Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

11. Schopnosti, temperament charakter – integrativní pohled na psychické procesy Blatný, M., Plháková, A. (2003). Temperament, inteligence, sebepojetí:

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "11. Schopnosti, temperament charakter – integrativní pohled na psychické procesy Blatný, M., Plháková, A. (2003). Temperament, inteligence, sebepojetí:"— Transkript prezentace:

1 11. Schopnosti, temperament charakter – integrativní pohled na psychické procesy Blatný, M., Plháková, A. (2003). Temperament, inteligence, sebepojetí: nové pohledy na tradiční témata psychologického výzkumu. Brno: SCAN. Smékal, V. (2002): Pozvání do psychologie osobnosti, Brno: Barrister a Principal.

2 Horizontální a vertikální(úrovňový) pohled na psychické dění horizontální pohled („vedle sebe“ – vzájemně se ovlivňují) – trojstránkovitost psychického dění - procesy  kognitivní emocionální motivační vertikálně (k postupně složitějším, ale různé úrovně se ovlivňují) (hierarchicky ve smyslu integrace)  biologicky determinované funkce (např. reflexy, instinkty)  vigilita (úroveň vědomí)  nižší psychické funkce (motorické a senzorické procesy)  vyšší psychické funkce (např.komplexní učení, paměť,myšlení, řeč, emoční vztahy atd.)  akční tendence (postoje, motivační struktura, životní styl)  celková osobnostní integrace (psychosociální interakce, sebetranscendence)

3 Schopnosti, temperament, charakter bývají chápány jako složky tradičně pojímané struktury osobnosti – v tomto smyslu jim bude věnována pozornost v psychologii osobnosti mohou být také připomínkou nutnosti přemýšlet o psychických procesech v jejich celistvosti členění psychického dění na dílčí procesy (poznávací, emocionální a motivační) je jen abstrakcí, která má didaktickou povahu. Neustále si musíme uvědomovat provázanost dílčích psychických procesů.

4 Úrovňové pojetí Zawadského model stromu v základech (osobnosti = integrace psychického dění) jsou schopnosti a temperament, ve vrcholu je dle Allporta „zhodnocená osobnost“, tedy charakter (vztah ke světu a k sobě samému)

5 Předpoklady úrovně činnosti úroveň a dokonalost činností člověka závisí na předpokladech (dispozicích) pro činnost (vlohy, schopnosti, nadání, tvořivost, vlastnosti poznávacích procesů) regulačních procesech (kognitivní a akční styly, emoční a motivační regulace)  vlohy = vrozené dispozice (schopnosti jsou rozvinuté vlohy)  schopnosti = vnitřní dispozice k výkonu  nadání = mimořádně vyvinuté vlohy  talent = naučené mimořádné dispozice  vědomosti = pamětní mentální předpoklady k výkonu  dovednosti = dispozice k vykonávání určité praktické činnosti

6 Schopnosti Schopnosti můžeme dělit  na schopnosti psychické a fyzické,  na schopnosti obecnější (ke skupině činností) a specifické (k velmi speciálním činnostem). Typičtější je dělení Vernonovo na schopnosti obecné (např. inteligence), skupinové (např. hudební schopnosti) a specifické. Guilford provedl faktorovou studii schopností a získal tak tři dimenze:  percepční schopnosti  psychomotorické schopnosti  inteligence.

7 Inteligence Inteligence: obecná schopnost Inteligence: globální schopnost myslet racionálně, jednat účelně a efektivně reagovat v daném prostředí Inteligence je a hypotetický, abstraktní konstrukt.

8 Inteligence jako přizpůsobení (Stern, Wechsler) Inteligence jako schopnost abstraktně myslet(Ellithorn) Inteligence jako vhled a pochopení (Lindworski) Inteligence jako schopnost učit se a tempo učení (Vygotskij, Feuerstein) Inteligence – základní funkční koncepce

9 Inteligence – entita nebo přírůstek Reveun Feuerstein – testování inteligence – zjistit ne do dítě dovede, ale co se dokáže s pomocí různě variovaných instrukcí naučit; metoda instrumentálního obohacování překážky,které způsobují, že se lidé s mentální retardací chovají méně inteligentně impulzivita neschopnost rozeznat problém (vnímání rozporu) útržkovité chápání skutečnosti (bez kontextu,souvislostí) nedostatky při srovnávání (více hledisek,špatně u abstraktního porovnávání, lépe zvládají osobně důležitý materiál) nepřiměřená prostorová orientace (špatně strukturují podle obvyklých způsobů – např vpravo, vlevo; problémy při vizualizaci) pasivní přístup k prostředí (netroufají si odvozovat/vyvozovat) Společný je nedostatek zdůvodněných zkušeností (dostatek vysvětlujících informací) – bez nich se nelze ze zkušenosti poučit.

10 Inteligence – základní strukturní teorie 1. Spearmanova teorie 2 faktorů – obecný G-faktor a speciální faktor specifický pro danou činnost 2. teorie 7 skupinových faktorů (Thurstone) (faktor verbální, početní, pamětní, prostorový, mechanický, mentální produktivity, induktivní) 3. teorie struktury intelektu (Guilford) – kombinace tří kritérií: intelektových operací, výsledků intelektových činností a obsahů, ichž se intelektová činnost týká

11 Druhy inteligence 1. Thorndike – 3 druhy (abstraktní, praktická, sociální) 2. fluidní a krystalizované inteligence (Cattell) 3. 7 odlišných inteligencí (Gardner) (jazyková, hudební, logicko-matematická, prostorová, tělesně-pohybová, intrapersonální, interpersonální) 4. triarchická teorie (Sternberg) (komponentová- analytická, zkušenostní-tvořivá, kontextová – praktická)

12

13

14 Měření inteligence nejčastěji používané testy - Wechsler, Stanford – Binet, v současnosti řada dalších*. inteligenční koeficient (IQ) porovnává výsledek testu dané osoby (skóre) s normami odpovídající populační skupiny. IQ = mentální věk/chronologický věk x 100 – *např. Test struktury inteligence I-S-T 2000 R, Ravenovy matice, Test kognitivních schopností TKS, Terman-Merrill III.revize

15 Měření inteligence – normální rozložení skórů Gaussova křivka

16 Měření inteligence – příklady položek Wechslerova testu v Aj

17 3 požadavky pro psychologické testy: 1.Standardizace—stanovení populačních norem a jednoznačného způsobu zadávání a vyhodnocování testu 2.Reliabilita—míra konzistence testových skórů (nemůže část testu měřit něco jiného než zbytek) a stability výsledků testu v čase 3.Validita—schopnost testu měřit to, k čemu byl sestaven (prediktivní, souběžná, přírůstková) Měření inteligence

18 Přemýšlejte: 1.Proč je důležité si uvědomit, že inteligence je hypotetický, abstraktní pojem? 2.Stručně vysvětlete jak se reliabilita liší od validity.

19 Hodnoty IQ

20 Vysvětlování rozdílů v inteligenci mozková záležitost? veškerá mentální aktivita je závislá na neurální aktivitě mozku genetické vlivy nebo role prostředí (výchovy)? dědičné vlivy y vlivy prostředí jsou vzájemně pŕovázané, obojí hraje významnou roli.

21 Genetické vlivy versus vlivy prostředí – korelační studie zhruba 70-75% variance v inteligenci je připisováno dědičným vlivům, % vlivům prostředí

22 Inteligence – kulturní vlivy některé etnické skupiny mohou v testech vytvořených v jiných kulturách selhávat – například: projevy praktické inteligence v Čechách a v prostředí aboriginců v Austrálii selhávání může vytvořit hrozbu stereotypizace – např. zařazování romských dětí do zvláštních škol (dnes základní školy praktické)

23 Temperament jedna z dimenzí (konstitutivních složek) osobnosti, souvisí s emocemi, případně s emoční a snahovou (motivačně podmíněnou) vzrušivostí – charakterizuje dynamiku psychické činnosti („temperamentum“ správný poměr mísení tělesných šťáv, mnemotechnicky i „ tempo“, „tempera“ – zabarvení) vrozené obecné vlastnosti duševní dynamiky – projevují se s impulsivitě, síle a rychlosti duševních procesů relativně formální charakteristika – není vázána na zážitkový obsah

24 Allport: temperament zahrnuje vnímavost k emocionální situaci, obvyklou sílu a rychlost odpovědi, kvalitu převládající nálady a všechny zvláštnosti fluktuace a intenzity nálady Eysenck: více či méně stabilní a setrvávající systém afektivního chování Temperament

25 Hippokrates –humorální teorie, systematické zpracování Galén charakteristiky komponent dle Rempleina popis komponent podle Eysencka Čtyřkomponentová teorie temperamentu

26 Morfologické teorie temperamentu Ernst Kretschmer (1888 – 1964) předpoklad souvislosti tělesné stavby a disponovanosti k určitému prožívání a chování a predisponovanosti k určitému typu duševní choroby: Temperametovým (a tělesným) typům odpovídají při nadměrné zátěži vyšší pravděpodobnosti rozvoje určité duševní poruchy :  pyknik - cyklotýmní temperament - maniodepresivní porucha  astenik/leptosom - schizotýmní temperament - schizofrenní psychózy  atletik - viskózní resp. epitýmní temperament - epilepsie William H. Sheldon Typy nazývá  viscerotonní  somatotonní  cerebrotonní. (Tyto tři typy odpovídají Kretschmerově cyklotýmii, epitýmii a shizotýmii.) spíše historické přístupy, přesto dobře strukturují každodenní zkušenosti

27 A.H.Buss, R.Plomin – vývojově interakční teorie temperamentu  utváření temperamentových dispozic závisí na interakci s okolím a příležitostech ke vzniku určitého chování  4 základní složky aktivita emocionalita sociabilita impulsivita např. introverze=nízká sociabilita, nízká impulsivita; agresivita = vysoká aktivita, emocionalita a impulzivita Některé současné teorie temperamentu

28 C. R. Cloninger – neurobiologicky založená teorie (3 složky temperamentu – odpovídají určité neuromodulaci, každá několik dimenzí)  vyhledávání nového (behaviorální aktivace; dopamin) explorační vzrušivost – stoická rigidita impulzivita – reflexe extravagance – rezervovanost chaotičnost – systematičnost  vyhýbání se poškození (behaviorální inhibice, serotonin) anticipační pesimismus – uvolněný optimismus hodně – málo obav z neurčitého smělost – plachost před neznámými lidmi unavitelnost, astenie - odolnost  závislost na odměně (behaviorální podpora, noradrenalin) senzitivita perzistence citová vázanost Některé současné teorie temperamentu

29 Charakter a postoje propojení poznávacích, emočních a motivačních procesů při strukturování zkušenosti a vytváření souboru postojů a morální struktury osobnosti stabilizovaný soubor postojů tvoří jeden z výchozích stupňů rozvoje charakteru  postoj = získaná a relativně ustálená komplexní tendence k myšlenkové, citové a akční odezvě na určité objekty, osoby, sociální skupiny, problémy, situace či hodnoty systém postojů jedince = osobní pojetí světa  předsudky = převzaté, tradicí udržované iracionální postoje

30 Charakter charakter  v čistě psychologickém smyslu = individuální zvláštnost člověka  „morální charakter“ = pohotovost jednat dle určitých etických principů řada současných psychologů charakter považuje za etickou kategorii (osobnost z pohledu morálních kritérií) Allport: CH = zhodnocená osobnost Krueger: CH = zdroj odpovědného jednání a hodnocení; širší a podrobnější pohled na člověka než obsahuje jeho pouhé „jáství“ charakter jako  soustava vztahů k sobě a ke světu  soustava dominujících vlastností  soustava zásad a způsobů jejich naplňování


Stáhnout ppt "11. Schopnosti, temperament charakter – integrativní pohled na psychické procesy Blatný, M., Plháková, A. (2003). Temperament, inteligence, sebepojetí:"

Podobné prezentace


Reklamy Google