Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

METABOLISMUS Studijní materiál pro bakaláře FTK UP Olomouc Doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "METABOLISMUS Studijní materiál pro bakaláře FTK UP Olomouc Doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc."— Transkript prezentace:

1 METABOLISMUS Studijní materiál pro bakaláře FTK UP Olomouc Doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc

2 Energie Získávání energie z okolí, Uvolňování energie v buňce Přenos energie v buňce Transformace energie na potřebné formy energie uvnitř buňky Nevzniká Neztrácí se Různé formy energie se navzájem přeměňují Při každé transformaci energie se část uvolní jako teplo (nevyužitelná energie - není schopna konat práci) Energie schopná konat práci - volná energie ENERGETICKÝ METABOLISMUS

3 Energie Neustálý přívod vhodné formy energie z okolí Tepelná energie musí být odváděna z buňky do okolí Buňka - otevřený systém Při chemických reakcích se tato energie buď uvolňuje exergonické reakce (např. biologická oxidace vodíku) nebo spotřebovává endergonické reakce (např. syntéza polysacharidů, bílkovin nebo nukleových kyselin) Spontánně probíhají pouze reakce exergonické

4 METABOLISMUS látková a energetická přeměna v buňkách a v živých organizmech s cílem zachovat život Umožňuje živým organismům  růst a rozmnožování  udržování jejich struktury  reagovat na zevní prostředí Celkový metabolismus všechny biochemické procesy v lidském organismu Buněčný metabolismus všechny chemické procesy v buňce Metabolity vznikají a vzájemně se přeměňují při látkové výměně

5 Primární metabolismus závisí život a růst organismu pro většinu živých organismů podobné (např. metabolismus sacharidů, tuků, aminokyselin a nukleových kyselin) Sekundární metabolismus v jednotlivých skupinách organizmů produkce a odbourávání specifických chemických látek (např. obranné látky, signální molekuly - hormony, pigmenty, stavební molekuly, atd.) Chemické reakce uspořádány do metabolických drah jedna chemická látka transformována do jiné pomocí tzv. enzymů Enzymy umožňují efektivně a rychle řídit systém navzájem napojených termodynamických reakcí regulují metabolické dráhy při reakci na změny v buněčném prostředí nebo na signály z jiných buněk

6 Anabolismus (výstavbový proces) soubor syntetických reakcí (biosyntéza) z látek jednodušších vznikají látky složitější (stavební látky – bílkoviny a zásobní látky – glykogen a triglyceridy) Vyžadují dodávání energie, která se při nich spotřebovává Převažují v buňce, která roste a rozmnožuje se Obnovování živé hmoty Vytváření energetických zásob (pro mechanickou práci, transport membránou, atd.) Vytváření látek potřebných k řízení (hormonů, enzymů nebo mediátorů)

7 Katabolismus (rozkladový proces) rozklad látek složitějších (zásobních látek nebo přijatých živin) na látky jednodušší a energii Např. oxidativní procesy - uvolňují ze sloučenin volnou energii Energie uvolněná katabolickými pochody Udržení tělesných funkcí Štěpení a využití potravy Termoregulace Pohybová aktivita

8 Energetický metabolismus - z chemické energie živin biologická energie využitelná v organismu Živiny procházejí třemi fázemi chemického zpracování: 1.Ve střevě při trávení - složité živiny na jednoduché vstřebatelné složky Jednoduché cukry Aminokyseliny Glycerol a mastné kyseliny

9 Energetický metabolismus - z chemické energie živin biologická energie využitelná v organismu Živiny procházejí třemi fázemi chemického zpracování: 2. V cytoplazmě buněk tkání nastává další degradace. Glukóza pyruvát Mastné kyseliny Aminokyseliny Baze nukleových kyselin kyselina acetoctová

10 UTP Glykogen Pi UDP G 1-P G-fosforyláza G 6-P ADP ATPIZOMERACE GL hexokináza F 6-P F 1,6-P Glyceraldehyd 3-P IZOMERACE PFK ADP ATP Pi fruktóza-difosfatáza Glyceraldehyd 3-P P-enol pyruvát NADNADH ATPADP fosfoglycerát kináza Glyceraldehyd dehydrogenáza enoláza pyruvát ADP ATP Pyruvát kináza laktát LDH NADH NAD dtto

11 Energetický metabolismus - z chemické energie živin biologická energie využitelná v organismu Živiny procházejí třemi fázemi chemického zpracování: 2. V cytoplazmě buněk tkání nastává další degradace. Glukóza pyruvát Mastné kyseliny Aminokyseliny Baze nukleových kyselin Nejsnáze a nejrychleji - přeměna glukózy už v cytoplazmě + vznik volné energie kyselina acetoctová

12 Energetický metabolismus - z chemické energie živin biologická energie využitelná v organismu Živiny procházejí třemi fázemi chemického zpracování: 3. V mitochondriích pyruvát a kyselina acetoctová odbourávány na společný meziprodukt acetyl koenzym A (acetyl-CoA) vstupuje do cyklu kyseliny citrónové respiračního řetězce Úplná oxidace za vzniku energie ve formě adenositrifosfátu (ATP) a konečných produktů ( vody a kysličníku uhličitého ).

13 Pyruvát (3C) CO 2 NAD + NADH + H + Acetyl-CoA (2C) Oxalacetát (4C) Citrát (6C) Izocitrát (6C) Alfa-ketoglutarát (5C) Sukcinyl-CoA (4C) Sukcinát (4C) Fumarát (4C) Malát (4C) CO 2 NAD + NADH + H + NAD + CO 2 GTP GDP P FADH 2 FAD NAD + NADH + H +

14 Usměrnění reakcí a řízení rychlosti metabolických dějů Katalyzátory - Enzymy umožňují řídit systém navzájem napojených termodynamických reakcí Aktivitu enzymů ovlivňuje přítomnost některých iontů či metabolitů Enzymy jsou velmi specifické katalyzují reakci jediné látky (substrátu) na zcela určitou sloučeninu (produkt) A B enzym

15 Reakce přeměn látek na sebe navazují produkt jedné reakce tvoří substrát reakce druhé METABOLICKÉ DRÁHY Přeměna látek není jen jednou reakcí ale celou řadou reakcí ABCD enzym

16 Metabolické děje jsou jako celek jednosměrné protože se při nich část energie přemění na energii tepelnou kterou nelze zcela převést na jiné formy energie ABCD enzym A Energie B enzym CHYBÍ ENERGIE! ENERGIE SE MUSÍ DODAT Z JINÝCH ZDROJŮ!

17 KOFAKTOR + ENZYMY = SLOŽENÉ ENZYMY Kofaktory nezbytné pro funkci daného enzymu KOFAKTOR přenos atomů, skupin atomů nebo elektronů při chemické reakci katalyzováné enzymem deriváty vitamínů rozpustných ve vodě váží molekuly kovů tvořeny některými stopovými prvky (např.železo nebo zinek) MK + ATP + CoAAcyl-CoA + AMP + PPi acyl CoA syntetáza Mg 2+ energie enzym kofaktor

18 KOENZYM přenos atomů, jejich skupin, nebo samotných elektronů mezi odlišnými enzymy Spřažení různých biochemických reakcí Během těchto spřažených reakcí koenzymy regenerují Koenzym, který se např. při první reakci sloučil s vodíkem přechází na jiný enzym v jiné chemické reakci se opět vrací do původního stavu Hladina aktivních koenzymů v buňce je udržována na přibližně stejné úrovni K Enzym A A H+ B K Enzym B CD

19 Do katabolických procesů mnoho různých organických látek vystupuje z nich málo produktů Hlavní katabolické procesy u člověka: a) rozkládání živin na své složky; b) glykolýza rozkládající glukózu na pyruvát a následně na acetyl- CoA; c) β-oxidace mastných kyselin - vzniká acetyl-CoA; d) rozklad aminokyselin a bazí nukleových kyselin; e) citrátový cyklus, vstupuje acetyl-CoA – vzniká oxid uhličitý, f) respirační (dýchací) řetězec, vstupují vodíkové atomy získané z rozkladu sacharidů, mastných kyselin, aminokyselin a bazí nukleových kyselin a je získána energie v podobě vysokoenergetických sloučenin. Vodíkové ionty jsou oxidovány na vodu.

20 Energie uvolněná katabolismem není využitá buňkami přímo tvorba vazeb mezi zbytky kyseliny fosforečné a některými organickými sloučeninami (fosfáty) V těchto jednoduchých sloučeninách velké množství energie Při jejich rozložení (reakce s vodou = hydrolýza) se uvolňuje energie Vysokoenergetické (makroergické) fosfátové sloučeniny nejdůležitějším reprezentantem adenozintrifosfát (ATP)

21 ATP rozvádí energii v buňce a předává ji tam, kde je jí potřeba. Hromadění molekul ATP v buňce = = zásoba okamžitě použitelné energie Vazba mezi druhým a třetím fosfátem (makroergní fosfátová vazba) relativně velké množství energie ( asi 50 kJ ) ATP - hlavní „energetická konzerva“

22 V místě potřeby energie (např. při svalovém stahu nebo svalovém uvolnění nebo při syntéze řady chemických sloučenin) molekula ATP se rozštěpí (je hydrolyzována) na adenosindifosfát (ADP) + fosfát (kyselina fosforečná H3PO4, značeno jen jako P) + uvolněná energie ATP + H2O = ADP + P + 50 kJ

23 ADP se vrací do mitochondrií znovu fosforylace na ATP Koloběh ATP a ADP - základní buněčná funkce ATP se může rozložit na ADP + 1 P nebo úplnou oxidací na adenozinmonofosfát (AMP) + 2P.

24 ATP se může rozložit na ADP + 1 P nebo úplnou oxidací na adenozinmonofosfát (AMP) + 2P.

25 Zásobní vysokoenergetický substrát kreatinfosfát (CP) Při rozštěpení na kreatin a fosfátový iont (CP = C + P) uvolní se větší množství energie než při rozštěpení vazby ATP Kreatinfosfát předá svoji fosfátovou skupinu ADP CP + ADP = C + ATP Rekonstrukce makroergní vazby ATP

26 Ve svalu je asi pětkrát víc CP než ATP celá reakce trvá zlomek vteřiny Takto vzniklý kreatin (C) (organická látka přirozeně přítomná v organismu) se v mitochondriích bez nároků na další energii opět slučuje s fosforem a vytváří nový kreatinfosfát ( C + P = CP ) Tato tvorba kreatinfosfátu je za dostatečného přívodu kyslíku do buněk vysoká Naopak při nedostatku kyslíku je nízká

27 ATP a CP tvoří dohromady systém poskytuje v prvních dvou sekundách svalové kontrakce okamžitou energii Množství ATP ve svalech je velmi malé (3 – 8 mmol/kg svalů) Při intenzivní svalové činnosti by teoreticky mohl být všechen ATP spotřebován během dvou sekund

28 ATP a CP systém Při intenzivní svalové činnosti by teoreticky mohl být všechen ATP spotřebován během dvou sekund Prakticky ATP vyčerpat nelze, CP vyčerpat lze Celý systém ATP- CP disponuje velmi malou energií (asi 5,7 – 6,9 kcal) Proto rychlost degradace CP prudce klesá už po 1,3 sekundách Tím se buňka brání úplnému vyčerpání CP

29

30 10 – 12 kcal využitelné energie Velmi malé množství energie např. při běhu na 1500 m potřebuje organismus asi 120 kcal Stačí na 150 m

31 Většina energie z rozložených složitějších látek získávána pomocí oxidačních reakcí Přenašeči energie - koenzymy uvolňují elektrony v elektronovém transportním systému RESPIRAČNÍ ŘETĚZEC Nejdůležitější koenzym nikotinamidadenindinukleotid (NAD) přijímá protony a elektrony z reakcí při kterých se uvolňuje vodík (tzv. dehydrogenační reakce) Přenašeč energie: NAD+ se redukuje na NADH přitom vzniká energie 3 ATP

32 RESPIRAČNÍ ŘETĚZEC NADH2123 1/2 O2 H20 ADP+Pi ATP NAD+

33 RESPIRAČNÍ ŘETĚZEC NADH321 H+ ADP+Pi ATP NAD

34 RESPIRAČNÍ ŘETĚZEC 23 1/2 O2 H20 ADP+Pi ATP FADH2FAD+ Flavinadenindinukleotid (FAD) redukcí vznikají jen dvě molekuly ATP

35 RESPIRAČNÍ ŘETĚZEC 21 H+ ADP+Pi ATP FADH2FAD+ Flavinadenindinukleotid (FAD) redukcí vznikají jen dvě molekuly ATP

36 RESPIRAČNÍ ŘETĚZEC lokalizovaný na vnitřní membráně mitochondrií volná energie jeho elektrochemického potenciálu se využívá k syntéze ATP Respirační řetězec systém specifických enzymů ( oxidoreduktáz ) ELEKTRONY ATOMOVÝCH VODÍKŮ (odebraných organickým nebo anorganickým substrátům) SE VÁŽÍ NA MOLEKULY KYSLÍKU Oxidoreduktázy respiračních řetězců 4 kotvené proteinové enzymové komplexy (komplexy I, II, III a IV) součásti vnitřní mitochondriální membrány

37 2H+ NAD+NADH2 2H+ NAD+ NADH2 NAD+ 2H+ 1/2O2+ H20 cytochromoxidáza FLAVOPROTEIN-CYTOCHORMOVÝ SYSTÉM řetězec koenzymů přenáší vodík na kyslík MITOCHONDRIE

38 RESPIRAČNÍ ŘETĚZEC Transport elektronů z koenzymu na koenzym (NAD nebo FAD) pomocí série reakcí Konečným akceptorem těchto elektronů na konci řetězce je O2 Nejdůležitější děj aerobního katabolismu a tvoří jeho konečnou fázi.

39 Jednotkou energie kalorie (cal, malá kalorie, gram kalorie ) množství energie zvyšující teplotu 1 g vody z 15 na 16o C nebo joul (J) 1 cal = 4,18 J; 1 J = 0,239 cal. Násobky těchto jednotek kilokalorie ( kcal, velká kalorie, kilogram kalorie) = 1000 cal = 4,18 kJ kilojoul (kJ) = 1000 J = 0,239 kcal

40 Charakteristika energie poskytnuté různými živinami: 1.Množstvím energie, které se uvolní dokonalým spálením z jednotkového množství (jednoho gramu) živin = SPALNÉ TEPLO Hodnoty spalného tepla pro jednotlivé živiny: sacharidy = 4,1 kcal/g (17,1 kJ/g) tuky = 9,3 kcal/g (38,9 kJ/g) bílkoviny = 5,3 kcal/g (22,2 kJ/g)

41 Charakteristika energie poskytnuté různými živinami: 2. Množstvím tepla, které se uvolní, když se k oxidaci jednotlivých živin spotřebuje 1 litr kyslíku = ENERGETICKÝ EKVIVALENT (EE, dříve kalorický ekvivalent) Hodnoty energetického ekvivalentu pro jednotlivé živiny: sacharidy = 5,05 kcal (21,1 kJ) tuky = 4,55 kcal (19,0 kJ) bílkoviny = 4,31 kcal (18,0 kJ) smíšená strava = 4,81 (20,1 kJ)

42 Charakteristika energie poskytnuté různými živinami: 3. Jaké substráty jsou aktuálně metabolizovány = RESPIRAČNÍ KVOCIENT (RQ nebo R) Při oxidaci energetických substrátů spotřebovává se kyslík a vylučuje oxid uhličitý RQ = poměr mezi vydaným CO 2 a spotřebovaným O 2 za podmínek setrvalého stavu

43 Charakteristika energie poskytnuté různými živinami: 3. RESPIRAČNÍ KVOCIENT Normální hodnoty RQ pro jednotlivé substráty jsou: sacharidy = 1,00 tuky = 0,70 bílkoviny = 0,82 průměrná hodnota běžné potravy = 0,80 Určení RQ při spalování proteinů v těle: Nevzniká pouze oxid uhličitý a voda, ale i jednoduché sloučeniny dusíku (tzv. nebílkovinný dusík, např. močovina, volné aminokyseliny, kyselina močová, kreatin, kreatinin, amoniak, aj.) lidský organismus neumí dále rozložit a získat z nich energii

44 Charakteristika energie poskytnuté různými živinami: 3. RESPIRAČNÍ KVOCIENT Liší se v různých podmínkách: 1. Při hyperventilaci (prohloubené dýchání) RQ stoupá je vydechován ve zvýšené míře oxid uhličitý 2. Při intenzivní námaze RQ stoupá kyselina mléčná (vzniká při intenzivní námaze) se mění na CO 2 (viz nárazníkový systém) CO 2 ve zvýšené míře vydechován 3. Při acidóze (snížení pH pod 7,36, zvýšení kyselosti krve) RQ stoupá 4. Při alkalóze (zvýšení pH nad 7,44, snížení kyselosti krve) RQ klesá

45 Energetická spotřeba můžeme vypočítat 1. PŘÍMÁ KALORIMETRIE (zjištění množství tepla, jež se uvolní při spálení 1g živin) kalorimetr 2. pomocí tzv. TĚŽKÉ VODY (místo vodíku deuterium) Obě metody nákladné a složité přístrojové vybavení význam jen ve výzkumu

46 Energetická spotřeba V praxi měření metodou NEPŘÍMÉ KALORIMETRIE spotřeba živin vypočítána ze spotřeby kyslíku (VO2) a výdeje oxidu uhličitého (VCO2) (viz RQ = VCO 2 /VO 2 )

47 Energetická spotřeba Využívání získané energie na BAZÁLNÍ METABOLIZMUS TRÁVENÍ A VSTŘEBÁVÁNÍ SVALOVOU PRÁCI REGULACI TĚLESNÉ TEPLOTY (termoregulace)

48 BAZÁLNÍ METABOLISMUS (základní látková výměna, BMR ) energetická spotřeba nezbytná k udržení základních, životně nezbytných funkcí (srdeční činnost, dýchání, činnost mozku, atd.) Odpovídá minimálnímu množství energie potřebnému k udržení homeostázy (stabilita vnitřního prostředí)

49 BAZÁLNÍ METABOLISMUS Měříme 1.ráno před probuzením nebo bezprostředně po probuzení 2.před požitím jídla, 12–14 hodin po posledním jídle, 3.v klidu 4.při příjemné pokojové teplotě = Faktory ovlivňující rychlost metabolismu svalová práce specificko-dynamický účinek potravy (nezbytný výdej energie, potřebný pro zpracování živin v těle, nejvyšší bílkoviny) vnější teplota

50 BAZÁLNÍ METABOLISMUS závisí na 1. povrchu těla (tělesná výška a hmotnosti) 2. věku (věkem se snižuje) 3. pohlaví (žena menší – tuk menší metabolismus než svaly ) Zdravý dospělý muž mladšího věku BMR = 40 kcal/m 2 /hod = 2000 kcal/den..

51 Energetický výdej při pohybové aktivitě často se vyjadřuje jako násobek klidového metabolismu (REE) MET (metabolický ekvivalent, množné číslo METs) 1 MET = klidová energetická spotřeba 3,5 ml VO 2 /kg.min Např. VO 2 = 38 ml/kg.min = 10,86 METs (téměř jedenáctinásobné zvýšení VO 2 proti REE)

52 Všechny buňky uvolňují energii chemických vazeb v podstatě stejným způsobem Uvolňování nemůže proběhnout najednou velké množství tepla zničení buněčné struktury Energie z organických látek = postupné štěpení chemických vazeb

53 Uvolňování energie 1. z jednoduchého sacharidu (glukózy) rozštěpením uhlíkového řetězce bez přístupu kyslíku GLYKOLÝZA (ANAEROBNÍ) GLYKOLÝZA 2. postupnou oxidací vodíku odňatého z rozkládané látky ( tj. sacharidu, mastné kyseliny, aminokyseliny ) na vodu OXIDATIVNÍ FOSFORYLACE

54 Glykolýza je metabolická dráha přeměny glukózy ( 6 C) na dvě molekuly pyruvátu (3 C) za čistého výtěžku dvou molekul ATP a dvou molekul NADH Probíhá nezávisle na kyslíku v cytosolu buněk ( cytoplazma ) Skládá se z deseti kroků, každý z nich katalyzuje jiný enzym

55 UTP Glykogen Pi UDP G 1-P G-fosforyláza G 6-P ADP ATPIZOMERACE GL hexokináza F 6-P F 1,6-P Glyceraldehyd 3-P IZOMERACE PFK ADP ATP Pi fruktóza-difosfatáza Glyceraldehyd 3-P P-enol pyruvát NADNADH ATPADP fosfoglycerát kináza Glyceraldehyd dehydrogenáza enoláza pyruvát ADP ATP Pyruvát kináza LDH dtto

56 Při dostatečném množství kyslíku se pyruvát mění v mitochondriích na acetylkoenzym-A (2 uhlíky) který se slučuje s oxalacetátem (4 uhlíky) na citrát (6 uhlíků)

57 Pyruvát (3C) CO 2 NAD + NADH + H + Acetyl-CoA (2C) Oxalacetát (4C) Citrát (6C) Izocitrát (6C) Alfa-ketoglutarát (5C) Sukcinyl-CoA (4C) Sukcinát (4C) Fumarát (4C) Malát (4C) CO 2 NAD + NADH + H + NAD + CO 2 GTP GDP P FADH 2 FAD NADH + H +

58 Postupnou dekarboxylací a oxidací citrátu se uvolňuje CO 2 (odpadní produkt) a vodíkové kationy (H + ) které redukují koenzymy NAD a FAD Protony nesené redukovanými koenzymy (NADH a FADH) jsou použity v dýchacím řetězci kde oxidativní fosforylací dochází k syntéze ATP a tvorbě H 2 O

59 Pyruvát (3C) CO 2 NAD + NADH + H + Acetyl-CoA (2C) Citrát (6C) Izocitrát (6C) Alfa-ketoglutarát (5C) Sukcinyl-CoA (4C) Sukcinát (4C) Fumarát (4C) Malát (4C) CO 2 NAD + NADH + H + NAD + CO 2 GTP GDP P FADH 2 FAD

60 Protože konečným produktem tohoto rozkladu citrátu je opět oxalacetát (který se kondenzuje s dalším acetyl-CoA) má reakce cyklický charakter nazývá se cyklus kyseliny citrónové (nebo Krebsův cyklus)

61 Pyruvát (3C) CO 2 NAD + NADH + H + Acetyl-CoA (2C) Oxalacetát (4C) Citrát (6C) Izocitrát (6C) Alfa-ketoglutarát (5C) Sukcinyl-CoA (4C) Sukcinát (4C) Fumarát (4C) Malát (4C) CO 2 NAD + NADH + H + NAD + CO 2 GTP GDP P FADH 2 FAD NAD + NADH + H +

62 Z jedné molekuly pyruvátu vzniká v mitochondriích 15 molekul ATP ( přímo v Krebsově cyklu 12 molekul ATP ) Při rozkladu jedné molekuly glukózy vznikne dohromady v cytoplazmě a v mitochondriích celkem 38 molekul ATP

63 Z jedné molekuly glykogenu (zásobní polysacharid ve svalových a jaterních buňkách) vznikne o jednu molekulu ATP více (tedy 39 ATP )

64 Při relativním nedostatku energie a kyslíku pyruvát se mění na kyselinu mléčnou disociuje na laktát

65 UTP Glykogen Pi UDP G 1-P G-fosforyláza G 6-P ADP ATPIZOMERACE GL hexokináza F 6-P F 1,6-P Glyceraldehyd 3-P IZOMERACE PFK ADP ATP Pi fruktóza-difosfatáza Glyceraldehyd 3-P P-enol pyruvát NADNADH ATPADP fosfoglycerát kináza Glyceraldehyd dehydrogenáza enoláza pyruvát ADP ATP Pyruvát kináza laktát LDH NADH NAD dtto

66 Při vysoké produkci může proniknout laktát z buněk do krve a odtud do jiných tkání koordinátor další látkové výměny LAKTÁT

67 Laktát může být ve svalové tkáni, kde byl vytvořen (většinou bílá svalová vlákna) nebo ve tkáni, do které se dostal krví a)buď zpátky oxidován na pyruvát a rozložen v mitochondriích (Krebsově cyklu) na CO2, H2O a energii,

68 pyruvát laktát Acetyl-CoA glukosa s časem stoupá s časem klesá Při tělesné práci

69 Laktát může být ve svalové tkáni, kde byl vytvořen (většinou bílá svalová vlákna) nebo ve tkáni, do které se dostal krví a)buď zpátky oxidován na pyruvát a rozložen v mitochondriích (Krebsově cyklu) na CO2, H2O a energii, b) nebo se z něj může zpětně vytvořit zásobní glykogen (tzv. glukoneogeneze, tj. tvorba glykogenu z nesacharidových zdrojů)

70 UTP Glykogen Pi UDP G 1-P G-fosforyláza G 6-P ADP ATPIZOMERACE GL hexokináza F 6-P F 1,6-P Glyceraldehyd 3-P IZOMERACE PFK ADP ATP Pi fruktóza-difosfatáza Glyceraldehyd 3-P P-enol pyruvát NADNADH ATPADP fosfoglycerát kináza Glyceraldehyd dehydrogenáza enoláza pyruvát ADP ATP Pyruvát kináza laktát LDH NADH NAD dtto GLYKONEOGENEZE

71 Při intenzivní tělesné práci se stává laktát preferovaným energetickým zdrojem stává se hlavním aerobním substrátem

72 pyruvát laktát Acetyl-CoA glukosa s časem stoupá s časem klesá Při tělesné práci Během tělesné práce aerobní využití laktátu převyšuje využití glukózy Laktát se stává hlavním aerobním substrátem

73 Při intenzivní tělesné práci se stává laktát preferovaným energetickým zdrojem stává se hlavním aerobním substrátem tím se šetří krevní glukóza pro tkáně, které jsou na ní takřka výhradně závislé (především nervové buňky mozku)

74 Vzestup laktátu v krvi Preference laktátu jako energetického substrátu (oxidace a glykoneogeneze) La G G G G G G G G G

75 Laktát tedy poskytuje energii dvakrát nejdříve malé množství (2 – 3 molekuly ATP) rozkladem glukózy nebo glykogenu v cytoplazmě, po zpětné přeměně na pyruvát a rozložením v Krebsově cyklu nepoměrně větší množství ( 36 molekul ATP )

76 Krátkodobý zážeh = glykolýza Nový směr = nová rychlost = aerobní zpracování laktátu

77 Při intenzivní tělesné práci se stává laktát preferovaným energetickým zdrojem stává se hlavním aerobním substrátem tím se šetří krevní glukóza pro tkáně, které jsou na ní takřka výhradně závislé (především nervové buňky mozku)

78 Lidský organismus má k dispozici relativně velké množství energie: Zásobní cukr - glykogen (muž o hmotnosti 70 kg má asi 500 g glykogenu, z toho 400 g ve svalech a 100 g v játrech – poskytuje energii asi 2500 kcal). Glukóza v krvi (asi 20 g = 100 kcal) Tuk (asi kcal, tj. asi 80% všeho paliva v těle) Proteiny (asi kcal, tj. asi asi 18%) nejsou běžně využitelné

79 Svaly v klidu, při lehké práci a v průběhu regenerace spotřebovávají mastné kyseliny (vznikají rozkladem neutrálních tuků - triglyceridy ) Mozek spotřebuje v klidu asi % krevní glukózy většinu zbylé glukózy spotřebují v klidu červené krvinky

80 Při tělesné práci se zvyšuje glykogenolýza a stoupá i spotřeba glukózy ve svalech (vytváří se z jaterního glykogenu) V průběhu zotavení je spotřebovaný jaterní glykogen okamžitě doplňován glukoneogenezí zatímco glykogenolýza je redukovaná

81 Tuky se dělí na 1.mastné kyseliny (MK) 2.triglyceridy (TG) 3.fosfolipidy 4.steroly

82 Tuky MK jsou uhlíkové sloučeniny s dlouhým řetězcem a sudým počtem uhlíků Nasycené (bez dvojné vazby mezi uhlíky) Nenasycené (s jednou nebo více dvojnými vazbami) Některé nenasycené MK nezbytná součást potravy ( esenciální ) (např. kyselina linoleová nebo kyselina linolová)

83 Tuky Triglyceridy (TG) jsou sloučeniny glycerolu a tří MK (nerozpustné ve vodě, ideální zásobárna energie) TG jsou rozkládány v tukových, svalových nebo jaterních buňkách v tenkém střevě v plazmatických lipoproteidech (nosiči cholesterolu a triglyceridů v plazmě) enzymem lipázou na glycerol a tři MK

84 Tuky MK jsou transportovány pomocí albuminu krví Před vstupem do buňky se MK přeměňují na acyly po prostoupení buněčnou membránou se dostávají pomocí karnitinu do mitochondrií

85 Tvorba acyl-CoA MK + ATP + CoAAcyl-CoA + AMP + PPi acyl CoA syntetáza Mg 2+ energie

86 acyl-CoA CoA Karnitin acylkarnitin CytoplazmaVnitřní membránaMatrix III Acyl karnitin translokáza

87 Tuky V mitochondriích jsou MK dekarboxylovány a dehydrogenovány acetylkoenzym-A a vstupují do Krebsova cyklu

88 Acyl-CoA (C = n) FAD + FADH2 NAD + NADH + H + Acyl-CoA (C = n-2) Acetyl-CoA C = 2 dehydrogenace Acyl-CoA (C = n - 2)

89 Pyruvát (3C) CO 2 NAD + NADH + H + Acetyl-CoA (2C) Oxalacetát (4C) Citrát (6C) Izocitrát (6C) Alfa-ketoglutarát (5C) Sukcinyl-CoA (4C) Sukcinát (4C) Fumarát (4C) Malát (4C) CO 2 NAD + NADH + H + NAD + CO 2 GTP GDP P FADH 2 FAD NAD + NADH + H +

90 Tuky Acetylkoenzym-A je energeticky bohatá sloučenina (tzv. intermediát) na kterou se v mitochondriích rozkládají sacharidy i lipidy

91 Tuky Celkový energetický zisk z tuků několikanásobně větší než ze sacharidů Má-li MK např. 18 uhlíků (např. nasycená kyselina stearová) získáme oxidativní fosforylací jedné molekuly 146 molekul ATP

92 8,5 n - 7 ATP n = počet atomů C Energetický zisk z beta-oxidace MK

93 Lipoproteiny umožňují transport triglyceridů a cholesterolu krví chylomikrony chylomikronové zbytky lipoproteiny o velmi nízké hustotě (VLDL) lipoproteiny o stření hustotě (IDL) lipoproteiny o nízké hustotě (LDL) lipoproteiny o vysoké hustotě (HDL) Vnitřní dráha Zevní dráha ChylomikronyChylomikronové zbytkyJÁTRA VLDL IDLLDL PERIFERIE HDL

94 LDL poskytuje tkáním cholesterol (vyskytuje se jen v živočišné potravě) (syntetizuje se hlavně v játrech)CHOLESTEROL základní a nezbytná součást buněčných membrán vznikají z něj steroidní hormony a žlučové kyseliny Nadbytek cholesterolu v krvi ukládání cholesterolu pod endotelem tepen vznik aterosklerotického plátu (zužuje průsvit tepen)

95 HDL transport cholesterolu z periferie do jater Poměr mezi LDL a HDL určuje převažující směr transportu cholesterolu Při zvýšeném poměru LDL/HDL (nad 3,5) se zvyšuje riziko vzniku aterosklerózy

96 AMINOKYSELINY (AMK) základní složka bílkovin, peptidů a polypeptidů z 20 základních AMK může být 12 syntetizováno v lidském těle zbylé AMK musí člověk přijmout v potravě tzv. esenciální AMK Zdroje AMK bílkoviny z potravy opotřebované bílkoviny z tkání malé množství vzniká při přeměně sacharidů

97 AMINOKYSELINY (AMK) Počet aminokyselin tvořících bílkovinu velmi rozdílný inzulín = 51 AMK protein ze sójových bobů = 4500 AMKBílkoviny nezbytné pro budování nových buněk reparaci starých buněk a tkání Základní stavební látky pro tvorbu enzymů plazmatických bílkovin protilátek některých hormonů kreatinu atd. Bílkoviny se mohou přeměňovat na sacharidy

98 AMINOKYSELINY (AMK) Část aminokyselin se může odbourávat (deaminovat) na jednodušší látky zisk energie Aminové skupiny se odštěpují ve formě toxického amoniaku v jaterních buňkách se mění na močovinu krví do ledvin vylučuje se močí z těla Uhlíkaté zbytky aminokyselin se začleňují do Krebsova cyklu (podobně jako sacharidy a mastné kyseliny) dekarboxylovány a dehydrogenovány a rozkládají se na CO 2, H 2 O a energii

99 HDL transport cholesterolu z periferie do jater Poměr mezi LDL a HDL určuje převažující směr transportu cholesterolu Při zvýšeném poměru LDL/HDL (nad 3,5) se zvyšuje riziko vzniku aterosklerózy

100 Tělesná práce Čerpání energie závisí na intenzitě zatížení trvání práce  druhu zátěže  trénovanosti  dietě  prostředí  pohlaví

101 Při maximální intenzitě zatížení v prvních dvou sekundách ATP a CP makroergní fosfáty ( ATP a CP )Glykogenolýza dosahuje nejvyššího zastoupení kolem 5. sekundy maximální práce Mezi 60. a 75. sekundou maximální práce aerobní fosforylace začíná dominovat aerobní fosforylace Podíl anaerobní glykolýzy a makroergních fosfátů na resyntéze ATP po 4 minutách maximální práce asi 20 %

102 Příspěvek k celkovému energetickému výdeji (%) Trvání práce (s) ATP-CP Podíl jednotlivých energetických systémů na hrazení celkového energetického výdeje při různém trvání maximální zátěže.

103 Při maximální intenzitě zatížení v prvních dvou sekundách ATP a CP makroergní fosfáty ( ATP a CP )Glykogenolýza dosahuje nejvyššího zastoupení kolem 5. sekundy maximální práce Mezi 60. a 75. sekundou maximální práce aerobní fosforylace začíná dominovat aerobní fosforylace Podíl anaerobní glykolýzy a makroergních fosfátů na resyntéze ATP po 4 minutách maximální práce asi 20 %

104 Příspěvek k celkovému energetickému výdeji (%) Trvání práce (s) glykolysa ATP-CP Gastin PB. Energy system interaction and relative contribution during maximal exercise. Sports Med 2001; 31 (10): Podíl jednotlivých energetických systémů na hrazení celkového energetického výdeje při různém trvání maximální zátěže.

105 Při maximální intenzitě zatížení v prvních dvou sekundách ATP a CP makroergní fosfáty ( ATP a CP )Glykogenolýza dosahuje nejvyššího zastoupení kolem 5. sekundy maximální práce Mezi 60. a 75. sekundou maximální práce aerobní fosforylace začíná dominovat aerobní fosforylace Podíl anaerobní glykolýzy a makroergních fosfátů na resyntéze ATP po 4 minutách maximální práce asi 20 %

106 s

107 Při maximální intenzitě zatížení v prvních dvou sekundách ATP a CP makroergní fosfáty ( ATP a CP )Glykogenolýza dosahuje nejvyššího zastoupení kolem 5. sekundy maximální práce Mezi 60. a 75. sekundou maximální práce aerobní fosforylace začíná dominovat aerobní fosforylace Podíl anaerobní glykolýzy a makroergních fosfátů na resyntéze ATP po 4 minutách maximální práce asi 20 %

108 Příspěvek k celkovému energetickému výdeji (%) Trvání práce (s) glykolysa aerobní fosforylace ATP-CP Gastin PB. Energy system interaction and relative contribution during maximal exercise. Sports Med 2001; 31 (10): Podíl jednotlivých energetických systémů na hrazení celkového energetického výdeje při různém trvání maximální zátěže. Podíly anaerobní glykolýzy a systému ATP-CP na resyntéze ATP po 4 minutách maximální práce činí jen asi 20 %

109 Dlouhotrvající práce - využití sacharidů klesá množství glykogenu ve svalech i v játrech klesá stoupá dostupnost alternativních zdrojů (zejména mastných kyselin a glukózy) Při intenzitě zatížení 60% - 75% VO 2 max rozklad glykogenu zejména ve svalových vláknech I. typu (červená vlákna) méně ve vláknech II. typu (bílá vlákna) Při zvyšování intenzity až ke 100 % VO 2 max dominuje zapojení vláken II. typu Ke zvýšení glykogenolýzy dochází i v nepracujících svalech uvolněný laktát se stává preferovaným zdrojem glukoneogeneze nebo oxidace v pracujících svalech


Stáhnout ppt "METABOLISMUS Studijní materiál pro bakaláře FTK UP Olomouc Doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc."

Podobné prezentace


Reklamy Google