Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

K SYMBOLU A SYMBOLIZAČNÍMU PROCESU Milan Kyzour. SYMBOL „Symballein“ = dávat dohromady, slučovat, spojovat na smysluplném místě. Součást operačního jazyka.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "K SYMBOLU A SYMBOLIZAČNÍMU PROCESU Milan Kyzour. SYMBOL „Symballein“ = dávat dohromady, slučovat, spojovat na smysluplném místě. Součást operačního jazyka."— Transkript prezentace:

1 K SYMBOLU A SYMBOLIZAČNÍMU PROCESU Milan Kyzour

2 SYMBOL „Symballein“ = dávat dohromady, slučovat, spojovat na smysluplném místě. Součást operačního jazyka mnoha odvětví lidské činnosti. V nich symbol nabývá specifických významů.  O kříži uvažuje automechanik ve zcela jiných relacích než teolog. Obecná shoda: v symbolu jde o přenášení významu. Jinými slovy: symbol je to, co se tváří jako něco, a při tom je to úplně něco jiného. Dva opozitní přístupy k chápání symbolu:

3 Symbol 1 1. Názor převládající: Symbolizace je myšlenkovým procesem, v něž dochází k vědomému přenášení významu, resp. k vědomému vytváření náhrad. Spojitost mezi náhradou a její předlouhou vzniká: a) na základě asociace (kostel – Bůh, svatba, pohřeb, bohoslužba, …..); b) nebo je stanovována, resp. potvrzována společenskou dohodou (vlajky, státní znaky a korunovační klenoty jako symboly státnosti, kříž jako symbol křesťanský, atp.). Umělec = reprezentantem tohoto pojetí. Nepřipustí, že by jeho obraz vyjadřoval cokoli jiného než jeho úmysly. Nepřistoupí na výklad svého obrazu, pokud by nebyl jasně vymezen hranicemi jeho asociace a jeho metafory.

4 Symbol 2 2. Názor, že symbolizace je myšlenkovým procesem, v něž dochází k nevědomému přenášení významu, resp. k nevědomému vytváření náhrad. Představiteli tohoto přístupu je Jung i Freud. Jung: Symbolické jsou ty momenty, v nichž je obsaženo více, než je na první pohled patrné. Symbol odráží konflikty individuální i obecně platné. Symbol = prostředek poznání vypovídající o narušenosti nějakého vztahu a zároveň potřebě jeho opětovného navázání. Vyjadřuje odloučenost. Jungovo pojetí symbolu je ve službách jeho teorie kolektivního nevědomí. Ačkoli Jung klade důraz na víceznačnost symbolu, s psychoanalýzou de facto ve sporu není - odloučeným nazývá to, co psychoanalýza definuje jako vytěsněné či potlačené. Jung však odmítá přistoupit na pudový význam symbolu.

5 Psychoanalýza a symbolizace Přístup k symbolizaci je nejednotný. Souvisí se vztahem k Freudovi. a) Odpůrci, kteří v něm vidí jen součást historie: symbolizace je ryze individuálním procesem. Symbol je neurčitý a z vnějšku neuchopitelný myšlenkový útvar, jehož význam nedokáže rozkrýt nikdo jiný, než snící či autor artefaktu.  každý pokus o výklad symbolizovaných myšlenek zvenčí je pouhou spekulací!!! b) Klasická psychoanalytická teorie a symbolizace: Symbolizace – nevědomá náhrada myšlenek, představ a aktivit jinými. Substituci podléhají pudové nebo biologické obsahy. Symbolizace je výrazem duševního konfliktu mezi touhou a restrikcí, tj. mezi silami odepřenými a odpírajícími.

6 Vybraná psychoanalytická pojetí 1. Sigmund Freud Symbolizace je vzpomínáním na zašlé časy.  Symbolizace přesahuje úroveň vědomí už proto, že je reliktem dávné minulosti. Symbolizace slouží jako prostředek k náhradnímu svedení pudového napětí.  Symbolické znázornění je vyjádřením nepřímým – oklikou. Freud přichází s pojetím symbolizace, které je ve službách jeho teorie snové práce.  Symbol chápe jako narážku, reprezentaci skrytého (nikoli jen nevědomého) momentu. Tím jsou myšlenky se sexuálním podtextem. Příklad překladu symbolu v rámci nevědomého přesouvání psychických intenzit: kostel = sex (věž = penis, loď = pochva) Symbolizace umožňuje stejně tak projev jako uchopení latentních obsahů. Symptom je symbol. Symbol však nemusí být symptom.

7 Anna Freud Symboly jsou pevně dané, všeobecně platné (nikoli individuální!) vztahy mezi určitými obsahy Ono a určitými představami slovními nebo věcnými. Z toho vyplývá: a) Symbol není nic neurčitého. Jeho jednoznačnost je z hlediska snových či výtvarných reálií dána formální (tvarovou) souvislostí. b) Symbolizaci podléhá nejen představa, ale i afekt. c) A. F. vytváří prostor pro to, aby byl původní Freudův rámec výkladu symboliky rozšířen o objekty slastí preoidipských (kopce jako prs; ucho, spirálovité schodiště, kameny jako výraz anality). Co je důležité pro arteterapeuta? Anna Freud svou definicí poskytuje oporu pro názor, že a) představivost je mj. ventil pro jinak blokované pudové intenzity člověka a obrazotvornost je cestou ke kultivaci pud. potenciálu; b) přímočaré uchopení symboliky vede ke schopnosti usuzovat na konkrétní problém skrytý v manifestním obsahu.

8 Já, partner a jeden z rodičů - oralita

9 Šípková Růženka

10 Penetrace

11 Ernest Jones – tradiční psychoanalytické chápání symbolismu 1)Symbolismus je důsledek nevědomého intrapsychického konfliktu sil vytěsněných (Ono) a vytěsňujících (Já, Nadjá). 2) Symbolizace je proces zcela nevědomý. 3)Symbolizována je jen ta představa, která byla vytěsněna (rozpor s Freudem), a jen takový afekt, který nebyl sublimován (deagresifikován a desexualizován). = Extrémistická definice vycházejí vstříc tomu psychoanalytickému pojetí, které chápe přenos jako zásadní terapeutickou situaci. Primárním symbolem = analytik jako projekční plátno těch komplexů, které s jeho osobou mohou splynout.

12 Charles Rycroft Za paradigma interpretace stále ještě považuje sen (nikoli přenosovou situaci), v němž rozlišuje manifestní a latentní obsah. Symbolismus spojuje s pnutím mezi principem slasti a principem reality. Interpretovat může osoba, která a) ovládá symboliku, b) zná principy, na kterých funguje primární proces, c) zná okolnosti snícího a d) vychází z jeho asociací.

13 Smysl symbolizace Přežití v zásadě odpírající kultuře vyžaduje oběti. Člověk jako jedinec i druh musel vytěsnit velkou část své instinktivní výbavy  nespokojenost v kultuře.  Symbolizaci vyžaduje kultura a vnitřní cenzura jako prodloužená ruka pudu sebezáchovy. Na jednu stranu člověk potřebuje projevit své vášně, na straně druhé se chce vyvarovat úzkostí z pocitu neustálého ohrožení. Bez cenzury svých afektivních tlaků by jako součást kultury trpěl výčitkami svědomí anebo hrůzou z represe od svého okolí. Symbolizace slouží k takovému svedení pudových psychických intenzit, které je a) myšlenkovým automatismem, b) nevybuzuje úzkost a c) není v rozporu s požadavky Ego-ideálu a svědomí.

14 Když selhává cenzura Matka a dítě – toxická psychóza

15 Polemika s Jonesovým pojetím symbolizace 1 Symbolizována je jen ta představa, která byla vytěsněna a jen takový afekt, který nebyl sublimován. A) Jsou symbolizovány jen ty představy, které jsou nevědomé? Tento předpoklad interpretační zkušenost vyvrací – se symbolizovanými významy se pracuje poměrně dobře. Při interpretaci zjišťujeme, že 1) jedna věc je to, co si je autor schopen vybavit, 2) druhá to, co si je schopen připustit. Ukazuje se, že symbolizaci nepodléhají jen přání nevědomá, ale hlavně: b) zapuzovaná, resp. potlačovaná /před sebou samým/ nebo jen c) před okolím skrývané intence.  Autor si z vnějšku interpretovaného významu symbolu stejně tak může jako nemusí být vědom.

16 Vztyčování amerického praporu na japonském ostrově Iwo Jima

17 Polemika s Jonesovým pojetím symbolizace 2 A co umění? Při důsledné aplikaci Jonesovy teorie symbolismu na tuto sféru lidské činnosti bychom každého (lidového) umělce ztvárňujícího Krista na kříži museli považovat za latentního homosexuála. V tu chvíli si koledujeme o nařčení, že jsme a priori znectili nejen kreativitu a spiritualitu autora, ale i ikonu křesťanství. Symbolizace anebo sublimace?

18

19 Polemika s Jonesovým pojetím symbolizace 3 Je symbolizace nevědomým procesem? Co na to autor výtvarného artefaktu při interpretaci? - Zobrazování latentních myšlenek nebylo mým záměrem! - Svou výtvarnou reálii jsem si s jejím latentním významem nespojoval. - Latentního významu jsem si nebyl vědom. - Latentní význam jsem netušil, nicméně ho v tuto chvíli připouštím anebo nepřipouštím (odpor, interpretační lapsus, atp.)  Jinými slovy – nevěděl, že ví.

20 Polemika s Jonesovým pojetím symbolizace 4 Co na to student arteterapie? - Velice rychle pochopí princip ventilace cenzurovaných obsahů.  Bedlivě kontroluje svůj výtvarný projev.  V zájmu iluzorního bezpečí z obrazu podvědomě i zcela vědomě vymísťuje i obsahy cenzurou tolerované (symbolizované). Důsledek: Tuhne, vědomě filtruje svůj představový aparát a svazuje svou kreativitu při hledání východiska ze svých bloků. Závěr: Usuzujeme, že k symbolizaci dochází pod prahem vědomí, na pomezí předvědomí a nevědomí.  Není procesem nevědomým, nýbrž neuvědomovaným.

21 Freudiánské pojetí symbolismu vs. subjektivní rozměr symbolu 1 Princip symbolizace Symbolizovaný objekt – libidinózně obsazený objekt splývá s tou představou, která to svým tvarem či charakterem umožňuje. Symbolizovaná aktivita se užitím stejného mechanismu (přesunu) navazuje na ty představy, které se týkají pohybu, případně pohybu a protipohybu. Proto má určitá symbolizovaná čili brzděná myšlenka více podob.  Symbolický význam stromu, majáku a stožáru je proto zcela totožný, podobně stoupání po schodech nebo tikot hodin je ekvivalentem létání nebo houpání na houpačce.

22 Freudiánské pojetí symbolismu vs. subjektivní rozměr symbolu 2 Proměnná: a) předvědomé obsahy = ryze individuální představy, jejichž zdrojem jsou vjemy, zážitky, přání, záhy opuštěné myšlenky = denní zbytky či vzpomínkové stopy, - zadané téma výtvarné; b) konkrétní blokovaná psychická intenzita (touha); c) projevy – manifestní (zjevný) obsah jako forma zpracování snové či výtvarné myšlenky anebo způsoby provedení životních záměrů. Konstanta: a) princip výstavby symbolu, tzn. přesun psychických intenzit z prvku závažného na méně závažný, zhuštění a b) energie zapuzeného či nevědomého přání jako hybná síla symbolizačního procesu.  Individualita ovlivňuje podobu symbolu, ale nikoli princip jeho výstavby (přesun a zhuštění).

23 Freudiánské pojetí symbolismu vs. subjektivní rozměr symbolu 3 Z toho vyplývá:  Manifestní (zjevný) význam (podoba) symbolu je výrazem individuality. Je dán rozumem a logikou (souvislosti) při uspořádání představ. U výtvarné symbolizace + kreativitou, situací, materiálem a volním nasazením při výtvarné realizaci.  Zjevná podoba obrazu je formou, obalem pro vlastní obsah. Obal (skrytý) obsah avizuje! Obsah (latentní význam) symbolu vytváří myšlenka spojená s blokovanou touhou, která ovlivňuje řešení aktuální životní problematiky.  Latentní význam symbolu vytvářejí skutečnosti obecně platné.

24 Výtvarným uchopováním představ v duchu konkrétního způsobu znázornění: posilujeme myšlení se zřetelem k realitě = facilitujeme adaptační proces; konkretizujeme představu o sobě, potažmo o světě; afekty vymaňujeme z nadvlády oblasti Ono a jejich podřízením Egu z nich vytváříme pocity a city = z pračlověka vytváříme oduševnělou bytost; podněcováním představ rozvíjíme kreativitu, tj. potenciál k hledání neotřelých a z hlediska svědomí regulérních způsobů při řešení otázky jak na to, co se sebou; kreativní proces facilituje „změnu stavu“, vytváří MOST mezi minulostí a přítomností.  Výtvarný proces jakkoli metodicky řízený neřeší původ problémů člověka. Je „pouze“ „vznášedlem“, pomocí kterého je člověk překonává a vyrovnává se s nimi.

25 A co interpretace? Interpretací odhaluje a definujeme ty síly a ta hnutí, která jsou zodpovědná a) za naše vnitřní i mezilidské konflikty; b) za naše nemoci; c) za náš obraz světa; d) za obraz, který o sobě světu předkládáme. - Analytická interpretace bez doprovodného tvůrčího procesu je problematická, protože vyžaduje představy a přitom boří iluze (zapuzovaná hnutí jako jejich zdroj). Interpretace bere člověku sny a přitom „to jediné“, co za to nabízí, je VHLED a odpověď na otázku PROČ.

26 Interpretační úhel pohledu na obraz Je dán: 1) projektivním potenciálem arteterapeuta (zkušenost emocionální) 2) jeho zkušeností profesionální (praxe, klientela,..), 3) modelem vycházejícím z preference psychoterapeutického přístupu. Výhody používání modelu: a) umožňuje vyhnout se beztvarosti a bezradnosti při interpretaci; b) poskytuje myšlenkový rámec a vytyčuje směr; c) minimalizuje riziko soukromých konstrukcí, částečně chrání pacienta před projekcemi a myšlenkovými artefakty arteterapeuta. Rizika používání modelu: a) obvinění z používání mocenského nástroje; b) obvinění z fundamentalismu a indoktrinace pacienta; c) obvinění z podpory hierarchie v terapeutické situaci.


Stáhnout ppt "K SYMBOLU A SYMBOLIZAČNÍMU PROCESU Milan Kyzour. SYMBOL „Symballein“ = dávat dohromady, slučovat, spojovat na smysluplném místě. Součást operačního jazyka."

Podobné prezentace


Reklamy Google