Výzkum: přírodovědná podpora archeologie

Prezentace na téma: "Výzkum: přírodovědná podpora archeologie"— Transkript prezentace:

1 Výzkum: přírodovědná podpora archeologie
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Biologická fakulta, Katedra botaniky Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie Výzkum: přírodovědná podpora archeologie Výuka: archeobotanika, paleoekologie, vývoj krajiny Servis: specializované analýzy

2 Specializace Archeobotanika a xylotomie Pylová analýza
Diatomární analýza Analýza fytolitů Archeozoologie Entomologické analýzy Dendrochronologie

3 Rekonstrukce starých krajin

4 Archeobotanika Rostliny z archeologických nalezišť
Vývoj kulturních druhů a zemědělských systémů Ekologické parametry lidských sídlišť v historii

5 Archeologický výzkum a archeobotanika
Jímky a studny Obilnice Vrstvy Stavební jámy Pece Stavby Hroby

6 Archeobotanika. Nálezy
Hostivice u Prahy doba železná Fallopia convolvulus

7 Archeobotanika. Nálezy
Praha-Staré Město studna, 15. století Piper nigrum

8 Pylová analýza Vývoj vegetace v regionálním a lokálním měřítku
Studium rašelinných a jezerních sedimentů Studium uloženin, vytvořených člověkem

9 Pylová analýza. Nálezy Pylové zrno zvětšení 500 x Centaurea cyanus

10 Pylové zrno Zvětšení 500x Scleranthus annus

11 Diatomární analýza Studium rozsivek v archeologických vrstvách
Charakteristika vodního režimu archeologické památky

12

13

14

15 Calamagrostis arundinacea
Triticum monococcum Calamagrostis arundinacea 100 u

16 2. Cíl: Aplikovat získané znalosti v domácím prostředí a provést pilotní analýzy fytolitů z vybraných archeologických lokalit

17 Archeologický výzkum sídliště kultury s lineární keramikou; Křeslice u Prahy

18 Dendrochronologie Metoda určování stáří nálezů a konstrukcí.
Metoda studia klimatického vývoje.

19 Archeozoologie Analýza kostí zvířat z archeologických výzkumů
Studium domácí a lovné zvěře Demografie stáda Zvířata a kulturní vzorce chování Praha, Olivová ulice 14. století, čelist prasete

20 Nymburk – středověké objekty

21 Nymburk – studna 6

22 Entomologie v archeologii
Nalezený hmyz charakterizuje prostředí archeologického objektu. Praha-Hrad, tumba sv. Ludmily Ptinus fur

23 Archeobotanický výzkum počátku neolitu ve střední Evropě
Příklad 1 Archeobotanický výzkum počátku neolitu ve střední Evropě

24 Kolonizované a domácí regiony Evropy
%

25 Kultura s lineární keramikou a neolitický dům ve střední Evropě
př.n.l. (cal 14C) Stavebním materiálem dřevo – až 100 dubů na jeden dlouhý dům Základní jednotkou shluk domů a několik hektarů hospodářského zázemí Vazba na lehčí úrodné půdy Regensburg-Harting půdorysy 3 domů podle: H.Becker 1996

26 Kresebná rekonstrukce dlouhého domu z Hrdlovky, SZ Čechy
Stavební jámy

27 Neolitické areály v povodí Lomského a Loučenského potoka, SZ Čechy
Nález čištěného souboru pšenice dvouzrnky Velikost typického areálu: 25 ha

28 Praha-Hlubočepy, neolitické sídliště
údolí Dalejského potoka mladší stupeň kultury s lineární keramikou (kolem cca 4500 př.n.l.) fragment sídelního areálu cca 60 x 60 metrů prozkoumané plochy výzkum 1999 Zdroj: J.Beneš 2001

29 Praha-Hlubočepy, výsledky
Analyzoval: P. Kočár

30 Praha-Hlubočepy, příklad zachycených taxonů
Echinochloa crus-galli Polygonum lapathifolium

31 Archeobotanický výzkum příkopů opevnění Starého Města pražského
Příklad 2 Archeobotanický výzkum příkopů opevnění Starého Města pražského

32 Středověká Praha Archeologický výzkum v ulici Na příkopě (1998-2001)
Staroměstské opevnění vybudováno po 1230

33 Ulice Na příkopě

34 Profil odvodňovacího příkopu

35 Pylový profil: Praha, Na příkopě

36 Analýza rozsivek Jednobuněčné organismy, vytvářejí pevné schránky (SiO2) Každý druh má různé nároky na vodní prostředí (saprobní index) Na základě zastoupení druhů v jednotlivých vrstvách se spočítá celkový index vrstvy

37 Praha, Na příkopě, charakter vodního prostředí středověkého příkopu
Vrstvy 2 a 3 relativně čisté, vrstva 4 zhoršení Následuje zlepšení kvality, poté mírné zhoršování

38 Archeobotanické nálezy Na příkopě
Polycnemum arvense Lycopus europeus Eleocharis palustris Schoenoplectus tabernemontani

39 Nálezy plodů a semen Identifikováno 180 druhů rostlin (bez započtení dřeva stromů) 40 druhů je užitkových (kulturních) Ostatní druhy charakterizují vývoj lokální a regionální vegetace od roku 1230 do konce 14. století Užitkové druhy: petržel, konopě, třešeň, dřín, líska, fík, chmel, ořešák, len, jabloň, hrušeň, slivoň, proso, mák, pastinák, broskev, trnka, ostružina, žito, pšenice, borůvka, vinná réva

40 Synantropní a přirozená vegetace
Fáze A (13. století): Ukládání rostlinného materiálu ještě neprobíhalo. Fáze B (2. pol. 13. století): Počátek ukládání odpadového materiálu z domácností a dílen. Fáze C (14. století): Fáze zarůstání ruderální vegetací, ukládání odpadu méně intenzívní. Fáze D (konec 14., počátek 15. století): Fáze postupného vyplňování koryta příkopu, odpad z domácností a dílen převažuje. Postupný zánik díla.

41 Relikviářový hrob kněžny Ludmily, Pražský hrad
Příklad 3 Relikviářový hrob kněžny Ludmily, Pražský hrad

42 Bazilika svatého Jiří

43 Rakev s ostatky sv.Ludmily

44 Výsledky analýz Analýza pylu: negativní
Vyloučeno delší umístění lněné látky jako vnější součásti nějakého objektu. Rostlinné makrozbytky: negativní Vyloučeno uložení v půdním prostředí. Mikroskopické houby: pozitivní Prostředí se sníženou cirkulací vzduchu.

45 Entomologická analýza
Synantropní druhy, žijí v zastíněných prostorách. Vylučují uložení souboru látek v půdě. Před uzavřením olověné rakve. Ptinus fur Tipnus unicolor

46 Závěry přírodovědných analýz
Studovaný soubor z hrobu sv. Ludmily nevznikl v prostředí inhumace kněžnina těla na Tetíně, ale vznikl mimo půdní prostředí v duté, ostíněné, nevětrané prostoře v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě. Soubor vznikl s vysokou pravděpodobností před uzavřením balíčku v olověné rakvi.