Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Téma 11. Fiskální nerovnováha – problémy a dopady 11.1 Krátkodobá fiskální nerovnováha – rozpočtový deficit 11.2 Dlouhodobá fiskální nerovnováha – veřejný.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Téma 11. Fiskální nerovnováha – problémy a dopady 11.1 Krátkodobá fiskální nerovnováha – rozpočtový deficit 11.2 Dlouhodobá fiskální nerovnováha – veřejný."— Transkript prezentace:

1 Téma 11. Fiskální nerovnováha – problémy a dopady 11.1 Krátkodobá fiskální nerovnováha – rozpočtový deficit 11.2 Dlouhodobá fiskální nerovnováha – veřejný dluh 11.3 Problémy fiskální nerovnováhy

2 11.1 Krátkodobá fiskální nerovnováha – rozpočtový deficit

3 Vztah mezi výrobou, důchody a poptávkou Rozpočtový deficit – nerovnováha vzniklá snížením daní nebo zvýšením vládních výdajů

4 D t = r*B t-1 + (G t – TA t ) kde: D t......deficit v roce t B t-1..dluh v roce t-1 G t.....rozpočtové výdaje v roce t TA t...rozpočtové příjmy v roce t r reálná úroková míra Součin r*B t-1 představuje úrokové platby Druhý člen na pravé straně rovnice je primární rozpočtová bilance

5 Tři situace ve vztahu mezi: rozpočtovými příjmy TA rozpočtovými výdaji G  TA > G... přebytek  TA < G... schodek (deficit)  TA = G... vyrovnaný rozpočet

6 Při vzniku rozpočtových deficitů je důležité dále rozlišovat mezi dvěma typy deficitů. První typ, nazývaný cyklický deficit, vzniká automaticky jako výsledek průběhu hospodářského cyklu. Recese vedou k poklesu vládních příjmů a k růstu cyklického deficitu. Druhý typ se nazývá strukturální (cyklicky očištěný)[1] a je to deficit, který zbývá po separování vlivu hospodářského cyklu. Strukturální deficit je počítán při zohlednění současných úrovní vládních výdajů a daňových sazeb za předpokladu, že ekonomika funguje na úrovni potenciálního (přirozeného) produktu a nikoliv na úrovni skutečného reálně vyjádřeného produktu.[1]

7 Celkové výdaje (1) 45,1 45,1 44,7 45,1 45,0 44,8 Celkové příjmy (2) 47,6 48,1 47,5 47,5 47,4 47,1 Skutečná bilance (3)=(1)-(2) -2,5 -3,0 -2,8 -2,4 -2,4 -2,3 Úrokové platby (4) 3,5 3,3 3,1 3,0 3,0 3,0 Primární bilance (5)=(3)+(4) 1,0 0,3 0,3 0,6 0,6 0,6 Cyklicky očištěná bilance (6) -2,8 -2,8 -2,6 -1,9 -2,0 -1,9 Cyklicky očištěná primární bilance=(6)+(4) 0,6 0,5 0,5 1,1 1,0 1, Rozpočtová situace všeobecné vlády-Eurozona, (% HDP)

8 Z tabulky plynou dvě podstatné skutečnosti: 1)V zemích EMU se skutečná a cyklicky očištěná bilance příliš neliší, takže rozpočtová politika je hlavně diskreční (vědomá) a vliv fáze cyklu je druhotný. 2)Úrokové platby tvoří relativně velké břemeno pro rozpočtovou bilanci

9 0,9

10 Rozdíl mezi diskreční (vědomou) politikou a automatickou stabilizací je možno jednoduše vyložit pomocí rovnice : T – G = t*Y – G kde celkové rozpočtové (daňové) příjmy T jsou vyjádřeny jako součin průměrné daňové sazby t a reálně vyjádřeného produktu Y. Smysl rovnice je v tom, že rozlišuje dva hlavní zdroje změn v rozpočtové bilanci : automatickou stabilizaci díky změnám Y diskreční fiskální politiku díky změnám G, resp. t.

11 Rozpočtová přímka YNYN Y0Y0 t*  Y Deficit 0 YY A B Y Rozpočtová bilance a produkt (automatická stabilizace) A... vyrovnaný rozpočet – produkt na úrovni potenciálního produktu Y N B... deficitní rozpočet – produkt Y 0 pod úrovní potenciálního produktu Y N t*  Y... pokles daňových příjmů při poklesu produktu

12 Rozpočtová bilance a produkt (diskreční politika) ... růst vládních výdajů z G 0 na G 1 při stejné daňové sazbě t 0 A... vyrovnaný rozpočet – produkt na úrovni potenciálního produktu Y N D... deficitní rozpočet – produkt na úrovni potenciálního produktu Y N C... deficitní rozpočet – produkt na úrovni produktu Y 0 Rozpočtová přímka při G 0 YNYN Y0Y0 Deficit 0 YY A B Y Rozpočtová přímka při G 1 C D zvětšení deficitu

13 Aktivní (strukturální) schodek Pasivní (cyklický) schodek  expanzivní fiskální politika  hospodářský pokles  politické důvody (např. vládní populismus)  růst cen základních surovin  snaha rozložit důsledky tzv. výdajových šoků  společenská, přírodní apod. kataklyzmata  rozložení daňového zatížení na více rozpočtů(u velkých veřejných projektů)  úroky z veřejného dluhu

14 Různé způsoby krytí rozpočtového deficitu DLUHOVÉ FINANCOVÁNÍ deficitu (emisí a prodejem státních cenných papírů doma a v zahraničí) PENĚŽNÍ KREACÍ - přímým úvěrem od CB anebo přímým nákupem státních dluhopisů CB od státu - je zákonem omezeno nebo zakázáno (monetizace – CB vytvoří na placení vládě peníze) nákup státních obligací centrální bankou na sekundárním trhu – je dovoleno zvýšení veřejných příjmů zvýšením daní snížení veřejných výdajů ze státních finančních aktiv z prodeje státních nefinančních aktiv + z výnosů z privatizace

15

16

17

18 11.2 Dlouhodobá fiskální nerovnováha - veřejný dluh

19 ČLENĚNÍ DLUHU NA: čistý X hrubý vnitřní X vnější (ÚČETNÍ) KONSOLIDACE VEŘEJNÉHO DLUHU: odstranění vícekrát započtených položek u příjmů nebo výdajů ALE: obecně míněná konsolidace veřejných rozpočtů má obvykle charakter jejich omezování na straně výdajů a zvyšování na straně příjmů

20 Rozpočtové omezení vlády - vztah mezi vládním dluhem, rozpočtovými deficity či přebytky, vládními výdaji a příjmy Dodržování rozpočtového omezení vlády má význam z několika důvodů: Vysoká úroveň vládního dluhu omezuje možnosti volby vlády při fiskální politice, zejména při rozhodování o alokaci zdrojů Rostoucí dynamika dluhu vede k růstu úrokových měr, do kterých si věřitelé započítávají stále vyšší rizikové prémie Rostoucí dluh je nebezpečný hlavně pro země tvořící měnovou unii. Proto referenční úroveň dluhu (60% na HDP) je jedním z 5 kritérií Maastrichtské smlouvy

21 Struktura a vývoj státního dluhu ČR (mld Kč) státní dluh 158,8 157,3 154,4 155,2 173,1 194,7 228,4 289,3 345,0 395,9 493,2 592,9 691,2 domácí 86,4 90,2 101,2 110,9 134,8 170,0 207,1 269,6 336,2 386,7 479,9 522,6 581,8 v tom SPP 17,0 23,8 42,0 62,6 70,9 99,8 130,1 16 5,3 186,6 164,1 160,6 125,5 94,2 SDD 19,5 28,3 41,7 43,9 57,9 70,0 77,0 104,3 149,6 222,6 319,3 397,0 487,5 ostatní 49,9 38,1 17,6 4,3 6,0 0, zahraniční 72,4 67,1 53,1 44,3 38,3 24,6 21,2 19,7 8,8 9,2 13,3 70,3 109,

22

23

24 mld Kč Domácí dluh 10,7 9,7 9,4 11,7 15,6 17,3 15,2 16,8 16,5 18,3 20,9 26,1 23,0 z toho: SPP 1,2 2,2 3,2 7,0 11,1 11,0 7,1 8,5 8,7 6,7 4,1 4,2 2,7 SDD 1,6 2,2 3,1 4,1 4,5 6,3 8,1 8,3 7,8 11,6 16,8 21,8 20,2 Zahr.dluh 4,3 3,9 3,8 2,4 2,0 1,3 0,9 0,6 0,5 0,3 0,4 0,7 2,4 Celkem 15,1 13,7 13,3 14,0 17,6 18,5 16,1 17,4 17,0 18,6 21,3 26,8 25, Náklady státního dluhu

25 11. 3 Problémy fiskální nerovnováhy Změna důrazu v průběhu let V historii - za jediné vhodné rozpočtové pravidlo byl považován vyrovnaný rozpočet. Později jako možná výjimka z vyrovnaného rozpočtového hospodaření byl vzat v úvahu rozdíl mezi běžnými a mimořádnými rozpočtovými výdaji s tím, že u mimořádných, běžně se neopakujících výdajů, je možno krytí výdajů půjčkami. Myšlenka dvojího rozpočtu – běžný vyrovnaný a kapitálový deficitní (zlaté pravidlo)

26 Keynesiánská teorie - zdůvodňuje odchylky od vyrovnaného rozpočtu během hospodářského cyklu. Pozor - původní Keynesova myšlenka byla udržet celkově v průběhu celého cyklu rozpočet vyrovnaný. Lernerova idea funkčních financí - prvořadý je dopad vládních financí na makroekonomiku, zejména podpora plného využití výrobních faktorů. Současné diskuze ekonomů i politiků vyzdvihují, že za normálních okolností automatické stabilizátory by měly působit volně a že vládní diskreční politika je problematická díky časovým zpožděním a nejistotě ohledně jejích dopadů na ekonomiku

27 V evropských zemích je v posledních desetiletích fiskální nerovnováha způsobena především růstem podílu výdajů na HDP. To má několik příčin : -rostoucí životní úroveň znamená růst poptávky po takových veřejných statcích jako je zdraví a vzdělání, -proces schvalování rozpočtu v exekutivě i legislativě vede k procyklickému chování i při růstu ekonomiky, kdy by měly výdaje relativně klesat, -ceny a náklady rostou zpravidla rychleji při poskytování statků veřejného sektoru [1] nežli v sektoru soukromém, [1] volební proces způsobuje, že je pro politiky obtížní odolat tlaku různých nátlakových skupin na schvalování pro ně zajímavých výdajů, na něž prostřednictvím daní přispívají jen částečně.


Stáhnout ppt "Téma 11. Fiskální nerovnováha – problémy a dopady 11.1 Krátkodobá fiskální nerovnováha – rozpočtový deficit 11.2 Dlouhodobá fiskální nerovnováha – veřejný."

Podobné prezentace


Reklamy Google