Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

N_STFS 5. Aktuální trendy v centrálním bankovnictví 30.10. 2013 zimní semestr 2013 Ing. Arnošt Klesla, Ph.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "N_STFS 5. Aktuální trendy v centrálním bankovnictví 30.10. 2013 zimní semestr 2013 Ing. Arnošt Klesla, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 N_STFS 5. Aktuální trendy v centrálním bankovnictví zimní semestr 2013 Ing. Arnošt Klesla, Ph.D.

2 Základní současné tendence vývoje centrálního bankovnictví 4.1 Teorie centrálního bankovnictví a její vývoj: a) teorie o funkcích centrální banky a její historický vývoj, b) teorie o nezbytnosti, resp. zbytečnosti existence centrálních bank, 4.2 Základní současné tendence vývoje centrálního bankovnictví : a) příčiny zvyšování významu centrálních bank od poloviny 20. století, b) změny ve funkcích centrální banky: - posílení funkce regulátora a supervizora - posílení funkce věřitele poslední instance c) od cíle zabezpečování cenové stability k zabezpečování finanční stability: - změna cílů CB - zajištění nezávislého postavení CB - změna metod práce CB

3 cíle 1.charakterizovat teorie o centrálním bankovnictví; 2.analyzovat příčiny změn postavení centrálních bank v moderní ekonomice 3.charakterizovat dlouhodobé tendence vývoje centrálního bankovnictví

4 Vznik centrálního bankovnictví Centrální banka vznikla ke konci sedmnáctého století v Anglii jako podvodný “kšeft” mezi téměř zkrachovanou vládou a zkorumpovanou klikou finančníků. V důsledku válečné politiky a militarismu britská vláda zjistila v 90. letech 17. století, že státní pokladna je prázdná a pověst vlády velmi pošramocená. Zdálo se nemožné po půl století občanských válek získat dostatečné zdroje tím, že by přiměla lidi k nákupu svých dluhopisů. Cesta zvýšení daní byla politicky neprůchodná. V roce 1693 proto byla vytvořena komise Dolní sněmovny, která měla zjistit, jak získat peníze na válečné operace

5 Vznik bank of England K této komisi se dostavil skotský příznivec, William Paterson, který v zájmu své vlastní finanční skupiny přednesl pozoruhodný nový návrh Parlamentu. Na oplátku za několik důležitých speciálních privilegií daných státem, Paterson a jeho klika vytvoří Anglickou banku, která bude emitovat nové bankovky, z nichž většina bude použita na financování anglického deficitu. Paterson se svou skupinou byli velmi ochotní nakupovat vládní dluhopisy, za předpokladu, že tak mohou činit nově vytvořenými bankovkami, které s sebou nesly řadu speciálních privilegií. Vynález státovek byl učiněn teprve nedávno v Massachussettts v roce Jakmile byla Bank of England, v roce 1694, autorizována britským parlamentem, sám král Vilém a další členové parlamentu neváhali, a stali se podílníky v této nové továrně na peníze, kterou právě vytvořili.

6 Bank of England Zpočátku Bank of England investovala sama, s pomocí a dle doporučení vlády, zahalena závojem nadpřirozena, aby tak vystupňovala svou prestiž a důvěru veřejnosti ve své operace. William Paterson trval na tom, aby anglická vláda uznala jeho bankovky jako zákonné platidlo, což znamenalo, že každý mohl být přinucen je akceptovat při splácení dluhu, a to je podobná moc, jakou mají bankovky Bank of England dnes. Britská vláda odmítla, ale Parlament udělil nové bance výsadu spravovat všechna vládní depozita, stejně jako pravomoc emitovat nové bankovky na splácení vládního dluhu.

7 Problémy Bank of England V květnu 1696 anglická vláda umožnila Bank of England “odložit směňování bankovek za kov” – což byla možnost odmítnout dostát svým smluvním závazkům a směnit své bankovky za zlato. Bank of England pozastavila tyto platby a její bankovky ihned poklesly o 20 % proti kovovým penězům, protože nikdo nevěděl, zda banka obnoví platby ve zlatě. Nesnáze Bank of England se ukázaly ve vyúčtování předloženém na konci roku 1696, kdy její bankovky představovaly liber, kryté pouhými liber v pokladně. V těchto dnech existovala jen hrstka držitelů bankovek, kteří si je byli ochotni ponechat při takto nízkém podílu rezerv. Platby v kovu byly obnoveny o dva roky později, ale zbytek rané historie Bank of England byl ostudným záznamem periodicky se opakujících přerušení směnitelnosti za drahé kovy

8 Nezdravé banky V roce 1797 existovalo v Anglii a ve Walesu 280 bank Do roku 1813 jich bylo již přes 900. Tyto banky se kupily na vrchol rychle rostoucího množství bankovek Bank of England. Celkové množství vydaných bankovek činilo v roce milionů liber. Do roku 1816 se toto množství více než zdvojnásobilo na 24 milionů liber.

9 Vznik centrální banky V roce 1833 liberalizace bankovního sektoru dále pokročila, ale jen nepatrně. Bank of England získala trvalou právní jistotu, že její bankovky slouží jako zákonné platidlo. Zemské banky, které dříve musely krýt své bankovky drahými kovy, je nyní musely krýt bankovkami Anglické banky. Tato opatření posílila pozici Anglické banky a od tohoto okamžiku fungovala jako plně centrální banka a ostatní banky nyní musely fakticky držet své rezervy v Anglické bance, přičemž požadovaly hotovost nebo zlato dle potřeby

10 Peelova reforma V roce 1844 sir Robert Peel, klasický liberál, který zastával funkci premiéra Velké Británie, prosadil zásadní reformu anglického bankovního systému Peelův zákon z roku 1844 stanovoval, že a) všechny další emise bankovek Bank of England musejí být kryty 100% novou akvizicí zlata nebo stříbra; b) nesmí být založena žádná další nová emisní banka; c) průměrná emise bankovek každé z existujících zemských bank nemůže být větší než existující množství emise; a d) že banky ztrácejí své emisní právo, pokud sfúzují nebo jsou koupeny jinou bankou, tato práva přejdou pod Bank of England.

11 chyby Peel a jeho spolupracovníci pokusili ustavit jednu banku v Anglii – Bank of England – a pak ji udržet 100% příjemcem depozit přehlédli dva zásadní problémy. monopolní banka podporovaná státem nemůže být v praxi udržena pod 100% dohledem. Monopolní síla jednou vytvořená a schválená státem bude využívána, a tudíž zneužívána. vklady jsou přinejmenším takovou součástí peněžní nabídky, jako bankovky.

12 Inflace Výsledkem bylo, že inflační boomy nadále pokračovaly, jak postupně narůstala krize, když domácí a zahraniční občané požadovali od bank náhradu za své bankovky, Bank of England byla schopna donutit Parlament “odložit” Peelův zákon mohla tak emitovat dostatek zákonných bankovek s částečnými rezervami, aby dostala celý bankovní systém z krize. Takto byl Peelův zákon odložen ještě několikrát, v roce 1847, 1857, 1866 a nakonec v roce 1914, kdy byl systém zlatého standardu zrušen.

13 Inflace když byly v roce 1928 zrušeny poslední zbytky Peelova zákona, schválené maximum Anglické banky bylo trvale zvýšeno z tradičních, ale nyní naprosto nedostatečných 14 milionů liber na již realistických 260 milionů,

14 Teorie centrálních bank, současné tendence vývoje centrálních bank a změna jejich úlohy Centrální banku lze definovat jako banku, která (1) má emisní monopol, tj. výsadní právo k emisi hotovostních bankovek, popřípadě i mincí na území daného státu -Makro (2) provádí měnovou politiku daného státu - Makro (3) reguluje bankovní soustavu.

15 Teorie centrálních bank, současné tendence vývoje centrálních bank a změna jejich úlohy V rámci mikroekonomické funkce centrální banka zabezpečuje rovněž hladký průběh platebního styku.

16 Hlavní činnosti centrálních bank 1. emisní (emise hotovostních a bezhotovostních peněz); 2. měnové 3. devizové; 4. bankovní regulace; 5. bankovního dohledu; 6. obsluhy bankovní soustavy (banka bank); 7. obsluhy státu (banka státu); 8. blíže nespecifikované (různé – např. statistická činnost, zastupování státu v mezinárodních finančních organizací nebo funkce tzv. věřitele poslední instance).

17 Centrální banka jako banka bank základní činnosti: 1. přijímání vkladů od bank, 2. poskytování úvěrů bankám, 3. vedení účtů bankám, 4. provádění mezibankovního zúčtování.

18 centrální banka jako banka státu základní činnosti: 1. vedení účtů pro stát, 2. správu státního dluhu (splácení úvěrů a placení úroků), 3. poskytování úvěru státu, 4. emisi státních cenných papírů.

19 Funkce CB - vývoj Původními funkcemi, které centrální banky v období svého vzniku plnily, byla funkce úvěrování panovníka (státu) a funkce vedení účtů pro státní pokladnu. přibyla funkce emisní. Banka, které panovník svěřil výsadní právo emise bankovek pro státní pokladnu získala vůči jiným bankám privilegované postavení. Stala se tím ústřední neboli centrální emisní bankou. Většina centrálních bank vznikla ze soukromých bank, které získaly emisní monopol.. do 1. světové války byla emisní činnost hlavní funkcí centrálních bank. Funkce centrálních bank se historicky vyvíjely

20 Funkce CB - vývoj Po 2. světové válce nabývala prioritního postavení měnová politika a rostla úloha centrální banky v oblasti regulace a dohledu. Od počátku nového tisíciletí roste význam funkce CB jako věřitele poslední instance.

21 Teorie volného bankovnictví bez centrální autority by nebylo možno zabezpečit hladký chod bankovního podnikání, fungování platebního systému ani ochranu účastníků finančního trhu. v pojetí teorie svobodného bankovnictví bankovní soustava může fungovat i bez centrální banky jako jednostupňový systém. 1. vyloučení emisního monopolu centrální banky 2. zavedení konkurence v emisi peněz.

22 Teorie volného bankovnictví V systému svobodného bankovnictví : neexistuje měnová politika (předpokládá se volná směnitelnost peněz za zlato/stříbro): neexistuje regulace bankovnictví se strany státu, neexistuje bankovní dohled a jsou emitovány „soukromé peníze“, tj. peníze jednotlivých bank. Usměrňování emise peněz, peněžního oběhu atd. zajišťuje konkurence (= trh) a povinnost zlatého krytí emitovaných bankovek.

23 Teorie volného bankovnictví V případě, že by emisní banka nebyla schopna zajistit stabilní kupní sílu a krytí peněz, které emitovala, nebyl by o „její peníze“ zájem (= stažení peněz z trhu, odchod banky z trhu, úpadek banky).

24 Teorie volného bankovnictví Svobodné bankovnictví dnes neexistuje. v 18. Století ve Skotsku a v 19. století v USA. Ve Skotsku existencí nízkého počtu skotských bank koncem 18. století a tím, že vlastníci bank ručili celým svým jměním (nikoliv pouze majetkovým podílem na kapitálu banky). V USA tento systém existoval v letech po zrušení Second Bank of the United States. Přestože stát stanovil pro emise bankovek poměrně přísná pravidla, zkrachovalo cca 15% bank; docházelo k častým podvodům a k falšování bankovek. Negativní stránky systému volného bankovnictví: nepřehlednost druhů bankovek, jejich rozdílná kupní síla (tzv.„wildcat banking“).

25 Kritika centrálního bankovnictví V době světové krize 30.tých let byl systém centrálních bank podroben kritice, která napomohla k odhalení problémů v činnosti CB ve dvoustupňovém bankovním systému. 1.emisní monopol CB vede k vynucené kupní síle peněz; 2.CB je centrální byrokratická instituce respektující politické zájmy; 3.CB svými zásahy narušuje konkurenční prostředí v bankovním systému; 4.CB nedokáže zabránit bankovním ani měnovým krizím; peníze nemají reálný standard a peněžní oběh je proto náchylný k inflaci.

26 Kritika centrálního bankovnictví Protiargumenty: 1.Peníze jsou emitovány i komerčními bankami, nejen CB; 2.peněžní systém s jednotnou denominací je přehledný; 3.komerční banky emitují „své vlastní“ peníze; 4.CB může provádět měnovou politiku nezávisle na pokynech vlády. 5.CB nesmí úvěrovat schodky státního rozpočtu; 6.CB někdy dokáže zabránit bankovní a měnové krizi; 7.CB je často úspěšná při udržování stability kupní síly peněz.

27 Základní současné tendence vývoje centrálního bankovnictví příčiny zvyšování významu centrálních bank od poloviny 20. století. Po 2. WW centrální banky pomáhaly řešit složité finanční problémy poválečné obnovy. Hlavním nebezpečím – inflace, zvýšení významu monetární politiky. Po ukončení Brettonwoodského systému došlo k demonetizaci zlata, výrazně stoupla volatilita finančního trhu tím bylo posíleno jejich postavení centrálních bank rozmach finanční sféry, internacionalizace a globalizace ekonomiky, vznik nových finančních nástrojů (např. finančních derivátů) a technik (sekuritizace) aj. Trend posilování úlohy a významu centrálních bank je dlouhodobým trendem, který pokračuje i v našem století.

28 Základní současné tendence vývoje centrálního bankovnictví změny ve funkcích centrální banky: - posílení funkce regulátora a supervizora: V zemích s vyspělou tržní ekonomikou se prosadila tendence k vytvoření systému regulace a dohledu s jediným regulátorem. V jiných zemích však zůstává zachován systém více než jednoho regulátora. Nutnost posílit činnost centrální banky v oblasti regulace a dohledu vyšla najevo v průběhu současné světové finanční krize.

29 Základní současné tendence vývoje centrálního bankovnictví b) změny ve funkcích centrální banky: posílení funkce věřitele poslední instance: centrální banka poskytne nelikvidní, avšak pravděpodobně solventní bance dodatečnou likviditu Společenská poptávka po funkci věřitele poslední instance roste s objemem emise neplnohodnotných peněz. Emisní banka zajišťuje finanční stabilitu tím, že: 1.podporuje vypořádání transakcí mezi komerčními bankami eskontem směnek popř. lombardním úvěrem 2.komerční banky neemitují peníze tiskem bankovek, ale prostřednictvím úvěrů, 3.klientské vklady u bank postupně získávají velký podíl na peněžní zásobě.

30 Operace na volném trhu centrální banka vystupuje v roli funkce věřitele poslední instance; kvalitativně se neliší od standardních repo operací, lombardních úvěrů a eskontování směnek. kvantitativně se liší: centrální banka poskytuje (solventním) bankám likviditu podle jejich poptávky a bez ohledu na limity růstu peněžní zásoby, jež by za jiných podmínek odpovídaly její měnové politice. rozpor mezi měnově politickým cílem a cílem finanční stability.

31 Systémové riziko je riziko hromadné platební neschopnosti. Toto riziko se realizuje systémovou událostí a tou může být: (a)Náhlá ztráta důvěry v bankovní sektor projevující se hromadným vybíráním vkladů.(= run na banky). (b)(b) Závažné selhání platebních systémů z technických příčin anebo z důvodů selhání lidského činitele.

32 Systémové riziko Ve světě globálních finančních trhů a pojištění vkladů je mezinárodní finanční nákaza a stádní reakce velkých a systémem pojištění vkladů nechráněných institucionálních investorů stejně významným zdrojem systémového rizika jako panika mezi drobnými a středními vkladateli.

33 Od cenové stability k zabezpečování finanční stability Okruh cílů, kterými je vymezována činnost centrálních bank v posledních desetiletích zahrnuje širší okruh makroekonomických cílů: a)udržování stability cenové hladiny; b)zachování stability měnového kurzu domácí měny; c)zachování stability finančních trhů; d)stabilizace úrokových sazeb; e)udržování rovnováhy platební bilance; f)podpora ekonomického růstu; g)podpora zaměstnanosti obyvatelstva.

34 Od cenové stability k zabezpečování finanční stability V České republice byl jako hlavní cíl ČNB zákonem stanoven cíl zabezpečovat stabilitu české měny Tento cíl je totožný s cílem centrálních bank v EU. od sledování cenové stability spolu se stabilitou měnovou vývoj směřuje k nutnosti usilovat současně o stabilitu finanční. Přechod k cíli CB spočívajícího v zabezpečení finanční stability země zvýrazňuje funkci CB jako věřitele poslední instance.

35 Od cenové stability k zabezpečování finanční stability V soudobé ekonomice je nezbytné, aby centrální bance byla zaručena dostatečná nezávislost. Nezávislost centrální banky může být definována jako nezávislost: 1.politická; 2. finančně hospodářská; 3. personální; 4. institucionální; 5. organizační; 6. funkční.

36 Základní současné tendence vývoje centrálního bankovnictví Požadavek politické nezávislosti vychází z toho, že centrální banka má sloužit celospolečenským zájmům, nikoliv partikulárním zájmům politických stran, resortním zájmům, zájmům bankovních nebo jiných skupin, regionálních nebo lokálních. Před přímým prosazováním podobných zájmů centrální banka má být chráněna, a to přímo prostřednictvím zákonů tak, aby mohla plnit hlavní cíl své existence. Nepřímo ji lze chránit dále tím, že představitelé vrcholového vedené centrální banky nesmějí po dobu svého působení v centrální bance zastávat stranické funkce v politických stranách a jiné státní funkce.

37 Základní současné tendence vývoje centrálního bankovnictví Finančně hospodářská nezávislost spočívá v tom, že pro centrální banku platí zákaz přímého financování veřejného sektoru a jím řízených subjektů. Centrální banka má vlastní majetek, s nímž hospodaří podle svého rozpočtu, schvalovaného vrcholovým vedením centrální banky. Z tohoto rozpočtu musí být jasně patrné, jaké jsou výdaje na pořízení majetku a výdaje na provoz. O hospodářských výsledcích centrální banka každoročně informuje parlament ve zprávě o výsledcích hospodaření.

38 Klíčové pojmy banka bank; banka státu; věřitel poslední instance; cíle činnosti centrální banky; úkoly centrální banky; politika CB – měnová, protiinflační, regulační cenová, měnová, finanční stabilita; regulace a dohled; nástroje CB - přímé a nepřímé nástroje metody činnosti CB nezávislost CB vedení CB, vrcholový management, orgány formy dohledu (dohled na dálku a dohled na místě) prevence represe sankce, režim sankcí cílování inflace bankovní rizika, operační riziko

39 Otázky k rekapitulaci 1. Kterými základními znaky lze vymezit pojem „centrální banka“? 2. Co je bankovní soustava a které jsou její možné formy? 3. V čem spočívají základní funkce centrální banky? 4. Co je emisní monopol a jak jej CB realizuje? 5. V čem spočívá činnost centrální banky jako tzv. banky bank? 6. Jak centrální banka působí jako banka státu? 7. Které konkrétní činnosti v emisní oblasti vykonává centrální banka? 8. Které činnosti centrální banka provádí v oblasti emise bezhotovostních peněz? 9. Jak centrální banka působí v devizové oblasti? 10. Rozeberte možné cíle centrálních bank a vztahy mezi těmito cíli!

40 Otázky k rekapitulaci 11. Jaké je právní postavení ČNB? 12. Co je hlavním cílem činnosti ČNB a jakým způsobem naše centrální banka zabezpečuje plnění tohoto cíle? 13. Co je obsahem hlavních položek aktiv bilance ČNB? 14. Co je obsahem hlavních položek pasiv bilance ČNB? 15. V kterých rovinách lze sledovat míru nezávislosti centrálních bank? 16. V čem spočívá politická nezávislost centrální banky a na čem závisí? 17. V čem spočívá hospodářská nezávislost centrální banky a na čem závisí? 18. V čem spočívá personální a institucionální nezávislost centrální banky? 19. V čem spočívá organizační a funkční nezávislost centrální banky a na čem závisí? 20. Co rozumíme pojmem „nástroje“ centrální banky, kterých nástrojů CB využívá a podle kterých kriterií lze tyto nástroje klasifikovat?

41 Otázky k rekapitulaci 21. Které nástroje CB lze považovat za přímé, které za nepřímé a v čem spočívají specifické rysy každé z těchto skupin nástrojů? 22. Co je smyslem měnové politiky, proč je v soudobé tržní ekonomice důležitá? 23. Co jsou měnové agregáty, které jsou jejich jednotlivé složky (M1 až M4) a proč je nutno je sledovat? 24. Co se rozumí měnovou bází, které její formy lze rozlišit a v čem spočívá význam jejich rozlišení pro měnovou politiku CB? 25. Co jsou úvěrové agregáty, které agregáty existují a jak je CB ovlivňuje? 26. Co je obsahem měnového přehledu, obsahem základní bilanční rovnice a jejích jednotlivých položek a k čemu měnový přehled slouží? 27. Které druhy měnové politiky existují, v kterých situacích CB jednotlivých druhů měnové politiky využívá a proč? 28. Které jsou tržní nástroje měnové politiky centrální banky a k čemu jednotlivé z nich slouží? 29. Co jsou operace na volném trhu, které druhy operací na volném trhu centrální banka provádí a k čemu je v měnové politice využívá? 30. Jak CB postupuje při nákupech cenných papírů, chce-li dosáhnout plné kontroly měnové báze?

42 Otázky k rekapitulaci 31. Jak postupuje CB při nákupech cenných papírů, jestliže cílem jejích operací je regulace krátkodobé úrokové míry? 32. Co jsou tzv. repo operace a k čemu slouží v měnové politice? 33. Které diskontní nástroje centrální banka využívá ve své měnové politice? 34. V čem spočívají kurzové intervence centrální banky, které jsou jejich druhy, kdy jich centrální banka využívá a jaké jsou jejich účinky? 35. Kterými netržními nástroji měnové politiky disponuje centrální banka, kdy jich využívá a jaké jsou možné účinky těchto nástrojů? 36. Co je obsahem měnových agregátů M1 až M4? 37. Které měnové agregáty sleduje ČNB a v čem se vymezení obsahu těchto agregátů v ČR liší od vymezení jejich obsahu v zahraničí? 38. Co je obsahem základní měnové rovnice a které jsou její hlavní položky na straně aktiv a pasiv? 39. Co jsou úvěrové limity a limity úrokových sazeb a k čemu slouží? 40. Co jsou povinné minimální rezervy a jaká je jejich funkce?


Stáhnout ppt "N_STFS 5. Aktuální trendy v centrálním bankovnictví 30.10. 2013 zimní semestr 2013 Ing. Arnošt Klesla, Ph.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google