Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Trh práce Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Trh práce Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)"— Transkript prezentace:

1 Trh práce Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

2 Práce Patří společně s kapitálem a půdou ke třem základním výrobním faktorům. Patří společně s kapitálem a půdou ke třem základním výrobním faktorům. = Každá fyzická i duševní činnost při produkci výrobků a poskytování služeb, jejímž cílem je dosažení důchodu (příjmu) → činnost cílevědomá.

3 Poptávka po práci Na trhu práce na straně poptávky vystupují firmy a na straně nabídky domácnosti. Na trhu práce na straně poptávky vystupují firmy a na straně nabídky domácnosti. Zákon klesajících výnosů říká, že každá další jednotka práce (vstup), přináší menší objem produkce (výstup). Zákon klesajících výnosů říká, že každá další jednotka práce (vstup), přináší menší objem produkce (výstup). Poptávka po práci ustává v okamžiku, kdy se příjem z mezního produktu práce (MRP L ) rovná mezním nákladům na výrobní faktor práce (MFC L ), tj. mzdové sazbě W MRP L = MFC L = W (podmínka rovnováhy a maximalizace zisku firmy) Poptávka po práci ustává v okamžiku, kdy se příjem z mezního produktu práce (MRP L ) rovná mezním nákladům na výrobní faktor práce (MFC L ), tj. mzdové sazbě W MRP L = MFC L = W (podmínka rovnováhy a maximalizace zisku firmy)

4 Poptávka po práci Při snížení mzdové sazby (při daném MRP L ) zvýší firma velikost své poptávky po práci Při snížení mzdové sazby (při daném MRP L ) zvýší firma velikost své poptávky po práci Z makroekonomického hlediska závisí poptávka po práci na tempu ekonomického rozvoje (míra růstu HDP), na změnách ve struktuře výroby a zaměstnanosti, na typu technologického pokroku a inovacích apod. Z makroekonomického hlediska závisí poptávka po práci na tempu ekonomického rozvoje (míra růstu HDP), na změnách ve struktuře výroby a zaměstnanosti, na typu technologického pokroku a inovacích apod. Okunův zákon – na každá 2% poklesu HDP se míra nezaměstnanosti zvýší o 1%. Okunův zákon – na každá 2% poklesu HDP se míra nezaměstnanosti zvýší o 1%.

5 Mzda Z hlediska pracovníka je mzda důchodem (příjmem), odměnou za práci, z hlediska podnikatele je nákladem. Z hlediska pracovníka je mzda důchodem (příjmem), odměnou za práci, z hlediska podnikatele je nákladem. Nominální mzda je množství peněz za práci za určité období před zdaněním Nominální mzda je množství peněz za práci za určité období před zdaněním Reálná mzda je mzda nominální ve vztahu ke spotřebitelským cenám (kupní síla) (měří se jako poměr nominální mzdy a indexu spotřebitelských cen)) Reálná mzda je mzda nominální ve vztahu ke spotřebitelským cenám (kupní síla) (měří se jako poměr nominální mzdy a indexu spotřebitelských cen)) Index reálných mezd se vyjadřuje jako index mezd nominálních dělený indexem životních nákladů, (i při růstu nominálních mezd může dojít k poklesu reálných mezd, jestliže ceny spotřebního zboží rostou rychleji než nominální mzdy) Index reálných mezd se vyjadřuje jako index mezd nominálních dělený indexem životních nákladů, (i při růstu nominálních mezd může dojít k poklesu reálných mezd, jestliže ceny spotřebního zboží rostou rychleji než nominální mzdy)

6 Nabídka práce 2009 ČR z 10,5 mil obyvatel 60% ekonomicky aktivních obyvatel 2009 ČR z 10,5 mil obyvatel 60% ekonomicky aktivních obyvatel Ekonomická aktivita dána – substituční a důchodový efekt, sociální a politické efekty Ekonomická aktivita dána – substituční a důchodový efekt, sociální a politické efekty Faktory působící na přirozený přírůstek obyvatelstva: Faktory působící na přirozený přírůstek obyvatelstva: demografické, ekonomické, sociální, náboženské demografické, ekonomické, sociální, náboženské

7 Nabídka práce Nabídka práce vzrůstá při růstu reálných mezd pouze do určitého bodu. Převažuje vliv substitučního efektu, který spočívá v zájmu o lépe placenou práci a to v době dřívějšího volna. Proti tomuto efektu působí důchodový efekt, kdy domácnosti preferují volný čas před důchodem (nabídka práce klesá). Nabídka práce vzrůstá při růstu reálných mezd pouze do určitého bodu. Převažuje vliv substitučního efektu, který spočívá v zájmu o lépe placenou práci a to v době dřívějšího volna. Proti tomuto efektu působí důchodový efekt, kdy domácnosti preferují volný čas před důchodem (nabídka práce klesá). Který efekt převáží, rozhoduje konkrétní situace v domácnosti a postoj jednotlivce k práci a volnu. Který efekt převáží, rozhoduje konkrétní situace v domácnosti a postoj jednotlivce k práci a volnu.

8 Mzdové rozdíly Kompenzační rozdíly vyjadřují nepeněžní rozdíly mezi profesemi a slouží pro získávání lidí pro potřebné, ale málo přitažlivé práce. Kompenzační rozdíly vyjadřují nepeněžní rozdíly mezi profesemi a slouží pro získávání lidí pro potřebné, ale málo přitažlivé práce. Rozdíly v kvalitě práce vyplývají ze vzdělání, odborné průpravy a praxe, duševních a tělesných schopností. Rozdíly v kvalitě práce vyplývají ze vzdělání, odborné průpravy a praxe, duševních a tělesných schopností. Prvky jedinečnosti (sportovci, umělci) Prvky jedinečnosti (sportovci, umělci) Segmentace (rozdělování) trhů práce – trhy si nekonkurují (horník nenahradí programátora) Segmentace (rozdělování) trhů práce – trhy si nekonkurují (horník nenahradí programátora) Některé rozdíly jsou výsledkem diskriminace. Některé rozdíly jsou výsledkem diskriminace. Nabídka práce je ovlivňována odbory a hospodářskou politikou státu, (Firmy jsou omezeny kolektivními smlouvami a pracovněprávním zákonodárstvím) Nabídka práce je ovlivňována odbory a hospodářskou politikou státu, (Firmy jsou omezeny kolektivními smlouvami a pracovněprávním zákonodárstvím)

9 Rovnováha na trhu práce Rozsah zaměstnanosti O – L, dobrovolně nezaměstnaní L – L*, L* - ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Rozsah zaměstnanosti O – L, dobrovolně nezaměstnaní L – L*, L* - ekonomicky aktivní obyvatelstvo. V případě, že se mzdy nepřizpůsobují rozsahu poptávky a nabídky práce (W se přesune do W´), zmenší se počet zaměstnaných na L‘, počet nedobrovolně zaměstnaných je v rozsahu L‘ – L‘‘ a počet dobrovolně nezaměstnaných klesne na L‘‘ (z L*). V případě, že se mzdy nepřizpůsobují rozsahu poptávky a nabídky práce (W se přesune do W´), zmenší se počet zaměstnaných na L‘, počet nedobrovolně zaměstnaných je v rozsahu L‘ – L‘‘ a počet dobrovolně nezaměstnaných klesne na L‘‘ (z L*).

10 Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti (u) se vypočítá jako poměr mezi počtem nezaměstnaných (U) a celkovým počtem ekonomicky aktivního obyvatelstva (L + U) Míra nezaměstnanosti (u) se vypočítá jako poměr mezi počtem nezaměstnaných (U) a celkovým počtem ekonomicky aktivního obyvatelstva (L + U) u=U/L+U*100 u=U/L+U*100 Zaměstnaní jsou lidé, kteří vykonávají placenou práci, nepracují pouze z důvodů nemoci, dovolené, stávky a jiných překážek v práci. Zaměstnaní jsou lidé, kteří vykonávají placenou práci, nepracují pouze z důvodů nemoci, dovolené, stávky a jiných překážek v práci. Nezaměstnaní jsou lidé, kteří nemají práci, ale aktivně ji hledají nebo mají příslib práce a jsou zaregistrování na úřadě práce. Nezaměstnaní jsou lidé, kteří nemají práci, ale aktivně ji hledají nebo mají příslib práce a jsou zaregistrování na úřadě práce. Mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo nepatří studenti, ženy v domácnosti, důchodci, lidé práce neschopní. Mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo nepatří studenti, ženy v domácnosti, důchodci, lidé práce neschopní.

11 Nezaměstnanost Vysoká nezaměstnanost – plýtvání výrobního faktoru, zatížení ekonomiky na dodatečné výdaje, sociální, psychologické a zdravotní škody Vysoká nezaměstnanost – plýtvání výrobního faktoru, zatížení ekonomiky na dodatečné výdaje, sociální, psychologické a zdravotní škody 1996 v ČR nezaměstnanost 3,6 % 1996 v ČR nezaměstnanost 3,6 % 2009 v ČR nezaměstnanost 8,6 % ( lidí) 2009 v ČR nezaměstnanost 8,6 % ( lidí) Někdy údaje mohou bát podhodnoceny (nezahrnutí nezaměstnaných, kteří práci nehledají) nebo nadhodnoceny (nezaměstnaní mají 2.zaměstanání) Někdy údaje mohou bát podhodnoceny (nezahrnutí nezaměstnaných, kteří práci nehledají) nebo nadhodnoceny (nezaměstnaní mají 2.zaměstanání)

12 Formy nezaměstnanosti frikční - vyplývá z pohybu lidí mezi pracovními místy frikční - vyplývá z pohybu lidí mezi pracovními místy strukturální – struktura nabídky a poptávky po práci, tj. kvalifikace je v nerovnováze strukturální – struktura nabídky a poptávky po práci, tj. kvalifikace je v nerovnováze cyklická – vzniká v důsledku nedostatečné agregátní poptávky, (např. v době recese) cyklická – vzniká v důsledku nedostatečné agregátní poptávky, (např. v době recese) sezónní sezónní preference volného času preference volného času Přirozená míra nezaměstnanosti - trh práce a statků je v rovnováze, míra inflace je stálá. Jde o nejnižší míru nezaměstnanosti, která je udržitelná a odpovídá potenciálnímu produktu země. Přirozená míra nezaměstnanosti - trh práce a statků je v rovnováze, míra inflace je stálá. Jde o nejnižší míru nezaměstnanosti, která je udržitelná a odpovídá potenciálnímu produktu země. Potencionální produkt – maximální úroveň HDP, kterou lze dosáhnout přidané úrovni technologie a počtu obyvatel Potencionální produkt – maximální úroveň HDP, kterou lze dosáhnout přidané úrovni technologie a počtu obyvatel

13 Phillipsova křivka Vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace. Vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace. Krátkodobá Phillipsova křivka předpokládá, že se nemění očekávaná míra inflace, s kterou počítají hospodářské subjekty při svém rozhodování. Má negativní sklon. Krátkodobá Phillipsova křivka předpokládá, že se nemění očekávaná míra inflace, s kterou počítají hospodářské subjekty při svém rozhodování. Má negativní sklon. Snížení nezaměstnanosti vyvolá růst míry inflace a naopak (posun po křivce). Snížení nezaměstnanosti vyvolá růst míry inflace a naopak (posun po křivce). Dlouhodobá Phillipsova křivka je vertikální a protíná osu x na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti. Dlouhodobá Phillipsova křivka je vertikální a protíná osu x na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti. Tržní mechanismus neumožňuje v dlouhém období volbu mezi nezaměstnaností a inflací Tržní mechanismus neumožňuje v dlouhém období volbu mezi nezaměstnaností a inflací

14 Phillipsova křivka Substituční vztah je však stabilní jen tak dlouho, dokud se nemění očekávaná míra inflace => podle ní se rozhodují hospodářské subjekty (požadované mzdy apod.). Substituční vztah je však stabilní jen tak dlouho, dokud se nemění očekávaná míra inflace => podle ní se rozhodují hospodářské subjekty (požadované mzdy apod.). Skutečná míra inflace – kolísá pod vlivem prudkých cenových pohybů. Jestliže cenové šoky povedou i ke zvýšení očekávané míry inflace, krátkodobá Phillipsova křivka se posune vzhůru. Skutečná míra inflace – kolísá pod vlivem prudkých cenových pohybů. Jestliže cenové šoky povedou i ke zvýšení očekávané míry inflace, krátkodobá Phillipsova křivka se posune vzhůru.

15 Phillipsova křivka Dlouhodobá křivka je vertikální a protíná osu X v bodě přirozené míry nezaměstnanosti. Dlouhodobě se nezaměstnanost stále vrací na úroveň přirozené míry a míra inflace stále roste. Tržní mechanismus neumožňuje v dlouhém období volbu mezi nezaměstnaností a inflací. Dlouhodobá křivka je vertikální a protíná osu X v bodě přirozené míry nezaměstnanosti. Dlouhodobě se nezaměstnanost stále vrací na úroveň přirozené míry a míra inflace stále roste. Tržní mechanismus neumožňuje v dlouhém období volbu mezi nezaměstnaností a inflací.


Stáhnout ppt "Trh práce Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)"

Podobné prezentace


Reklamy Google