Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Slavné psychologické experimenty.. David ROSENHAN (1929-2012) Být zdravý na nezdravém místě  On Being Sane in Insane Places, Science, 1973  Antipsychiatrické.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Slavné psychologické experimenty.. David ROSENHAN (1929-2012) Být zdravý na nezdravém místě  On Being Sane in Insane Places, Science, 1973  Antipsychiatrické."— Transkript prezentace:

1 Slavné psychologické experimenty.

2 David ROSENHAN ( ) Být zdravý na nezdravém místě  On Being Sane in Insane Places, Science, 1973  Antipsychiatrické hnutí (T.Szasz: The Myth of Mental Illness), konec války ve Vietnamu  Kompetence psychiatrů x jejich reálné schopnosti odlišit psychickou nemoc a zdraví  Vnímání světa - podle toho jakýma očima se na svět díváme (zaplavenost vlastní subjektivitou)  profesor práva a psychiatrie na Stanford University

3 Design studie  Osm přátel – dobrovolníků – 3 ženy, 5 mužů (tři psychologové, psychiatr, pediatr, student, malíř, žena v domácnosti) – včetně D.R.  Jeden měsíc (říjen 1972)  Každý na jiné psychiatrické klinice (široké spektrum úrovně klinik)  Při vstupním vyšetření: Falešné jméno a zaměstnání Auditorní halucinace – místy špatně srozumitelný hlas, který jim říká „Žuch“, „Prázdný“ a „Dutý“ (Thud, Empty, Hollow) Bez dalších referovaných příznaků, vše ostatní podle pravdy  Po přijetí – neprodleně sdělit, že hlas zmizel a že se cítí zcela dobře

4 Průběh experimentu Příprava:  Jasné instrukce, jak referovat obtíže  Omezení hygieny (dojem zanedbanosti), nácvik jak nepolykat léky Průběh  Obavy pokusných osob z medikace, ze znásilnění  Šokováni způsobem péče o pacienty – „neviditelní“  Násilnické chování personálu  Zdraví pokusných osob rozpoznáni často spolupacienty, nikoliv zdravotníky  Psychoterapie

5 Průběh experimentu  Diagnóza při přijetí (7x schizofrenie a 1x bipolární afektivní porucha)  Diagnóza při propuštění: onemocnění v remisi (sch nebo BAP)  Délka hospitalizace 7 – 52 dní; průměrně 19 dní  Význam „nálepky“ - reálné informace hodnoceny prizmatem předpokládané diagnózy

6

7 Kritika  Mohutná reakce – obrana biologické psychiatrie  Robert Spitzer (Journal of Abnormal Psychology, 1975)  Metodologie i výzkumná východiska  Špatná ověřitelnost  Jedna klinika vyzvala Rosenhana, aby poslal v následujících měsících neurčený počet pseudopacientů, zda je odhalí, DR přijal  Po třech měsících klinika určila 41 osob jako pseudopacienty, DR však dosud ani jednoho neposlal

8 Závěry  Diskuze o věrohodnosti a vědeckosti psychiatrických diagnóz a psychiatrie samotné  Impulz ke změně DSM  Otázka společenského vlivu na vymezení duševních poruch  Kvalita psychiatrické lůžkové péče  později obdobné experimenty (Slater. 80.léta – bez hospitalizace, přívětivý přístup, antipsychotika, příp. AD, nejčastěji dgn. psychotická deprese)

9 Souvislosti  Rozenthal, Jacobson (1966) – Efekt očekávání Fiktivní test – změření studijních předpokladů dětí – výstup pro pedagogy : test predikuje studijní pokroky po roce - žáci, označení jako nadaní - zlepšení ve školních výsledcích, překvapivě v IQ testech  Nálepkování  Sebenaplňující předpověď - sociální přesvědčení, které ovlivňuje skutečnost tak, že se stává pravdivým (k přístupu k sobě samému, hodnocení druhých, očekávání událostí)  Golemův efekt, Pygmalion efekt

10

11 Elisabeth LOFTUSOVÁ (nar. 1944) Falešné vzpomínky  Profesorka Washington University (rozličné university)  Kognitivní psychologie, psychologie paměti  Angažmá ve forenzní psychologii  Řada oceňovaných experimentů i řada čestných doktorátů  Množství nenávistných reakcí (nutnost osobní ochranky), také kontroverzní přijetí odbornou veřejností  Problematika zneužívaných dětí

12 Původní experimenty  Velké množství experimentálních prací – nepřesnost vzpomínek  Ovlivnitelnost sugescí  Vliv otázky Oranžová na semaforu Muž s plnovousem Rychlost auta, rozbité sklo

13

14 Jak jsem se ztratil… Design experimentu  Vytvořit experimentální vzpomínku, která by připomínala trauma a při tom netraumatizovala  24 osob – každý sešitek s vylíčením tří skutečných dětských zážitků (podle výpovědí jejich příbuzných) a fiktivní příběh o ztracení v nákupním centru – vymyšlená část (vytvořená za podpory dalších členů rodiny) – vždy jen jeden odstavec  Pokusná osoba – vejde do laboratoře – přečte si zápisky ze sešitu – pak má doplnit o své vlastní vzpomínky- pokud si na událost nevzpomíná napsat „nevzpomínám si na to“  Pokusné osoby opakovaně s časovým odstupem vypráví příběhy „ze svého dětství“

15 Výsledky  25% pokusných osob si vybavilo vzpomínku na to, jak se ztratily v obchodním centru  Detaily, které si pokusné osoby vymyslely a věřily jim jako autentické vzpomínce  Nárůst detailů s časovým odstupem (po dvou dnech, po týdnu, po několika týdnech) – konfabulace  Hebké ručníky, poblikávající žárovky, druh hudby, starší proplešatělý pán v modrém flanelovém obleku s brýlemi…

16 Problematika svědectví  Zpochybnění některých výpovědí o zneužívání v dětství  Vliv kontextu včetně některých druhů psychoterapie  Zpochybnění konceptu potlačení  Mnoho let potlačená vzpomínka, která se náhle vynořila s mnoha barvitými detaily  Kontroverze: děláte z obětí lháře Případ Paula Ingrama Iniciativa pro ochranu rodičů nařčených ze zneužívání, ale i v jiných případech sporných svědectví

17

18

19 J.DARLEY(nar.1938) B.LATANÉ(nar.1937) Efekt přihlížejícího  Sociální psychologové  Efekt přihlížejícího - čím více lidí je přítomno u situace, která je nebezpečná či ohrožující, tím spíše nezasáhnou a nepomohou.  Předpokládá se, že důvodem je úvaha, že jistě jsou tu druzí, kteří se postarají nebo pomohou.  Darley, J. M. & Latané, B., 1968, Journal of Personality and Social Psychology.

20 Případ Catherine Genoveseové  v Queens zavražděna 28 letá žena brzo ráno cestou domů  Napadena, pobodána, volala o pomoc, rozsvítila se okna, volání, ať tu holku nechá, útočník utekl - po chvíli zjistil, že pobodané nikdo nepřišel na pomoc, vrátil se, aby dílo dokončil, znovu vyrušen světly v oknech, znovu utekl - napotřetí dílo dokonal  38 lidí sledovalo vraždu a nikdo ženě nepomohl  Silná reakce veřejnosti, žádali dokonce zveřejnění svědků či nejlépe jejich odsouzení  Odborná diskuse, proč lidé nepomohli

21 Design experimentu  Avizováno jako výzkum na přivykání studentů životu na kolejích  V prázdné místnosti – dvě min. líčit do mikrofonu svůj studentský život  V dalších místnostech pásky s nahrávkami jiných studentů – pokusná osoba se domnívala, že jsou tam živé osoby  Pokusná osoba měla vyslechnout ostatní, jak hovoří o svém studentském životě a když na ni přijde řada hovořit dvě minuty sama (pokud není na řadě, není její mikrofon zapnutý)  První nahrávka – student líčil potíže s epilepsií a stres, který prožívá  Následovala nahrávka jiného studenta, pak hovořila pokusná osoba, následovaly nahrávky dalších studentů  Pak „epileptický záchvat“ prvního studenta – přerývaný hovor, vrcholící voláním o pomoc (šest minut)

22 Průběh experimentu  31% probandů se pokusilo pomoci  Různě velké „skupiny“ – dá se říci, že čím v menší skupině se proband domníval, že se nachází, tím větší byla pravděpodobnost, že pomůže  Pokud se probandi domnívali, že jsou ve skupině se „studentem s epileptickým záchvatem“ sami – 85% z nich zavolalo pomoc do tří minut  Probandi, kteří nereagovali na volání o pomoc, byli velmi tenzní, vyděšení, komentovali skutečnost, nebyli však schopni se rozhodnout zda zasáhnout

23 Kouř v místnosti druhý experiment  Co když se sami – obklopeni druhými – ocitneme v nebezpečné situaci?  Jednoznačnost ohrožení  Skupinová koheze  Difúze odpovědnosti  Pokusná osoba má vyplnit dotazník o životě na koleji, sedí v místnosti, kam začne pode dveřmi pronikat viditelně kouř.  Je-li v místnosti sama, téměř okamžitě odchází pro pomoc.  Je-li v místnosti s dalšími studenty neprojevujícími obavy (informovaní spolupracovníci na experimentu) pro pomoc neodejde.

24 Procesy, kterým projde osoba, která pomůže:  1. všimnout si, že se něco děje  2. pochopit, že je pomoc potřebná  3. převzít osobní odpovědnost  4. rozhodnout se, co je třeba udělat  5. jednat

25

26 S. Milgram (1933 –1984) Poslušnost k autoritě  Universita Yale – inzerát v novinách výzkum učení (odměna 4 USD)  Proband viděl, jak je druhá pokusná osoba odvedena a přivázána do křesla  Místnost s mikrofonem a reproduktorem, deska s tlačítky označenými 15V až 450V. (popisky: lehký šok, těžká rána… poslední tlačítka křížek)  Vliv bolesti na učení - za chybné odpovědi, má dát žákovi el. šok  Šoky budou bolet, ale nebudou nebezpečné  Proband slyšel, jak žák při 75V naříká, při 120V křičel, že to bolí … při 180V sténal „nemohu tu bolest vydržet“, výkřiky stále zoufalejší. Při 300V zvolání, že už nebude odpovídat, pak už jen ticho.  V místnosti s probandem byl vedoucí pokusu, který jej povzbuzoval: „Prosím pokračujte“, „Je nezbytné, abyste pokračoval“ atp.

27  Všichni účastníci pokračovali až do 300 V a 63 % z nich došlo až ke konci stupnice, a to přesto, že se zdráhali a vyjadřovali obavy, že by žák mohl zemřít.  prokázal, že nelidské a kruté zacházení s druhou osobou nemusí být podmíněno sadismem, ale pouhou poslušností  mnoho „učitelů“ prohlásilo, že jejich „žák“ si za své utrpení může sám: sám se přihlásil do experimentu, navíc neuměl svůj úkol  Po skončení experimentu – probandi informováni o reálném průběhu.  Kritizováno za neetičnost výzkumu (klamání účastníků, silný stres pro účastníky, možný vliv na sebeúctu probandů)  Po roce - dotazník - většina: rádi, že se zúčastnili (osobní přínos)  S.Milgram, Obedience to Authority, 1974.

28

29

30 L.Festinger ( ) Kognitivní disonance  Kognitivní disonance - lidé častěji změní své názory a postoje, než by změnili své chování.  Řešení situace rozporných postojů - (většinou) rozhoduje jejich současné chování (raději potlačí názor).  Sekta vedená Dorothy Martinovou, která věřila, že přijímá zprávy od mimozemšťanů, kteří ji varovali před koncem světa.  Festinger (a jeho žáci) se stali členy sekty, aby ji mohli důkladně prozkoumat.  Martinová určila datum konce světa, když se apokalypsa nekonala,, oznámila, že svět zachránily proudy světla, které vycházely z členů sekty.  Víra členů sekty nebyla nijak narušena, byla naopak posílena  Experimentálně teorii ověřoval  L.Festinger: Theory of Cognitive Dissonance, 1957

31

32 P.Zimbardo Stanfordský vězeňský experiment  Stanford University 1971  24 dobrovolníků – psychicky i fyzicky zdraví a vyrovnaní jedinci, náhodně rozděleni do skupin na vězně a dozorce (12+12)  Všichni za účast placeni, vědomi si, že se jedná o experiment  Pravidla (dle věznice v Palo Alto) - Vězeň musí být zticha v době jídla, po zhasnutí světel, v době odpočinku a mimo prostory vězení - Vězeň musí oslovovat dozorce Mr. Correctional Officer, vězni musí být oslovováni čísly - Jakékoliv pochybení může být potrestáno, dozorci mohou jakkoliv ovládat vězně kromě fyzického násilí - Dozorci: 15 USD denně, zrcadlové brýle, dřevěné obušky - Vězni: bez spodního prádla, řetěz kolem kotníků

33 .

34  po 6 dnech experiment ukončen – nečekaná krutost dozorců, vězeňská vzpoura, psychická zhroucení  změna chování především dozorců, šokující pro účastníky experimentu i pro experimentátory  zdravý člověk, je-li vystaven extrémním podmínkám, se může radikálně změnit své chování a to ve velmi krátké době(tlak okolností) Kritika  Nízká reprezentativnost (příliš malý počet studentů)  Exp. odebírá člověku zodpovědnost za jeho jednání  Riziko dlouhodobého poškození účastníků experimentu  Vědomí experimentu x reálná situace (vyhlazovacích tábory)  V chování dozorců velké rozdíly (podíl osobnostních faktorů)

35


Stáhnout ppt "Slavné psychologické experimenty.. David ROSENHAN (1929-2012) Být zdravý na nezdravém místě  On Being Sane in Insane Places, Science, 1973  Antipsychiatrické."

Podobné prezentace


Reklamy Google