FY_089_ Světelné jevy_Světlo Autor: Mgr. Libor Sovadina Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025.

Prezentace na téma: "FY_089_ Světelné jevy_Světlo Autor: Mgr. Libor Sovadina Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025."— Transkript prezentace:

1 FY_089_ Světelné jevy_Světlo Autor: Mgr. Libor Sovadina Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

2 Anotace:  Digitální učební materiál je určen pro opakování, upevňování a rozšiřování učiva  Materiál rozvíjí poznatky získané v hodinách fyziky  Je určen pro předmět Fyzika a ročník 9.

3 Světlo Viditelné světlo je v podstatě elektromagnetické vlnění o rozsahu vlnové délky 400–750 nm. V tomto rozsahu vlnové délky je schopen člověk světlo vnímat očima tedy vidět. Studiem světla a jeho interakcemi s okolním světem se zabývá fyzikální obor optika.

4 Některé druhy živočichů vnímají jiný rozsah vlnové délky světla. Například včely jej mají rozsah vnímané vlnové délky světla posunut směrem ke kratším vlnovým délkám (ultrafialovému záření). Naopak někteří plazi vnímají i infračervené záření. Vnímání světla živočichy

5 Šíření světla  Povahu šíření světla se pokoušeli vědci vystihnout dlouhou dobu. Například Platon si myslel, že lidské oči jsou aktivními zdroji světla, které toto světlo vysílají do okolí.  Jedním z prvních fyziků, který chápal světlo jako proud částic v mechanickém smyslu byl Newton.  Chápal světlo jako proud částic v mechanickém smyslu. Částicový pohled na světlo byl znovu oživen až kvantovou fyzikou.  Od poloviny 20. století je uznávaná teorie o dualitě částice (elektrická a magnetická vlna).  Světlo se tudíž chová jako vlna, která nese kvantované množství energie.

6 Rychlost světla Rychlost světla ve vakuu je definována přesnou hodnotou : 299 792 458 metrů za sekundu (1 079 252 848,8 km/h). Rychlost světla se označuje se písmenem c (z latinského slova celeritas, což znamená rychlost).

7 Světlo - historie  Do nedávné minulosti byla rychlost světla jen otázkou dohadů. Antický filosof Empedoklés prosazoval názor, že světlo je něco, co se pohybuje a šíří mezi zemí a oblohou, aniž to můžeme pozorovat.  Řecký filosof Aristotelés to odmítal a tvrdil, že světlo vyplývá z určité přítomnosti, že je to bezbarvá matérie (hmota), která je opakem tmy, ale nepohybuje se. Mimo to tvrdil, že jestliže by světlo mělo konečnou rychlost, musela by být velmi a to je až příliš neuvěřitelné.  Jednou ze starověkých teorií o světle je teorie, že je vyzařováno z oka, nikoliv z jiného zdroje do oka odráženo.

8 Měření rychlosti světla  Isaac Beeckman navrhl v roce 1629 experiment při kterém pozoroval záblesk z kanónu odražený ze zrcadla vzdáleného asi míli.  Galileo Galilei v roce 1638 navrhoval měřit rychlost světla pozorováním prodlevy mezi odkrytím lucerny a zpozorováním světla z určité vzdálenosti.  První úspěšné měření rychlosti světla provedl v roce 1849 francouzský fyzik Hippolyte Fizeau. Jeho pokus o měření byl podobný návrhům Beeckmana a Galilea. Paprsek světla namířil na zrcadlo umístěné ve vzdálenosti 8633 m. Na cestě od zdroje světla k zrcadlu paprsek procházel rotujícím diskem se zářezy. Při určité rychlosti rotace disku projde paprsek směrem od zdroje jedním zářezem a při návratu zářezem následujícím. Jestliže dojde třeba i jen k malému zrychlení nebo zpomalení rotace disku, zasáhne zpětný paprsek samotný disk a nedostane se zpět.  Michelson použil v roce 1926 rotující zrcadla pro změření času, který světlo potřebuje na překonání vzdálenosti 131 km mezi horami Mount Wilson a Mount San Antonio v Kalifornii. Výsledkem těchto měření byla relativně přesně určená rychlost světla na 299 796 +/-4 km/s, což odpovídá dnešním měřením rychlosti světla.

9 Barva a vlnová délka světla Různé frekvence světla vidíme jako barvy, od červené barvy světla s nejnižší frekvencí a nejdelší vlnovou délkou po fialovou barvu s nejvyšší frekvencí a nejkratší vlnovou délkou. Díky tomu je lidské oko schopno vidět barevně.

10 Frekvence světla -barvy

11 Duha Duha je optický úkaz na obloze, projevující se soustřednými barevnými oblouky, které vznikají lomem a odrazem slunečního světla na vodních kapkách v atmosféře.

12 Neviditelné frekvence světla  Hned vedle viditelného světla se nachází ultrafialové světlo (zkráceně UV), a infračervené záření (zkráceně IR, které známe jako tepelné záření).  Přestože lidé nevidí IR, mohou IR cítit jako teplo svými receptory v pokožce.  Ultrafialové světlo se zase na člověku projeví zvýšením pigmentace pokožky, známým opálením.

13 Otázky k opakování 1.Co je podstatou světla ? Co je to světlo ? 2. Který obor fyziky se nazývá optika ? 3.Co je to viditelné světlo ? 4.Proč je člověk schopen vidět barevně ? 5.Jaká je asi rychlost světla ? 6.Jak vzniká duha ? 7.Je člověk schopen vnímat infračervené světlo ?

14 Použité zdroje:  www.wikipedie.org  Soubor:Srgbspectrum.png. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Srgbspectrum.png  File:WhereRainbowRises.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 8.4.2006 [cit. 2014-11- 03]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:WhereRainbowRises.jpg  Slajd 8,11,13