Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jabok, ETF 2014 Michael Martinek. Občanství Evropské unie Občanství Evropské unie je závislé na státní příslušnosti členského státu. Každý, kdo je občanem.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jabok, ETF 2014 Michael Martinek. Občanství Evropské unie Občanství Evropské unie je závislé na státní příslušnosti členského státu. Každý, kdo je občanem."— Transkript prezentace:

1 Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

2 Občanství Evropské unie Občanství Evropské unie je závislé na státní příslušnosti členského státu. Každý, kdo je občanem členského státu, je považován za občana Unie. Práva občana Evropské unie může se pohybovat (cestovat) po celém území Unie a pobývat či usadit se kdekoliv má právo hledat si pracovní příležitosti a pracovat ve všech členských zemích má právo na stejné zacházení jako zaměstnanci daného státu Evropské unie - zákaz diskriminace v zaměstnání jako osoba samostatně výdělečně činná může poskytovat služby na celém území EU má právo studovat, vzdělávat se, připravovat se na budoucí povolání a uskutečňovat výzkum na území EU může volit a být volen do Evropského parlamentu a dále má právo k němu podávat petice obdobně může volit a kandidovat také ve volbách do místních zastupitelstev v místě svého pobytu v zemi, kde chybí jeho vlastní diplomatické zastoupení může využít konzulát nebo velvyslanectví jiného členského státu má právo se obracet na evropského ombudsmana či podat stížnost k Evropské komisi má také právo na volný přístup ke všem dokumentům Unie a členských států Evropské unie. Výjimku z tohoto pravidla mohou udělit pouze Evropský parlament nebo Rada Evropské unie 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek2

3 Vývoj a zdroje Sociální politiky EU Evropská sociální charta (Rada Evropy 1961, ratifikace ČR 1998) Komunitární charta základních sociálních práv pracovníků (1989) Evropský sociální program (Lisabon, Nice 2000) Obnovená sociální agenda (EK 2008) 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek3

4 Problém principu teritoriality Právní řád každého státu je koncipován na principu teritoriality = omezení působnosti systému sociální ochrany na území daného státu. Princip teritoriality je však v rozporu s principem volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu v EU. Tento rozpor se řešil speciálními dohodami (dvoustrannými, vícestrannými) a posléze zákonodárstvím EU. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek4

5 Evropská sociální charta Článek l 8 - Právo na výdělečnou činnost na území jiných smluvních stran S cílem zajistit účinné uplatnění práva zahájit výdělečnou činnost na území kterékoli jiné smluvní strany, se smluvní strany zavazují: 1. používat existující předpisy v liberálním duchu, 2. zjednodušit stávající formality a snížit nebo zrušit správní a jiné poplatky placené zahraničními pracovníky nebo jejich zaměstnavateli, 3. liberalizovat jednotlivě nebo obecně právní předpisy upravující zaměstnávání zahraničních pracovníků, 4. a uznat právo svých státních příslušníků opustit svoji zemi a vykonávat výdělečné činnosti na území jiných smluvních stran. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek5

6 Článek 19 - Právo migrujících pracovníků a jejich rodin na ochranu a pomoc S cílem zajistit účinný výkon práva migrujících pracovníků a jejich rodin na ochranu a pomoc na území kterékoli jiné smluvní strany, se smluvní strany zavazují: 1. udržovat přiměřené a bezplatné služby na pomoc uvedeným pracovníkům, zejména při získávání přesných informací, nebo ověřovat, zda jsou tyto služby udržovány, stejně jako provést veškeré vhodné kroky, pokud to dovolují vnitrostátní zákony a předpisy, proti zkreslující propagandě týkající se vystěhovalectví a přistěhovalectví, 2. přijmout ve vlastní pravomoci vhodná opatření usnadňující odjezd, cestu a přijetí uvedených pracovníků a jejich rodin a poskytovat jim podle vlastních pravomocí během cesty nezbytné zdravotnické služby, lékařský dohled a dobré hygienické podmínky, 3. podporovat případnou spolupráci mezi veřejnými i soukromými sociálními službami v zemích vystěhovalectví a přistěhovalectví, 4. zajistit uvedeným pracovníkům zdržujícím se oprávněně na jejich území - pokud jsou tyto záležitosti upraveny zákonem nebo právními předpisy, nebo podléhají-li kontrole správních úřadů - zacházení ne méně příznivé, než je zacházení s vlastními občany v následujících záležitostech: a) odměňování za práci a jiné pracovní podmínky a podmínky zaměstnání, b) členství v odborech a využívání výhod z kolektivního vyjednávání, c) ubytování, 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek6

7 5. zajistit uvedeným pracovníků oprávněně se zdržujícím na jejich území zacházení ne méně příznivé, než je zacházení s vlastními občany, pokud jde o zaměstnanecké daně, poplatky nebo příspěvky placené zaměstnanými osobami, 6. usnadnit v co nejvyšší možné míře sloučení rodiny zahraničního pracovníka, kterému byl povolen pobyt na daném území, 7. zajistit uvedeným pracovníkům oprávněně se zdržujícím na jejich území zacházení ne méně příznivé, než je zacházení s vlastními občany, pokud jde o právní řízení v záležitostech uvedených v tomto článku, 8. zabezpečit, aby uvedení pracovníci usídlení v souladu se zákonem na jejich území nebyli vyhoštěni, s výjimkou ohrožení národní bezpečnosti nebo jednání proti veřejnému zájmu nebo morálce, 9. povolit v zákonných mezích převod částí výdělků a úspor těchto pracovníků podle jejich přání, 10. rozšířit ochranu a pomoc poskytovanou podle tohoto článku na samostatně výdělečné činné migrující osoby, pokud lze příslušná opatření vztahovat na tuto kategorii osob. 11. podporovat a usnadňovat výuku národního jazyka přijímajícího státu nebo, pokud je jich několik, jednoho z těchto jazyků u migrujících pracovníků a členů jejich rodin, 12. podporovat a usnadňovat, pokud je to možné, výuku mateřského jazyka migrujícího pracovníka pro děti migrujícího pracovníka. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek7

8 Sociální zabezpečení migrujících osob Ustanovení Společenství chrání pouze osoby, které jsou státními příslušníky členských států EU (také EHP a Švýcarska) či jejich rodinnými příslušníky (případně i jejich pozůstalými). NAŘÍZENÍ RADY EHS 1408/1971 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci společenství. PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ 574/1972 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek8

9 NAŘÍZENÍ 883/2004 Článek 2: Osobní oblast působnosti 1. Toto nařízení se vztahuje na státní příslušníky členského státu, osoby bez státní příslušnosti a uprchlíky bydlící v některém členském státě, kteří podléhají nebo podléhali právním předpisům jednoho nebo více členských států, jakož i na jejich rodinné příslušníky a pozůstalé. 2. Toto nařízení se vztahuje také na pozůstalé osob, které podléhaly právním předpisům jednoho nebo více členských států, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost, jsou-li jejich pozůstalí státními příslušníky členského státu nebo osobami bez státní příslušnosti anebo uprchlíky bydlícími na území členského státu. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek9

10 Článek 3: Věcná oblast působnosti Předpisy EU o sociálním zabezpečení se týkají všech národních právních předpisů členských států, jejichž předmětem jsou: Dávky v nemoci Dávky v mateřství a rovnocenné otcovské dávky Dávky v invaliditě Dávky ve stáří Pozůstalostní dávky Dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání Pohřebné Dávky v nezaměstnanosti Předdůchodové dávky Rodinné dávky 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek10

11 Základní principy koordinace Rovné zacházení Použití jednoho právního řádu Sčítání dob pojištění Export dávek Stejné posuzování skutečností 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek11

12 Rovné zacházení Článek 4: Rovnost zacházení Nestanoví-li toto nařízení jinak, požívají osoby, na které se toto nařízení vztahuje, stejné dávky a mají podle právních předpisů kteréhokoliv členského státu stejné povinnosti jako jeho státní příslušníci. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek12

13 Použití jednoho právního řádu V kterékoli době se na občana vztahují právní předpisy pouze jediného státu. Článek 11, odst. 3: S výhradou článků 12 až 16 se a) na zaměstnance nebo osobu samostatně výdělečně činnou v členském státě vztahují právní předpisy tohoto členského státu (lex loci laboris); b) na úředníka (státního zaměstnance) vztahují právní předpisy členského státu, kterému podléhá správní orgán, který jej zaměstnává; c) na osobu pobírající dávky v nezaměstnanosti v souladu s článkem 65 podle právních předpisů členského státu bydliště vztahují právní předpisy tohoto členského státu; d) na osobu odvedenou nebo znovu povolanou do vojenské nebo civilní služby v některém členském státě vztahují právní předpisy tohoto členského státu; e) na jinou osobu, na kterou se nepoužijí písmena a) až d) vztahují právní předpisy členského státu bydliště, aniž jsou dotčena ostatní ustanovení tohoto nařízení, která jí zaručují dávky podle právních předpisů jednoho nebo více členských států. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek13

14 Sociální a zdravotní pojištění Občan EU je pojištěn v zemi, v níž vykonává svou pracovní činnost. To platí pro zaměstnance i samostatně výdělečně činné osoby (a to i v případě, kdy bydlí na území jiné země nebo když jejich firmy nebo zaměstnavatelé mají sídlo v jiném členském státě). Právní předpisy sociálního zabezpečení země, v níž je občan pojištěn, zaručují stejná práva a povinnosti, jaké mají státní příslušníci této země. To znamená, že nároky na dávky nemohou být zamítnuty pouze z důvodu, že žadatel není státním příslušníkem daného státu. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek14

15 Přehled Z hlediska sociálního zabezpečení může občan EU podléhat legislativě státu, v němž má Práci: pracovně-právní předpisy, sociální pojištění a jeho čerpání, zdravotní pojištění a jeho čerpání Občanství: služba v armádě Bydliště (= obvyklé bydliště, středisko zájmů osoby, nikoli formální trvalý pobyt): čerpání dávek v nezaměstnanosti, všechny ostatní právní předpisy 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek15

16 Zdravotní pojištění při migraci Pokud se týká zdravotního pojištění, pak plně zdravotně pojištěn se všemi souvisejícími právy jste pouze v zemi, v níž jste ekonomicky činní. Tato zásada platí pro osoby zaměstnané i samostatně výdělečně činné. A to i případech, kdy tato osoba bydlí na území jiné země. V zemi pojištění pak máte nárok na plnou lékařskou péči dle právních předpisů daného státu. Preventivní péče (preventivní prohlídky či předem plánované operace) musí být v zásadě využívána jen v zemi pojištění. Pouze v některých velmi specifických případech je možné se se svou zdravotní pojišťovnou domluvit na umožnění výjimky (např.uskutečnění operace v jiné zemi z důvodu nedostupnosti odpovídající péče v zemi pojištění). Výjimkou z popsaného principu jsou tzv. pendleři čili přeshraniční pracovníci - pracovníci, kteří dojíždějí za prací do jedné členské země a nejméně jednou týdně se vracejí do místa bydliště v druhé členské zemi. Tito pracovníci mají umožněno plné čerpání zdravotní péče v obou dotčených zemích. Mimo zemi pojištění budete v ostatních státech Unie, Evropského hospodářského prostoru a ve Švýcarsku s Evropskou kartou zdravotního pojištění (modrá plastová kartička, kterou vystavují zdravotní pojišťovny svým pojištěncům) posuzován jako turista a v nutných případech (úraz, nemoc) bude ošetřen dle pravidel platných v navštívené zemi. Bude tedy třeba počítat se spoluúčastí pacientů na platbě apod. Po dobu turistického pobytu v jiné členské zemi máte tedy z vašeho zákonného pojištění nárok na nutnou péči. A to tak, abyste nebyli nuceni opustit území dotyčného státu dříve, než jste původně plánovali. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek16

17 Sčítání dob pojištění V rámci předpisů Společenství o sociálním zabezpečení migrujících osob platí kromě jiného pravidlo sčítání dob pojištění. Toto pravidlo se uplatňuje při rozhodování o nároku na některé dávky, kupříkladu v případě nemocenské, mateřské, ale také při rozhodování o nároku na důchod. Pokud tedy osoba byla zaměstnána během svého aktivního života ve více členských státech EU, EHP či Švýcarsku, vzniká nárok na samostatný důchod z každé země, kde byla pojištěna alespoň jeden rok (při splnění podmínek stanovených národními právními předpisy jako je například rozhodný věk pro vznik nároku na důchod). V případě potřeby se budou pro posouzení nároku sčítat pojistné doby splněné v různých členských zemích. Pokud například v jedné zemi nedosáhne doba pojištění minimální délku stanovenou národními právními předpisy pro vznik nároku na důchod, budou vzaty v úvahu všechny doby pojištění, kterých bylo dosaženo i v dalších zemích. Všechny země EU, Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko zaznamenávají období vašeho sociálního pojištění až do podání vaší žádosti o důchod. O své odvedené příspěvky tak nikdo nebude „ošizen". Dokonce i v případě, že byla doba pojištění v některé zemi kratší než požadovaný rok, převezme země, v níž jste naposledy pracovali nebo žili, tato období do své evidence a připočte k době pojištění. Ani v takovém případě o platby pojistného nepřijdete. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek17

18 Důchod Věk odchodu do důchodu je v členských státech EU stále věcí národních právních úprava v rámci EU není harmonizován. Důchodový věk je tedy rozdílný, aktuálně se nejčastěji pohybuje v rozmezí od 60 do 67 let. V každé zemi, kde byla osoba pojištěna, jsou její záznamy o pojištění uchovávány až do doby, kdy dosáhne důchodového věku dle práva dotčené země. Každá země, kde byla osoba pojištěna alespoň po dobu 1 roku (12 měsíců), jí musí vyplácet starobní důchod či jeho poměrnou část dle doby pojištění, jakmile daná osoba dosáhne věkové hranice pro vznik nároku na důchod stanovené legislativou daného státu K uplatnění nároku na důchod z více států EU postačuje podat žádost pouze v jednom státě. Obvykle tedy žadatel podává žádost o důchod ve státě svého současného bydliště. Po vyplnění potřebných formulářů, dotyčná instituce (v ČR je to ČSSZ) následně dokumenty předá všem příslušným institucím členských států, v nichž byl žadatel pojištěn, aby mohly rozhodnout o jeho nároku. Je důležité vědět, jaký věk odchodu do důchodu je v zemích, v nichž byl občan pojištěn, a počítat s postupným zvyšováním celkové částky důchodu. Může totiž nastat situace, že v ČR bude věk odchodu do důchodu nižší, než ve zbývajících státech předchozího pojištění. Žadateli bude tedy přiznána výplata důchodu v ČR, ale ostatní důchody budou moci být vypláceny možná až o několik let později. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek18

19 Výpočet důchodu Nejprve příslušná instituce v každé zemi vypočítá váš důchod v souladu s vlastními pravidly výpočtu a na základě doby pojištění a výše příspěvků, které jste v této zemi platili. Další fází je výpočet důchodu se započítáním všech dob pojištění z dalších států (evropský důchod). Každá země sečte všechna období sociálního pojištění a poté vypočítá, jak vysoký důchod by byl přiznán, pokud by všechny vaše příspěvky byly placeny do jejího systému sociálního zabezpečení. Vypočtená částka se pak sníží dle skutečné doby vašeho pojištění v této zemi. Příklad výpočtu: Český občan pracoval a byl pojištěn postupně 22 let v České republice 5 let v Německu 10 let v Itálii 3 roky v Rakousku V žádné z uvedených zemí by neměl takovýto občan nárok na důchod, protože nesplňuje podmínku potřebné doby pojištění. Avšak díky předpisům Společenství se v každé dotčené zemi provede výpočet „ideálního" důchodu za celou dobu pojištění a ten se následně pokrátí dle skutečné doby pojištění. Bude tedy proveden následující výpočet a přiznání výplaty v jednotlivých dotčených zemích: České úřady budou vyplácet 22/40 částky, na níž by měl pojištěný nárok za celých 40 let pojištění (součet všech dob pojištění). Německo bude vyplácet 5/40 (tj. 1/8) částky, na níž by zde vznikl nárok po 40 letech pojištění. Itálie 10/40 ( tj. 1/4) částky, na níž by dotyčný měl v tomto státě nárok po 40 letech pojištění. A konečně Rakousko bude vyplácet 3/40 částky, na níž by vznikl nárok po 40 letech pojištění. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek19

20 Export dávek Článek 7: Upuštění od pravidel týkajících se bydliště Nestanoví-li toto nařízení jinak, peněžité dávky náležející podle právních předpisů jednoho nebo více členských států nebo podle tohoto nařízení nelze snížit, změnit, pozastavit, odejmout nebo konfiskovat z toho důvodu, že příjemce nebo jeho rodinní příslušníci bydlí v jiném členském státě než ve státě, ve kterém se nachází instituce odpovědná za poskytování dávek. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek20

21 Stejné posuzování skutečností Článek 5: Rovné nakládání s dávkami, příjmy, skutečnostmi nebo událostmi a) jsou-li podle právních předpisů příslušného členského státu pobírání dávek sociálního zabezpečení a jiného příjmu přiznávány určité právní účinky, příslušná ustanovení těchto právních předpisů se použijí také na pobírání rovnocenných dávek získaných podle právních předpisů jiného členského státu a na příjem získaný v jiném členském státě; b) jsou-li podle právních předpisů příslušného členského státu právní účinky připisovány existenci některých skutečností nebo událostí, přihlíží tento členský stát k podobným skutečnostem nebo událostem, které nastaly v kterémkoli členském státě tak, jako by k nim došlo na jeho území. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek21

22 Volební právo Právo volit a být volen do Evropského parlamentu Kdo může uplatňovat toto právo? V zásadě každý občan EU, kterému bylo přiznáno volební právo. Občané Unie žijící mimo zemi svého původu mohou volit buď v zemi původu, nebo v zemi momentálního pobytu, pokud jsou splněny všechny podmínky předepsané volebním zákonem dotčené země. Občané mohou využít vždy pouze jednu z uvažovaných možností. Čili nikdo nesmí volit více než jednou a kandidovat v týchž volbách ve více členských státech. Právo volit a být volen ve volbách do místních zastupitelstev Každý občan Unie, který bydlí v zemi EU, jejímž není státním příslušníkem, má právo volit a být volen v obecních volbách v zemi svého pobytu za týchž podmínek jako státní příslušníci této země. Hlavní pravidlo tedy spočívá v tom, že s občany EU žijícími v jiné zemi EU je jednáno rovnocenným způsobem, tedy jako kdyby byli státními příslušníky země pobytu. Toto jednotně přiznané právo platí pouze pro obecní neboli místní volby. Volby vyšší úrovně (do regionálních či státních institucí) řeší každá členská země v rámci své vlastní právní úpravy. Na dané zemi závisí, zda v těchto případech ponechá volební právo jen vlastním občanům nebo přizná i dalším občanům EU. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek22

23 Práva zaměstnanců v EU Právo žít, pracovat a studovat v jiných členských zemích Evropské unie, než je země jejich původu, náleží všem občanům Unie a patří mezi základní práva plynoucí z členství v EU. Občané Evropské unie mají tedy přiznáno právo na rovný přístup k pracovním příležitostem a následné rovné zacházení. Mohou se ucházet o práci u jakékoliv firmy na území kteréhokoliv členského státu. Přičemž zájemci o pracovní příležitost ze dvou rozdílných zemí Unie nemohou být vystaveni rozdílným požadavkům a v rámci výběrového řízení jim musí být zaručeny stejné podmínky. Je nepřípustná jakákoliv diskriminace v pracovních podmínkách mezi domácími pracovníky a osobami, které přicházejí pracovat na území daného státu z jiných členských zemí. Nařízení přitom výslovně zmiňuje odměnu, výpověď, rekvalifikace, ale uvedený zákaz se týká obecně pracovních podmínek. Rovné postavení mužů a žen, zde platí: jestliže zaměstnavatel v Evropské unii zaměstnává muže a ženu, kteří pro něj vykonávají stejnou práci, musí jim zaplatit stejnou mzdu. Rozdíly ve mzdě mohou nastat jedině z důvodů existence objektivních faktorů spojených s úrovní kvalifikace nebo proto, že jeden ze zaměstnanců má delší praxi. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek23

24 Dávky v nezaměstnanosti při migraci Nezaměstnaný se může registrovat na úřadu práce buď ve státě, kde pracoval, nebo ve státě, kde bydlí. Příslušný stát mu z vlastních zdrojů vyplácí podporu podle vlastních pravidel. Nezaměstnaný může vycestovat hledat práci do jiného státu EU, než ve kterém je registrován. Alespoň 4 týdny od okamžiku, kdy se stal nezaměstnaným, však musí být k dispozici svému úřadu práce, který jej eviduje a vyplácí dávku v nezaměstnanosti. Po vycestování mu úřad práce exportuje dávky do daného státu max. 3 měsíce, pak se musí vrátit nebo nárok zanikne. Přeshraniční pracovník (v jednom státě EU bydlí, v jiném pracuje a minimálně jednou týdně se vrací do místa bydliště): nároky na dávky se řídí právními předpisy státu bydliště a pouze v tomto státě se o ně může ucházet. Tento stát také poskytuje dávky, i když v něm pracovník naposledy neplatil pojistné ani v něm neztratil práci. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek24

25 Uznávání profesních kvalifikací Uznávání vzdělání či kvalifikace se v zásadě dělí na uznávání profesní a akademické. Členské státy EU se snaží problém vzájemného uznávání diplomů a kvalifikace dlouhodobě řešit, dosud však neexistují jednotná pravidla. Ačkoli ze zásady platí automatické uznání diplomů a kvalifikace, skutečnost může být poněkud odlišná. Profesní uznávání kvalifikace: Jedná se o prokázání kvalifikace k dané činnosti. Profesní uznávání se zaměřuje na posouzení znalostí, schopností a zkušeností konkrétní osoby, přičemž znalosti a schopnosti sice mohou být doloženy dokladem o formální kvalifikaci (vzdělání a přípravě), ale také mohou být doloženy dokladem o faktickém výkonu dané činnosti nebo jinými doklady. Výsledkem procesu profesního uznávání je rozhodnutí o tom, zda dotyčná osoba má dostatečné předpoklady (kvalifikaci) pro výkon konkrétního povolání nebo činnosti. Regulované povolání je taková činnost, pro jejíž výkon jsou právními předpisy členského státu EU předepsány určité požadavky, bez jejichž splnění nemůže osoba toto povolání vykonávat (např. stupeň a obor vzdělání, praxe, bezúhonnost, zdravotní způsobilost atd.). Členské státy si samy stanovují, která povolání budou regulovat a která ne, a každý stát má vlastní seznam těchto povolání. Počty regulovaných povolání se stát od státu významně liší a pohybují se zhruba od několika desítek až po několik set. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek25

26 Uznávání akademických kvalifikací Uznávání dosaženého vzdělání – akademické uznávání. V praxi si jej lze představit pod uznáváním diplomů, studijních programů a jejich částí mezi vzdělávacími institucemi případně orgány státní správy v různých zemích. Může být spojeno s uznáním akademické hodnosti nebo titulu (např. pro zapsání do osobních dokladů). Zde se postupuje na základě dvoustranných smluv mezi jednotlivými státy a na základě mezinárodních smluv uzavřených zejména v rámci Rady Evropy. Toto uznávání je nutné pro přijetí k dalšímu studiu, případně pro umožnění neopakování části studijního programu v zahraničním vzdělávacím zařízení. Akademické uznávání je charakterizováno detailním porovnáváním studijních plánů, které vede k ne/uznání rovnocennosti dosaženého vzdělání. Někdy je užíván také pojem nostrifikace. Do vstupu České republiky do Evropské unie bylo akademické uznávání jediným instrumentem také pro vstup do zaměstnání, to je dnes nahrazeno profesním uznáváním. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek26

27 Právo na vzdělání v jiné zemi EU Vstupem do EU získali všichni čeští občané právo vzdělávat se a připravovat na budoucí povolání ve všech ostatních členských státech za rovných podmínek s domácími občany. Podmínkou je samozřejmě přijetí na danou vzdělávací instituci. Diskriminace z titulu příslušnosti k jinému státu je nepřípustná. Od studentů a zájemců o vzdělání z ostatních členských států nesmí být požadováno splnění zvláštních podmínek, které domácí studenti a zájemci splnit nemusí. Stejnými podmínkami studia se rozumí stejné nároky při přijímacím řízení, stejná výše školného, pokud je nějaké vyžadováno, stejné studijní nároky apod. Dokonce, pokud stát přispívá svým studentům na školné, mají na shodný příspěvek nárok i studenti z ostatních zemí EU. Uvedené se však týká pouze vzdělávání jako takového a obvykle se nevztahuje na příspěvky státu na výdaje související - tedy kolejné, nájemné či stravné. Každá členská země má vlastní vzdělávací systém a vlastní zákony, v tomto směru nedochází k žádné společné úpravě na úrovni EU. Některé země poplatky za studium neuplatňují, některé ano. Výše školného se pak také liší. Důležité je si uvědomit, že občan ČR má na zahraniční škole přístup ke vzdělání za stejných podmínek. To se týká i plateb školného. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek27

28 Zdravotní a sociální pojištění při studiu v zahraničí Studenti, stejně jako např. turisté, se v době svého studia zdržují na území jiné členské země po přechodnou dobu. Pro uplatnění základního práva na nezbytnou zdravotní péči je nutné, aby při sobě měli svůj Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC). V případě úrazu či nemoci je třeba EHIC předložit lékaři. Tím je zajištěn nárok na nezbytnou zdravotní péči za stejných podmínek jako mají místní pojištěnci. To znamená, že péče za ošetření je hrazena do výše jako u místních pojištěnců. Případná spoluúčast pak podléhá úhradě z vlastních zdrojů. Vzhledem k tomu, že ve většině zemí se za lékařskou péči připlácí, je doporučováno sjednání komerčního připojištění pro pobyt v zahraničí. Z toto mohou být hrazeny náklady na spoluúčast či případný převoz zpět do ČR. Doporučována je kombinace obou způsobů pojištění. Tedy EHIC i komerční připojištění. Uznání studia na zahraničních vysokých školách pro zdravotní a sociální účely: V případě řádného denního studia v České republice je za studenty hrazeno pojištění v plné míře státem. Aby tomu tak bylo i v případě přechodu na studium v zahraničí, je třeba si nechat toto studium uznat na českém Ministerstvu školství mládeže a tělovýchovy. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek28

29 Uznávání kreditů V Evropské unii existuje systém, který zaručuje, že kredity získané během studia v jiné zemi Unie budou studentům započítány domácí univerzitou. Evropský kreditní systém pro vysokoškolské vzdělávání byl vytvořen v roce 1989 jako pilotní projekt pro zjednodušení studia na zahraniční vysoké škole v rámci evropského programu výměny studentů Erasmus. Jako systém přenosu kreditů se rozšířil do 30 zemí a byl zaveden na více než 1000 vysokých škol. Evropský kredit je určitým vyjádřením „objemu" studia. Společně s ním je užívána také hodnotící kvalitativní škála v rozmezí 5 úrovní (A - F, od výborně až po neuspěl/a). Evropské kredity jsou přenosné z jedné univerzity na druhou, proto může být část studia v zahraničí velmi snadno započítána jako běžná součást studia na domácí univerzitě. Vyjádření jednoročního řádného studia ( hodin) tak představuje 60 kreditů. Čili jeden kredit odpovídá cca „pracovním" hodinám. Vedle přenositelnosti je důležitá také akumulační funkce kreditů. Během studia jsou sbírány body-kredity až do hranice odpovídající předepsanému studijnímu programu. V rámci vymezených možností si student může sám zvolit a ovlivnit strukturu svého studijního plánu. Kreditní systém počítá s tzv. Dodatkem k diplomu, který poskytuje standardizované informace o dosaženém vzdělání. Dodatek popisuje podstatu, délku, obsah, souvislosti a postavení všech typů úspěšně absolvovaných vysokoškolských studií, jejichž výsledkem bylo získání vysokoškolské kvalifikace. Od roku 2005 je automaticky vydáván v češtině a angličtině vysokou školou jako příloha k diplomu. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek29

30 Evropská politika soudržnosti Co je to evropská politika soudržnosti? Evropská unie prostřednictvím politiky soudržnosti usiluje o rovnoměrný hospodářský a společenský rozvoj všech svých členských států a jejich regionů. Cílem je, aby se zmírnily rozdíly v životní a ekonomické úrovni mezi chudšími a bohatšími zeměmi EU a zároveň se zvyšovala schopnost Evropské unie jako celku čelit výzvám 21. století. Ve středu zájmu spolu s důrazem na udržitelný růst, inovace a konkurenceschopnost stojí vytváření otevřené, flexibilní a soudržné společnosti s vysokou mírou zaměstnanosti. Tomuto úsilí se souhrnně říká evropská politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS), či krátce kohezní politika (koheze znamená soudržnost). HSS patří vedle zemědělské politiky k nejvýznamnějším evropským agendám a Evropská unie na ni vynakládá více než třetinu svého společného rozpočtu. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek30

31 Co to jsou fondy Evropské unie? Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Právě jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Evropská unie disponuje třemi hlavními fondy: Strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) Fond soudržnosti (FS) Kolik může ČR z evropských fondů získat? Na právě probíhající programové období 2007—2013 má ČR z evropských fondů k dispozici 26,69 miliard eur. Abychom si mohli udělat představu, jak velkou sumu to představuje, lze ji přirovnat přibližně ke třem čtvrtinám ročního státního rozpočtu ČR. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek31

32 Co je to operační program? Každá členská země si dojednává s Evropskou komisí operační programy (OP), které jsou zprostředkujícím mezistupněm mezi třemi hlavními evropskými fondy (ERDF, ESF, FS) a konkrétními příjemci finanční podpory v členských státech a regionech. Jsou to strategické dokumenty představujících průnik priorit politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU a individuálních zájmů členských států. Česko si pro nynější období vyjednalo 26 operačních programů. Osm z nich je zaměřeno tématicky (např. na dopravu, vědu a vzdělávání, zaměstnanost, životní prostředí) a sedm zeměpisně (na Středočeský kraj, Střední Moravu, Moravskoslezsko atd.) Ostatní OP umožňují přeshraniční, meziregionání a nadregionální spolupráci či zajišťují technické, administrativní a výzkumné zázemí realizace politiky soudržnosti. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek32

33 Jak se finanční podpora z EU získává? Operační programy jako oficiální dokumenty schválené Evropskou komisí definují, které problémy chce Česká republika za prostředky získané z evropského rozpočtu řešit a čeho chce v programovém období 2007—2013 dosáhnout. Zajišťují, aby projekty nebyly k financování vybírány nahodile, nýbrž podle toho, zda pomáhají uskutečňovat záměry kohezní politiky. OP se dělí na prioritní osy, které konkrétněji vymezují, na co mohou být finance přidělené danému operačnímu programu vynaloženy. Prioritní osy se dále skládají z oblastí podpory, případně i z podoblastí podpory (viz schéma). Každý subjekt, jenž chce požádat o finanční podporu z fondů EU, musí předložit projekt řídicímu orgánu operačního programu. Řídicími orgány operačních programů jsou u tématicky zaměřených OP resortní ministerstva; u územně vymezených OP regionální rady regionů soudržnosti, což jsou územní celky odpovídající jednomu nebo více českým krajům zřízené za účelem přijímání dotací z evropských fondů. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek33

34 Projekt je dokumentem dokládajícím, jak aktivity žadatele přispějí k cílům stanoveným v operačním programu a tím i k uskutečňování evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Žadatel proto musí znát prováděcí dokumenty operačního programu a řídit se jeho prioritními osami. Řídicí orgány operačních programů vyhlašují pravidelně časově vymezené výzvy k předkládání projektů v rámci jednotlivých prioritních os a oblastí podpory. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek34

35 Jaké projekty jsou financovány z fondů EU? Rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury Např. výstavba a opravy silnic, železnic, dálnic, obchvatů, říční infrastruktury, budování přestupních terminálů integrované veřejné dopravy, nákupu dopravních prostředků městské hromadné dopravy apod. Ochrana životního prostředí Např. budování čistíren odpadních vod, rozvodných sítí pitné vody, výsadba regenerační zeleně, instalace větrných elektráren, budování systémů odděleného sběru odpadů, investiční podpora vzdělávacích, poradenských a informačních center environmentálního vzdělávání apod. Rozvoj měst a obcí, přeshraniční spolupráce Např. úpravy veřejných prostranství, včetně výsadby okrasné zeleně, infrastruktura pro poskytování sociálních, vzdělávacích a zdravotnických služeb, infrastruktura pro poskytování zájmových a volnočasových aktivit, přeshraniční spolupráce v oblasti rozvoje mezilidských vztahů, společenských a kulturních aktivit, regenerace bytových domů apod. Rozvoj cestovního ruchu Např. rozvoj kapacit ubytovacích zařízení, vybudování, rekonstrukce a obnova skanzenů, muzeí apod., budování cyklostezek a cyklotras s využitím pro cestovní ruch, prezentace turistických destinací apod. Rozvoj lidských zdrojů Např. rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané, poskytování sociálních služeb, zvyšování kvality výuky cizích jazyků, vytvoření systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, inovace vzdělávacích programů, vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje, podpora dalšího vzdělávání apod. Zlepšování kvality služeb poskytovaných veřejnou správou a samosprávou Např. výstavba datových sítí pro potřeby služeb veřejné správy, zavádění moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti veřejné správy apod. Podpora podnikání, vědy a výzkumu Např. podpora při zakládání podniků, nákupu výrobních technologií, podpora patentové aktivity podniků, vědeckovýzkumných institucí a vysokých škol, výstavba a další rozvoj existujících průmyslových parků, podpora rozvoje poradenství v oblasti eko- technologií a environmentálních systémů řízení, podpora marketingových služeb apod. Program rozvoje venkova Oproti období 2000 — 2006 již pod strukturální fondy nespadá podpora konkurenceschopnosti zemědělství, lesnictví a rozvoje venkova. Tyto oblasti jsou financovány prostřednictvím Programu rozvoje venkova financovaného z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Podrobné informace o Programu rozvoje venkova se dozvíte na stránkách Ministerstva zemědělství. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek35

36 Rozdělení 26 českých operačních programů Tematické operační programy 21,2 mld € Integrovaný operační program OP Podnikání a inovace OP Životní prostředí OP Doprava OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Technická pomoc Operační programy Praha 0,34 mld € OP Praha Konkurenceschopnost OP Praha Adaptabilita Regionální operační programy 4,6 mld € ROP Severozápad ROP Severovýchod ROP Střední Čechy ROP Jihozápad ROP Jihovýchod ROP Moravskoslezsko ROP Střední Morava Evropská územní spolupráce 0,39 mld € 5 OP Přeshraniční spolupráce: ČR – Bavorsko ČR – Polsko Rakousko – ČR Sasko – ČR Slovensko – ČR OP Meziregionální spolupráce OP Nadnárodní spolupráce ESPON 2013 INTERACT II 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek36

37 Evropský sociální fond v ČR Evropský sociální fond (ESF) je jedním ze tří strukturálních fondů Evropské unie. Je klíčovým finančním nástrojem pro realizování Evropské strategie zaměstnanosti. Hlavním posláním ESF je rozvíjení zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Objem finančních prostředků z ESF pro ČR na programovací období činí 3,8 mld. EUR. Na programové období bylo pro ČR přiděleno 456,98 mil.Eur. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek37

38 Cíle Evropského sociálního fondu Pomoc nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce Rovné příležitosti pro všechny při přístupu na trh práce Sociální začleňování, pomoc lidem ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trh práce Celoživotní vzdělávání Rozvoj kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly Zavádění moderních způsobů organizace práce a podnikání Zlepšení přístupu a účasti žen na trhu práce Boj se všemi formami diskriminace a nerovnostmi souvisejícími s trhem práce 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek38

39 Základní programy Evropského sociálního fondu Programové období Programy, které umožňují čerpání prostředků z ESF v oblasti lidských zdrojů v období v České republice a hlavním městě Praze jsou: OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) OP Praha – Adaptabilita (OPPA) 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek39

40 Příklady podporovaných projektů rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel, tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj institucí služeb zaměstnanosti, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele, zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky, zavádění a modernizace kombinované a distanční formy studia, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru a další. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek40

41 Řídící orgán a partneři Orgánem zodpovědným za řízení pomoci z ESF v ČR je Ministerstvo práce a sociálních věcí, které je zároveň řídícím orgánem Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost – jednoho ze tří českých operačních programů pro čerpání finanční pomoci z Evropského sociálního fondu. Dalším řídícím orgánem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které má v gesci Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Třetí Operační program Praha – Adaptabilita řídí Magistrát hlavního města Praha. Dalšími partnery realizace jsou Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, CzechInvest, úřady práce, orgány místní a regionální samosprávy. 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek41

42 Jaké aktivity OP VK podporuje? Prioritní osa č. 1: Počáteční vzdělávání Oblasti podpory: 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách 1.5 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Prioritní osa č. 2: Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Oblasti podpory: 2.1 Vyšší odborné vzdělávání 2.2 Vysokoškolské vzdělávání 2.3 Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji 2.4 Partnerství a sítě Prioritní osa č. 3: Další vzdělávání Oblasti podpory: 3.1 Individuální další vzdělávání 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání Prioritní osa č. 4 (a, b): Systémový rámec celoživotního učení (cíl Konvergence, cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) Oblast podpory: 4.1 Systémový rámec celoživotního učení Prioritní osa č. 5 (a, b): Technická pomoc (cíl Konvergence, cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) Oblasti podpory: 5.1 Řízení, kontrola, monitorování a hodnocení programu 5.2 Informovanost a publicita programu 5.3 Absorpční kapacita subjektů implementujících program 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek42

43 Rekapitulace Hospodářský a politický zeměpis Globální sociální problémy Hlavní mezinárodní organizace (OSN, NATO, OBSE, OECD, Rada Evropy) Evropská unie: Historie Struktura Politiky 11 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek43


Stáhnout ppt "Jabok, ETF 2014 Michael Martinek. Občanství Evropské unie Občanství Evropské unie je závislé na státní příslušnosti členského státu. Každý, kdo je občanem."

Podobné prezentace


Reklamy Google