Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Životní prostředí – vývoj a současný stav Tři etapy ve vývoji − úplná závislost na prostředí – minimální znečištění, člověk se přizpůsobuje − vznik zemědělství.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Životní prostředí – vývoj a současný stav Tři etapy ve vývoji − úplná závislost na prostředí – minimální znečištění, člověk se přizpůsobuje − vznik zemědělství."— Transkript prezentace:

1 Životní prostředí – vývoj a současný stav Tři etapy ve vývoji − úplná závislost na prostředí – minimální znečištění, člověk se přizpůsobuje − vznik zemědělství – člověk si přizpůsobuje prostředí, úbytek lesů − průmyslová výroba – vyšší požadavky na nerostné suroviny, výrazné dopady na prostředí

2 Životní prostředí – vývoj a současný stav Podrobnější pohled − starověké civilizace – vodovody, stoky, odpady − raný středověk – zhoršení stavu, odpad v ulicích − novověk – méně špíny, ale více imisí

3 Znečištění životního prostředí Znečištění (odb.) znamená uvolnění environmentálních kontaminantů (znečišťující látka) do přírodního prostředí. Kontaminace (odb.) znečištění prostředí (např. vody, vzduchu apod.) škodlivými látkami, zamoření (med.) vniknutí choroboplodných zárodků do organizmu Křížová kontaminace znečištění, kontaminace (např. tepelně zpracovaného) materiálu nebo produktu jiným (např. tepelně nezpracovaným) materiálem nebo produktem

4 Hlavní typy znečištění Znečištění vzduchu, vypouštění částic chemikálií do atmosféry. Mezi typické příklady patří oxid uhelnatý, uhličitý, siřičitý, freony, polyaromatické uhlovodíky nebo oxidy dusíku. Mezi zdroje znečištění patří průmysl (bodové zdroje), lidská sídla (plošné zdroje) a dopravní prostředky (liniové zdroje). Znečištění vody, povrchovým odtokem a prosakováním do podzemní vody. Mezi typické polutanty patří pesticidy, rozpouštědla, průmyslová hnojiva atd. Kontaminace půdy vzniká buď znečištěním povrchu půdy, nebo porušením podzemních nádrží. Mezi nejvýznamnější látky, znečišťující půdu patří polyaromatické uhlovodíky, těžké kovy jako rtuť, chróm, olovo nebo kadmium, herbicidy, pesticidy a chlorované uhlovodíky. Kontaminace potravin, znehodnocení potravin látkami jakou jsou např. pesticidy, dioxiny, polychlorované bifenyly (křížová kontaminace)

5 Hlavní typy znečištění Radioaktivní znečištění, bylo zjištěno díky pokrokům atomové fyziky ve 20. století. Hlukové znečištění, které zahrnuje hluk z pozemních komunikací, hluk letadel a hluk průmyslu. Světelné znečištění, zahrnující nadužívání světelných zdrojů a přesvětlování interiérů. Snížení estetické hodnoty, za něž je obvykle považován výskyt objektů, jako jsou: vedení vysokého napětí, billboardy podél silnic, narušený reliéf (pozůstatky povrchové těžby), povrchové skládky odpadu, atp. Tepelné znečištění, jež zahrnuje veškeré změny teploty vodních těles, způsobené lidským vlivem, např. výpusti chladící vody jaderných elektráren

6 Světelný smog

7 Životní prostředí – vývoj a současný stav Podrobnější pohled − industriální revoluce – polovina 18. století, Velká Británie, pak USA a dále; masivní využívání uhlí − první polovina 20. století – I. sv. válka stagnace péče o životní prostředí − 40. a 50. léta – obnova válečných škod, dominance průmyslu − 50. a 60. léta – počátky řešení ekologických problémů

8 Životní prostředí – vývoj a současný stav − konec 60. a 70. léta – základy ekologické legislativy − 1968 Římský klub založení IISA (International Institute for Applied Systém Analysis) − 1972 konference ve Stockholmu Meadows&Meadows Meze růstu Poluter Pays Principle Washingtonská úmluva

9 Životní prostředí – vývoj a současný stav Podrobnější pohled − 80. léta − 1983 Světová komise pro ŽP − 1985ozonová díra − 1986 havárie v Černobylu

10 Životní prostředí – vývoj a současný stav Podrobnější pohled − 90. léta − 1990 Světový program ochrany ŽP − 1992konference v Rio de Janeiro − celoevropská ochrana ŽP − 1997konference v Kjóto

11 Životní prostředí – vývoj a současný stav Výsledky konference v Rio de Janeiro − Deklarace o ŽP a rozvoji − Rámcová úmluva OSN o změně klimatu − Úmluva o ochraně biologické rozmanitosti - Zásady obhospodařování lesů - Agenda 21

12 Životní prostředí – vývoj a současný stav Výsledky konference v Kjóto − Akční environmentální program − Kjótský protokol - neúspěch

13 Kjótský protokol smlouva vyjednaná v prosinci 1997 v Kjótu, ratifikovaná cílem této dohody je postupně snížit množství emisí skleníkových plynů, které jsou považovány za příčinu globálního oteplování a změny klimatu snížení o 5-8% v porovnání s rokem 1990 musí být dosaženo v období náklady na splnění závazků Kjótského protokolu v průmyslově vyspělých zemích se odhadují na 0,1 až 2% hrubého národního příjmu v roce 2010

14 Montrealský protokol o látkách, které oslabují ozónovou vrstvu v rámci Vídeňská konvence na ochranu ozónové vrstvy (z roku 1985) původně omezení spotřeby pouze pěti látek typu CFC o 50% do prosince 1999 a zmrazil spotřebu tří halogenidů V prosinci 2001 Vídeňskou konvenci ratifikovalo již 182 zemí a Montrealský protokol 181 zemí výroba většiny látek rozkládajících ozón, včetně všech látek, které byly uvedeny v původním Protokolu, byla ve vyspělých zemích zastavena do konce roku 1995 pokud budou přijata všechna opatření Montrealského protokolu všemi státy světa, lze očekávat, že ozónová vrstva se začne obnovovat v 10. až 20. letech 21. století a její tloušťka se vrátí na úroveň před rokem 1980 ve druhé polovině 21. století

15 Současný stav ozonu Ozonová díra –oblast s úbytkem 50-70% ozonu, méně než 220 D.U. –jedna Dobsonova jednotka (D.U.) představuje celkové množství ozónu ve vertikálním sloupci atmosféry, které by při tlaku 1013 hPa a teplotě 15 °C vytvořilo vrstvu silnou 0,001 cm

16 Severní a jižní polokoule

17 Vývoj stavu ozonové díry na jižní polokouli

18 Životní prostředí – vývoj a současný stav Výsledky konference v Aarhus − Úmluva o dálkovém znečištění ovzduší − tzv. Aarhuská úmluva ( o přístupu k informacím) − několik strategických dokumentů Strategie o šetření energie v Evropě Celoevropská strategie postupného ukončení výroby a distribuce olovnatého benzínu Rezoluce o biologické a krajinné diverzitě

19 Životní prostředí – vývoj a současný stav Konference v Johannesburgu 2002 − revize výsledků z Ria − implementační plán − deklarace o udržitelném rozvoji Konference v Moskvě 2003

20 Životní prostředí – vývoj a současný stav Mezinárodní organizace zabývající se ŽP − vládní − nevládní

21 Současnost: EU má již šestý akční plán pro ŽP na léta Změna klimatu Boj s globálním oteplováním Příroda a biologická rozmanitost ŽP a zdraví a kvalita života Přírodní zdroje a odpad Priority:

22 Různé země = různé přístupy: Environmentálně progresivní členské země – Německo, Nizozemsko, Dánsko 80.léta německý styl ekologické politiky –starší přístup, zaměřený na detailní legislativu, nejlepší dostupné technologie, kontrolu emisí 90.léta britský přístup –nový styl, integrovaná kontrola znečištění, umožňuje pružný výběr nástrojů pro řešení problémů

23 Životní prostředí v Česku Tři etapy ve vývoji − uctívání přírody − středověká ochrana lesů a zvěře − uvědomělá ochrana

24 Životní prostředí v Česku

25 Podrobnější pohled − druhá polovina 19. století − první polovina 20. století −

26 Životní prostředí v Česku Stav životního prostředí v ČR − ovzduší − voda − zdravotní stav obyvatel

27 Životní prostředí v Česku Podrobnější pohled − 70. léta − Registr zdrojů znečišťování ovzduší

28 Životní prostředí v Česku Podrobnější pohled − 80. léta − závazek ke snížení emisí − nedodržování právních předpisů − zatajování informací o ŽP

29 Životní prostředí v Česku Podrobnější pohled − 90. léta − pozitivní obrat − ŽP se stává prioritou státní politiky − 1991 konference v Dobříši

30 Životní prostředí v Česku

31 Znečištění v ČR - ovzduší Hlavní příčinou znečišťování ovzduší u nás je výroba tepla a energie, spalováním fosilních (pevných) paliv se dostávají do ovzduší, emise oxidu síry, dusíku, uhlíku, stopové prvky. Řada podniků se na emisích podílí - - přímo - vypouštěním nečistot do ovzduší - nepřímo - vysokou spotřebou energie (hutnictví 20 %, chemický průmysl 18 %, strojírenství 13 %) Druhou příčinou znečišťování ovzduší je automobilová doprava. Systém sledování emisí u nás byl vybudován v 70. letech REZZO (= Registr zdroju znečišťování ovzduší). Nejzávažnější emitovanou látkou je oxid siřičitý do množství i závažnosti. Největší hodnoty má v zimních měsících emise oxidu dusíku se zvyšují od 80 let s růstem automobilové dopravy. V zimě jsou až trojnásobně vetší než v teplé části roku.

32 Oblasti s největším znečištění ovzduší 1. severní Čechy 2. Praha 3. Ostravsko - Karvinská oblast 4. západočeská oblast - Plzeň 5. Mělnicko - Neratovická oblast 6. Hradecko - pardubická oblast 7. Brno

33 Řešení problému znečištěného ovzduší 1. odsiřovací program 2. snižování energetické náročnosti 3. hromadné zavádění katalyzátoru při výrobě automobilu Obecně lze říci, že nejvíc trpí znečištěním ovzduším velká města a obce v uzavřených kotlinách.

34

35 Znečištění v ČR - voda Poškození vod zavinuje do značné míry chemizace a mechanizace zemědělství. Využitelná množství vody jsou dána: 1. množstvím přirozeného výskytu vody 2. průměrnými ročními srážkami Jen asi 10 % vodních toku u nás má přirozený vodní režim. Ostatní toky jsou ovlivněny nádržemi, odběry a vypouštěním odpadních vod. Zásah do přirozených vodních toku začal již v minulém století. Ve 20. století se k němu přidal škodlivý způsob zemědělství, rozvinutý průmysl a narušení lesních porostu imisemi.

36 Podzemní vody Jsou zákonem přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Ale pro čerpání pitné vody se využívají I povrchové vody z důvodu: 1. provozně méně náročný 2. nerovnoměrností výskytu podzemních vod na území naší republiky Proces kontaminace podzemních vod probíhá skrytě a jeho zjištění bývá až v době nezvládnutelné havárie. Podzemní vody jsou kontaminovány (= znečišťovány)": 1. chemikáliemi ze zemědělství 2. průsaky ze skladu a skládek 3. infiltrací nečisté vody ze závlah 4. haváriemi

37 Ochrana jakosti vod Kvalita a čistota vod je sledována již od 50 let. Opatření na ochranu vod však byla málo účinná. Závažné je plošné znečištění způsobené používáním hnojiv a chemických prostředku v zemědělství, velmi závažné jsou ropné havárie. Znečištění vod zhoršuje nejen kvalitu pitné vody, ale omezuje I vodní rekreaci. Jakost pitné vody závisí na kvalitě odbírané vody povrchové a podzemní. Jakost vody se zhoršuje chlorací.

38 Životní prostředí v Česku

39

40 Znečištění v ČR - Půda Veškerá půda u nás se dělí na 1. zemědělskou 2. lesní 3. rybochovné rybníky 4. ostatní vodní plocha 5. zastavěné plochy 6. komunikace Zemědělská půda zabírá více než polovinu plochy naší republiky. Tato půda je kontaminována: chemickými hnojivy, kyselými dešti, pesticidy. Za posledních 40 let došlo k degradaci zemědělské pudy: 1. degradace mechanická (těžkými stroji) 2. degradace fyzikální a fyzikálně mechanická (hnojivy) 3. degradace chemická (kyselými dešti) 4. degradace biologická (pesticidy) 5. degradace agronomická (zaplevelením)

41

42 Znečištění v ČR - Živá příroda Genetické informace, obsažené v živých organismech, nazýváme genetické zdroje nebo genofond. Zachování genofondu, to je základní úkol ochrany živé přírody. Genofond je ohrožován: 1. intenzifikací lesního hospodářství a velkoplošným zemědělstvím 2. chemizací životního prostředí 3. působením imisí 4. přímým i nepřímým pronásledováním a sběrem Stupeň ohrožení genofondu vyjadřují Červené seznamy ohrožených druhu živočichů a rostlin.

43 Životní prostředí v Česku Organizace zabývající se ochranou ŽP − MŽP − MPO − SFŽP − ČEÚ − a mnohé další


Stáhnout ppt "Životní prostředí – vývoj a současný stav Tři etapy ve vývoji − úplná závislost na prostředí – minimální znečištění, člověk se přizpůsobuje − vznik zemědělství."

Podobné prezentace


Reklamy Google