni jedné firmy) Odvození je obdobné jako v případě DK trhu finální produkce, ale vedle SE a PE se prosazuje ještě tzv. „příjmový efekt“ (v DK působil až na úrovni celého trhu, v NK působí již na úrovni jedné firmy) Pokles w povede k poklesu MC – zvýší se rovnovážné množství produkce za současného poklesu ceny a MR Pokles w povede k poklesu MC – zvýší se rovnovážné množství produkce za současného poklesu ceny a MR MRP L se tudíž neposune nahoru v takovém rozměru jako v případě DK firmy (jednoduše proto, že MR je v NK klesající) MRP L se tudíž neposune nahoru v takovém rozměru jako v případě DK firmy (jednoduše proto, že MR je v NK klesající) Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v DO (LR)

26 MRP L1 L CZK/L D L(DO) MFC L = AFC L =w=s L1 w1w1 E1E1 w2w2 MFC L = AFC L =w=s L2 E2E2 L1L1 L 2 (DO) MRP L2 L 2 (KO) Tečkovanou čarou je vyznačen posun MRP L a křivku dlouhodobé poptávky po práci v případě, že by firma fungovala na DK trhu finální produkce Křivka MRP se však posune doprava méně než v DK

27 Minimální mzda = cenová regulace na trhu práce, čili regulace mzdová = cenová regulace na trhu práce, čili regulace mzdováCíle: garantování minimálního příjmu pracovníků státem → nástroj sociální politiky garantování minimálního příjmu pracovníků státem → nástroj sociální politiky zvýšení motivace k hledaní práce zvýšení motivace k hledaní práce zvýšení zaměstnanosti zvýšení zaměstnanosti

28 Dopady minimální mzdy na trh práce L SLSL w DLDL L* w* dobrovolně nezaměstnaní (volná pracovní místa) w min1 w min1 – minimální mzda je stanovena níže než rovnovážná – trh práce se vyčistí při vyšší mzdě w min2 w min2 – min.mzda na této úrovni způsobí, že se trh práce nevyčistí, vzniká převis S nad D a nedobrovolná nezaměstnanost nedobrovolně nezaměstnaní

29 (I)Racionalita minimální mzdy je-li minimální mzda stanovena pod úrovní rovnovážné mzdy, pak nemá smysl – trh se vyčistí při vyšší mzdě a všichni, kdo chtějí pracovat, práci najdou je-li minimální mzda stanovena pod úrovní rovnovážné mzdy, pak nemá smysl – trh se vyčistí při vyšší mzdě a všichni, kdo chtějí pracovat, práci najdou je-li stanovena nad úrovní rovnovážné mzdy, vznikne nerovnováha a nedobrovolná nezaměstnanost – lidé ochotní pracovat při nižší mzdě práci ztratí, lidé jež vyšší minimální mzda motivuje pracovat, práci nenajdou je-li stanovena nad úrovní rovnovážné mzdy, vznikne nerovnováha a nedobrovolná nezaměstnanost – lidé ochotní pracovat při nižší mzdě práci ztratí, lidé jež vyšší minimální mzda motivuje pracovat, práci nenajdou MINIMÁLNÍ MZDA NA DK TRHU PRÁCE JE NESMYSL

30 Trh práce v NK, Nabídka práce

31 Analýza situací na trhu práce Trh práce v DK Trh práce v DK Nabídka práce Nabídka práce Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v KO a DO Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v KO a DO Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a DO Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a DO Trh práce v NK Trh práce v NK Nabídka práce Nabídka práce Poptávka po práci NK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a DO Poptávka po práci NK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a DO

32 Charakteristika NK trhu práce NK trh práce – existence omezeného množství firem, kupujících VF práce NK trh práce – existence omezeného množství firem, kupujících VF práce monopson – práci poptává pouze jediná firma monopson – práci poptává pouze jediná firma oligopson – práci poptává několik firem oligopson – práci poptává několik firem monopsonistická konkurence – práci poptává mnoho firem, každá může částečně ovlivnit mzdovou sazbu monopsonistická konkurence – práci poptává mnoho firem, každá může částečně ovlivnit mzdovou sazbu firmy jsou „price makers“ – mohou ovlivnit mzdovou sazbu firmy jsou „price makers“ – mohou ovlivnit mzdovou sazbu křivka nabídky práce jedné firmě je rostoucí křivka nabídky práce jedné firmě je rostoucí

33 Individuální nabídka práce (nabídka práce jedné firmě) Mzdová sazba (představuje průměrný náklad na VF) je dána pod úrovní MFC L (srovnejte se stanovením ceny výstupu nad úrovní MC) Za dané množství práce bude firma nabízet mzdu na úrovni AFC L, která bude nižší než v DK, tedy MFC L AFC L = s L = w MFC L L w MFC L - AFC L w1w1 L1L1

34 Optimální množství práce v SR platí modifikované zlaté pravidlo maximalizace zisku: MRP L = MFC L AFC L = s L = w MFC L L w MRP L w1w1 w* „přebytek firmy“ L* Firma bude najímat L* množství práce za mzdu w*, ačkoli by byla ochotna platit mzdu w 1

35 Křivka poptávky po práci D L na NK trhu práce nelze sestrojit – křivka MRP L nezobrazuje vztah mezi L a w Lze pouze získat množinu rovnovážných bodů, dojde-li ke změně veličin ovlivňujících MRP L nebo MFC L AFC L = s L = w MFC L L w MRP L w* L* MRP L ' w*' L*' Růst poptávky po produkci firmy zapříčiní růst ceny a tudíž MR  MRP L se posune nahoru → vzroste poptávané množství práce a mzda

36 Optimální množství práce v DO (LR) v DO – možnost měnit L i K v DO – možnost měnit L i K optimum tam, kde MP L / w = MP K / r, respektive MRP L / w = MRP K / r optimum tam, kde MP L / w = MP K / r, respektive MRP L / w = MRP K / r to platí pouze na DK trhu práce a DK trhu kapitálu (MFC L = w a MFC K = r) to platí pouze na DK trhu práce a DK trhu kapitálu (MFC L = w a MFC K = r) optimální množství práce bez ohledu na typ konkurence na trhu VF: optimální množství práce bez ohledu na typ konkurence na trhu VF: MRP L / MFC L = MRP K / MFC K Jaký příjem mi přinese jedna koruna vynaložená na nákup práce? Jaký příjem mi přinese jedna koruna vynaložená na nákup kapitálu? Pokud mi jedna koruna vynaložená na nákup (poslední jednotky) práce přinese stejný dodatečný příjem jako jedna koruna vynaložená na nákup (poslední jednotky) kapitálu, pak jsem našel nejlepší kombinaci práce a kapitálu. „Výhodnost“ VF práce „Výhodnost“ VF kapitál

37 Nabídka práce INDIVIDUÁLNÍ NABÍDKA PRÁCE: doposud jsme ji vnímali jako nabídku práce jedné firmě, ale nyní ji budeme chápat jako nabídku práce jednoho nabízejícího, tj. jednoho člověka nabízejícího VF práce Jednotlivec nabízející práci se rozhoduje mezi dvěma „statky“: SPOTŘEBA (C) X VOLNÝ ČAS (H)

38 Volba mezi spotřebou a volným časem SPOTŘEBA – je možná pouze jako důsledek vlastní práce (L) → C = w. L SPOTŘEBA – je možná pouze jako důsledek vlastní práce (L) → C = w. L ČAS (24 hodin denně) – může být rozdělen mezi práci a volný čas → L + H = 24 → C = w (24 - H). Tato rovnice je tedy funkce „rozpočtového“ omezení (linie rozpočtu) ČAS (24 hodin denně) – může být rozdělen mezi práci a volný čas → L + H = 24 → C = w (24 - H). Tato rovnice je tedy funkce „rozpočtového“ omezení (linie rozpočtu) užitek spotřebitele: U = f(C,H) – mezi těmito dvěma statky volíme, což můžeme znázornit indiferenční křivkou (viz další obrázek) užitek spotřebitele: U = f(C,H) – mezi těmito dvěma statky volíme, což můžeme znázornit indiferenční křivkou (viz další obrázek) optimální volba spotřeby (tedy množství hodin práce) a volného času – v bodě dotyku IC a BL (obdoba linie rozpočtu a indiferenční křivky), čili: optimální volba spotřeby (tedy množství hodin práce) a volného času – v bodě dotyku IC a BL (obdoba linie rozpočtu a indiferenční křivky), čili: optimum: MRS C,H = w čili (ΔU / Δ H) / (Δ U / Δ C) = w

39 Volba mezi spotřebou a volným časem U = f (C,H) H 24.w C = w * (24 - H) C* 24 hodin C H* Spotřebitel bude při dané mzdové sazbě volit H* hodin volného času a C* množství spotřeby (tedy w.L, respektive w.(24-H*)) optimální volba spotřeby (tedy množství hodin práce) a volného času bude v bodě dotyku IC a BL (indiferenční křivky a linie rozpočtu), čili optimum je při rovnosti jejich sklonů: MRS C,H = w čili (ΔU / Δ H) / (Δ U / Δ C) = w

40 Substituční a důchodový efekt Substituční efekt (SE): s růstem mzdové sazby se volný čas stává relativně dražším – spotřebitel je ochoten pracovat delší čas. SE je negativní Důchodový efekt (IE): s růstem mzdové sazby roste reálný důchod, což umožňuje zvýšit spotřebu všech statků, včetně volného času – působí proti SE a je pozitivní Celkový efekt (TE) = SE + IE, závisí na tom, který z efektů převáží Při změně mzdové sazby se projevují dva efekty:

41 Individuální nabídková křivka sestává ze dvou částí: 1. převažuje SE – nabídková křivka je rostoucí – s růstem mzdové sazby jednotlivec nabízí větší množství práce 2. převažuje IE – nabídková křivka je zpětně zakřivená – od určité mzdové sazby její růst způsobuje pokles nabízeného množství práce

42 Individuální nabídková křivka L (h) w (Kč/h) sLsL Do mzdové sazby 200 Kč za hodinu převažuje SE… …při mzdové sazbě vyšší než 200 Kč za hodinu převažuje IE

43 Ale ve skutečnosti nabídka práce může být rostoucí PROČ? záleží, jak je vnímána změna mzdové sazby – trvalá či dočasná změna? záleží, jak je vnímána změna mzdové sazby – trvalá či dočasná změna? rozhodování o pracovním nasazení je činěno z hlediska více období rozhodování o pracovním nasazení je činěno z hlediska více období jde-li o dočasnou změnu mzdové sazby, pak při vyšší mzdě dnes roste ochota pracovat více jde-li o dočasnou změnu mzdové sazby, pak při vyšší mzdě dnes roste ochota pracovat více jde-li o trvalou změnu mzdové sazby, pak při vyšší mzdě nemusí ke zvýšení ochoty pracovat dojít jde-li o trvalou změnu mzdové sazby, pak při vyšší mzdě nemusí ke zvýšení ochoty pracovat dojít

44 Tržní nabídka práce S L = různá množství práce, kterou jsou její vlastníci ochotni nabízet na daném trhu práce při různých mzdových sazbách S L = různá množství práce, kterou jsou její vlastníci ochotni nabízet na daném trhu práce při různých mzdových sazbách změna w vede vedle změny nabízeného množství práce také k posunu celé křivky nabídky práce změna w vede vedle změny nabízeného množství práce také k posunu celé křivky nabídky práce podobné efekty bude mít také změna reálné úrokové míry podobné efekty bude mít také změna reálné úrokové míry opět souvislost s mezičasovým rozhodováním opět souvislost s mezičasovým rozhodováním

45 Dopady růstu mzdové sazby L w SLSL SL'SL' w 0 w 1 L 0 L 1 L 2 zvýšení mzdové sazby povede k růstu nabízeného množství práce na trhu na úroveň L 1 vyšší mzda dnes je vnímána jako možný pokles mzdy v budoucnosti → dnešní ochota pracovat vzroste až na L 2, lidé budou chtít využít současnou vysokou mzdu využít k tomu, aby si dnes vydělali a v budoucnu si mohli vzít dovolenou – tzv. efekt dovolené – nabídka práce se posune vpravo pokles mzdy bude mít opačný efekt – lidé si dnes raději vezmou volno a budou očekávat růst mezd v budoucnosti, jinými slovy „dnes se vyplatí pracovat méně“


Stáhnout ppt "Trhy výrobních faktorů Trh práce a kapitálu Specifika trhu výrobních faktorů Na trhu finální produkce nabídku tvoří firmy a poptávku domácnosti Na trhu."

Podobné prezentace


Reklamy Google