Blatný, M. , Plháková, A. (2003). Temperament, inteligence,

Prezentace na téma: "Blatný, M. , Plháková, A. (2003). Temperament, inteligence,"— Transkript prezentace:

1 11. Schopnosti, temperament charakter – integrativní pohled na psychické procesy
Blatný, M., Plháková, A. (2003). Temperament, inteligence, sebepojetí: nové pohledy na tradiční témata psychologického výzkumu. Brno: SCAN. Smékal, V. (2002): Pozvání do psychologie osobnosti, Brno: Barrister a Principal.

2 Horizontální a vertikální(úrovňový) pohled na psychické dění
horizontální pohled („vedle sebe“ – vzájemně se ovlivňují) – trojstránkovitost psychického dění - procesy kognitivní emocionální motivační vertikálně (k postupně složitějším, ale různé úrovně se ovlivňují) (hierarchicky ve smyslu integrace) biologicky determinované funkce (např. reflexy, instinkty) vigilita (úroveň vědomí) nižší psychické funkce (motorické a senzorické procesy) vyšší psychické funkce (např.komplexní učení, paměť,myšlení, řeč, emoční vztahy atd.) akční tendence (postoje, motivační struktura, životní styl) celková osobnostní integrace (psychosociální interakce, sebetranscendence)

3 Schopnosti, temperament, charakter
bývají chápány jako složky tradičně pojímané struktury osobnosti – v tomto smyslu jim bude věnována pozornost v psychologii osobnosti mohou být také připomínkou nutnosti přemýšlet o psychických procesech v jejich celistvosti členění psychického dění na dílčí procesy (poznávací, emocionální a motivační) je jen abstrakcí, která má didaktickou povahu. Neustále si musíme uvědomovat provázanost dílčích psychických procesů.

4 Úrovňové pojetí Zawadského model stromu
v základech (osobnosti = integrace psychického dění) jsou schopnosti a temperament, ve vrcholu je dle Allporta „zhodnocená osobnost“, tedy charakter (vztah ke světu a k sobě samému)

5 Předpoklady úrovně činnosti
úroveň a dokonalost činností člověka závisí na předpokladech (dispozicích) pro činnost (vlohy, schopnosti, nadání, tvořivost, vlastnosti poznávacích procesů) regulačních procesech (kognitivní a akční styly, emoční a motivační regulace) vlohy = vrozené dispozice (schopnosti jsou rozvinuté vlohy) schopnosti = vnitřní dispozice k výkonu nadání = mimořádně vyvinuté vlohy talent = naučené mimořádné dispozice vědomosti = pamětní mentální předpoklady k výkonu dovednosti = dispozice k vykonávání určité praktické činnosti

6 Schopnosti Schopnosti můžeme dělit
na schopnosti psychické a fyzické, na schopnosti obecnější (ke skupině činností) a specifické (k velmi speciálním činnostem). Typičtější je dělení Vernonovo na schopnosti obecné (např. inteligence), skupinové (např. hudební schopnosti) a specifické. Guilford provedl faktorovou studii schopností a získal tak tři dimenze: percepční schopnosti psychomotorické schopnosti inteligence.

7 Inteligence Inteligence: obecná schopnost
Inteligence: globální schopnost myslet racionálně, jednat účelně a efektivně reagovat v daném prostředí Inteligence je a hypotetický, abstraktní konstrukt.

8 Inteligence – základní funkční koncepce
Inteligence jako přizpůsobení (Stern, Wechsler) Inteligence jako schopnost abstraktně myslet(Ellithorn) Inteligence jako vhled a pochopení (Lindworski) Inteligence jako schopnost učit se a tempo učení (Vygotskij, Feuerstein)

9 Inteligence – entita nebo přírůstek
Reveun Feuerstein – testování inteligence – zjistit ne do dítě dovede, ale co se dokáže s pomocí různě variovaných instrukcí naučit; metoda instrumentálního obohacování překážky,které způsobují, že se lidé s mentální retardací chovají méně inteligentně impulzivita neschopnost rozeznat problém (vnímání rozporu) útržkovité chápání skutečnosti (bez kontextu,souvislostí) nedostatky při srovnávání (více hledisek,špatně u abstraktního porovnávání, lépe zvládají osobně důležitý materiál) nepřiměřená prostorová orientace (špatně strukturují podle obvyklých způsobů – např vpravo, vlevo; problémy při vizualizaci) pasivní přístup k prostředí (netroufají si odvozovat/vyvozovat) Společný je nedostatek zdůvodněných zkušeností (dostatek vysvětlujících informací) – bez nich se nelze ze zkušenosti poučit.

10 Inteligence – základní strukturní teorie
Spearmanova teorie 2 faktorů – obecný G-faktor a speciální faktor specifický pro danou činnost teorie 7 skupinových faktorů (Thurstone) (faktor verbální, početní, pamětní, prostorový, mechanický, mentální produktivity, induktivní) teorie struktury intelektu (Guilford) – kombinace tří kritérií: intelektových operací, výsledků intelektových činností a obsahů, ichž se intelektová činnost týká

11 Druhy inteligence Thorndike – 3 druhy (abstraktní, praktická, sociální) fluidní a krystalizované inteligence (Cattell) 7 odlišných inteligencí (Gardner) (jazyková, hudební, logicko-matematická, prostorová, tělesně-pohybová, intrapersonální, interpersonální) triarchická teorie (Sternberg) (komponentová-analytická, zkušenostní-tvořivá, kontextová – praktická)

12

13

14 Měření inteligence nejčastěji používané testy - Wechsler, Stanford – Binet, v současnosti řada dalších*. inteligenční koeficient (IQ) porovnává výsledek testu dané osoby (skóre) s normami odpovídající populační skupiny. IQ = mentální věk/chronologický věk x 100 *např. Test struktury inteligence I-S-T 2000 R, Ravenovy matice, Test kognitivních schopností TKS, Terman-Merrill III.revize

15 Měření inteligence – normální rozložení skórů
Gaussova křivka

16 Měření inteligence – příklady položek Wechslerova testu v Aj

17 Měření inteligence 3 požadavky pro psychologické testy:
Standardizace—stanovení populačních norem a jednoznačného způsobu zadávání a vyhodnocování testu Reliabilita—míra konzistence testových skórů (nemůže část testu měřit něco jiného než zbytek) a stability výsledků testu v čase Validita—schopnost testu měřit to, k čemu byl sestaven (prediktivní, souběžná, přírůstková)

18 Přemýšlejte: Proč je důležité si uvědomit, že inteligence je hypotetický, abstraktní pojem? Stručně vysvětlete jak se reliabilita liší od validity.

19 Hodnoty IQ

20 Vysvětlování rozdílů v inteligenci
mozková záležitost? veškerá mentální aktivita je závislá na neurální aktivitě mozku genetické vlivy nebo role prostředí (výchovy)? dědičné vlivy y vlivy prostředí jsou vzájemně pŕovázané, obojí hraje významnou roli.

21 Genetické vlivy versus vlivy prostředí – korelační studie
zhruba 70-75% variance v inteligenci je připisováno dědičným vlivům, 25-30% vlivům prostředí

22 Inteligence – kulturní vlivy
některé etnické skupiny mohou v testech vytvořených v jiných kulturách selhávat – například: projevy praktické inteligence v Čechách a v prostředí aboriginců v Austrálii selhávání může vytvořit hrozbu stereotypizace – např. zařazování romských dětí do zvláštních škol (dnes základní školy praktické)

23 Temperament jedna z dimenzí (konstitutivních složek) osobnosti, souvisí s emocemi, případně s emoční a snahovou (motivačně podmíněnou) vzrušivostí – charakterizuje dynamiku psychické činnosti („temperamentum“ správný poměr mísení tělesných šťáv, mnemotechnicky i „ tempo“, „tempera“ – zabarvení) vrozené obecné vlastnosti duševní dynamiky – projevují se s impulsivitě, síle a rychlosti duševních procesů relativně formální charakteristika – není vázána na zážitkový obsah

24 Temperament Allport: temperament zahrnuje vnímavost k emocionální situaci, obvyklou sílu a rychlost odpovědi, kvalitu převládající nálady a všechny zvláštnosti fluktuace a intenzity nálady Eysenck: více či méně stabilní a setrvávající systém afektivního chování

25 Čtyřkomponentová teorie temperamentu
Hippokrates –humorální teorie, systematické zpracování Galén charakteristiky komponent dle Rempleina popis komponent podle Eysencka

26 Morfologické teorie temperamentu
Ernst Kretschmer (1888 – 1964) předpoklad souvislosti tělesné stavby a disponovanosti k určitému prožívání a chování a predisponovanosti k určitému typu duševní choroby: Temperametovým (a tělesným) typům odpovídají při nadměrné zátěži vyšší pravděpodobnosti rozvoje určité duševní poruchy : pyknik - cyklotýmní temperament - maniodepresivní porucha astenik/leptosom - schizotýmní temperament - schizofrenní psychózy atletik - viskózní resp. epitýmní temperament - epilepsie William H. Sheldon Typy nazývá viscerotonní somatotonní cerebrotonní. (Tyto tři typy odpovídají Kretschmerově cyklotýmii, epitýmii a shizotýmii.) spíše historické přístupy, přesto dobře strukturují každodenní zkušenosti

27 Některé současné teorie temperamentu
A.H.Buss, R.Plomin – vývojově interakční teorie temperamentu utváření temperamentových dispozic závisí na interakci s okolím a příležitostech ke vzniku určitého chování 4 základní složky aktivita emocionalita sociabilita impulsivita např. introverze=nízká sociabilita, nízká impulsivita; agresivita = vysoká aktivita, emocionalita a impulzivita

28 Některé současné teorie temperamentu
C. R. Cloninger – neurobiologicky založená teorie (3 složky temperamentu – odpovídají určité neuromodulaci, každá několik dimenzí) vyhledávání nového (behaviorální aktivace; dopamin) explorační vzrušivost – stoická rigidita impulzivita – reflexe extravagance – rezervovanost chaotičnost – systematičnost vyhýbání se poškození (behaviorální inhibice, serotonin) anticipační pesimismus – uvolněný optimismus hodně – málo obav z neurčitého smělost – plachost před neznámými lidmi unavitelnost, astenie - odolnost závislost na odměně (behaviorální podpora, noradrenalin) senzitivita perzistence citová vázanost

29 Charakter a postoje propojení poznávacích, emočních a motivačních procesů při strukturování zkušenosti a vytváření souboru postojů a morální struktury osobnosti stabilizovaný soubor postojů tvoří jeden z výchozích stupňů rozvoje charakteru postoj = získaná a relativně ustálená komplexní tendence k myšlenkové, citové a akční odezvě na určité objekty, osoby, sociální skupiny, problémy, situace či hodnoty systém postojů jedince = osobní pojetí světa předsudky = převzaté, tradicí udržované iracionální postoje

30 Charakter charakter Allport: CH = zhodnocená osobnost
v čistě psychologickém smyslu = individuální zvláštnost člověka „morální charakter“ = pohotovost jednat dle určitých etických principů řada současných psychologů charakter považuje za etickou kategorii (osobnost z pohledu morálních kritérií) Allport: CH = zhodnocená osobnost Krueger: CH = zdroj odpovědného jednání a hodnocení; širší a podrobnější pohled na člověka než obsahuje jeho pouhé „jáství“ charakter jako soustava vztahů k sobě a ke světu soustava dominujících vlastností soustava zásad a způsobů jejich naplňování