Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Přednáška 1: Úvod do základní problematiky, názvosloví, nutriční problematika Základy výživy a krmení hospodářských zvířat.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Přednáška 1: Úvod do základní problematiky, názvosloví, nutriční problematika Základy výživy a krmení hospodářských zvířat."— Transkript prezentace:

1 Přednáška 1: Úvod do základní problematiky, názvosloví, nutriční problematika Základy výživy a krmení hospodářských zvířat

2 Hodnocení krmiv, živin a energie  Nauka o krmivech vznikla na počátku 19. století - požadavek vzájemné srovnatelnosti krmiv pro případnou jejich zaměnitelnost bez snížení užitkovosti zvířat.  Základním kritériem je princip ekvivalence náhrady.

3  Požadavky ekvivalence náhrady se dají splnit jen za rovnosti dvou základních předpokladů: ▫ Výživná hodnota krmiva je maximální biologický účinek v organismu hospodářského zvířete, vyvolaný požitím jednotky krmiva a jeho využitím v organismu. ▫ Potřeba živin je množství krmiv, které minimálně musí zvíře přijmout k vyvolání definovaného biologického účinku. Biologický účinek krmiva je v této souvislosti záchova organismu a jeho produkce (růst, mléko, vejce, práce, vlna, reprodukce).

4 Krmiva  látky, které svým obsahem živin mohou uspokojovat potřeby zvířat a přitom nejsou pro zvířata v přiměřených množství škodlivá  výživná hodnota je vyjádřena obsahem energie, živin a všech ostatních látek, dále fyzikálních, chemických i dietetických vlastností a působením krmiva na organismus zvířete  výživná hodnota krmiva není jen výsledkem chemické analýzy, ale i výsledkem odezvy zvířat

5 Stránky výživy zvířat  látková stránka výživy zvířat ▫ Potřeba živin je potřebou určitých živin, tj. potřebou určitých chemických vazeb, které musí být v krmivu dodány  energetická stránka ▫ působení krmiva v organismu je stanoveno jediným číslem ▫ každý z životních pochodů přeměny látkové v organismu je spojen s obratem energie ▫ každý z životních pochodů přeměny látkové v organismu je spojen s obratem energie

6 Skladba živočišného a rostlinného organismu  95 % rostlinného i živočišného těla tvoří uhlík, kyslík, vodík a dusík  příjem těchto prvků je hlavně ze vzduchu a vody  složení živočišného i rostlinného organismu, jejich růst i vývoj je podmíněn genofondem a prostředím ve kterém organismus žije u rostlin je růst, vývin i krmná hodnota ovlivňována činiteli ekologickými, geografickými a agrotechnickými u rostlin je růst, vývin i krmná hodnota ovlivňována činiteli ekologickými, geografickými a agrotechnickými u zvířat růst, vývin i složení těla, popřípadě užitkovost ovlivňuje plemeno, věk, pohlaví, způsob chovu, způsob a intenzita krmení zvířat u zvířat růst, vývin i složení těla, popřípadě užitkovost ovlivňuje plemeno, věk, pohlaví, způsob chovu, způsob a intenzita krmení zvířat

7 Změny ve složení těla rostoucích prasat – obsaženo živin kg v těle (Složení zvířecího těla do určité míry charakterizuje potřebu živin v krmné dávce.) Živá hm. kg VodaN. 6,25TukPopeloviny 107,71,80,20,3 3021,14,43,60,9 6037,18,912,31,7 9047,813,126,62, ,516,137,23, ,321,957,34,5

8 VĚK  u zvířat nejvíce ovlivňuje procentický obsah tuku a vody  např. obsah tuku v těle prasat vlivem věku stoupá z 2,0 % na 38,2 %  oproti tomu ostatní živiny v těle klesají (např. proteiny z 18 % na 14,6 % a voda ze 77 % na 44,2 %)

9 Bezdusíkaté látky výtažkové (BNLV) ● živočišný organismus obsahuje jen nepatrné množství (méně než 1 %) ● krmiva rostlinného původu jsou tvořena především těmito živinami Vláknina ● ve zvířecím organismu se vůbec nevyskytuje ● krmiva rostlinného původu mají vždy obsah vlákniny (například seno 25 %, pšeničný šrot 2,7 %) ● obsahuje čistou buničinu, pentózany a inkrustující látky ● v buněčných stěnách mladých rostlin je malé množství celulózy ● u starších rostlin jsou buněčné tkáně prostoupeny inkrustujícími látkami (ligninem), který zpevňuje buněčné stěny, ale podstatně snižuje výživnou hodnotu hrubé vlákniny

10 Voda ●obsah v krmivech rostlinného původu se pohybuje od 5 do 88 % ●malé množství vody mají sušená krmiva 5-10 % (krmiva živočišného původu, extrahované šroty) ●v zrninách, semenech je obsah vody %, v seně % ●vysoký obsah vody má např. zelená píce - až 85 % ●tukové tkáně obsahují malé množství vody ▪ v těle hubených zvířat je % vody ▪ v těle zvířat vykrmených je % vody

11 Bílkoviny  obsah bílkovin v tělních tkáních zvířat se pohybuje v rozmezí %  podílí se na skladbě svalstva, krve, enzymů, hormonů apod.  Jiné dusíkaté látky podobného složení se vyskytují v kostech, šlachách a vazivu (kolagen, elastin), v kůži, srsti, vlně, peří a paznehtech (keratin).  Bílkoviny obsažené v zelené hmotě se liší od bílkovin obsažených v semenech.  V zelené hmotě se rovněž vyskytují dusíkaté látky nebílkovinné povahy (např. dusíkaté glykosidy a alkaloidy).

12 Tuky  jeden z nejkoncentrovanějších zdrojů energie pro zvířata  nejvíce tuku je obsaženo v semenech olejnatých rostlin, nejméně tuku obsahují hlízy, bulvy a kořeny  jsou také významnou složkou zvířecího těla  obsah tuků v těle zvířat se značně mění v závislosti na výživném stavu, druhu a věku zvířete  Velká proměnlivost obsahu tuku v závislosti na výživném stavu druhu zvířat je i u produktů.  Např. v kravském mléce se pohybuje obsah tuku mezi 3,4-4,5 %, v ovčím mléce mezi 5,5-6,3 % a v mléce prasnice 6,0-7,0 %

13 Sacharidy  v těle zvířat jsou obsaženy v malém množství jako glykogen a glukóza (glykogen hlavně v játrech, glukóza především v krvi)  celkem obsahuje zvířecí tělo nejvýše 1 % sacharidů  ze sacharidů je v rostlinách obsažen škrob, cukr, vláknina, pentózany a organické kyseliny

14 Minerální látky  ve zvířecím i rostlinném organismu jsou obsaženy stejné minerální látky, odlišný je jejich vzájemný poměr  rostliny obsahují oproti zvířatům více draslíku a sodíku  zvířata mají více vápníku a fosforu  nejvíce minerálních látek je obsaženo v kostech  ve zvířecím těle připadá na vápník 43 %, na fosfor 38 % a na zbývající minerální látky (hořčík, sodík, draslík, síra, chlór, křemík) 19 % z celkového obsahu minerálních látek

15 Mikroelementy  stopové prvky obsažené v tělěch zvířat i rostlin  nacházejí se v organismu rostlin i zvířat v malém množství  jsou pro životní děje v organismu nepostradatelné  nejvýznamější jsou železo, měď, zinek, jód, mangan, kobalt, molybden, bór, selen a další  Dalšími nepostradatelnými látkami pro živočišný i rostlinný organismus jsou vitamíny, enzymy a hormony.

16 Základní odlišnosti ve složení rostlinného a živočišného těla  u rostlin mají funkci stavebních a zásobních látek sacharidy  vláknina představuje velmi významnou část rostlin  u zvířat jsou orgány a svalové tkáně tvořeny bílkovinami a zásobním materiálem jsou tuky  živočišný organismus obsahuje jen malé množství sacharidů, především glykogenu

17 Užívané zkratky v oblasti výživy zvířat  BE=brutto energie v MJ  BNLV=bezdusíkaté látky výtažkové v g/kg  deg=degradovatelnost NL krmiva  DEG=degradovatelnost NL krmiva v předžaludku v %  dNL=degradovatelné dusíkaté látky v g  dsi=stravitelnost nedegradovaných NL v tenkém střevě  DSI=stravitelnost nedegradovaných NL v tenkém střevě v %  FOH=fermentovatelná organická hmota  FP=fermentační produkty  KS=koeficient stravitelnosti v %  kJ=kilojoul  k p =koeficient využití energie pro přírustek ž. h.  k z =koeficient využití energie pro záchovu  ME=metabolizovatelná energie  MJ=megajoul  MP=mikrobiální bílkoviny (protein)  NdNL=nedegradované dusíkaté látky krmiv  NEL=netto energie laktace  NEV=netto energie výkrmu  NL=dusíkaté látky  OH=organická hmota  PDI=skutečně stravitelné NL (proteiny) v tenkém střevě  q=koeficient metabolizovatelnosti  SNL=stravitelné dusíkaté látky  SOH=stravitelná organická hmota  S=sušina  SBNLV=stravitelné bezdusíkaté látky výtažkové  SE=stravitelná energie  ST=stravitelný tuk  SVL=stravitelná vláknina  T=tuk  TMK=těkavé mastné kyseliny  ÚV=úroveň výživy  Vlák.=vláknina


Stáhnout ppt "Přednáška 1: Úvod do základní problematiky, názvosloví, nutriční problematika Základy výživy a krmení hospodářských zvířat."

Podobné prezentace


Reklamy Google