Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vertebrogenní poruchy - skolioza Mgr. Vendula Kopřivová.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vertebrogenní poruchy - skolioza Mgr. Vendula Kopřivová."— Transkript prezentace:

1 Vertebrogenní poruchy - skolioza Mgr. Vendula Kopřivová

2  Skoliózu můžeme charakterizovat jako trojrozměrnou deformitu s posunem obratle ve frontální rovině,sagitální (do lordózy) a transverzální (rotace).  U skoliózy jsou dislokována nejvíce těla obratlů, jejich oblouky a výběžky méně.  Více jsou vychýleny již příčné výběžky,které na straně vychýlení vyčnívají a tvoří hrb.Ten je zvlášť patrný v hrudní části,kde příčné výběžky následují i žebra.

3  U skoliózy jsou záda prohnuta do strany a páteř není rovná. Často se objevuje během růstové fáze, kdy dochází ke zhoršení. Stabilizace nastává teprve po ukončení růstu.  Nejnápadnější projev tohoto onemocnění v pozdějším věku je takzvaný žebrový hrb.  Křivé postavení zad může vést také k přesunutí hrudních a břišních orgánů a tím k ovlivnění jejích funkcí, včetně plic a srdce.

4  Ramena pacienta bývají nestejně vysoko. Taktéž lopatky nejsou umístěny vodorovně, mohou odstávat od páteře.  V bederní oblasti vlivem skoliotické odchylky dochází ke změně prostorového uložení svalstva na obratlích, což se projevuje zdánlivým zvětšením zad na jedné straně oproti straně druhé.  Pánev pacienta bývá sešikmená.

5 Vyšetření  ve stoji - z pohledu zepředu, z boku a zezadu, kdy se zjišťují všechny asymetrie těla.  Je vyšetřována schopnost pacienta udělat předklon, záklon a úklony.  Dále je pozorována chůze pacienta - její stereotyp, možné křivení.  Pacient je dále vyšetřován vleže a vsedě. Měří se délka dolních končetin. Diagnostika onemocnění vychází z vyšetření trupu a končetin.  Je vyšetřována stejná výška ramen, asymetrie svalstva páteře, postavení lopatek, uložení končetin, tvar pasu. Je zjišťována a posuzována pevnost a flexibilita křivek páteře. Pátrá se po projevech bolesti.

6  Radiodiagnostické vyšetření páteře rentgenem je nepostradatelné pro stanovení diagnózy nejen jako nejlepší měřicí metoda velikosti zakřivení skoliotických oblouků, ale dává i informace o progresi onemocnění.  Kontroly jsou obvykle vykonávány individuálně podle objektivního klinického nálezu, při progresi onemocnění a před ukončením růstu pacienta. Průměrně to bývá v šestiměsíčních intervalech

7 Dělení skolióz I.Zásadní rozdělení je na: 1)Strukturální - neuromuskulární,vrozené,revmatického původu, traumatické, při kostních infekcích metabolické, ve vztahu k lumbosakrálnímu přechodu, u nádor ů 2)Nestrukturální - bývají způsobeny špatným postojem, akutním traumatem,zánětem, nestejnou délkou dolních končetin, drážděním ischiadického nervu při hernii disku,atd. Mají společné to, že po odeznění nebo ovlivnění průvodní nemoci skolióza se vyrovnává.

8 II.Podle věku v době záchytu. 1)Infantilní-do 3 let. 2)Juvenilní-od 3 let do začátku puberty,obvykle do 10 let. 3)Adoscelentní-od 10 let do dospělosti. III.Podle vyváženosti páteře. a)Kompenzovaná skolióza-olovnice spuštěná ze záhlaví jde intergluteální rýhou. b)Dekompenzovaná - olovnice jde mimo intergluteální rýhu.Dekompenzace značí zvýšené nebezpečí progrese nebo progresi.

9 IV.Podle počtu křivek. a)Jednoobloukové,tzv. C křivky. b)Víceobloukové. V.Podle velikosti křivek - měříme podle Cobba. VI.Podle lokalizace křivek. a)Pravostranná hrudní křivka b)Thorakolumbální křivka c)Dvojitá větší křivka d)Lumbální větší křivka e)Cervikothorakální křivka.

10 VII. Podle příčiny nemoci: 1. vrozená skolióza, která vznikla nesprávným utvořením jednoho nebo více obratlů 2. skolióza, která je podmíněna vrozeným nebo získaným zkrácením jedné nohy a z toho plynoucího šikmého postavení pánve 3. skolióza, která vzniká během růstové fáze a je také označována jako zkřivení páteře 4. skolióza, která se objeví v důsledku zánětlivých změn na tělech obratlů (např. tuberkulóza) nebo po těžkých zlomeninách těl obratlů

11 Možné příčiny získané skoliozy  dlouhodobé sezení  celkově málo pohybu  jednostranný pohyb (především při sportu)  nestejná délka končetin  nošení tašek na jednom rameni  špatná obuv  ploché nohy  stavy po úrazech končetin

12 Nejčastější typ skoliozy – idiopatická skolioza  Začíná nenápadně, dítě nemá zpočátku žádné obtíže  S postupující progresí choroby se skolióza stává nápadnější. Pokud její vývoj pokračuje bez ovlivnění, může těžce deformovat pacienta  do současné doby není znám způsob, jak včas rozpoznat, která idiopatická skolióza se bude dále horšit. Obvykle to bývají křivky, které začaly v časném dospívání, t.j. okolo desátého roku.  Počátek skoliózy lze rozpoznat vyšetřením pacienta v prostém předklonu. Tak lze postihnout již malé strukturální křivky od 5°. Na tom jsou založeny školní preventivní prohlídky dětí ohrožených věkových skupin, t.j. od 9 do 14 let.

13  Příčina idiopatické skoliózy je dosud neznámá.  Zdá se však,že genetické vlivy jsou důležité u 90% pacientů.  Skolióza se jeví jako vázaná na pohlaví, s různou expresivitou.  Lze předpovědět, že skoliotik, mající děti, může očekávat skoliózu u 1/3 svých potomků.  Pokud však oba rodiče trpí skoliózou, počet dětí se skoliózou bude ještě větší.

14 Četnost:  Přesný výskyt skoliózy v populaci se určuje obtížně, neboť malé křivky jsou asymptomatické a pacienti nevyhledávají lékařskou pomoc.  Proto byly prohlíženy velké soubory rtg. snímků plic, dělaných z jiných příčin a bylo shledáno, že okolo 2% dospělých mělo skoliotickou křivku 10° a více a 0,5% mělo křivky větší než 20°.  Udává se výskyt skoliózy u 4% dospívajících dívek a u 0,4% stejně starých chlapců.

15 Léčba  Je komplexní, určovaná stupněm zakřivení páteře, typem skoliózy a věkem pacienta.  Konzervativní léčba sestává z intenzívního posilování svalstva zad a břicha pod dohledem zkušeného rehabilitačního pracovníka.  Léčba využívá možnosti použít symetrických i nesymetrických cvičení, aktivních i pasívních, která vedou ke zlepšení svalového pnutí a zlepšení elasticity svalstva.  Cvičí se aktivně také dechová gymnastika.  V rámci fyzikální léčby je vhodné aplikovat elektroléčbu, která vede ke zlepšení svalového napětí trupu. Také se využívá balneologie (lázeňská léčba) a masáže zádového svalstva.  Výraznější deformace páteře, které nelze ovlivnit jen rehabilitací, jsou doporučovány na odborné vyšetření s cílem zvážení léčby korzetem.

16 Korzet, operace  Po vyšetření odborníkem je indikován korzet. V současné době je možnost výběru z poměrně široké palety korzetů s ohledem na individuální potřebu každého pacienta.  U skoliotiků je nevyhnutelné dbát na pravidelné cvičení a dodržování denního režimu.Vhodné je plavání, sportovní hry se doporučují v menší míře, s cílem nezatěžovat pacienta jednostranně. Doporučujeme se vyhnout tvrdým doskokům a běhům. Mimo správné cvičení je potřeba, aby se pacient naučil i vhodně relaxovat.

17

18  Pacient s těžkou skoliózou by měl mít dvoje učebnice, aby si je nemusel nosit ze školy domů a naopak. Je kladen důraz na výběr správného lůžka, polštářů a židliček.  Při používání korzetu je potřeba, aby si pacient uvědomil, že korzet není samospasitelný, bez soustavného vhodného posilování svalstva zad může docházet vlivem používání korzetu i k oslabení svalstva.

19 Operace  Při výrazné progresi onemocnění, kterou není možné zvládnout konzervativně, je indikováno operační řešení. Tato indikace je přísně individuální a komplexně hodnocená několika lékařskými odborníky.  U operovaných skolióz se dosahuje stability páteře za cenu ztráty pohyblivosti páteře.

20  Jakákoliv léčba skoliózy je dlouhodobá, vyžaduje trpělivost  Spolupráce pacienta a pacientovy rodiny s lékařem a fyzioterapeutem je neodmyslitelná, pokud se pacient "nechce" léčit, jakákoliv snaha ze strany zdravotnických pracovníků je zbytečná.  Všichni pacienti s vadným držením těla potřebují pozornost odborných lékařů, protože chybné držení těla, hlavně se skoliotickou odchylkou, může být začátkem strukturální deformace páteře.

21 Důležité  Děti s vadným držením těla neosvobozujeme od školní tělesné výchovy.  Děti s lehkými stupni strukturálních skolióz nejlépe zařazujeme do zdravotní tělesné výchovy.  U středně těžkých skolióz vyžadujeme osvobození od školní tělesné výchovy a všech sportů mimo plavání, je doporučena léčebná tělesná výchova.  Těžké kyfoskoliózy si vyžadují ústavní léčbu a co nejmenší zatěžování páteře, aby nebylo omezeno dýchání a nebyl narušený jeho pravidelný rytmus. Při náročných, těžších pohybech se narušuje rytmus dýchání a narůstá kyslíkový dluh.  Je potřeba kontrolovat dýchací a oběhové ústrojí, protože kolem 35. roku se mohou projevit první příznaky dýchací a oběhové nedostatečnosti. Obtíže tohoto rázu vedou poměrně často k invaliditě pacienta (průměrně okolo 45. roku).

22 Prevalence obtíží pohybového aparátu a výskyt vadného držení těla u dětí – výsledky šetření  Hlavními cíli projektu bylo získat chybějící poznatky a validní informace o stavu pohybového aparátu u dětí v ČR, o prevalenci vadného držení těla a bolestivých stavech páteře, o prevalenci rizikových faktorů vzniku vadného držení těla u dětí, o pohybových aktivitách a životním stylu dětí školního věku. Jedním z o čekávaných přínosů projektu je podpora naplňování cíle programu Zdraví 21: Zlepšit stav pohybového aparátu u dětí.

23 Metodika  Jednalo se o prevalenční průřezovou studii, na které spolupracovalo 33 dětských lékařů v 10 městech ČR. Základní soubor tvořilo 3520 vyšetřených dětí ve věku 7,11 a 15 let. Lékaři v rámci pravidelné preventivní prohlídky podrobně vyšetřili jednotlivé partie těla, výsledky zaznamenali do formuláře a zařadili dítě do jedné ze čtyř kategorií držení těla.  Rodiče s dětmi společně vyplnili dotazník, který se týkal bolestivých stavů, sportovní i spontánní aktivity dítěte v letním a zimním období, zjišťovali jsme také čas strávený u TV, počítače a pohybový režim ve škole (cvičení během vyučování, režim přestávek atd.).  Dále byla zjištěna rodinná anamnéza výskytu obtíží pohybového aparátu, vztah rodiny ke sportu atd.

24 Výsledky  Vadné držení těla (VDT) se vyskytlo u 38% vyšetřených dětí. Pokud dítě bylo zařazeno do jedné ze dvou prvních kategorií (výborné a dobré) byl stav jeho pohybového aparátu považován za fyziologický. Pokud bylo zařazeno do kategorie chabého nebo špatného držení těla (kat. 3 a 4.), bylo jeho držení těla považováno za vadné.

25  Významně častější výskyt VDT byl u chlapců (42%) ve srovnání s dívkami (35%).  U dětí s VDT byl zaznamenán vyšší výskyt bolestí hlavy, krční a zejména bederní páteře (1,8x vyšší) a celkově vyšší výskyt dlouhodobých zdravotních obtíží (1,9x).  Mezi nejčastěji se vyskytující odchylky od správného držení těla patřily odstálé lopatky (50% dětí), zvýšená bederní lordóza (32%) a posturální kyfóza (kulatá záda, 31%). Mezi faktory významně ovlivňující vznik VDT patřily kulatá záda, asymetrie v oblasti ramen a patologické postavení pánve (zejména šikmá pánev).

26 Patologické zakřivení páteře ve frontální rovině (předozadní pohled)  Patologické zakřivení páteře mělo téměř 20% dětí, byl zaznamenán nárůst s věkem, bez rozdílu dle pohlaví. 14% dětí mělo skoliotické držení těla. Tato vada je považována za funkční poruchu a její včasná diagnostika je velmi důležitá. Vhodným, cíleným cvičením a režimovým opatřením (např. vhodná aktovka) lze tento stav dobře ovlivnit. Na jeho vzniku se významně podílí jednostranná zátěž.  Za fixované onemocnění pohybového aparátu je považována skolióza páteře, která ovlivňuje celou funkci páteře a ve svých důsledcích, deformací hrudníku, vede ke snížené vitální kapacitě plic.

27  Celková prevalence skoliózy byla 6%, při preventivní prohlídce v roce šetření bylo zachyceno 1,4% nových skolióz (jedná se o incidenci za dvouleté období, preventivní prohlídky se v ČR provádějí 1x za dva roky). Nejvyšší výskyt a záchyt nových případů byl u patnáctiletých. Pozitivní je zjištění, že všechny nově zachycené případy skoliózy byly odeslány na vyšetření do specializované ambulance (ortopedie, rehabilitace)  Ve vztahu k ostatním ukazatelům bylo zjištěno, že u dětí se skoliózou je vyšší pravděpodobnost (1,5x) bolestí, zejména krční a bederní páteře a 2x vyšší riziko onemocnění bylo zjištěno u dětí s pozitivní rodinnou anamnézou (výskyt skoliózy u matky nebo otce).

28 Sportovní aktivity  Organizovanou sportovní aktivitu provozuje polovina dětí, chlapci (53%) významně častěji než dívky-(46%).  Nejvíce sportují jedenáctiletí (56%), zajímavé bylo zjištění, že u patnáctiletých klesá sportovní aktivita na úroveň sedmiletých.  Nejčastěji udávanou frekvencí bylo 2x týdně a v průměru 4 hodiny týdně.  Pozitivním zjištěním byl nižší výskyt vadného držení těla u sportujících dětí, a pravděpodobnost výskytu se dále snižovala s rostoucí frekvencí a počtem hodin za týden.  Mezi nejoblíbenějšími sporty byly uvedeny u chlapců fotbal, cyklistika, plavání a hokej. U dívek pak tanec (balet, aerobic), plavání a cyklistika.

29 Závěr  Obtíže pohybového aparátu jsou u dětí na třetím místě v příčinách dlouhodobého sledování lékařem (po alergických onemocněních a smyslových vadách).  Výskyt vadného držení těla je vysoký, je třeba tento problém vnímat jako počátek řady obtíží v dospělosti.  Pozitivní vliv na pohybový aparát má vhodně volená pohybová aktivita, nejlépe organizovaná.  Důležitá je možnost vhodného pohybového režimu ve školním prostředí, kde dítě tráví značnou část svého času a je vystaveno dlouhodobému jednostrannému zatížení.  Zatímco sportu a aktivnímu pohybu věnují děti v průměru 4 hodiny týdně, sledováním televize, videa a počítačovými hrami stráví v průměru až 14 hodin týdně.


Stáhnout ppt "Vertebrogenní poruchy - skolioza Mgr. Vendula Kopřivová."

Podobné prezentace


Reklamy Google