Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

DEZERTIFIKACE AMVT,1.R ZS, Lišivka. Definice „desertifikací“ se rozumí degradace půdy v suchých, polosuchých a suchých subhumidních oblastech, a to v.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "DEZERTIFIKACE AMVT,1.R ZS, Lišivka. Definice „desertifikací“ se rozumí degradace půdy v suchých, polosuchých a suchých subhumidních oblastech, a to v."— Transkript prezentace:

1 DEZERTIFIKACE AMVT,1.R ZS, Lišivka

2 Definice „desertifikací“ se rozumí degradace půdy v suchých, polosuchých a suchých subhumidních oblastech, a to v důsledku různých faktorů, včetně proměnlivosti klimatu a lidských činností. – zjednodušeně: úrodná půda se mění v poušť

3 Historie Termín Desertifikace poprvé použil francouzský přírodovědec André Auberville v roce –v oblasti afrického Sahelu sousedící se Saharou zjistil, že pastviny na savanách a tropické deštné lesy trpí zemědělskou činností.

4 Příčiny Maximální snaha o využití veškeré úrodné půdy Odlesňování Spásání porostu hospodářskými zvířaty Eroze Klimatické změny

5 Následky Klesá hladina podzemních vod Ornice se zasoluje, rychleji eroduje Ohrožení rostlinstva a živočichů V celosvětovém měřítku je desertifikací ohroženo živobytí 1 miliardy lidí ve více než 100 zemích.

6 Desertifikace – globální problém V roce 1972 představila OSN enviromentální program navazující na mezinárodní konferenci o životním prostředí ve Stockholmu. –označení UNEP (United Nations Environmental Programme ) UNEP – CZ je Program OSN pro životní prostředí. Národní komitét UNEP je neformální sdružení neziskových organizací založené v roce Český národní komitét UNEP je součástí celosvětové sítě národních komitétů v rámci UNEP a je podporován evropskou kanceláří UNEP se sídlem v Ženevě. Více informací:

7 Podle odhadu UNEP postihuje rozšiřování pouští téměř čtvrtinu celkové rozlohy a téměř sedmdesáti procentům suchých oblastí hrozí další snižování jejich kvality. Jedná se o semiaridní až aridní okrajové zóny světových pouští, ve kterých se zpravidla nacházejí nejméně rozvinuté země. Příčinou šíření pouští často bývá nadměrná ekonomická zátěž jako nadměrné vypásání nebo nadměrné vytěžování včetně rychlého přírůstku obyvatel rozvojových zemí, změněný systém klimatických podmínek, nevhodné způsoby hospodaření či špatné obdělávání půdy, zasolování zavlažovaných pozemků a odlesňování krajiny. Desertifikace – globální problém

8 ÚMLUVA OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem a/nebo desertifikací, zejména v Africe Úmluva OSN o boji proti rozšiřování pouští, vstoupila v platnost v prosinci 1996 „Desertifikací“ se rozumí degradace půdy v suchých, polosuchých a suchých subhumidních oblastech, a to v důsledku různých faktorů, včetně proměnlivosti klimatu a lidských činností. Desertifikace – globální problém

9 „bojem proti desertifikaci“ se rozumějí činnosti, jež jsou součástí integrovaného využívání půdy v suchých, polosuchých a suchých subhumidních oblastech, se záměrem udržitelného rozvoje, které jsou zaměřeny na: Prevenci a/nebo omezení degradace půdy, opětovné zúrodnění zčásti degradované půdy a rekultivaci desertifikované půdy K červnu roku 2004 k Úmluvě přistoupilo již 191 zemí z celého světa Čtvrtek 17. června se připomíná jako Světový den boje proti desertifikaci. (Ministerstvo životního prostředí, tisková zpráva z ,

10 Úmluva OSN a ČR Česká Republika přistoupila k Úmluvě o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem a/nebo desertifikací, zejména v Africe dne 24. dubna 2000 a aktivně se podílí na činnostech spojených s plněním Úmluvy; průběžně se podílí i na činnostech v orgánech Úmluvy. Česká republika přistoupila k Úmluvě s vědomím, že nepatří k zemím postiženým desertifikací ve smyslu Úmluvy. Řadí se k tzv. nastupujícím dárcovským zemím. Česká republika poskytuje pomoc postiženým rozvojovým zemím formou projektů zaměřených na oblast degradace půd, hydrogeologii, hydrologii, lesnictví atd., především v rámci možností své zahraniční rozvojové pomoci.

11 Šíření pouští má přímou souvislost s chudobou venkovských oblastí a rizikem hladomoru Nejznámějším příkladem desertifikace je oblast Sahel, vytvářející souvislý pruh území napříč africkým kontinentem, který zahrnuje země Senegal, Gambii, Mauritánii, Niger, Mali, Burkinu, Čad a zasahuje do Súdánu, Etiopie a Somálska. Krize ve které se nacházejí země Sahelu, souvisí s plošnou ekologickou degradací krajiny, projevující se stagnací ekonomického růstu, trvalým nedostatkem potravin, migracemi obyvatel. HNP na 1 obyvatele se v roce 1994 pohyboval u většiny států Sahelu v rozmezí 200 – 370 USD a s výjimkou Senegalu nedosahoval ani afrického průměru. Afrika

12 Senegal,Gambie,Mauretánie,Mali, Niger,Burkina, Čad,Súdán, Etiopie,Somálsko

13 Dochází zde k odstranění rostlinného pokryvu z důvodu intenzivního pastevectví a vysokých nároků na čerpání podzemní vody a k přeměně zemědělské půdy v poušť. Děje se tak změnou struktury půd a snížením obsahu půdní organické hmoty. Kdysi zemědělsky využívaná území Uzbekistánu, Turkmenistánu a Kazachstánu se tak mění v regulérní pouště, které splňují s neúprosnou přesností svoji definici – roční srážkový úhrn nižší než 25 cm, nízká vlhkost a vyšší průměrná roční teplota. Podle údajů z 80. let je dezertifikací ohroženo 34 % povrchu Asie a tato hodnota se v důsledku lidské činnosti neustále zvyšuje. Konkrétně ve Střední Asii začíná v posledních desetiletích vážně ohrožovat lidská sídla a infrastrukturu. V případě Aralu je tento jev patrný nejmarkantněji. Asie

14 Kazachstán

15 Čína Značný podíl na stavu životního prostředí v Číně má rozsáhlá dezertifikace, která podle Programu OSN pro životní prostření postihuje téměř třicet procent území. Příčinou je především intenzivní zemědělství, pastevectví a kácení lesů. Ročně způsobuje ekonomické ztráty kolem šesti a půl miliardy dolarů. Písečné bouře vznikající v suchých oblastech severní Číny se od padesátých let minulého století objevují pětkrát častěji a nabývají na intenzitě.

16 Čína

17 Oblasti pouští Pouště na Zemi zabírají 42 miliónů km2 28,5% povrchu pevniny (i pouště polární, jako např. Antarktida a Grónsko) Tundra zabírá 8 miliónů km2, tj. 5,4% povrchu pevniny a mohla by být chápána jako polopoušť Suché oblasti zabírajízhruba rozlohu 47 miliónů km2, tj. 35% plochy pevnin. Přes 6 miliónů km2 tvoří plochy extrémně suché, s ročními srážkami menšími než 25 milimetrů a s velmi nízkou relativní vlhkostí (méně než 5%), s mimořádně vysokými teplotami a také s mimořádně vysokými výkyvy teploty během dne a noci.

18 Zbytek suchých oblastí dělíme na pásmo aridní a semiaridní. – Aridní pásmo tvoří pouštní step. Má rozlohu 33 miliónů km2. Nadměrné spásání trav a vypalování křovin vede k erozi a desertifikaci. Dochází tu i k salinizaci (zasolení půd). –Semiaridní oblasti bývají také nadměrně spásány, například kozami. Krmných druhů rostlin pak ubývá a ty jsou vytlačovány druhy nepoživatelnými. Oblasti pouští

19 Náprava škod Používání vhodných hospodářských metod Zákaz kácení dříví na otop Osazování dřevinami Finančně velmi náročná rekultivace krajiny

20 KONEC PREZENTACE


Stáhnout ppt "DEZERTIFIKACE AMVT,1.R ZS, Lišivka. Definice „desertifikací“ se rozumí degradace půdy v suchých, polosuchých a suchých subhumidních oblastech, a to v."

Podobné prezentace


Reklamy Google