Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Merkantilismus. Merkantilismus  lat. „Mercator“ = obchodník Mercurius = římský bůh obchodu  období 15. (16.) – 18. století  V této době docházelo v.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Merkantilismus. Merkantilismus  lat. „Mercator“ = obchodník Mercurius = římský bůh obchodu  období 15. (16.) – 18. století  V této době docházelo v."— Transkript prezentace:

1 Merkantilismus

2 Merkantilismus  lat. „Mercator“ = obchodník Mercurius = římský bůh obchodu  období 15. (16.) – 18. století  V této době docházelo v hospodářství nejrozvinutějších evropských zemí k zásadním změnám, které vyvrcholily zhroucením celého feudálního hospodářského i společenského systému.

3  Rozvoj zbožně-peněžních vztahů vyústil ve zrod nového společenského fenoménu – kapitálu.  Výrazným rozvojovým impulsem pro expandující obchod byly středověké zeměpisné objevy (obchodní kapitál)  Sílící význam mezinárodního obchodu byl doprovázen koloniální expanzí a budováním impérií.

4  Uvedené období tak bylo i etapou vzniku centralizovaných národních států, „ideálním“ typem státního zřízení se stala absolutní monarchie.

5 Hlavní zásady merkantilismu  bohatství země je určeno množstvím drahých kovů v zemi  bohatství se vytváří v obchodních vztazích (mezinárodní obchod)  cílem obchodu je aktivní obchodní bilance  k tomu slouží protekcionismus, státní subvence a vydávání ochranných cel

6  Merkantilismus byl ekonomickým učením politiků, obchodníků a bankéřů, které se na určitém vývojovém stupni oddělilo od ekonomického učení církve.  Zatímco scholastikové byli představiteli myšlení nadnárodní katolické církve, v názorech merkantilistů se odrážely zájmy velkých obchodníku a státníků. V centru jejich pozornosti nebyl jednotlivec, nýbrž stát jakožto instituce zosobňující národní zájmy, sílu a jednotu.

7 Merkantilistický cíl  hlavní merkantilistický cíl – růst národního bohatství.  Typickým rysem merkantilistického myšlení pak byla představa, že národní bohatství je určeno množstvím peněz v zemi.

8 Zahraniční obchod  Merkantilisté ztotožňovali peníze (a tedy i bohatství) s drahými kovy (tzv. metalistické pojetí peněz). Jestliže země nedisponovala ložisky zlata či stříbra, bylo možné docílit růstu bohatství směnou.  Obchod uvnitř země merkantilisté považovali za pouhé přesouvání bohatství mezi jednotlivci, ne však za zvětšování bohatství země. Hlavní zdroj růstu národního bohatství proto spatřovali v zahraničním obchodě.

9  Hlavním motivem mezinárodní směny nebyla realizace výhod plynoucích z mezinárodní dělby práce, ale aktivní bilance zahraničního obchodu zajišťující příliv peněz do země.  S tím souvisí i další závažná chyba merkantilistů - zahraniční obchod, podobně jako obchod vnitřní, považovali za pouhé přesouvání bohatství mezi jednotlivými zeměmi, kdy jedni získávají (aktivní bilance), ovšem druzí automaticky ztrácejí (pasivní bilance).

10  Merkantilismus vlastně otevřeně propagoval politiku někdy nazývanou „ožebrač svého souseda“. Toto označení není příliš nadnesené, jestliže si uvědomíme některé skutečné události tehdejší doby – bezohledný kolonialismus či námořní války.

11  Ekonomické názory merkantilistů byly uplatňovány především v hospodářské politice zemí západní Evropy, zejména ve Francii a Anglii (je mateřskou zemí merkantilismu), dále pak v různé míře v Itálii, Holandsku, Španělsku a Portugalsku.

12 Vývoj merkantilistického myšlení  Vývoj merkantilistického myšlení lze rozdělit do dvou období: raný merkantilismus (15. - pol. 16. století) rozvinutý merkantilismus (pol pol. 18. století) Časovou hranici mezi oběma etapami je možné vytyčit přibližně v polovině 17. st.

13 Společnými rysy jsou:  Omezování dovozu spotřebního zboží (navigační akty)  Zabránění vývozu surovin a základních zemědělských produktů  Zvýhodněný vývoz spotřebního zboží (vývozní monopoly - vyšší ceny = víc aktivní bilance x klasikové - vyšší hodnota zboží = aktivní bilance)  Podporují zpracování zemědělské produkce  Podpora dovozu surovin (zejména pro exportní výrobu)  Omezení domácí spotřeby (nízké mzdy = nízká spotřeba)  Peníze nejsou neutrální

14 Raný merkantilismus (monetární)  Ústřední teorií byla teorie peněžní bilance (monetární systém).  Zdrojem růstu bohatství byly jednostranně zaměřené zahraniční toky zboží a peněz, tzn. vývoz (prodej) zboží do zahraničí a hromadění peněz v ekonomice.  Dovoz zboží byl považován za zcela nežádoucí, neboť způsoboval odliv peněz ze země. Z monetárního systému vycházely požadavky na regulatorní úlohu státu (omezení dovozů, restrikce vývozu peněz z ekonomiky).

15  Raní merkantilisté zredukovali funkce peněz pouze na funkci uchovatele hodnoty, neboť zcela ztotožnili národní bohatství s penězi.  Prostředkem k růstu peněz v ekonomice měly být vysoké ceny vyváženého zboží zajišťované exportními monopoly.  Neudržitelným se stal požadavek zákazu vývozu drahých kovů (dovozu zboží), což souviselo s měnícími se představami o funkci peněz.

16 Rozvinutý merkantilismus (manufakturní)  nazývaný též obchodním nebo manufakturním systémem, kdy jsou již peníze instinktivně chápány jako kapitál, který se rozmnožuje, jestliže se stále vrací do oběhu. Ekonomické názory rozvinutého merkantilismu byly reprezentovány teorií obchodní bilance

17  Chápe proto i úzkou souvislost úspěšného zahraničního obchodu s rozvojem "národní" výroby a dopravy (zejména obchodního loďstva).  Postupně jsou rušeny či zmírněny předpisy o vývozu drahých kovů a množí se opatření ve prospěch výroby zboží.  Za dostačující záruku (i měřítko) růstu bohatství země považuje rozvinutý merkantilismus přebytek vývozu nad dovozem, který cizina vyrovnává v drahých kovech.

18 Thomas Mun  (1571 – 1641) - angličan  nejvýznamnější představitel merkantilismu  Spis „Bohatství Anglie ze zahraničního obchodu neboli bilance našeho zahraničního obchodu jako regulátor našeho bohatství “ (vydáno posmrtně 1664)

19  Mun byl úspěšným obchodníkem a dlouhou dobu působil v představenstvu Východoindické společnosti, která se zabývala obchodem s Indií (monopolní postavení).

20  Východoindická společnost byla terčem kritiky raných merkantilistů, neboť dovoz indického zboží byl placen anglickým zlatem. Mun však tvrdil, že Anglie může mít pasivní obchodní bilanci s Indií, jestliže dosahuje obchodních přebytků s jinými zeměmi. Důležitá je tedy aktivní celková obchodní bilance, nikoliv dílčí salda s jednotlivými zeměmi.

21  Mun také dokázal vysvětlit příznivé dopady reexportu na celkovou obchodní bilanci. Pro Anglii je výhodné dovážet suroviny ze zahraničí (a platit za ně zlatem), protože tyto suroviny je možné zpracovat v anglických manufakturách, zvýšit tak jejich hodnotu a hotové výrobky pak vyvážet za vyšší ceny. Anglie tak dlouhodobě zlepší svou obchodní bilance, což se projeví v přílivu zlata do země.

22  Munovy argumenty zásadním způsobem přispěly k odmítnutí raně-merkantilistických požadavků zakazujících vývoz peněz (zlata) ze země.

23  Mun říká: „obvyklým prostředkem ke zvýšení našeho bohatství a peněz je zahraniční obchod. Přitom musíme zachovávat následující pravidlo: prodávat cizincům každoročně za větší částku než u nich kupujeme“  „vývoz našich peněz v obchodu je prostředkem ke zvýšení našeho bohatství“

24  Zatímco v Anglii se merkantilisté zaměřili v první řadě na problematiku mezinárodního obchodu, v centru pozornosti francouzských merkantilistů se ocitly vnitřní obchod a především výroba.  Pro označení francouzské větve merkantilismu se také často používá termínu „colbertismus“.

25 Jean Baptiste Colbert  1619 – 1683  ministr krále Ludvíka XIV. a od roku 1661 správce francouzských financí  byl zastáncem rozvoje obchodu a řemeslné výroby  pokoušel se zredukovat systém vnitřních cel a mýt

26  Podporoval rozvoj manufaktur orientovaných především na výrobu luxusního zboží určeného výhradně na export.  Uvědomoval si, že předpokladem konkurenceschopnosti země jsou nízké ceny vyváženého zboží, a že ty jsou zase podmíněny levnou pracovní silou.  Aby byly řemeslníci schopni existence při nízkých mzdách, bylo nutné zajistit nízké ceny potravin. Colbert proto umožnil dovoz levného zahraničního obilí a naopak na export francouzských zemědělských produktů uvalil cla.

27  Uplatňování této politiky sice umožnilo rozvoj manufaktur a obchodu ve městech, ale pro zemědělství však mělo neblahé finanční a technické důsledky. Nízké ceny zemědělské produkce umocněné vysokým zdaněním vedly k chudobě venkovského obyvatelstva.

28  Citát:  „Vymáhat daně znamená škubat husu tak, abychom získali co nejvíce peří s co nejmenším syčením.“

29 Pozdní merkantilisté  Koncem 17. a v průběhu 18. století docházelo v merkantilistickém myšlení k dalším posunům. Pozdní merkantilisté sice stále prosazovali aktivní obchodní bilanci, příliv peněz do země však již oceňovali zejména jako zdroj likvidity. Příliv peněz do země totiž napomáhal ke snížení stále vysoké úrokové míry. Zlevnění úvěru pak stimulovalo podnikání, investice a ekonomický růst.

30 Shrnutí  Představitelé monetárního systému jsou zastánci teorie aktivní peněžní bilance, jejímž prostřednictvím sledují příliv, udržování i hromadění drahých kovů (peněz) v zemi.  Rozvinutý merkantilismus vyzdvihuje naopak teorii aktivní obchodní bilance, kterou považuje za celkový obraz veškeré hospodářské činnosti, jejímž výsledkem je převaha přílivu drahých kovů (peněz) do země, nad jejich odlivem

31 Shrnutí  Merkantilisté ukázali objektivní pohyb peněz jako kapitálu, zisk jako motiv kapitalistické výroby a obchodu. Jejich názory znamenaly pokrok v metodologickém přístupu k ekonomickým otázkám.  Merkantilismus jako teoretický odraz počátků kapitalismu byl v rozporu s náboženskou dogmatikou (scholastikou) středověku

32  Ekonomické názory se zbavují náboženských okovů. Kritériem pravdy přestává být Písmo svaté a stává se jím mechanismus kapitalistického hospodářství s jeho ziskovou motivací.

33 Střední Evropa  Ve střední Evropě se merkantilismus jako soustava neprosadil. Řada merkantilistických opatření ovšem byla uplatňována v praxi. Určitou obdobu merkantilistické teorie představovaly tzv. kamerální vědy.

34 Kameralistika  Kameralistika byla univerzální přípravou pracovníků státní správy v Německu, v Rakousku i v českých zemích. Jejím cílem byla způsobilost úředníků k hospodářským úkonům, a proto obsahovala základy řady vědních oborů: veřejných financí, obchodu, práva, ale i výrobních technologií či důlnictví.

35 Kameralistika  Kameralismus sice nedosahoval úrovně merkantilistické teorie v Anglii a ve Francii, jeho přínos však spočíval v tom, že významní kameralisté byli univerzitními profesory, kteří založili výuku kamerálních věd na univerzitách. Z těchto věd se později vyvinula národohospodářská nauka.

36 Kameralistika  Charakteristickým rysem je tlak na populační růst (mocenský důvod – větší armáda, fiskální –větší daně a poptávkový – větší poptávka, větší výroba).  Kameralisté nepovažovali za bohatství peníze ale výrobu a především zemědělství (obchodní bilance ne v pojetí bilance peněz ale bilance práce) - čím větší vývoz tím větší poptávka po práci pro výrobu na domácí trh.

37 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Merkantilismus. Merkantilismus  lat. „Mercator“ = obchodník Mercurius = římský bůh obchodu  období 15. (16.) – 18. století  V této době docházelo v."

Podobné prezentace


Reklamy Google