BRITSKÁ POLITIKA V EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍCH Podmínky britského vstupu a úsilí o jejich opětovné vyjednání, problém britské vratky z rozpočtu ES Hana Syrovátková.

Prezentace na téma: "BRITSKÁ POLITIKA V EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍCH Podmínky britského vstupu a úsilí o jejich opětovné vyjednání, problém britské vratky z rozpočtu ES Hana Syrovátková."— Transkript prezentace:

1 BRITSKÁ POLITIKA V EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍCH Podmínky britského vstupu a úsilí o jejich opětovné vyjednání, problém britské vratky z rozpočtu ES Hana Syrovátková

2 I. PRVNÍ ROZŠÍŘENÍ ES: vstup Velké Británie, Irska a Dánska Smlouva 22.1. 1972 → přijaty 4 nové země ▫VB ▫Irsko ▫Dánsko ▫Norsko od 1.ledna 1973: 9 členů ← referendum

3 Jednání o rozšíření 2 ETAPY : 1. pololetí 1970- samotná Šestka : od 30. června 1970- s kandidátskými zeměmi

4 Vyjednávání- země Šestky Ujednání postupu a základní principy vyjednávání → jeden společný postoj Společný postoj vyložen předsedou Rady, úloha komise spíše technická Základní principy ▫Fungování institucí po rozšíření ▫Přidružení afrických VB zemí k ES ▫Vztahy s nekandidátskými zeměmi ESVO ▫Řešení ekonomických, finančních a měnových problémů

5 Situace ve Velké Británii U moci labouristická strana (Harold Wilson) - ochota stát se členem ES, ale zpřísnění postoje Bílá kniha s vyčíslením nákladů na vstup → záporný postoj obyvatel k začlení do ES Volby vyhráli konzervativci (Edward Heath) - příznivec

6 Počátky vyjednávání :Lucemburk- 30. červen Seznámení kandidátských zemí s postoji a metodami vyjednávání Kandidátské země by měly akceptovat smlouvy se všemi politickými důsledky Případné problémy řešením formou přechodných období, NE ZMĚNOU STÁVAJÍCÍCH PRAVIDEL

7 Vyjednávání- ústupky VB a výhrady k přechodnému období Ústupky VB ve vzdání se zemědělských předpisů pro tekuté mléko, vepřové maso a vejce, úmysl vzdát se „deficiency payment“ Žádala: přechodné období 7 let pro zemědělství, 3 roky pro průmysl → Francie proti → VB výhrady k 5ti letému přechodnému období → Francie se striktně drží návrhu Komise, Pětka pro osm let přechodného období

8 Souhlas se smlouvami a plynoucími rozhodnutími Výhrady: ▫body zemědělské politiky ▫oblast rozpočtové příspěvky ▫cukr z Antil ▫máslo z Nového Zélandu → vyjednávání s VB od 21.června 1971 Počátky vyjednávání : postoj Velké Británie

9 Vyjednávání- příspěvky do rozpočtu, cukr z Antil a máslo z Nového Zélandu Návrh VB na příspěvky do rozpočtu od 2,6 % v roce 1973 do 15 % v roce 1977 → celá Šestka považovala za nedostatečné VB: nákup cukru za ceny o 50 % větší než je světová cena → Francie požaduje zrušení Přednostní nákupy másla z Nového Zélandu (odbytištěm 85% vývozu) → požadavek na zrušení výjimek → pro VB nepřekonatelný politický problém

10 Schůzka Heath-Pompidou v Paříži Francie: obavy z dočasných výjimek pro VB, ale NECHTĚLA A ANI NEMOHLA BÝT PŘEKÁŽKOU PRO PŘISTOUPENÍ VB Schůzka v Paříži ▫Výsledek : „Úplná shoda na fungování a dalším rozvoji ES“ ▫Pojištění mezivládního charakteru ES ▫Šterlinková bilance- příslib jejího zmražení ▫Zemědělství- ústupky VB v příspěvcích do rozpočtu-ústupky Francie ohledně másla z NZ → dojednání na konferenci v Lucemburku 21. a 22. června. 1971

11 Podpis smlouvy- 22. ledna 1972 Smlouva o vstupu Dánského království, Irska, Norského království, Spojené království Velké Británie do Evropského do EHS a Euratom Dokument o podmínkách přijetí a přizpůsobení smluv, přílohy, protokoly, dopisy týkající se měnových otázek, rozhodnutí Rady ohledně jmenovaných čtyř zemí do Euratomu a několik deklarací

12 Institucionální změny v Radě: VB 10 hlasů v Komisi: VB 2 komisaře v Evropském parlamentu: VB 36 křesel

13 Přechodné období Od 1.1. 1973- 1.1. 1978 (5let) Postupné snižování celních poplatků v 5 etapách o 20% Přiblížení tarifů nových členů ve 4 etapách (výjimka pro VB a Irsko na určité komodity) Ihned po přechodném období zavedou všichni noví členové všechna pravidla organizace trhu se zemědělskými výrobky- podle principu preference ES

14 Přechodné období Zvláštní dohody pro země Commonwealthu a máslo a sýr z Nového Zélandu „Dohoda Britského společenství o cukru“- do 31.12.1974, poté zvláštní smlouvy se zeměmi Commonwealthu Výjimečná kvantitativní opatření v rámci britské strany

15 Commonwealth Smlouva nabízí 3 možnosti Přistoupení k dohodě z Yaundé Vlastní sdružení Jednoduchá obchodní dohoda Dohoda z Lomé z 28.2.1975 o přidružení 46 států z Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT), později se počet zvýšil na více než 60 států

16 Měna a finance VB: zvažování redukce šterlinkové bilance po vstupu do ES Nejdůležitější dohoda- společný rozpočet VB: postupné zvyšování od 8,64% (1973) po 18, 92 % (177)

17 Ratifikace- VB Dle britských zvyklostí nemusí být podpis smlouvy ratifikován parlamentem, ale ten musí vydat dokument umožňující legislativní změny Referendum proti ústavním tradicím VB (labouristy požadované, ale konzervativci odmítli) Kritika vyjednaných podmínek Haroldem Wilsonem (labouristé) Po dlouhých debatách odhlasováno ve 3. čtení

18 ES a ESVO Nutné ujednání podmínek Po jednání vzniká 6 různých dohod (s každou zemí ESVO zvlášť) Charakteristický znak: OMEZENÍ NA PRŮMYSLOVÉ VÝROBKY ▫Platí zrušení celních poplatků mezi ESVO a kandidátskými zeměmi ES ▫nedochází k harmonizaci pravidel ▫„evoluční klauzule“ Později podobná dohoda s Norskem

19 BRITSKÝ POŽADAVEK AN NOVÉ VYJEDNÁVÁNÍ PRO ▫Konzervativci (a menší část labouristů)- pro z ekonomických i politických důvodů ▫Liberální stana- navíc myšlenka federální Evropy PROTI ▫Část konzervativců (Enocha Powell)- odmítání začlenění ▫Labouristická levice- negativní dopady na britský demokratický systém, nekonkurenceschopné výrobky, kontrola nad a ekonomickou a sociální politikou

20 Veřejné mínění „No Entry, no Tery Terms“ -heslo labouristů „Keep Britain out“ -heslo veřejnosti, která byla proti -nedostatečná informovanost -stále větší kritika labouristy

21 Britský požadavek Jednání na institucionální úrovni a úrovni členských států Po dlouhých jednání názorové sblížení (Osmička souhlasila s různými úpravami modalit v rímci ES) Harold Wilson: požadoval „zásadní změny“ ve společné zemědělské politice ▫Jistý ústupek Francie bere jako osobní úspěch ▫Evropský fond pro regionální rozvoj

22 Britský požadavek Požadavek zachování „volnosti rozhodování ve věcech průmyslu a fiskální politiky“ Největší problém v rámci věci rozpočtu ES ▫Daleko větší díl do rozpočtu ES, než jaký ji připadne v HDP ▫Kritika se strany ostatních členských států ▫Schválení „opravných mechanismů“ (pro všechny země splňující požadavky, přechodné období 7 let)

23 Referendum a pozice H.Wilsona ve Velké Británii Pozice posílena Referendu: 5. červen 1975- 67,3% pro setrvání VB v ES NEDOŠLO KE ZMĚNĚ SMLUV, spíše formou opravných prostředků k prodloužení přechodných období

24 Harold Wilson v čele Velké Británie Volby- výhra labouristů 1. duben 1974- žádost o důkladné „opětovné projednání“ smlouvy Fakticky se jednalo spíše o zkoumání důsledků pro VB

25 III. OTÁZKA ROZPOČTU příjmy a výdaje všech tří společenství sloučeno do jednoho všeobecného rozpočtu 95% aktivit ES hrazeno z rozpočtu ES postupné uvádění v platnost nevyrovnanost a nedostatečnost výdajů komunitární výdaje se nepřipočítávají k národní výdajům- šlo spíše o přesuny národních prostředků na komunitární cena sama za SZP není tak až tak vysoká- 1/3 rozpočtu → nízký rozpočet

26 Otázka rozpočtu a Velká Británie Komplikace: požadavky VB – mohla využívat přechodných opatření týkající se rozpočtu (do 1980) Britové tvrdili, že by dávali 20% do rozpočtu, ale získali by pouze 10% Británie patřila k největším přispívatelům, ale národní příjmy na osobu jedny z nejmenších ▫velké množství výrobků ze třetích zemí (musí platit clo), ale má vyspělé zemědělství (nedostává vysoké dotace)

27 Otázka rozpočtu a Velká Británie Harold Wilson: „nápravný mechanismus“ Volby ve VB → Výhra konzervativců → Margaret Tatcherová (tvrdý postoj) ▫Rozpočtový systém, který by dosáhl rovnováhy mezi příspěvky do komunitárního a výdaji v její prospěch ▫„I want my money back“ ▫výhrady, ale 29. a 30. května 1980 značné ústupky ▫Příspěvek se měl snížit o 2/3 Rada rozhodla, že britská otázka bude řešena strukturálními úpravami, aby se předešlo nepřijatelným situacím pro některou z členských zemí

28 Otázka rozpočtu Na základě „mandátu ze 30. května 1980“ vypracovala Komise ES zprávu z 24. června 1981 ▫Navrhovala nejen rozpočtové úpravy, ale strategii celkového a společného oživení evropského snažení (užší měnová a ekonomická koordinace. Odstranění zábran v obchodu mezi Desítkou, apod.) ▫Opatření finanční solidarity v úzkém rozpočtovém rámci ▫SZP má výsledky a je třeba zachovat její principy- ES soběstačné ve většině komodit, zároveň ale lepší organice vývozní politiky

29 Otázka rozpočtu ▫Navýšení komunitárních zdrojů- nezbytné pro směřování do Hospodářské a měnové unie, zároveň odstraňování regionálních činností ▫Vyšší rozpočet i proto, aby bylo možné přijmout opatření ve prospěch VB a opatření související s rozšířením o středomořské země ▫Od 1981- navrhuje zrušení horní hranice DPH a posílení pravomocí Komise a Evropského parlamentu

30 Otázka restrukturalizace Velká Británie chce dále kompenzace až do doby než bude rozpočet reformován ▫Dle Britů by se tak mělo stát pomocí snížení výdajů na SZP, nikoliv v překročení 1% DPH Francie- kompenzace pro VB by měla mít klesající tendenci (jinak by VB měla výsadní postavení) Německo nechce být jediným přispívatelem, návrh vlastních limitů pro pozitivní a negativní salda

31 Otázka restrukturalizace Britská vláda blokovala stanovení zemědělských cen. Poukazovali na dohodu z Lucemburska (vysoký národní zájem)- ES to odmítlo VB hlasovala proti zprávě EK, Řecko, Dánsko se zdrželi- ale zemědělské ceny odsouhlaseny kvalifikovanou většinou

32 Závěrem Británie se musela spokojit s tím, že ji 24. května bylo odlehčeno Problém se opět objeví 1983 a jeho řešení bude o to těžší

33 Děkuji a pozornost