Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek2.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jabok, ETF 2010 Michael Martinek. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek2."— Transkript prezentace:

1 Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

2 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek2

3 Slavnostní zahájení provozu agroparku v rámci rozvojového projektu Dne proběhlo ve městě Sajnšand (provincie Dornogobi) slavnostní otevření a zahájení provozu agroparku vybudovaného v rámci projektu zahraniční rozvojové spolupráce ČR „Podpora zvýšení kvality rostlinné produkce v Dornogobi“. Formálně byla rovněž předána drobná zemědělská technika zástupcům místních tzv. Farmer Field Schools. Projekt je implementován organizací Člověk v tísni, o.p.s., a to v letech s celkovým rozpočtem cca 10,1 mil. Kč. Vybudovaný agropark má sloužit jako poradenské centrum, jehož součástí je technické zázemí, chráněný vodní vrt se zásobníkem, pěstební plochy, skleníky, sklad osiv a některé vybavení (např. traktor). Kromě konání školení je součástí projektu rovněž vybavení šesti již fungujících zemědělských míst (tzv. Farmer Field Schools). Rozvojová spolupráce ČR (MZV) – programové země (nejvyšší kategorie partnerských zemí - prioritní země s programem spolupráce): Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko, Mongolsko 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek3

4 Farma v poušti Agropark nedaleko města Sajnšand v Mongolsku založila organizace Člověk v tísni. Více než 10 milionů korun na projekt dala Česká rozvojová agentura působící při ministerstvu zahraničí. Farma by měla ve velice řídce obydleném kraji větším než Česko sloužit jako poradenské centrum. Místní rolníci zde dostanou kvalitní osivo, nezbytné nářadí, ale i radu jak postavit fóliovník, jak nakládat s vodou a které plodiny se vyplatí v poušti pěstovat. Menší výuková centra provozují Češi i na dalších šesti místech v kraji Dornogobi. V Sajnšandu totiž není práce. Továrny a zemědělská družstva se po pádu Sovětského svazu zavřely, v minulých letech navíc udeřily kruté zimy a pastevcům pomřelo mnoho dobytka. Políčka by lidem nezajistila jen obživu, ale také rozšíření jídelníčku, který se nyní skládá převážně z mléka a masa. Sázení rakytníků a jilmů navíc brzdí rozšiřování pouště. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek4

5 Portugalci oprašují koloniální pouta a prchají za prací do Angoly Angola už dávno není chudá africká země zničená krvavou občanskou válkou. Někdejší portugalská kolonie bohatne díky příjmům z ropy a diamantů a láká tisíce Portugalců drcených ekonomickou krizí. "Angolané mají peníze a my je potřebujeme," svěřil se novinářům britského listu The Guardian José Luis Sousa. Sedmačtyřicetiletý Portugalec se do Angoly přestěhoval před čtyřmi lety a nyní zde provozuje tiskárnu. "Nakupují v Portugalsku i celém světě. Lidem v Portugalsku se tato situace nelíbí, ale oni mají peníze a my ne," vysvětluje. Je jen jedním z desetitisíců Portugalců, kteří v uplynulých letech odjeli do své bývalé kolonie za prací. Důvod je jednoduchý. Lisabon válčí s nejhorší ekonomickou krizí od 70. let, nezaměstnanost dosahuje 15 procent a ekonomika se letos podle odhadů smrskne o 3 procenta. Naopak Angola těží z bohatých zásob ropy, mědi, zlata a diamantů a její hospodářství vykazuje čísla, o kterých si Evropská unie může nechat jen zdát. Největší růst sice v posledních poněkud polevil, ale i tak se letos očekává až desetiprocentní zlepšení ekonomiky. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek5

6 Podle konzervativních odhadů žije nyní v Angole asi 100 tisíc Portugalců, což je o 80 tisíc víc než před devíti lety. Využívají společného jazyka i pevných kulturních a obchodních vazeb, které vznikly během jejich koloniální nadvlády. Po zisku nezávislosti v roce 1975 se sice Angola propadla do vleklé občanské války, deset let se už ale těší míru a vyrostla v třetí největší ekonomiku subsaharské Afriky. Angolská prosperita má však i stinné stránky. Hlavní město Luanda je jedním z nejdražších měst světa, hamburger tu stojí přibližně 30 dolarů (asi 600 korun). Ohromné nerovnosti mezi bohatými a chudými a 26procentní nezaměstnanost hrozí přerůst v konflikt mezi místními a zahraničními pracovníky. Portugalci jsou ochotní nad autoritářskými způsoby angolského prezidenta přimhouřit oči a příliv ekonomických uprchlíků do novodobého Eldorada stále sílí. "Možná že se Portugalsko jednou stane angolskou kolonií," říká Sousa. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek6

7 3 7

8 3. Organizace spojených národů Organizace spojených národů (OSN), anglicky United Nations Organization (UNO), též Spojené národy (zkratka se nepoužívá), anglicky United Nations (UN), je mezinárodní organizace, jejímiž členy jsou všechny státy světa s výjimkou Vatikánu – v červenci 2012 měla 194 členských států. Jediná organizace na světě, která může aktivně řešit globální problémy. Rezoluce Rady bezpečnosti jsou právně závazné pro všechny státy, ostatní rozhodnutí jsou závazná pro státy, jejichž parlamenty je ratifikují. Cílem OSN je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN New Yorku. Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění a disponuje jedním stejně platným hlasem. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek8

9 Dějiny OSN Založena 26. června 1945 v San Franciscu (USA) na základě přijetí Charty OSN 51 státy včetně tehdejší ČSR. Nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála. 24. října 1945 byla Charta ratifikována většinou signatářských zemí = datum vzniku OSN, každoročně Den Spojených národů První Valné shromáždění OSN se konalo 10. ledna 1946 v Londýně. OSN postupně přijímala další členské státy, tato činnost však byla brzděna Studenou válkou. Velký nárůst členských států byl zaznamenán v šedesátých letech (dekolonizace), potom po rozpadu komunistického bloku. Dnes má OSN 194 členských států, ČR je členem od začátku roku Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek9

10 3 10

11 Charta OSN Charta Spojených národů je ustavující dokument světové organizace, který stanovuje práva a povinnosti členských států a stanoví orgány a postupy fungování OSN. Jako mezinárodní smlouva kodifikuje Charta základní principy mezinárodních vztahů – od suverenity a rovnosti mezi státy až po zákaz užití síly při řešení mezinárodních sporů. Cíle Spojených národů, definované v Chartě, jsou následující: udržovat mezinárodní mír a bezpečnost; rozvíjet mezi národy přátelské vztahy založené na respektování zásad rovnoprávnosti a práva na sebeurčení národů; spolupracovat při řešení mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních a humanitárních otázek a podpoře základních lidských práv a svobod; být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosažení těchto společných cílů. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek11

12 Charta OSN Činnost Organizace spojených národů vychází z následujících zásad: všechny členské státy jsou suverénní a rovnoprávné; zavazují se plnit své povinnosti vyplývající z Charty; zavazují se řešit mezinárodní spory mírovými prostředky, bez ohrožování mezinárodního míru, bezpečnosti a spravedlnosti; vystříhají se vyhrožování silou a používání síly proti jiným členským státům; zavazují se poskytnout OSN veškerou pomoc při jakékoli akci, ke které Organizace na základě Charty přistoupí; žádné ustanovení Charty neopravňuje Spojené národy k tomu, aby se vměšovaly do otázek, které jsou výlučně vnitřní záležitostí jakéhokoli státu. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek12

13 Členské státy OSN 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek13

14 Organizační struktura OSN Valné shromáždění Rada bezpečnosti Ekonomická a sociální rada - ECOSOC Poručenská rada Mezinárodní soudní dvůr Sekretariát, v jehož čele stojí generální tajemník 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek14

15 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek15

16 Sídlo OSN: New York Sídla přidružených organizací: Washington Vídeň Řím Ženeva Paříž Nairobi … 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek16

17 Valné shromáždění Hlavní jednací orgán OSN. Tvoří ho zástupci všech členských států, z nichž každý má jeden hlas. Řádné zasedání Valného shromáždění začíná každoročně v úterý třetího zářijového týdne. Nejméně tři měsíce před začátkem řádného zasedání probíhá volba nového předsedy, 21 místopředsedů a předsedů šesti hlavních výborů. Z důvodu rovnoměrného geografického zastoupení rotuje předsednictví každoročně mezi pěti skupinami států – státy africkými, asijskými, východoevropskými, latinskoamerickými a karibskými a státy západoevropskými a ostatními. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek17

18 Valné shromáždění Na začátku každého řádného zasedání se koná všeobecná rozprava, jíž se zpravidla zúčastňují nejvyšší představitelé států a vlád. Jednotlivé země na ní vyjadřují názory na naléhavé mezinárodní otázky. Většina z nich je následně projednávána v šesti hlavních výborech VS: První výbor – Výbor pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost. Druhý výbor – Hospodářský a finanční výbor. Třetí výbor – Sociální, humanitární a kulturní výbor. Čtvrtý výbor – Zvláštní výbor pro politické otázky a otázky dekolonizace. Pátý výbor – Administrativní a rozpočtový výbor. Šestý výbor – Právní výbor. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek18

19 Valné shromáždění Celoroční aktivity OSN vycházejí především z rozhodnutí VS, tedy z vůle většiny členských států vyjádřené přijatými rezolucemi a rozhodnutími. Tuto činnost vykonávají: výbory a jiné orgány ustavené Valným shromážděním, které jsou pověřeny studovat a podávat zprávy o specifických otázkách, např. odzbrojení, udržování míru, rozvoj a lidská práva; mezinárodní konference svolávané Valným shromážděním; Sekretariát Organizace spojených národů, tedy generální tajemník a jeho aparát mezinárodních úředníků. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek19

20 67. Valné shromáždění OSN začíná 18. září 2012 v New Yorku. 24. září proběhne debata o právním státě, Všeobecná rozprava se otevře 25. září za účasti nejvyšších představitelů států a vlád. Hlavou 67. Valného shromáždění OSN byl zvolen ministr zahraničí Srbska Vuk Jeremić. Předseda Valného shromáždění (VS) je volen na základě regionálního principu. Letos přišla řada na Východní Evropu. První místopředsedy vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg vykoná cestu do USA, kde se uskuteční pracovní setkání s ministryní zahraničních věcí USA Hilary Clinton. V dalším týdnu se ministr zúčastní všeobecné rozpravy 67. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek20

21 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek21

22 Dům OSN v Praze Historie přítomnosti Organizace spojených národů v Praze sahá do roku 1947, kdy byla otevřena kancelář Informačního centra OSN jako jedna z prvních "poboček" Spojených národů mimo domovský New York. Na konci roku 2000 využily organizace OSN působící v České republice nabídky MČ Praha 5 a dohodly se na vytvoření Domu OSN (v systému OSN nazývaný UN House), prvního společného sídla OSN v Praze. Dům OSN, nám. Kinských 6, Praha 5, V UN House sídlí tyto organizace OSN: UNIC (Informační centrum OSN v Praze) UNHCR (Komisariát OSN pro uprchlíky) WHO (Světová zdravotnická organizace) Český výbor pro UNICEF (Dětský fond OSN) 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek22

23 Rada bezpečnosti Charta OSN přisuzuje Radě bezpečnosti (RB) hlavní zodpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. RB má 15 členů, z toho pět stálých – jsou to Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie – a 10 nestálých, které Valné shromáždění volí na dvouleté období. Každý člen Rady bezpečnosti má jeden hlas. Ke schválení rozhodnutí o procedurálních otázkách je zapotřebí alespoň devíti hlasů z patnácti. Pro rozhodnutí o zásadních otázkách je zapotřebí devíti hlasů, včetně souhlasu všech pěti stálých členů. Jedná se o takzvané pravidlo jednomyslnosti mocností, často označované jako právo veta. Pokud jeden ze stálých členů nesouhlasí s rozhodnutím, může hlasovat proti, a tím návrh vetovat (zamítnout). Všech pět stálých členů již právo veta v minulosti při různých příležitostech uplatnilo. Pokud stálý člen nesouhlasí s navrhovanou rezolucí nebo rozhodnutím, ale nechce uplatnit právo veta, může se zdržet hlasování. Rezoluce pak může být přijata získáním potřebných devíti hlasů. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek23

24 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek24

25 Rada bezpečnosti Podle článku 25 Charty OSN souhlasí všechny členské státy s tím, že budou rozhodnutí Rady bezpečnosti respektovat a naplňovat. Zatímco ostatní orgány OSN udělují doporučení vládám, RB přijímá rozhodnutí, která jsou na základě Charty OSN pro členské státy závazná. Rada bezpečnosti je koncipována tak, aby mohla fungovat nepřetržitě, zástupci všech členů musí být stále přítomni v sídle OSN. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek25

26 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek26

27 Reforma rady bezpečnosti V současné době probíhá diskuse o rozšíření stálého členství v radě bezpečnosti. Nejsilnější předpoklady pro obsazení nových míst mají tyto státy: Brazílie, Indie, Japonsko a Německo. Brazílie je největší zemí latinské Ameriky. Indie je největší demokracii na světě a druhou nejlidnatější zemí na světě. Navíc má třetí největší armádu na světě a vlastní jaderné zbraně. Japonsko a Německo patří mezi největší přispívatele do rozpočtu OSN. Projekt rozšíření má mnoho kritiků. Mezi nejhlasitější odpůrce patří Argentina, Itálie, Jižní Korea, Mexiko a Pákistán. Evropští odpůrci prosazují místo německého křesla křeslo pro Evropskou unii. Uvažuje se ještě o rozšíření o členské státy z Africké unie (Egypt, Nigérie a Jihoafrická republika) a muslimský stát. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek27

28 Mírové operace OSN Mírové mise OSN jsou zásadním nástrojem mezinárodního společenství k prosazování míru a bezpečnosti. O jejich důležitosti svědčí i fakt, že v roce 1988 mírové síly Spojených národů obdržely Nobelovu cenu míru. Přestože udržování míru není přímo zakotveno v Chartě OSN, už v roce 1948 Spojené národy vytvořily první takovou misi, Organizaci OSN pro dohled nad dodržováním příměří na Blízkém východě. Mírové operace a jejich rozmístění schvaluje Rada bezpečnosti se souhlasem dotčených zemí a většinou i dalších stran. Sestávají z vojenského a policejního sboru a civilního personálu. V rámci operace jsou rozmístěni vojenští pozorovatelé nebo vojenské jednotky, případně obojí. Mise vojenských pozorovatelů tvoří neozbrojení důstojníci, kteří mají za úkol dohlížet na dodržování příměří. Vojáci mírových sborů jsou vyzbrojeni, ve většině případů však mohou zbraně použít jen k sebeobraně. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek28

29 Funkce operací na udržení míru OSN 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek29 VojenskéPolitickéHumanitární Monitoring dohod o příměří Udržování pořádku a dodržování zákonů Ochrana humanitárních konvojů Monitoring nárazníkových zónPomoc při obnovně funkční vlády Ochrana humanitárních pracovníků Odzbrojení znepřátelených frakcíPomoc s udržením nezávislostiZajištění humanitární pomoci Kontrola rozmístění místních sil Vyjednávání s vládnoucími entitami Zřízení, podpora a ochrana místních bezpečných zón Prevence infiltraceAdministrace volebPomoc při repatriaci uprchlíků Prevence občanské válkyVykonávání dočasné místní správyMonitoring uprchlíků Dohled nad dodržováním bezpečnostních dohod Zajištění bezpečnosti nutné pro pomoc s revitalizací místní ekonomiky Logistická podpora humanitárních projektů včetně dopravy a zdravotního zabezpečení Dozor nad regionálním rozdělením Management a arbitráž lokálních sporů Dohled nad dodržováním dohod o ochraně lidských práv Odstraňování minTzv. „confidence-building“ opatření Výcvik a reorganizace vojenských jednotek Výcvik místní policie

30 Mírové operace OSN Vojenské jednotky jsou poskytovány členskými státy na základě dobrovolnosti. Náklady jsou hrazeny ze zvláštního rozpočtu pro mírové operace, do kterého přispívají členské země OSN. Země vysílající vojenské jednotky dostávají z tohoto rozpočtu kompenzaci podle předem stanovených podmínek. Schválený rozpočet na období červenec 2009 až červen 2010 činí 7,9 miliardy amerických dolarů. To je přibližně 0,5 procenta celosvětových vojenských výdajů (odhadem 1,464 bilionu USD). Program o mírových operacích OSN je zaměřen na seznámení s principy mezinárodní ochrany míru a bezpečnosti a historii i současnost mírových operací OSN ve světě. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek30

31 Leden 1999 Prosinec 2001 Listopad 2005 Listopad 2008 Počet aktivních misí Počet států přispívajících vojáky Vojenský personál Civilní a policejní personál Roční rozpočet $ 1,0 mld.$ 2,5 mld.$ 5,03 mld. $ 7,1 mld. Kvantitativní aspekty operací OSN Zdroj: UN Department of Peacekeeping Operations Publications and Archives.

32 Desítka největších přispěvovatelů vojenských jednotek do operací OSN (září 2005)

33 Další státy k září France Brazil Poland – Austria – Germany – Russia – Fiji – UK – USA – Slovakia – Czech Republic – – Uzbekistan - 0 Celkem: vojáků z 116 zemí

34 Zahájení operace Název operaceLokalizaceKonflikt 1991 Mise OSN v Západní Sahaře (MINURSO)MINURSO Západní Sahara okupace Západní Sahary MarokemZápadní SaharyMarokem 2003Mise OSN v Libérii (UNMIL)UNMILLibérie Druhá občanská válka v Libérii 2004 Operace OSN v Pobřeží slonoviny (UNOCI)UNOCI Pobřeží slonoviny Občanská válka v Pobřeží slonoviny 2007 Mise OSN a Africké unie v Súdánu (UNAMID)UNAMID SúdánKonflikt v Dárfúru 2010 Stabilizační mise OSN v Kongu (MONUSCO)MONUSCO Kongo Druhá válka v Kongu 2011 United Nations Interim Security Force for Abyei (UNISFA)UNISFA Súdán Konflikt v Jižním Kordofánu 2011 United Nations Mission in the Republic of South Sudan (UNMISS)UNMISS Jižní Súdán Druhá súdánská občanská válka 2011 United Nations Support Mission in Libya (UNSMIL)UNSMIL Libye Občanská válka v Libyi 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek34

35 MiseZeměOdDoCelkem se zúčastnilo DKNSKoreakvěten 1955únor MONUCKongokvěten 2000současnostineuvedeno (3 v roce 2006) UNAVEMAngolaleden 1989prosinec UNAVEM IIAngolaprosinec 1992březen UNCROChorvatskoleden 1999leden UNGCIIrákčerven 1991únor UNMIKKosovoúnor 2000současnostineuvedeno (1 v roce 2006) UNMOPChorvatskolistopad 1996prosinec UNMOTTádžikistánčerven 1998červen UNOMIGGruzieříjen 1994současnostineuvedeno (5 v roce 2006) UNOMILLibérieprosinec 1993srpen UNOMOZMosambikbřezen 1993prosinec UNOMSILSierra Leoneříjen 1999současnostineuvedeno UNOSOMSomálskočerven 1991březen UNPREDEPMakedonielistopad 1995únor UNPROFORbýv. Jugoslávieleden 1992červenec UNSCOMIrákčerven 1991duben UNSCOMIrákbřezen UNTAESChorvatskočervenec 1996červenec UNTAGNamibiebřezen 1989březen UNMEEEtiopie/Eritrealeden 2001současnostineuvedeno (2 v roce 2006)

36 Ekonomická a sociální rada Charta OSN zřizuje Ekonomickou a sociální radu (ECOSOC) jako hlavní orgán pro koordinaci hospodářské a sociální činnosti OSN a specializovaných přidružených organizací systému organizace. ECOSOC má 54 členů s tříletým funkčním obdobím, rozhodnutí jsou přijímána prostou většinou, každý člen disponuje jedním hlasem. Rada se obvykle několikrát do roka schází se zástupci občanské společnosti na krátkých zasedáních a mnoha přípravných schůzkách, na nichž se řeší organizační otázky. Hlavní zasedání v délce čtyř týdnů se koná v červenci, střídavě v New Yorku a Ženevě. Součástí tohoto zasedání je tzv. high-level segment, setkání na vysoké úrovni za účasti ministrů a dalších vysokých státních představitelů, na němž se projednávají stěžejní hospodářské, sociální a humanitární otázky. Celoroční činnost ECOSOC probíhá v pomocných a přidružených orgánech Rady. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek36

37 Ekonomická a sociální rada Ekonomické a sociální radě přísluší následující funkce a pravomoci: sloužit jako ústřední diskusní fórum k projednávání mezinárodních ekonomických a sociálních otázek a formulaci politických doporučení členským státům a celému systému OSN; vypracovávat a iniciovat studie a zprávy a předkládat doporučení týkající se mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních, vzdělávacích, zdravotních a dalších otázek; podporovat respektování a dodržování lidských práv a základních svobod; podílet se na přípravě velkých mezinárodních konferencí v sociální a ekonomické oblasti a v příbuzných oborech a podporovat a koordinovat následné využití závěrů těchto konferencí; koordinovat činnost specializovaných přidružených organizací OSN prostřednictvím konzultací a poradenské činnosti a doporučení Valnému shromáždění. Jednáním o mezinárodních ekonomických a sociálních otázkách a poskytováním strategických doporučení hraje ECOSOC klíčovou roli při posilování mezinárodní spolupráce a rozvoje a při určování priorit pro další činnost. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek37

38 Světový summit o sociálním rozvoji Světový summit o sociálním rozvoji (Kodaň, 1995) byl součástí série konferencí svolaných OSN, jejichž cílem bylo zvýšit povědomí o ožehavých problémech pomocí spolupráce členských zemí a dalších významných hráčů. 117 nejvyšších představitelů států a vlád a 69 ministrů přijalo Kodaňskou deklaraci o sociálním rozvoji a akční plán. Vlády se zavázaly čelit tíživým sociálním problémům světa řešením klíčových otázek společných pro všechny země: odstranění chudoby, podpora plné zaměstnanosti a prosazování sociální integrace, zvláště pak znevýhodněných skupin obyvatelstva. Summit předznamenal začátek nového přístupu k sociálnímu rozvoji jako jedné z hlavních priorit, která staví jednotlivce a jeho zájmy do centra rozvoje. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek38

39 Programy a další orgány OSN Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) Mezinárodní obchodní centrum UNCTAD/WTO (ITC) Úřad pro drogy a kriminalitu (UNODC) Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) Rozvojový program OSN (UNDP) Rozvojový fond OSN pro ženy (UNIFEM) Program dobrovolníků OSN (UNV) Populační fond OSN (UNFPA) Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Dětský fond OSN (UNICEF) Světový potravinový program (WFP) Úřad pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) Centrum OSN pro lidská sídla (Habitat) Úřad OSN pro servisní zabezpečení projektů (UNOPS) Univerzita OSN (UNU) Mezinárodní výzkumný a vzdělávací institut pro problematiku postavení žen (INSTRAW) Institut pro prevenci a kontrolu kriminality (UNICRI) Institut OSN pro vzdělávání a výzkum (UNITAR) Výzkumný ústav OSN pro sociální rozvoj (UNRISD) Výzkumný institut OSN pro otázky odzbrojení (UNIDIR) 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek39

40 Regionální komise Regionální komise OSN jsou podřízeny Ekonomické a sociální radě (ECOSOC) a jejich sekretariáty podléhají pravomoci generálního tajemníka. Jejich úkolem je iniciovat opatření na podporu ekonomického rozvoje příslušného regionu a posílit ekonomické vztahy mezi zeměmi. Komise jsou financovány z řádného rozpočtu OSN. Ekonomická komise pro Afriku (ECA) Ekonomická komise pro Evropu (ECE) Ek. komise pro Lat. Ameriku a karib. oblast (ECLAC) Ekonomická asociální komise pro Asii a Tichomoří (ESCAP) Ekonomická asociální komise pro západní Asii (ESCWA) 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek40

41 Specializované agentury a autonomní organizace, koordinované ECOSOC Mezinárodní organizace práce (ILO) Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) Světová zdravotnická organizace (WHO) Skupina Světové banky Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA) Mezinárodní finanční korporace (IFC) Multilaterální agentura pro garanci investic (MIGA) Mezinárodní měnový fond (IMF) Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) Mezinárodní námořní organizace (IMO) Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) Světová poštovní unie (UPU) Světová meteorologická organizace (WMO) Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD) Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO) Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) Přípravná komise pro Organizaci smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO) Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Světová turistická organizace (WTO) Světová obchodní organizace (WTO) 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek41

42 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek42

43 Poručenská rada Poručenská rada byla ustavena Chartou OSN v roce 1945, aby dohlížela na správu jedenácti území zařazených do poručenské soustavy. Jejím úkolem bylo zajistit přijetí takových kroků, které připraví tato území na samosprávu nebo samostatnost. Podle Charty OSN byla Poručenská rada pověřena zkoumáním a projednáváním zpráv správcovských států o politickém, hospodářském a sociálním vývoji daného území. Současně se zabývala podněty obyvatel těchto území a prováděla speciální ověřovací mise. Do roku 1994 dosáhla všechna svěřenecká území OSN samosprávy či nezávislosti, ať již jako nezávislé státy či připojením k některému ze sousedních nezávislých států. Posledním bylo svěřenecké území Tichomořských ostrovů (Palau), které se v témže roce staly 185. členským státem OSN. Poručenská rada, složená ze stálých členů Rady bezpečnosti – Číny, Francie, Ruské federace, Velké Británie a Spojených států – tak splnila svůj účel. Byla proto upravena její procedurální pravidla a Rada se má scházet jen v případech, kdy to bude situace vyžadovat. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek43

44 Mezinárodní soudní dvůr Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) se sídlem v nizozemském Haagu je základním soudním orgánem OSN. Řeší spory mezi členskými státy a předává OSN a jejím specializovaným organizacím odborné posudky. Jeho statut je nedílnou součástí Charty OSN. Soudní dvůr je otevřen všem signatářům jeho statutu, tedy všem členským státům Organizace spojených národů. Soudních procesů se mohou účastnit a své spory mohou soudu předkládat pouze státy. ICJ se nezabývá případy soukromých osob, právních subjektů ani mezinárodních organizací. Valné shromáždění i Rada bezpečnosti mohou ale ICJ požádat o posudek k jakékoliv právní otázce. Další orgány OSN a specializované organizace OSN mohou požádat o posudek právních případů spadajících do jejich činnosti, potřebují k tomu však souhlas Valného shromáždění. Soud tvoří 15 soudců volených v oddělených hlasováních Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou vybíráni na základě své kvalifikace. Snahou je, aby byly zastoupeny hlavní právní systémy světa, přičemž žádní dva soudci nemohou být občany téhož státu. Soudci jsou voleni na devět let s možností znovuzvolení. V průběhu funkčního období nemohou vykonávat žádnou jinou činnost. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek44

45 Sekretariát Oddělení a úřady Sekretariátu OSN: Úřad pro vnitřní dohled (OIOS) Úřad pro právní otázky (OLA) Odbor pro politické otázky (DPA) Odbor pro otázky odzbrojení (DDA) Odbor pro mírové operace (DPKO) Úřad pro koordinaci humanitární činnosti (OCHA) Odbor pro ekonomické a sociální otázky (DESA) Odbor pro záležitosti Valného shromáždění a... (DGAMC) Odbor poskytování informací veřejnosti (DPI) Odbor pro řízení (DM) Úřad bezpečnostního koordinátora OSN (UNSECOORD) Úřad pro otázky odzbrojení 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek45

46 Sekretariát Sekretariát OSN tvoří uvedená oddělení a úřady. Výkonný úřad generálního tajemníka zahrnuje generálního tajemníka a tým jeho poradců a zajišťuje celkové administrativní vedení OSN. Sekretariát sídlí v New Yorku a má úřadovny v mnoha dalších částech světa. Dalšími hlavními centry činnosti OSN jsou Ženeva, Vídeň a Nairobi. Úřad OSN v Ženevě (UNOG) vede generální ředitel Sergej Alexandrovič Ordžonikidze z Ruské federace. Úřad slouží především jako centrum diplomacie a fórum pro otázky odzbrojení a lidských práv. V čele Úřadu OSN ve Vídni (UNOV) stojí generální ředitel Antonio Maria Costa (Itálie). Prioritními činnostmi jsou problematika mezinárodní kontroly zneužívání drog, mírového využití vesmírného prostoru a mezinárodního obchodního práva. Úřad OSN v Nairobi (UNON) vede Klaus Töpfer z Německa. UNON se zaměřuje na problematiku životního prostředí a lidských sídel. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek46

47 Generální tajemník Generální tajemník, v jehož osobě se pojí funkce diplomata, obhájce, úředníka a výkonného ředitele, je tváří OSN a symbolem jejích ideálů. Vystupuje jako mluvčí všech obyvatel světa, zejména těch chudých a zranitelných. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek47 Generální tajemník je Chartou OSN označován za "hlavního správního úředníka OSN", který jedná z tohoto titulu a "vykonává funkce, jenž mu byly svěřeny" Radou bezpečnosti, Valným shromážděním, Ekonomickou a sociální radou a dalšími orgány OSN. Charta rovněž zmocňuje generálního tajemníka k tomu, aby "upozorňoval Radu bezpečnosti na jakékoli otázky, které by podle jeho soudu mohly znamenat ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti". Jednou ze stěžejních rolí generálního tajemníka je, že silou svého "osobního vlivu", to jest prostřednictvím veřejných i soukromých kroků postavených na jeho nezávislosti a bezúhonnosti, pomáhá předcházet konfliktům, brání jejich eskalaci a jejich šíření. Současný generální tajemník Ban Ki-moon pochází z Korejské republiky a je v pořadí osmým nejvyšším představitelem Spojených národů. Funkce se ujal 1. ledna 2007.

48 Mezinárodní finanční instituce (MFI, IFI) Vznikly ve snaze zabránit opakování velké ekonomické krize z 30. let Po válce měl být vytvořen stabilní a silný měnový systém (IMF) a stabilní a trvale fungující systém mezinárodních financí (WB) Založeny v roce 1945 v Bretton Woods - tzv. Brettonwoodské instituce: Světová banka (SB, WB) Mezinárodní měnový fond (MMF, IMF)  Měnový systém  Všechny měny navázány v určeném kurzu na americký dolar (USD) – fluktuace max. 1%  Stabilní hodnota USD zajištěna tak, že USD je krytý určitým množstvím zlata (inspirace zlatým standardem britské libry z 19. století)  To mělo odvrátit riziko zhroucení měn nebo nekontrolovatelných spekulací. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek48

49 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek49

50 Krize Brettonwoods  Zatímco rostl objem světového obchodu, téměř nerostly měnové rezervy – akutní nedostatek financí v systému  Dolar od 2. světové války oslaboval, jiné měny (hlavně německá marka a japonský jen) výrazně posilovaly  Americká ekonomika byla po válce na vrcholu jako jediná válkou nezničená silná ekonomika světa, a tedy poté oslabovala, zatímco ekonomiky po válce prakticky na dně, začaly rychle posilovat  Nastavené kurzy proto neodpovídaly realitě a příležitostné úpravy se ukazovaly jako nedostatečné a nepružné řešení  V systému byla obrovská poptávka po dolarech – investice tzv. petrodolarů z nově posilujících ropných ekonomických tygrů, a tak nastal masivní odliv dolarů z USA, což prohlubovalo negativní platební bilanci USA a dolar to v důsledku oslabovalo.  Po několika nedostatečných úpravách byl v roce 1971 zrušen zlatý standard dolaru  Postupně došlo k vytvoření systému plovoucích kurzů. 350 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek

51 IMF dnes  185 členských států (z členů OSN do něj nepatří Andorra, Kuba, Lichtenštejnsko, Monako, Nauru, Severní Korea a Tuvalu).  Členské státy přispívají do společné pokladny – minimální výše se určuje podle síly ekonomiky  75% příspěvku je vyčísleno a zaplaceno v domácí měně  25% v tzv. SDR (Special Drawing Rights)  Zvláštní jednotka speciálně pro IMF, není možné ji používat k obchodování a jiným transakcím.  Zajišťuje stabilitu výše příspěvku – je pro všechny společná a její poměr ke každé konkrétní měně se snadno upravuje.  Podle výše příspěvku se určuje  a/ počet hlasů při hlasování  Každý stát má 250 hlasů + za každých SDR jeden další  To je příčinou kritiky IMF protože tento systém zvýhodňuje bohaté západní státy – několik států dá dohromady přes 50% hlasů  b/ výše půjčky na kterou má stát u IMF nárok 351 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek

52 Úkoly IMF v současném systému Podporovat stabilitu měnového systému Může zasáhnout na podporu měny, která má potíže Např. poskytnutím úvěru centrální bance dané země, která těmito penězi podporuje svou měnu Podporovat odstraňování devizových omezení Podporovat volnou směnitelnost měn Podporovat odstraňování bariér v toku financí Poskytovat úvěry Poskytuje úvěry zemím, které se potýkají s ekonomickým propadem Souvislost s rozvojovou problematikou 352 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek

53 IMF a rozvoj  Poskytuje úvěry zemím, které čelí ekonomickému propadu a nestabilitě měny.  Úvěry dvou základních typů  Krátkodobé  K překlenutí akutní krize, finanční injekce do systému, podpora domácích podniků, podpora měny, subvence cen zásadních komodit na trhu apod.  Jednorázový nástroj  Střednědobé  Podobnější rozvojové pomoci – finance jsou určeny na systémové změny v dané zemi, nikoliv jako jednorázová podpora  Právě tyto úvěry jsou podmiňovány úpravami fungování místní ekonomiky (IMF nikoliv samotná recipientská země vlastně určí, jak by tato systémová změna měla fungovat). 353 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek

54 IMF a rozvoj  IMF poskytuje půjčky všem zemím, nejen „rozvojovým“  Četnost úvěrů „rozvojových“ států u IMF vyplývá z křehkosti jejich ekonomik, které snáze podléhají krizím a výkyvům  Stejně tak k potřebě čerpání úvěrů přispívá již existující zadluženost, která státy oslabuje a v případě i malého ekonomického výkyvu nejsou tyto státy schopny zasáhnout a krizi samostatně vyřešit  Někdy také státy řeší dalším úvěrem platební neschopnost v úvěrech stávajících 354 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek

55 IMF a rozvoj  IMF disponuje tzv. Informačním a analytickým střediskem  To sleduje kondici ekonomik členských států  Výsledkem jsou pravidelné studie a zprávy, které určují jednak příspěvky státu do IMF a jednak doporučení, která IMF pro každou zemi vydá (nejznámější World Economic Outlook, Global Financial Stability Report)  Zde vznikala doporučení „rozvojovým“ zemím, jak naložit se střednědobými úvěry, která podmiňují poskytnutí těchto úvěrů  V 80. letech SAP´s  Od roku 1999 se problematice rozvoje věnuje Poverty Reduction and Growth Facility (PRGF)  V současnosti komplexnější a flexibilnější Strategické dokumenty pro snižování chudoby (PRSP)  Do značné míry se podílí na tvorbě a způsobu praktického naplnění rozvojového diskurzu na globální úrovni 355 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek

56 IMF rozvojová politika  IMF se hlásí k myšlence podmíněnosti rozvoje dobrou vládou  IMF poskytuje úvěry zejména na zlepšení makroekonomické situace země - na stabilní a efektivní měnové politiky, reformy daňové politiky, celní politiky, etc.  Prosazuje tedy úpravy směřující k prosazení zásad dobré vlády u zemí, které mají zájem si u IMF půjčit - důraz je kladen zejména:  Na fungování a transparentnost veřejných financí  Sociální dopady makroekonomických priorit země  Naplnění zásady komparativních výhod  Zemím které spadají pod gesci PRGF (78 zemí v roce 2008)  IMF poskytuje úvěry výhodněji – s úrokem 0,5%/rok – rozdíl mezi tímto úrokem a úrokem u původních věřitelů kryje IMF z vlastních prostředků.  Poskytuje IMF pětiletý odklad zahájení splátek  Země kterým se bude PRGF věnovat jsou vybrány na základě ročního HDP na hlavu (v roce 2008 byla hranice 1095 dolarů) 356 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek

57 Oddlužovací aktivity Iniciativa HIPC Společně se Světovou bankou Heavily Indebted Poor Countries Skupina zemí, kterým je odpouštěna část dluhů, aby znovu získali šanci platit své dluhy a používat půjčky na rozvojové programy a ne na umořování existujících dluhů Multilateral Debt Relief Initiative (MDRI) Ve spolupráci s WB a Africkým rozvojovým fondem Přesvědčení některých věřitelů, aby stáhli 100% svých požadavků vůči vybraným zemím 357 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek

58 Kritika IMF  Kvůli způsobu hlasování ovládá několik málo bohatých západních/severních států rozhodování o přidělení/nepřidělení úvěru  Díky tomu mohou určovat podmínky poskytnutí úvěru tak, aby na ně samy snadno dosáhly v případě potřeby  Zároveň mohou prostřednictvím fondu ovlivňovat fiskální politiky zemí tzv. třetího světa způsobem, který sice má být výhodný pro rozvíjející se ekonomiky ale zároveň není nikdy nevýhodný pro ekonomiky „rozvinuté“.  Využívá bezmoci a nemožnosti si zvolit jiného poskytovatele při nátlaku na rozvojové státy. 358 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek

59 Reforma IMF Má být odpovědí na kritické výtky V roce 2008 byl schválen dvouletý reformní program program má zajistit větší rovnost členských států při rozhodování Již byly posíleny některé výrazně poddimenzované ekonomiky: Turecko, Jižní Korea, Čína, Mexiko Má být zvýšen základní počet hlasů každé země na 500, aby výše příspěvku byla méně důležitá při rozhodování Najít cestu, jak zajistit posílení nejchudších států PRGF má být nahrazen robustnějším nástrojem The Extended Credit Facility (ECF) Poskytuje úvěry na delší dobu a větší spektrum témat 359 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek

60 Skupina světové banky  Jedná se o několik finančních organizací sdružených pod autoritou společných institucí  Vedení WB Radou guvernérů  V radě jsou zastoupeny jedním členem všechny členské státy  Určuje základní politiky jednotlivých institucí, dohlíží na činnost a hospodaření organizace  Mezi zasedáními Rady guvernérů spravuje záležitosti WB Rada výkonných ředitelů  Svého zástupce v ní má pět největších donorů – UK, US, Fr, Jap, Něm  Ostatní státy jsou zastoupeny 19-ti člennou skupinou dočasně volených ředitelů (regionální klíč)  Inspekční panel  Je dalším společným orgánem pro všechny instituce skupiny  Řeší veškeré spory mezi členskými státy, institucemi WB  Řeší stížnosti na činnost WB 360 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek

61 Členství  Podmínkou členství ve WB je být členem IMF  Podle příspěvku určeného IMF, je novému členovi přidělen také podíl na kapitálu banky  Podle výše podílu jsou pak přidělena hlasovací práva – hlasovací síla takto přidělená platí ve všech institucích WB  Proto také Světová banka je podobně kritizována jako IMF  Členové se dělí na donory a recipienty  Tyto dvě kategorie jsou oddělené, a donor ve většině programů nemůže být recipientem (výjimky u životního prostředí apod.)  Např. ČR byla recipientem, nyní už je donorem 361 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek

62 Countries based on World Bank income groupings for Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek62

63 Hlavní témata činnosti  WB na rozdíl od IMF je primárně určena k tomu, aby pomáhala ekonomicky slabším zemím k hospodářskému růstu  Pomoc nejchudším státům  Půjčky zacílené na dosažení MDG´s  Postkonfliktní rekonstrukce  Přerušit opakující se konflikty v některých zemích, prostřednictvím přispění pilíři ekonomický a sociální blahobyt  Mezinárodní veřejné statky  Pomáhat spravedlivému sdílení a multilaterální správě mezinárodních veřejných statků a pomáhat řešení dalších záležitostí překračujících hranice států (ŽP, nemoci atp.)  Středně-příjmové země  Spolupracovat na rozdělování příjmů nových silných ekonomik, aby byla odstraněna chudoba ve všech regionech a vrstvách obyvatel  Vzdělávání  Přispívat k všeobecné dostupnosti vzdělání  + jediná geograficky definovaná priorita – Arabský svět (!)  Pomoc šíření lidských práv, vzdělání, podpora soukromého podnikání 363 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek

64 Instituce skupiny  Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD – 1945)  Poskytuje výhodnější úvěry středně rozvinutým a rozvojovým zemím  Rozvoj infrastruktury (silnice, doly, továrny, elektrárny)  Mezinárodní finanční korporace (IFC – 1956)  Spolupráce se soukromým sektorem – levné úvěry na komerční projekty  Účelem rozvoj soukromého sektoru a přilákání dalších klasických komerčních aktivit  Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA 1960)  Půjčky nejchudším zemím – odstraňovaní chudoby, programy udržitelného rozvoje  Rozdílné podmínky poskytování úvěrů od IBRD – nízké úroky nebo dokonce bezúročné půjčky, dlouhá doba splatnosti  Půjčky podmiňovány úpravami v ekonomice – programy strukturálních uprav  Možnost poskytovat i granty – nevratné půjčky – nezadlužují země ale zároveň nepřináší do IDA finance, jako splátky úvěru, které pak lze dal použít na další úvěry  Multilaterální agentura pro garanci investic (MIGA 1988)  Vytváření podminek pro prichod investic do rozvojových zemí  Například nekomerční pojištění firmám, které vznikají v rozvojových zemích  Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů  Řešení sporu uvnitř WB i WTO 364 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek

65 Rozvojové politiky WB také využívá PRSPs Tedy sdílí priority a postupy s IMF Je součástí téhož rozvojového diskurzu Světová banka doplňuje činnost IMF a soustředí se na projekty praktického rázu Stavby přehrad a zavlažovacích systémů Budování infrastruktury Posilování státních služeb – stavby škol, zdravotnických zařízení apod. Půjčuje podnikatelům 365 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek

66 Kritika Světové banky  Společně s IMF prakticky pokrývají potřeby „rozvojových“ zemí  IMF zajišťuje makroekonomické a finanční služby  WB poskytuje finance na budování praktických facilit nutných k fungování státu  Společně tak tvoří síť, které se chudé státy nemohou vyhnout, což dále posiluje jejich moc  Přitom využívají podobný systém hlasování, hlasy rozdělují na jednotném základě  Obě zvýhodňují bohaté státy oproti chudým  Existuje řada příkladů selhání  Podpora stavby přehrad bez ohledu na ekologické následky  Podpora diktátorských režimů  Vnucení monokultur v zemědělství, které vedly ke zvýšení křehkosti místní ekonomiky atp. 366 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek

67 Světová obchodní organizace (WTO) Vznikla v roce 1948 jako GATT (Mezinárodní dohoda o clech a obchodu) Cílem je odstraňování celních a dalších tarifů omezujících mezinárodní obchod transformace WTO v roce 1994: Rozšíření spektra aktivit Podpora liberalizace ekonomiky na globální úrovni Odstraňování diskriminace v mezinárodním obchodu Anti-dumpingová politika Rozhodování obchodních sporů mezi členy Sídlem organizace je Ženeva, Švýcarsko. V současné době má WTO 153 členů (1. srpna 2008). 367 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek

68 Rozhodování ve WTO  Konsensuální způsob rozhodování – trvá velmi dlouho:  Hlavní linie politiky jsou určovány v tzv. kolech  K přijetí výstupu takového kola je nutný souhlas všech členů  Kola tedy trvají i několik let  Každé dva roky se koná ministerská konference, která je nejvyšším rozhodovacím orgánem WTO  Mezi zasedáními konference funguje v sídle v Ženevě Generální rada složená ze stálých zástupců členských států. 368 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek

69 WTO a rozvoj WTO není primárně rozvojovou organizací Poslední jednací kolo ale bývá nazýváno „Rozvojovým kolem“ Soustředí se na odstraňování diskriminačních opatření znevýhodňujících ekonomicky slabé státy Hledá způsoby rovnoprávného zastoupení „rozvojových“ států v současné globální ekonomice Zvýhodňuje „rozvojové“ státy – delší lhůty na implementaci některých nařízení, případně dokonce výjimky z některých povinností 369 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek

70 Kritika WTO Pomalé rozhodování Omezená schopnost vynutit svá rozhodnutí v praxi Omezená schopnost prosadit nápravu po sporu mezi členy Někdy je předmětem kritiky také jednoznačné zakotvení v kapitalistickém systému a volném obchodu 370 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek


Stáhnout ppt "Jabok, ETF 2010 Michael Martinek. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek2."

Podobné prezentace


Reklamy Google