Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PŘIPRAVUJEME KVANTITATIVNÍ VÝZKUM Mgr. Karla Hrbáčková 14.3.2007.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PŘIPRAVUJEME KVANTITATIVNÍ VÝZKUM Mgr. Karla Hrbáčková 14.3.2007."— Transkript prezentace:

1 PŘIPRAVUJEME KVANTITATIVNÍ VÝZKUM Mgr. Karla Hrbáčková

2 ZKRESLENÍ Zkreslení vzniká tehdy, když třetí nepozorovaná a neanalyzovaná proměnná ovlivňuje nějak obě proměnné X a Y, které sledujeme. Zkreslení vzniká tehdy, když třetí nepozorovaná a neanalyzovaná proměnná ovlivňuje nějak obě proměnné X a Y, které sledujeme. „Co může ovlivnit příjem jedince? A co ne?“ „Co může ovlivnit příjem jedince? A co ne?“ „V řadě evropských regionů bylo zjištěno, že čím více čápů žije v určité krajině, tím vyšší je tam porodnost. Korelační koeficienty byly tak významné, že je velice nepravděpodobné, že zjištěná souvislost je náhodná. Jsme tedy ochotni přijmout hypotézu, že čápi přece jen nosí děti?“ „V řadě evropských regionů bylo zjištěno, že čím více čápů žije v určité krajině, tím vyšší je tam porodnost. Korelační koeficienty byly tak významné, že je velice nepravděpodobné, že zjištěná souvislost je náhodná. Jsme tedy ochotni přijmout hypotézu, že čápi přece jen nosí děti?“

3 Redukovaný popis reality Redukujeme populaci na vzorek. Redukujeme populaci na vzorek. Redukujeme časové kontinuum na jeden časový bod. Redukujeme časové kontinuum na jeden časový bod. Redukujeme počet analyzovaných vztahů mezi proměnnými. Redukujeme počet analyzovaných vztahů mezi proměnnými. Redukujeme počet pozorovaných proměnných. Redukujeme počet pozorovaných proměnných.

4 Empirický kvantitativní výzkum KVANTITATIVNÍ VÝZKUM může najít řešení jen pro takové problémy, které je možno popsat v termínech vztahů mezi pozorovatelnými proměnnými. KVANTITATIVNÍ VÝZKUM není nic jiného než testování hypotéz (potvrzení, vyvrácení).

5 HYPOTÉZY „rozměňují na drobné“ výzkumný problém. Hypotéza je vědecký předpoklad a pomáhá nám, aby cesta od teorie k výzkumu nebyla příliš klikatá. Hypotéza je vědecký předpoklad a pomáhá nám, aby cesta od teorie k výzkumu nebyla příliš klikatá. Teorie – hypotéza – vyvrácení teorie – nová teorie Teorie – hypotéza – vyvrácení teorie – nová teorie VP: Jaký je vliv učitelova stylu vyučování na výkon žáka? H1: U učitele ZŠ, který má nedirektivní styl vyučování, mají žáci méně vědomostí než u učitele, který má direktivní styl vyučování. H2: U učitele ZŠ, který má nedirektivní styl vyučování, mají žáci pozitivnější postoj k jeho vyučovacímu předmětu, než u učitele, který má direktivní styl vyučování.

6 FORMULOVÁNÍ HYPOTÉZ - pravidla 1. Hypotéza je tvrzení, vyjadřuje se oznamovací větou. Na konci výzkumu musíme toto tvrzení přijmout (je to pravda) nebo vyvrátit (není to pravda). 2. Hypotéza vyjadřuje vztah mezi dvěma proměnnými (pomáhá nám VP). „Dobří učitelé využívají ve třídě humor.“ (posuďte) Cvičení: Pokuste se na základě zmíněného tvrzení definovat téma výzkumu, výzkumný problém a hypotézu.

7 ROZDÍLY, VZTAHY, NÁSLEDKY Rozdíly (více, častěji, silněji, výš, odlišné). Rozdíly (více, častěji, silněji, výš, odlišné). Př.: Postoje žáků ke škole vzhledem k věku. Vztahy (pozitivní vztah, negativní vztah, korelace). Vztahy (pozitivní vztah, negativní vztah, korelace). Př.: Vzdělání rodičů ve vztahu k inteligenci žáka. Následky (jak – tak, čím – tím). Následky (jak – tak, čím – tím). Př.: Vliv frekvence pochval na vědomosti žáků. Cvičení: Přeformulujte uvedené výzkumné problémy na hypotézy tak, abychom dodrželi pravidla pro sestavení hypotéz.

8 DALŠÍ PRAVIDLO 3. Hypotéza se musí dát testovat (empiricky zkoumat). Její proměnné se musí dát měřit nebo kategorizovat. Cvičení 1. U vytvořených hypotéz z minulého příkladu ověřte také třetí pravidlo! 2. „Předpokládejme, že se ne vždy používají adekvátní formy spolupráce školy s rodinou“ (příklad z diplomové práce).

9 PROMĚNNÉ a jejich měření Kvantitativní výzkum se opírá o měření předem definovaných pedagogických objektů a jevů. Kvantitativní výzkum se opírá o měření předem definovaných pedagogických objektů a jevů. Systematické přiřazování čísel zkoumaným objektům, vlastnostem a jevům. Měří se proměnné. Systematické přiřazování čísel zkoumaným objektům, vlastnostem a jevům. Měří se proměnné. „Prvek zkoumání, který nabývá různé hodnoty“ (věk, vědomosti, inteligence, délka praxe učitele, prosociální chování žáka apod.) „Prvek zkoumání, který nabývá různé hodnoty“ (věk, vědomosti, inteligence, délka praxe učitele, prosociální chování žáka apod.) Nominální, pořadové, intervalové, poměrové Nominální, pořadové, intervalové, poměrové

10 NOMINÁLNÍ MĚŘENÍ Nejjednodušší forma přiřazení číselných charakteristik (nálepek) k určitým proměnným. Nejjednodušší forma přiřazení číselných charakteristik (nálepek) k určitým proměnným. Neznamená měřitelnou hodnotu, ale klasifikaci, kategorizaci, roztřídění dat do vzájemně se vylučujících kategorií. Neznamená měřitelnou hodnotu, ale klasifikaci, kategorizaci, roztřídění dat do vzájemně se vylučujících kategorií. Pohlaví, barva vlasů, rodiště apod., Pohlaví, barva vlasů, rodiště apod., např. muž – 1, žena – 2. např. muž – 1, žena – 2. Nemají kvantitativní hodnotu a nejde s nimi provádět matematické operace, ale můžeme pracovat s četnostmi námi stanovených číselných symbolů (% četnost, chí-kvadrát..) Nemají kvantitativní hodnotu a nejde s nimi provádět matematické operace, ale můžeme pracovat s četnostmi námi stanovených číselných symbolů (% četnost, chí-kvadrát..)

11 POŘADOVÉ (ORDINÁLNÍ) MĚŘENÍ V řadě případů ped. výzkumu nelze změřit přesné hodnoty (píli žáků, snahu, míru spolupráce). V řadě případů ped. výzkumu nelze změřit přesné hodnoty (píli žáků, snahu, míru spolupráce). Nejde o absolutní měření, ale o relativní posouzení dané hodnoty ve srovnání s jejich výskytem. Uspořádává objekty do pořadí podle zvoleného kritéria. Nejde o absolutní měření, ale o relativní posouzení dané hodnoty ve srovnání s jejich výskytem. Uspořádává objekty do pořadí podle zvoleného kritéria. Určujeme pořadový vztah nikoli velikost rozdílu mezi nimi (míra snahy žáka vyjádřená na škále seřadí žáky podle pořadí, ale už nám neřekne, jak velký je interval mezi 1. a 2. nebo 21. a 22. žákem v pořadí). Určujeme pořadový vztah nikoli velikost rozdílu mezi nimi (míra snahy žáka vyjádřená na škále seřadí žáky podle pořadí, ale už nám neřekne, jak velký je interval mezi 1. a 2. nebo 21. a 22. žákem v pořadí). Četnosti, medián, pořadové korelační koeficienty. Četnosti, medián, pořadové korelační koeficienty.

12 INTERVALOVÉ MĚŘENÍ Metrická data, kdy přiřazujeme objektům čísla tak, že vyjadřují, jak velké rozdíly mezi nimi jsou. Mezi hodnotami je stejná vzdálenost. Nemají však přirozenou nulu (nelze násobit a dělit). Metrická data, kdy přiřazujeme objektům čísla tak, že vyjadřují, jak velké rozdíly mezi nimi jsou. Mezi hodnotami je stejná vzdálenost. Nemají však přirozenou nulu (nelze násobit a dělit). Znalosti žáků, inteligence apod. Znalosti žáků, inteligence apod. Aritmetický průměr, směrodatná odchylka, analýza rozptylu, testy korelace, t-test, F-test, apod. Aritmetický průměr, směrodatná odchylka, analýza rozptylu, testy korelace, t-test, F-test, apod.

13 POMĚROVÉ MĚŘENÍ Metrická data ze všech nejpřesnější. Jsou ukazatelem množství a míry. Mají přirozenou nulu a můžeme je odčítat, sčítat, násobit i dělit – o kolik i kolikrát. Metrická data ze všech nejpřesnější. Jsou ukazatelem množství a míry. Mají přirozenou nulu a můžeme je odčítat, sčítat, násobit i dělit – o kolik i kolikrát. Hmotnost, věk, apod. Hmotnost, věk, apod. Využívá pro zpracování všechny statistické postupy. Využívá pro zpracování všechny statistické postupy. Výsledkem měření jsou data – nominální, pořadová nebo metrická. Výsledkem měření jsou data – nominální, pořadová nebo metrická.

14 CVIČENÍ Určete druhy proměnných u již stanovených hypotéz. Určete druhy proměnných u již stanovených hypotéz. Napište na lístečky vlastní proměnnou (libovolná nebo zvolená na základě vašeho výzkumného problému), lístečky zamíchejte a znovu rozdejte. Určete její druh. Napište na lístečky vlastní proměnnou (libovolná nebo zvolená na základě vašeho výzkumného problému), lístečky zamíchejte a znovu rozdejte. Určete její druh.

15 JEŠTĚ JINAK.. PODLE VZTAHU PROMĚNNÝCH URČUJEME ZÁVISLE A NEZÁVISLE PROMĚNNOU. PODLE VZTAHU PROMĚNNÝCH URČUJEME ZÁVISLE A NEZÁVISLE PROMĚNNOU. Proměnná, která je příčinou změny, je nezávisle proměnná. Proměnná, která je příčinou změny, je nezávisle proměnná. Proměnná, jejíž hodnoty se změnily vlivem nezávisle proměnné, je závisle proměnná. Proměnná, jejíž hodnoty se změnily vlivem nezávisle proměnné, je závisle proměnná. Proměnná může vystupovat v jednom výzkumu jako závisle proměnná a v jiném jako nezávisle proměnná (spokojenost učitele apod.). Proměnná může vystupovat v jednom výzkumu jako závisle proměnná a v jiném jako nezávisle proměnná (spokojenost učitele apod.). Pokuste se uvést příklad. Pokuste se uvést příklad.

16 ZÁVISLOST Y- věk čtení (v měsících) X- chronologický věk (v měsících) ZÁVISLOST Y- věk čtení (v měsících) X- chronologický věk (v měsících) Y X

17 ÚKOL ROZDĚLTE SE DO SKUPIN PODLE ZÁJMU O NÁSLEDUJÍCÍ VÝZKUMNOU TECHNIKU KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU: POZOROVÁNÍDOTAZNÍKŠKÁLOVÁNÍINTERVIEW OBSAHOVÁ ANALÝZA TEXTU POKUSTE SE SHROMÁŽDIT CO NEJVÍCE INFORMACÍ TAK, ABYSTE VE SKUPINĚ MOHLI PŘÍŠTĚ SESTAVIT PREZENTACI PRO OSTATNÍ SKUPINY!


Stáhnout ppt "PŘIPRAVUJEME KVANTITATIVNÍ VÝZKUM Mgr. Karla Hrbáčková 14.3.2007."

Podobné prezentace


Reklamy Google