Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Www.zlinskedumy.cz ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávací.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Www.zlinskedumy.cz ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávací."— Transkript prezentace:

1 ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací oblastSpolečenskovědní vzdělání Vzdělávací oborNauka o společnosti Tematický okruhPsychologie TémaPsychologie Tematická oblastPsychologie NázevPaměť AutorPaedDr. Ivan Konečný Vytvořeno, pro obor, ročníkŘíjen 2012,STR, STA, ELE, LYE, LYT 3.ročník AnotaceCelkový pohled na paměť člověka a její poruchy Přínos/cílové kompetenceOrientace v pohledu na problematiku lidské paměti a její základní poruchy VY_32_INOVACE_54_09

2 Paměť Paměť Paměť je nezbytná pro shromažďování zkušeností. Paměť je nezbytná pro shromažďování zkušeností. Kdybychom si nezapamatovali nic z toho, co jsme Kdybychom si nezapamatovali nic z toho, co jsme dříve poznali, začínali bychom každý den znovu, dříve poznali, začínali bychom každý den znovu, vše by nám bylo stále neznámé. vše by nám bylo stále neznámé. Život každého jedince i celé společnosti, výchova, Život každého jedince i celé společnosti, výchova, vzdělání i práce, kultura, věda, technika – to vše vzdělání i práce, kultura, věda, technika – to vše předpokládá dobře vyvinutou paměť. předpokládá dobře vyvinutou paměť. Paměť je jednou z nejdůležitějších vlastností člověka.

3 Fáze paměťového procesu rozlišujeme tři fáze paměti: Fáze paměťového procesu rozlišujeme tři fáze paměti: Vštěpování (kódování) tj. uložení něčeho do Vštěpování (kódování) tj. uložení něčeho do paměti, např. vizuální, akustické, sémantické informace a paměti, např. vizuální, akustické, sémantické informace a pro zpracování je nejúčinnější zařazení co nejvíce smyslů. pro zpracování je nejúčinnější zařazení co nejvíce smyslů. Uchování v paměti toho, co do ní bylo uloženo. Uchování v paměti toho, co do ní bylo uloženo. Uchování informací je efektivní, když jsou informace v Uchování informací je efektivní, když jsou informace v nějakém smysluplném celku. nějakém smysluplném celku. Vybavení z paměti : k vybavení používáme asociace. Vybavení z paměti : k vybavení používáme asociace. Rozlišujeme dva typy vybavení: Rozlišujeme dva typy vybavení: 1) znovupoznání: rozpoznání podnětů a jejich odlišení od 1) znovupoznání: rozpoznání podnětů a jejich odlišení od nových a neznámých nových a neznámých 2) reprodukce: proces rekonstrukce zapamatovaného 2) reprodukce: proces rekonstrukce zapamatovaného

4 krátkodobou dlouhodobou vizuálníakustickou sémantickou mechanickou logickou Paměť se dělí jednak podle délky doby uchování zapamatovaného na krátkodobou a dlouhodobou; dále podle formy ukládání informací na vizuální, akustickou, sémantickou (ukládání významu informace) atd. Další variantou je rozdělení paměti na mechanickou a logickou.

5 Druhy paměti Rozdělení dle volní složky:  Úmyslná = cíl udržet určitou informaci ve svém vědomí, k tomuto účelu vynakládá volní úsilí (učení, vzorce)  Neúmyslná =člověk si uchová informace bez záměru Podle časového údaje:  Ultrakrátká (senzorická)  Krátkodobá  Dlouhodobá Podle strategie ukládání:  Mechanická ( neustálému opakování)  Logická (díky logickým vazbám) Podle formy ukládání:  Vizuální  Akustická  Sémantická (ukládání významu informace)

6 Krátkodobá paměť Je omezena uchováním určité informace, obvykle té, Je omezena uchováním určité informace, obvykle té, kterou okamžitě potřebujeme, (např. telefonní číslo ze kterou okamžitě potřebujeme, (např. telefonní číslo ze seznamu si pamatujeme, jen dokud ho nevytočíme, krátce nato je seznamu si pamatujeme, jen dokud ho nevytočíme, krátce nato je zapomeneme). zapomeneme). Informace se v mozku zakóduje ikonickou nebo verbální formou, Informace se v mozku zakóduje ikonickou nebo verbální formou, vybavování z paměti je pak procesem rekódování. vybavování z paměti je pak procesem rekódování. Baddeleyho model Baddeleyho model pracovní paměti: pracovní paměti: Většina psychologů dnes soudí, že se pracovní či krátkodobá paměť skládá nejméně ze dvou subsystémů a Baddeleyho model je jedním z nejčastěji používaných.

7 Dlouhodobá paměť Sklad informací resp. zkušeností, které má bez vědomí člověka vliv na formování jeho psychiky: (např. člověk se stává agresivním aniž ví proč, měl totiž určité zkušenosti, které ovlivňují utváření těchto charakteristik).  Nazývá se také pracovní paměť, protože je tvořena vyhledávacími a jinými "pracovními" procesy.  Člověk je obvykle schopen si vybavit jen ty informace, se kterými trvale pracuje, které se opakují nebo byly emočně akcentovány.  Jsou zde uchovávány i zážitky, které nebyly uvědomovány (podprahová percepce) a lze si je vybavit jen za určitých okolností (podprahová percepce) a lze si je vybavit jen za určitých okolností (hypnóza), v dlouhodobé paměti jsou tedy i informace zapomenuté. (hypnóza), v dlouhodobé paměti jsou tedy i informace zapomenuté.  Stává se, že si člověk nemůže určitou informaci vybavit, ale neznamená to, že se ztratila z paměti, jen nemůže být nalezena. to, že se ztratila z paměti, jen nemůže být nalezena.

8 Mozek se chová jako sval Čím více budeme mozek procvičovat, tím bude lépe pracovat. Čím více budeme mozek procvičovat, tím bude lépe pracovat. Nemůžeme očekávat, že mozek bude pracovat bezchybně, když ho pravidelně netrénujeme.

9 Výzkumy učení a zapamatování dokazují, že si zapamatujeme :  10% toho, co slyšíme,  15% toho, co vidíme,  20% toho, co současně vidíme i slyšíme,  40% toho, o čem diskutujeme,  80% toho, co přímo zažijeme nebo děláme,  90% toho, co se pokoušíme naučit druhé.

10 Zapamatování úzce souvisí s vlastnostmi pozornosti : 1) Oscilace pozornosti přesouvání ohniska pozornosti na jiný detail přesouvání ohniska pozornosti na jiný detail (fluktuace pozornosti) (fluktuace pozornosti) senzorická: tikající hodiny ve slyšitelné vzdálenosti jsou senzorická: tikající hodiny ve slyšitelné vzdálenosti jsou střídavě slyšeny a neslyšeny střídavě slyšeny a neslyšeny 2) Extenzita pozornosti – tj. rozpětí, rozsah 3) Intenzita pozornosti – její síla 4) Výběrovost – selektivnost pozornosti 5) Stálost 6) Soustředěnost – bývá doprovázena psychickým napětím Předmětem pozornosti mohou být nejen vnější objekty, ale i stavy vlastní mysli !

11 Proces zapomínání : je individuální Neznamená vymizení příslušné pamětní stopy, Neznamená vymizení příslušné pamětní stopy, ale překrytí stopou aktuální. ale překrytí stopou aktuální. Člověk zapomíná to, co již nepotřebuje Člověk zapomíná to, co již nepotřebuje a uvolňuje tak místo pro vybavování aktuálně a uvolňuje tak místo pro vybavování aktuálně potřebných informací. potřebných informací. Zapomínání není funkcí času, ale nepoužívání Zapomínání není funkcí času, ale nepoužívání toho, co bylo zapomenuto. toho, co bylo zapomenuto. Zvláštním případem zapomínání je "vytěsňování" Zvláštním případem zapomínání je "vytěsňování" nepříjemných zážitků a s nimi spojených osob, nepříjemných zážitků a s nimi spojených osob, jmen apod. jmen apod.

12 Křivka zapomínání H. Ebbinghaus H. Ebbinghaus nejvíce se zapomíná již bezprostředně po naučení nejvíce se zapomíná již bezprostředně po naučení. za 19 minut po naučení je zapomenuto 41,8% materiálu,. za 19 minut po naučení je zapomenuto 41,8% materiálu,. za 24 hodin 66,3% materiálu. za 24 hodin 66,3% materiálu Základní faktory zapomínání : 1. "rozpad" nepoužívané pamětní stopy 1. "rozpad" nepoužívané pamětní stopy 2. prolínání nových zkušeností, odsouvání 2. prolínání nových zkušeností, odsouvání nevýznamných významnými ! nevýznamných významnými !

13 Vybavování, rozpomínání Vystupuje ve dvou formách: 1) Jako reprodukce - znovuvybavení toho, co bylo vnímáno, rekonstrukce toho, co bylo zapamatováno, vnímáno, rekonstrukce toho, co bylo zapamatováno, přičemž se uplatňují zákony transformace přičemž se uplatňují zákony transformace zapamatovaného v reprodukované - "přesné vybavení je zapamatovaného v reprodukované - "přesné vybavení je výjimkou nikoliv pravidlem“. výjimkou nikoliv pravidlem“. 2) Jako znovupoznání zapamatovaného - objekt je vnímán jako známý, menší intenzita vštípení může vést vnímán jako známý, menší intenzita vštípení může vést k znovupoznání ještě dříve, než jsme schopni to jako k znovupoznání ještě dříve, než jsme schopni to jako představu reprodukovat - "něco mi to připomíná“. představu reprodukovat - "něco mi to připomíná“.

14 Zapamatování/podmínky: a) mít cíl, proč si to pamatovat b) dobrý zdravotní stav c) citové ladění v době zapamatování ( optimistické ladění zabraňuje zapomínání ) ( optimistické ladění zabraňuje zapomínání ) d) správná organizace e) mimo-technické pomůcky f) četnost opakování Úmyslné zapamatování je účinnější, než neúmyslné Transfer - účinek učení se jedné věci na učení se druhé Transfer - účinek učení se jedné věci na učení se druhé (např. matematika - logika, košíková - házená) (např. matematika - logika, košíková - házená) Vliv vnějších činitelů na zapamatování - dostatek místa, Vliv vnějších činitelů na zapamatování - dostatek místa, času, bez rušivých podnětů času, bez rušivých podnětů Vlastnosti učícího se jedince - psychický stav Vlastnosti učícího se jedince - psychický stav

15 PORUCHY PAMĚTI:  Amnézie  Hypermnézie  Paramnézie

16 Většinou jí předchází zranění (fyziologický základ), amnézii však může způsobit i intoxikace některými látkami Rozlišujeme tři druhy amnézie:  Anterográdní - jedná se o neschopnost vštípit si do paměti jakékoliv nové informace a zážitky po spouštěcím stimulu.  Retrográdní  Retrográdní - neschopnost vybavit si poznatky a zážitky uchované před vznikem amnézie před spouštěcím stimulem.  Dětská  Dětská - neschopnost vybavit si vzpomínky na první roky života.Podoby: 1. krátkodobá - vypadne asi 1 hodina z večera 2. dočasná – do připomenutí 3. úplná - např. celé dětství 4. dlouhodobá - vypadne delší časový úsek 5. trvalá 6. částečná - např. co jsem prožila s otcem a) AMNÉZIE (mezera v paměti)

17 b) HYPERMNÉZIE Hypermnézie nebývá častá a rozumí se jí zvýšená jistota Hypermnézie nebývá častá a rozumí se jí zvýšená jistota při výbavnosti. při výbavnosti. Obvykle je přitom porušena přesnost paměti. Obvykle je přitom porušena přesnost paměti. S relativní hypermnezií se setkáváme u některých S relativní hypermnezií se setkáváme u některých psychických poruch, kdy bývá nadměrně vyvinutá paměť psychických poruch, kdy bývá nadměrně vyvinutá paměť na úkor ostatních psychických schopností. na úkor ostatních psychických schopností. Zázrační počtáři mohou být celkově svými intelektovými Zázrační počtáři mohou být celkově svými intelektovými schopnosti na úrovni oligofrenie (mentální retardace). schopnosti na úrovni oligofrenie (mentální retardace).

18 c) PARAMNÉZIE  Jde o projev v poruše přesnosti a jistoty (paměťové klamy), o zvláštní propojení minulých zkušeností. propojení minulých zkušeností.  Většinou bývá spojena i s poruchami jiných psychických kvalit.  V lehčí formě se můžeme s paramnézií setkat i u zdravých lidí, kteří při vyprávění některé události vyplňují mezery v paměti zcela při vyprávění některé události vyplňují mezery v paměti zcela nevědomky nepravdivými vzpomínkami a jsou přesvědčeni, že nevědomky nepravdivými vzpomínkami a jsou přesvědčeni, že události tak skutečně proběhly. události tak skutečně proběhly.  Pseudologia phantastica (bájná lhavost)- postižený vypráví neskutečné události, jako by je prožil. neskutečné události, jako by je prožil.  Konfabulace - kdy nemocný líčí různé události, které v životě prožil v různých časových obdobích, jako by se to stalo nedávno. prožil v různých časových obdobích, jako by se to stalo nedávno.  Vzpomínkový klam- neskutečná událost se ve vzpomínce jeví jako skutečná. Postižený uvádí některé události z knih, eventuálně jako skutečná. Postižený uvádí některé události z knih, eventuálně snů, jako své skutečné zážitky. snů, jako své skutečné zážitky.

19 Pokus se odpovědět Jmenuj základní druhy paměťí. 2. PARAMNÉZIE 2. Vysvětli pojem PARAMNÉZIE ? Pokus se formulovat charakteristické rysy dlouhodobé paměti Rozumíš pojmu AMNÉZIE ? Vzpomeneš si na nějako vlastnost pozornosti člověka ? Znáš psychologa, jež se zabýval křivkou zapomínání ?

20 Zdroje a prameny Gillernová,I - Malotínová, M.: Psychologie pro střední školy, Praha, SPN 1992 Hyhlík, F. – Nakonečný, M.: Malá encyklopedie současné psychologie, Praha, SPN 1973 Klapáč, M.: Psychologie v praxi, Praha, 1992 Novák, L.: Základy psychologie, S & M, Praha, 1992 Gillernová, I., Buriánek, J.: Základy psychologie, sociologie. Praha, Fortuna 1995 Hartl, P.: Psychologický slovník. Praha, Budka 1993 Janoušek, J., Hoskovec, J., Štikar, J.: Psychologický výkladový atlas. Praha, Karolinum – Academia 1993 Nakonečný, M.: Základy psychologie osobnosti. Prahy. Management press


Stáhnout ppt "Www.zlinskedumy.cz ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávací."

Podobné prezentace


Reklamy Google