Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mgr. Michal Oblouk. VĚTA HLAVNÍ x VĚTA VEDLEJŠÍ Vedlejší věta věta, která je začleněna do jiné věty jako její větný člen – můžeme ji tedy nahradit větným.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mgr. Michal Oblouk. VĚTA HLAVNÍ x VĚTA VEDLEJŠÍ Vedlejší věta věta, která je začleněna do jiné věty jako její větný člen – můžeme ji tedy nahradit větným."— Transkript prezentace:

1 Mgr. Michal Oblouk

2 VĚTA HLAVNÍ x VĚTA VEDLEJŠÍ Vedlejší věta věta, která je začleněna do jiné věty jako její větný člen – můžeme ji tedy nahradit větným členem mluvnicky závislá na větě řídící (hlavní i vedlejší) odděluje se čárkou bývá připojena vztažnými zájmeny, příslovci, podřadícími spojkami, číslovkami může být vložena do věty řídící Věta hlavní mluvnicky nezávisí na jiné větě

3 VV PODMĚTNÁ ptáme se otázkami 1. pádu nebo JAKÁ VĚC? vyjadřuje podmět hlavní věty VH nemá podmět – bývá v ní odkazovací výraz TEN, TO spojovací výrazy – ŽE, ABY, JAK, KDO, CO, KDE, KDY, KDYBY Žalobníčkové jsou ve škole vždy neoblíbení. Ti, kdo žalují, jsou ve škole vždy neoblíbení. Je směšné nemluvit spolu. Je směšné, když spolu nemluvíme.

4 VV PODMĚTNÁ Bylo mi doporučeno, abych se nechal ostříhat. Kdo přišel na koncert včas, mohl si vybrat místo. Je nutné, aby ses jim omluvil. Je pozoruhodné, že se poměrně málo otázek týkalo techniky. Není nutné, abys tam šel. Co se vleče, neuteče. Kdo se bojí, nesmí do lesa. Kdo nechtěl odpočívat, mohl jít na zahradu. Je možné, že na dovolenou pojedeme do Krkonoš.

5 VV PŘÍSUDKOVÁ vyskytuje se zřídka ptáme se JAK? JAKÝ? VH končí na sponové sloveso – BÝT, BÝVAT, STÁT, STÁVAT SE zastupuje jmenný přísudek VH někdy na ni poukazuje ukazovací zájmeno – TEN, TAKOVÝ spojovací výrazy – JAKO, JAK, ŽE, KDO, JAKÝ Nejsem nespolehlivý. Nejsem takový, aby se na mě nedalo spolehnout. Obloha byla jako vymetená. Obloha byla, jako by ji vymetl.

6 VV PŘÍSUDKOVÁ Spižírna byla, jako když ji vymete. Byl Petr takový, jak ho viděli ostatní ? Řeka byla, jako by ji postříbřil. Stromy byly, jako by je pozlatil. Nebyl jediný, kdo se zajímal o práci na počítači. Krajina kolem Sázavy je, jako by ji vymaloval. Josef Dobrovský byl z těch, kdo šířili myšlenky národního obrození.

7 VV PŘEDMĚTNÁ ptáme se pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu nebo JAKOU VĚC? vyjadřuje předmět VH VH má podmět, většinou nevyjádřený závisí na slovese nebo přídavném jménu VH často na ni odkazujeme zájmeny spojovací výrazy – ŽE, ABY, JAK, KDO, CO, KDY, PROČ, AŽ, KDE, KAM, KDYŽ, KTERÝ, JAKÝ, ODKUD, KUDY Petr zkoumal příčinu neúspěchu. Petr zkoumal, co bylo příčinou neúspěchu. Všichni se zajímají o jeho včerejší vyprávění. Všichni se zajímají o to, co nám včera vyprávěl.

8 VV PŘEDMĚTNÁ Zjistil, že nemá v kapse ani korunu. Pojďte se podívat, jak se na obloze objevila duha. Řekl, že k nám přijde. Věděl, že to neznám. Řekl, že si to rozmyslí. Řekla, že přijde později. Zeptej se, kudy se dostaneme k muzeu. Pro pláč ani nebyla schopna, aby mu poděkovala. Spoléhali jsme na to, že nám pomůžou.


Stáhnout ppt "Mgr. Michal Oblouk. VĚTA HLAVNÍ x VĚTA VEDLEJŠÍ Vedlejší věta věta, která je začleněna do jiné věty jako její větný člen – můžeme ji tedy nahradit větným."

Podobné prezentace


Reklamy Google