Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

3. přednáška Mezinárodní organizace

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "3. přednáška Mezinárodní organizace"— Transkript prezentace:

1 3. přednáška 24.10.2013 Mezinárodní organizace
Mezinárodní vztahy 3. přednáška Mezinárodní organizace

2 Rozšiřující literatura týkající se MO
Krejčí, O.: Mezinárodní politika, Ekopress 2007 (3.vydání). Waisová, Š.: Úvod do studia mezinárodních vztahů. Nakladatelství Čeněk 2009, (3.vydání). Waisová, Š.: Mezinárodní organizace a režimy, Eurolex Bohemia 2008.

3 Mezinárodní organizace-studium
Studium MO po dlouhou dobu stálo mimo hlavní oblasti a zájem MV - především vývoj MS Do 2. sv.v. Po 2.sv.v. Do 1980´s Rozkvět v 1990´s – rozpad bipolárního uspořádání

4 Definice MO „MEZI-NÁRODNÍ“ De facto „mezi-STÁTY“
Vnímání pojmů STÁT a NÁROD v překladu Anglo-saské XX kontinentální evropské Synonyma Mezistátní Mezivládní

5 Klasifikace MO Dle typu členství Dle rozsahu členství
Dle cílů a pole působnosti

6 MO dle typu členství IGO – vládní NGO – nevládní (INGO) Dále:
hybridní MO Transvládní MO Mnohonárodní korporace (BINGO)

7 MO dle rozsahu členství
Univerzální Regionální Problém definování regionalismu Jiné dělení na : Limitované členství (intenzivní) Nelimitované členství (extenzivní)

8 Příklady MO dle rozsahu členství
Limitované členství (intenzivní) Nelimitované členství (extenzivní)

9 MO dle cílů a pole působnosti
hlavní zájmy a náplň činnosti MO Všeobecné Speciální cíle  od všeobecné nespecifikované škály otázek a problémů až po zcela konkrétní oblasti bezpečnostní (NATO) ekonomické (OPEC) politické (RE) sociální a kulturní (UNESCO)

10 Další dělení MO Dle kategorií členství Řádní členové
Přidružení členové Pozorovatelé (Vatikán v OSN)

11 Role MO MO jako nástroj MO jako aréna MO jako aktér

12 MO jako nástroj Nástroj politiky svých členů
nejvíce IGO´s Suverénní státy Především realistické pojetí

13 MO jako aréna „hřiště“ či „fórum“ pro určitou činnost
MO jako prostor pro: Diskuze Vyjednávání Společné rozhodování Plánování Pře Typický příklad ????

14 MO jako aktér MO jako samostatný aktér MS Liberální přístup
Jedná autonomně-nezávisle na členech Postupně vzniká vlastní struktura Liberální přístup

15 Funkce MO Funkce MO v MS Artikulace(rozčlenění) a agregace(sloučení)
Vytváření norem Distribuce informací

16 Artikulace a agregace Přenesení především stejného postupu z vnitrostátní úrovně na mezinárodní – MS G77 Snaha o definici zájmů zemí 3světa na půdě OSN

17 Vytváření norem Normativní činnost (vytváření závazných rámců chování - v rámci MS) OSN Snaha o zobecnění chování států v MS Např. Charta OSN

18 Distribuce informací MO shromažďuje informace od členů – poté je distribuuje ostatním členům Snižuje náklady svým členům Zvýšení důvěryhodnosti informací

19 Vývoj studia MO David Mitrany a Ernest Haas – MO jako cesta k udržení míru a prosperity Funkcionalistický přístup MO jsou schopny řešit transnacionální problémy-státy ne 70. léta – studium především IGO´s Poté Koncept mezinárodních režimů

20 Vývoj studia MO 80. léta – nové impulsy do studia MO:
Růst globalizačních procesů Vytvoření transkontinentálních sítí Růst interdependence STÁT – MO 90. léta – post bipolární období Nové hrozby Nové státní útvary v MPS (jaké ?????) Nové MO (jaké ?????)

21 Nejstarší IGO´s Rýnská komise Veřejné mezinárodní unie Celní spolek

22 Nejstarší IGO´s Rýnská komise Zřízena 1815 Vídeňským kongresem
Politická i nepolitická agenda Regulace a dohled dopravy i obchodu na Rýnu Členství omezeno na geopolitické skutečnosti (pouze tam, kde protékal Rýn) Později také Dunaj (1856), Labe (1821)

23 Nejstarší IGO´s Veřejné mezinárodní unie
Nepolitická témata 2 pol. 19. st. Zemědělství Zdravotnictví komunikace Verifikace mír a váh Mezinárodní telegrafická unie (1865) Všeobecná poštovní unie (1874)

24 Nejstarší IGO´s Celní spolky Ekonomická dimenze integrace
Německý Celní spolek (1834) 1867 – téměř všechny státy Německa Kdo vládl v té době v Německu ???? Orgány CS Všeobecný kongres-jednomyslné rozhodování

25 NGO´s Od roku 1850 do současnosti – přes několik milionů
Různé asociace, společnosti, nadace, unie, fondy, výbory, kluby, shromáždění, federace, konfederace, konventy atd. Amnesty International, Lékaři bez hranic, Greenpeace, Červený kříž atd.

26 NGO´s První NGO´s – Britská zahraniční společnost proti otroctví (1839) Zásadní nárůst až po 2.sv.v. Dnešní definice NGO´s Transnacionální neziskové autonomní nevládní MO Propagují principy rovnosti se státy Nemají legální autoritu (mají ji státy ???) Malé finanční zdroje (na rozdíl od nadnárodních korporací)

27 NGO´s Nárůst zkoumání v 80. let.
Globalizační procesy Systémová úroveň analýzy (co je to ????) Současně paralelní koexistence s IGO´s Pozitivní linie

28 MO a teorie MV Úroveň analýzy Podstata MV Charakteristika MS
REALISMUS LIBERALISMUS NEOMARXISMUS Úroveň analýzy státy Jedinci, skupiny, státy Ekonomické třídy, státy Podstata MV konflikt Kooperace, konflikt Charakteristika MS Anarchie, rovnováha sil Komplexní interdependence Světový kapitalismus Podstata MO IGO´s režimy IGO´s, nadnárodní korporace Chování MO Neautonomní autonomní Nástroje kapitalistické dominance

29 Organizace spojených národů (OSN)
Vznik – historický předěl v dějinách lidstva Nástupce Společnosti národů ( ) Největší a nejuniverzálnější MO na světě

30 Vznik a historie OSN Vznik na základě spojenectví a koalice z 2.sv.v.
Iniciativa především W.Churchilla a F.Roosevelta Atlantická charta 1941 Schůzka MZV USA, VB a SSSR v Moskvě v říjnu 1943, poté v Dumbarton Oaks a poté v San Franciscu Srpen 1944-Dumbarton Oaks (USA) Návrh na statut OSN Duben-srpen 1945-San Francisco Zakládající konference OSN Podpis základní listiny OSN (platí od ) 50 zakládajících států (Později Polsko)

31 Vznik a historie OSN Počátek Studené války
Narušení celosvětových a univerzálních cílů OSN Neochota dohody mezi oběma bloky 60. léta – proces dekolonizace v Africe Počet členů OSN ???? Nová témata v OSN 70. léta – období détenté (co je to ????) Posílení RB

32 Vznik a historie OSN 80. a 90. léta – nové problémy ve světovém uspořádání Nové konflikty Vzestup chudoby Rapidní růst světové populace Enviromentální problémy Noví členové OSN Počet států nyní – 193 (poslední přijatý Jižní Súdán)

33 Organizační struktura OSN
Valné shromáždění Rada bezpečnosti Sekretariát a Generální tajemník Ekonomická a sociální rada Mezinárodní soudní dvůr Poručenská rada

34 Organizační struktura OSN

35 Valné shromáždění OSN „UN General Assembly“
Složeno ze všech členů (193) Každá stát – jeden hlas (vždy) Max. 5 diplomatů za každý stát Rezoluce – nejsou právně závazné Schází se jednou ročně (v září) Jan Kavan přesedal 57. VS v r. 2002/2003

36 Valné shromáždění OSN Úkoly VS: Doporučení principů spolupráce
Otázky odzbrojení a redukce zbrojení Rozpočet OSN Volba GT Volba členů ECOSOCu Volba nestálých členů RB OSN

37 Valné shromáždění OSN Práce v 6 hlavních podvýborech:
první výbor – politický a bezpečnostní, na jehož práci se podílí i tzv. zvláštní politický výbor, druhý výbor – hospodářský a finanční, třetí výbor – sociální, humanitní a kulturní, čtvrtý výbor – speciálně-politický a dekolonizační, pátý výbor – administrativní a rozpočtový, šestý výbor – právní.

38 Valné shromáždění OSN Všeobecný výbor VS: Nyní 68. VS Předseda VS
Místopředsedové VS Předsedové 6 podvýborů VS Nyní 68. VS John W. Ashe (Antigua a Barbuda)

39 Rada bezpečnosti OSN 5 stálých členů a 10 nestálých členů
„UN Security Council“ 15 členů 5 stálých členů a 10 nestálých členů Stálí členové (USA, Rusko, Čína, VB, Francie) Nestálý (teritoriální klíč – vždy na 2 roky) Odpovídá za udržení světové bezpečnosti a míru

40 Rada bezpečnosti OSN Úkoly: Zabývá se konflikty Určuje akty agrese
Doporučuje opatření – rezoluce jsou právně závazné Doporučuje VS kandidáta na GT OSN Podíl na volbě soudů MSD Hlasování – většina 9 z 15 a žádný ze stálých členů nesmí použít veto

41 Sekretariát a Generální tajemník OSN
Osoba GT a sekretariátu Mezinárodní tým úředníků Sekretariát tvoří: Politická oddělení Odborná oddělení Sekretariát pomocných organizací a konferencí Oddělení všeobecných služeb

42 Generální tajemník OSN
Je jmenován VS na návrh RB na 5 let Pravomoci GT: Předkládá návrhy RB v otázce ohrožení míru správa majetku OSN právo zúčastnit se jednání všech orgánů OSN Prestiž z titulu funkce

43 Generální tajemníci OSN
Ban Ki.Moon (Jižní Korea) 2007-nyní Kofi A. Annan (Ghana) Butrus Butrus-Ghálí (Egypt) 1992 – 1996 Javier Pérez de Cuéllar (Peru) 1982 – 1991 Kurt Waldheim (Rakousko) U Thant (Barma) 1962 – 1971 Dag Hammarskjöld (Švédsko) 1953 – 1961 Trygve Lie (Norsko)

44 Ekonomická a sociální rada
ECOSOC 54 členů 3leté období – voleni VS OSN Zasedá 2x ročně – New York, Ženeva Úkoly: Vede a koordinuje působnost VS v oblasti hospodářské, sociální, kulturní a lidských práv Předkládá nezávazná doporučení Přidružené komise a výbory Vlastní práce ECOSOCu

45 Mezinárodní soudní dvůr
Základní soudní orgán OSN 15 členů Voleni RB i VS Na 9 let Sídlo v Haagu (Nizozemí) Statut MSD v Chartě OSN Členové OSN – smluvní strany soudu Úkoly: Řeší spory mezi členskými státy Právní posudky na požádání VS i RB OSN Není přístupný jednotlivcům, ani MO Ad hoc soudci (max. 17)

46 Poručenská rada 5 členů Původně správa 11 oblastí po 2.sv.v.
Stálí členové RB OSN Původně správa 11 oblastí po 2.sv.v. Oblasti bez statutu suverenity Formálně ukončila činnost Posledním územím Palau Schází se ad hoc (dříve každoročně)

47 Odborné organizace OSN

48 Rozvojové cíle tisíciletí
Millennium Development Goals V roce 2000 si tehdejší členové OSN (+Vatikán a Švýcarsko) dali za cíl odstranit největší problémy rozvojového světa do roku 2015: snížit chudobu a sociální vyloučení dosáhnout univerzálního primárního vzdělávání prosazovat rovnost mužů a žen a poskytovat ženám více možností prosadit se ve společnosti snížit dětskou úmrtnost zlepšit zdraví matek boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi zajistit environmentální udržitelnost vybudovat globální partnerství pro rozvoj udržovat mezinárodní mír a bezpečnost

49 Dělení států dle OSN vyspělé (průmyslové)-1. svět
rozvíjející se-2. svět post-sovětské státy, Latinská Amerika, Karibik, Oceánie rozvojové-3. svět nejvíce Asie + Afrika G 77 Skupina 77 nejchudších států světa (Afrika + Asie)

50 Mezinárodní organizace
Vojensko-bezpečnostní IGO´s

51 NATO rozpad SSSR-šok pro NATO
NATO ztrácí svůj význam („zadržování komunismu“) pád Berlínské zdi ( ) „out of area or out of bussines“-Praha 2002 změnění prostoru-nová strategická koncepce globální prostor

52 Linie v NATO politická vojenská v čele Generální tajemník
reprezentace NATO navenek ovládá NATO dle přání čl. států hlasování v NATO dosáhnutí konsenzu žádný hlasovací mechanismus

53 Sdílení nákladů určitá částka dle síly ekonomiky
členění na vojenský a civilní vojenský rozpočet: provoz a údržba „vlastnictví NATO“ investiční náklady MN vojenské struktury civilní rozpočet platy zaměstnanců vědecký program

54 Základní smlouva NATO Smlouva o kolektivní obraně (1949)
vychází z Charty OSN

55 Orgány NATO Severoatlantická rada (NAC) Sídlo – Brusel
exekutivní orgán NATO schází se jednou v týdnu v případě nutnosti „silnější složení“ Sídlo – Brusel

56 Vojenský orgán Výbor pro obranné plánování (DPC)
schází se 2x ročně (ministři obrany) Skupina pro jaderné plánování projednávání politických aspektů s jadernými silami řízení krizových situací (živelné pohromy atd.)

57 Další orgány NATO Stálá společná rada pro NATO-Rusko
Stálá komise NATO x Ukrajina Skupina Středomořské spolupráce PFP (Partnership for peace) NATO x státy bývalého prostoru SSSR

58 Bezpečnostní složky NATO
SPACEUR-vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (americký generál) SACLANT- vrchní velitel spojeneckých sil v Atlantiku (americký admirál)

59 Mezinárodní organizace
Regionální IGO´s

60 Rada Evropy založena 1949 ve Štrasburku výbor MZV (součást RE)
setkávání 2x ročně (květen, listopad) politický dialog-výkonný orgán RE Evropská úmluva o ochraně LP a zákl. svobod dodržování LP Evropský soud pro ochranu LP založen 1959 41 soudců Komisař pro lidská práva (1999) volen na 6 let úloha-působit preventivně v oblasti LP

61 Cíly RE problematika LP demokratický systém evropská identita
řešení problémů evropské společnosti

62 Středomořská iniciativa
sdružuje 17 zemí rozvoj vzájemné spolupráce čl. zemí proces transformace založena v r (Itálie, Jugoslávie, Maďarsko, Rakousko) 1991-připojení ČSFR a Polska rozšiřování do oblasti S. a V. Evropy pozastavení čl. Jugoslávii během 90. let poté znovuobnovení členství nástupnickým státům rotující předsednictvo na dobu 1 roku-dle abecedního pořádku zemí

63 Visegrádská 4 (V4) „Visegrádská skupina“ vznik v r. 1991
ČSFR, Polsko, Maďarsko (setkávání prezidentů) zakládají listiny-Deklarace o spolupráci po r členové (rozpad federace ČSFR) cíl V4-řešení situace ve S. Evropě po r. 1989 hlavní faktory vytvoření likvidace pozůstatku bipolarity překonání historických animozit z minulosti ve S. Evropě vstup členů do EU součastná podoba EU sdružení vyrovnávající se s minulostí

64 Visegrádská 4 (V4) nemá oficiální instituce
jediná instituce-Mezinárodní vyšehradský fond-finance (sídlo Bratislava) princip přirozené spolupráce 1x ročně střetávání hlav států ideologie V4 plán V4 + 2 (Slovinsko, Rakousko) lokální problémy-vnitřní politika, hranice, emigrace

65 Společenství nezávislých států (SNS)
12 členů (všechny post-sovětské republiky mimo pobaltských států) vznik původní myšlenka-nesovětský projekt (nepodařilo se) demokratické státy důležitost vazby na Rusko pro zahraničí státy SNS představuje pozůstatek SSSR nástroj vlivu Ruska pro vlastní členy SNS představuje není nástroj Ruska možná se časem rozpadnou SNS nejsou jednotný geo-ekonomický prostor-výhoda pro Rusko

66 Svazový stát Ruska a Běloruska
považovaný za Unii od r podpisování smluv o prohlubování unie problematický vztah Putin x Lukašenko problém ropa špatné vztahy do budoucna

67 Jednotný ekonomický prostor
Rusko, Bělorusko, Kazachstán, (Ukrajina) vznik 2003 klasický volný ekonomický prostor Kazachstán-preference spolupráce s Ruskem (obviňování a ovlivňování Putinem)

68 Euroasijské ekonomické společenství
Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán potřeba vazby na Rusko (post-sovětské země) smlouva o kolektivní bezpečnosti (levné ruské zbraně) terorismus-silná islámská menšina

69 Šanghajská organizace pro spolupráci
Ruska a Čína spolupráce ohledně islámských menšin

70 Sdružení zemí Jihovýchodní Asie (ASEAN)
vznik 1967-Deklarace v Bankoku (Filipíny, Indonésie, Malajsie, Singapur, Thajsko) dále přistoupily (Brunej, Vietnam, Laos + Barma, Kambodža v r.1989 se ASEAN stal členem APEC Summit v Číně (2004)-dohoda s Čínou

71 Africká unie původně Organizace africké jednoty (1963) instituce
transformace na AU v r. 1999 instituce oblast bezpečnosti konflikty terorismus stálý orgán-Rada míru a bezpečnosti prevence mírových konfliktů Nové partnerství pro africký rozvoj (2001) zahrnuje investice do afrického regionu

72 Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA)
založena 1994-USA, Kanada, Mexiko vznik společného trhu-volný obchod (vzor a konkurence EU) odstranění překážek pro volný obchod u obyvatel neoblíbená MO model pro oživení integračního procesu pro integraci celého kontinentu

73 Společný Jihoamerický trh (MERCOSUR)
zakládající státy-Brazílie, Argentina, Paraguay, Uruguay v r přistoupila Venezuela asociační státy-Bolívie, Chile, Ecuador, Kolumbie snaží se o asociační dohodu s EU snaží se o asociační dohodu s Andským paktem

74 Webové stránky http://www.un.org/en/ http://www.osn.cz/


Stáhnout ppt "3. přednáška Mezinárodní organizace"

Podobné prezentace


Reklamy Google