Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilLucie Krausová
1
Koncepce programovaného vyučování a učení v ekonomickém vzdělávání ©prof. Ing. Ondřej Asztalos,CSc.
2
Koncepce programovaného vyučování a učení v ekonomickém vzdělávání 1.Podstata koncepce 2.Základy koncepce a principy její realizace 3.Struktura kroku 4.Typy programů z hlediska práce žáka 5.Typy programů podle charakteru chyb 6.Typy programů podle způsobu zahrnování chyb do programu 7.Výukové programy a jejich modifikace 8.Typy programů z hlediska jejich funkce 9.Technická provedení programů 10.Aplikace programovaného vyučování v ekonomickém vzdělávání 11.Současný stav programovaného vyučování a učení v ekonomickém vzdělávání
3
1) Podstata koncepce Proces vyučování a učení (vedeného učitelem a programem za aktivní účasti žáka zaměřeného především na individuální formu)
4
2) Základy koncepce a principy její realizace princip malých kroků (rozčlenění učiva ekonomického předmětu do elementárních kroků, které si žák má osvojovat ) aktivní reagování žáka na předloženou informaci (žák sleduje učivo ekonomického předmětu, rozhoduje se o správnosti jeho pochopení) zpětná vazba (kontrola, zda žák pochopil správně učivo ekonomického předmětu) individuální postup žáka (žák postupuje v osvojování učiva ekonomického předmětu podle programu svým individuálním tempem podle individuálních schopností)
5
3) Struktura kroku vzorec struktury kroku (D x Ú x Ř x K nebo Z x O) interpretace složek dílce (kroku) D = dávka učiva, jeho obsah, který si má žák osvojit Ú = formulace úkolu pro žáka, který má splnit, aby prokázal, že pochopil podstatu studovaného poznatku Ř = řešení úkolu, který je žáku uložen, aby prokázal, jak pochopil podstatu osvojovaného poznatku K = oprava (korekce) řešení úkolu na základě pomoci, kterou žák získá dodatečně, aby dospěl ke správné odpovědi Z = zpevnění (fixace) osvojeného poznatku, který si žák osvojil úspěšně bez obtíží O = operační pokyn k tomu, aby žák uměl pracovat s programem a s jeho elementárním krokem, a stanovení formy reakce žáka na informaci a na stanovený úkol určitým způsobem (doplňovat chybějící údaj v zadaném úkolu, podtrhávat správnou odpověď, tvořit správnou odpověď)
6
4) Typy programů z hlediska práce žáka direktivní (žák musí absolvovat všechny kroky v programu napoprvé, i když se nedopouští chyb, s programem pracuje snadno) adaptivní (žák volí postup podle svých schopností a znalostí, pomalejším či rychlejším tempem, nedopouští-li se žák chyb, může některé kroky přeskočit, když žák se dopouští chyb, postupuje pomaleji, využívá pomocných kroků)
7
5) Typy programů podle charakteru chyb méně závažné (je malá pravděpodobnost, že se žák dopustí chyby nebo se k nim nemusí přihlížet, žák může postoupit k dalšímu kroku, jednoduše naprogramovaná správná odpověď) úmyslně zabudované do programu (závažné chyby, které neodpovídají obsahu poznatku, žák se jich může dopouštět postupně, než pozná správnou odpověď, složitěji naprogramovaná správná odpověď)
8
6) Typy programů podle způsobu zahrnování chyb do programu lineární (direktivní programy nepočítají s možností chyb žáků nebo počítají s tolerancí menších chyb) větvené (adaptivní programy - žák nereaguje vůbec nebo se dopouští podstatných chyb, potřebuje pomoc, kterou dostává vedlejší větví programu) smíšené (některé kroky následují v řadě a postupně, jiné vyžadují hledání správné odpovědi)
9
7) Výukové programy a jejich modifikace přísně lineární (žák musí projít všemi kroky správně) lineární se skokovými prvky (žák může o jeden krok postoupit dopředu, pokud běžný krok už ovládá nebo dozadu, pokud předcházející krok ještě nezvládá) lineární program s opravnými kroky ( skok na místě v případě přesvědčení se o správnosti reakce žáka na příslušný krok) lineární program s přídavnými kroky (ve formě smyčky při vložení dalšího kroku, po správné reakci žáka návrat k původnímu kroku) lineární program s přídavnými kroky s návratem (postup ve formě smyčky při vložení dalšího kroku, po správné reakci žáka přechod k následujícímu kroku)
10
program jednoduše větvený (hlavní tah kroků, odbočení smyčkou jednoduchou či zdvojenou, postup k dalšímu kroku s vynecháním zvládnutého kroku) program větvený s opravnými kroky (u chybné odpovědi žáka doplnění dodatečného vysvětlujícího kroku a po dvojí či trojí reakci postup k novému kroku) program větvený se smyčkami zpět vedoucími (postup žáka o několik kroků zpět po jedné i více návratech při jedné i více reakcích) program větvený se myčkami vpřed vedoucími či umožňující přeskok (při chybné reakci žák postupuje několika dodatečně objasňujících krocích, po správné reakci může postupovat k dalšímu kroku nebo několik kroků přeskočit, u některých kroků může obdržet pomocný materiál programovaný nebo neprogramovaný)
11
8) Typy programů z hlediska jejich funkce programy výukové (informační) (nejvýznamnější druh programů, sledující hlavní cíl koncepce programovaného vyučování a učení, pomocí nichž žáci získávají nové poznatky) programy repetiční (slouží k upevňování znalostí žáků zahrnutých do výukového programu, nebo se repetiční program věnuje vybraným druhům poznatků) programy examinační (pomocí nich se znalostí žáků prověřují, hodnotí a klasifikují, je to obdoba písemného zkoušení či didaktických testů) předprogramy (užívají se v situacích, kdy je třeba znalosti žáků, kteří se účastnili vzdělávání v různých formách studia a stupních škol a různých specializací, sjednotit na stejnou úroveň, požadovanou k účinnému studiu podle výukového programu)
12
programy základní (zajišťují výběr a sledování základních a elementárních poznatků, které žáci získávali v různých formách a z různých zdrojů – výukový program, tradiční učenice, přednáška aj.) programy řídící (vedou žáka v sledu jednotlivých kroků k tomu, aby ovládli práci s určitou technikou, např. s počítačem, s tiskárnou, s faxem apod. nebo vedou žáky jako průvodce po složitém a rozsáhlém učebním materiálu. Žáci se tím učí technice práce a studia) program zabezpečovací (slouží k zefektivnění pedagogického procesu ve zvláštních situacích, např. v případě delší absence učitele ve výuce, kdy suplující učitel dozírá nad prací žáků podle programu) programy sebekontroly (práce s nimi poskytuje žákům informace, jak splnili vzdělávací úkoly, získávány jinými formami – studiem z tradičních podkladů, pomocí výukových a repetičních programů)
13
9) Technická provedení programů programy tištěné (je to transformace tradičně tištěné učebnice v programované podobě, přehlednější je lineární konstrukce programu, větvené jsou příliš rozsáhlé a nepřehledné) programy počítačové (tvorba speciálního softwaru, který je vlastně programem k vyučování a učení se pomocí počítače, usnadňuje a urychluje komunikaci, řídí pedagogický proces, kontroluje a vyhodnocuje žákovy znalosti) vyučovací stroje (předpočítačová technika určena k programované výuce, určena k prezentaci informace a k registraci chyb či správných reakcí žáků, k vyhodnocování výsledků v optické a akustické podobě, zajišťují v jednoduchém postupu zpětnou vazbu a průběh práce s programem)
14
10) Aplikace programovaného vyučování v ekonomickém vzdělávání rozsah učiva (příliš obsáhlé učivo podle vzdělávacího programu komplikuje tvorbu programů, zejména větvených, programovat se může všechno předepsané učivo nebo jenom části učiva) charakter předmětu (učivo musí být jednoznačně interpretované, s menším variantním přístupem, spíše jen pro základní učivo, nejlépe se programují předměty statistika, účetnictví, informační technologie, písemná a elektronická komunikace, složitější jsou předměty typu Ekonomika, nejsložitější jsou předmětu jako je Ekonomie, Ekonomická teorie apod.) střídání vyučovacích metod (programované vyučování a učení po celý školní rok, nebo se programovaná výuka zařazuje jen jako jedna z vyučovacích metod vedle ostatních, střídání vyučovacích metod žáky neunavuje)
15
11) Současný stav programovaného vyučování a učení v ekonomickém vzdělávání tvorba v rukou učitelů (je efektivní, jen když učitel podle jím zpracovaného programu učí více let, vyžaduje stabilizaci úvazků podle předmětů, lze je předávat dalším učitelům na škole) tvorba programů mimo školu (vydávání programovaných učebnic vydavatelstvími učebnic, jejich prodej na knižním trhu, vysoké náklady na jejich tvorbu se promítají do vyšších cen, problémy spojené s financováním takových nákupů) využívání koncepce programovaného vyučování v ekonomickém vzdělávání (vhodnost programování ekonomických předmětů je prokázána, jeho aplikace není příliš rozšířena kvůli problémům spojených s efektivností jejich tvorby, s vydavatelstvím, s cenami a s financováním)
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.