Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."— Transkript prezentace:

1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Bezpečnostní a obranná politika státu Národní (bezpečnostní) zájmy a role ozbrojených sil

2 Cíl přednášky Seznámit studenty s konceptem referenčního objektu a jeho významem pro bezpečnostní politiku Osvětlit význam a roli ozbrojených sil (faktoru vojenské připravenosti) při zajišťování bezpečnosti a prosazování vlivu státu v anarchickém systému mezinárodních vztahů Informovat o historickém vývoji státu a jeho postavení jakožto suverénní jednotky v systému mezinárodních vztahů Definovat národní zájmy (zájmy státu), nastínit jejich genezi, členění, obsah a funkci z pohledu vybraných ideologických přístupů a škol

3 Obsah přednášky Referenční objekt a jeho vymezení Referenční objekty v bezpečnostní politice Stát a vývoj jeho postavení Stát vs. nestátní jednotky a hodnoty Národní zájmy – vývoj, vymezení a struktura Moc státu a vojenská připravenost

4 Referenční objekt a jeho vymezení Jedním ze základních pojmů bezpečnostní politiky je termín „referenční objekt“ – Referenční objekt je jednotkou, na jejíž bezpečnostní zájmy se odvolávají činitelé/aktéři bezpečnostní politiky – Jménem referenčního objektu a jeho zájmů se zdůvodňují všechna důležitá rozhodnutí v oblasti realizace bezpečnostní politiky – Bezpečnost každého referenčního objektu je relativní a vychází z daných hrozeb a rizik a schopnosti jim čelit

5 Referenční objekt a jeho vymezení Referenční objekt je jedním ze základních prvků konceptuálního aparátu bezpečnostní analýzy tzv. kodaňské školy bezpečnostních studií Pod tímto pojmem lze identifikovat takovou entitu, která je existenčně ohrožena a může legitimně nárokovat právo na přežití. Vedle státu se tedy mezi referenční objekty řadí i další entity – Čí bezpečnost? – Bezpečnost jakých hodnot? – Bezpečnost před čím?

6 Referenční objekt a jeho vymezení V současnosti je stále nejvýznamnějším a nejčastějším referenčním objektem stát (a jeho zájmy) Měl by být nejlépe strukturován k tomu, aby čelil hrozbě (zejména vojenské) Od konce studené války se referenčními objekty stávají také nestátní jednotky a vybrané hodnoty/mezinárodně-politické principy Mezinárodní organizace a aliance, regionální či mezinárodní systém Rovnováha sil, zájmy mezinárodního společenství, ochrana lidských práv, nešíření zbraní hromadného ničení

7 Referenční objekt – stát a jeho vývoj Tradiční pozice státu v mezinárodních vztazích souvisí s vytvořením tzv. vestfálského systému po skončení Třicetileté války roku Uznává státní suverenitu jako princip mezinárodního práva: – Vnitřní suverenita – Stát je svrchovaným správcem území a obyvatelstva, na němž se rozkládá, a nikdo není oprávněn zasahovat do jeho jurisdikce – Žádná substátní jednotka není právní jednotkou ve vztahu k zahraničí (není subjektem mezinárodního práva) – Vnější suverenita – Suverenita navenek státu znamená, že stát si je z právního hlediska s ostatními státy roven – Suverenita je reciproční. Stát jediný má právo na zahraničněpolitické jednání, ovšem jeho svobodné chování je omezováno či regulováno stejným právem ostatních států

8 Referenční objekt – stát a jeho vývoj – Vestfálské principy byly v době svého vzniku vztaženy pouze na křesťanské evropské státy – Vestfálský systém implicitně předpokládal, že signatáři smluv jsou jedinými existujícími státy; předpokladem pro začlenění státu do systému bylo jeho uznání existujícími suverénními státy (platné dosud) – Vestfálský systém tak ve svém prvotním pojetí podporoval kolonizaci, která fakticky skončila až v 60. letech 20. století – Světové dějiny přestávají být nesčetným souhrnem paralelně se vyvíjejících civilizací – evropská kultura jim v tomto období začíná dominovat. Světový politický systém se od počátku formuje jako hierarchický, s hegemonií evropských mocností

9 Referenční objekt – stát a jeho vývoj – Vestfálský systém Klíčovými jsou státní suverenita a monopol na legitimní použití síly státu (národního/dynastického) Podstatou je existence suverénních států, které vzájemně nezasahují do svých vnitřních záležitostí, přičemž vzájemné vztahy se řídí zejména politikou rovnováhy moci – Globální platnost systému prošla dvěma etapami: Sjednocení světa prostřednictvím evropských koloniálních říší Sjednocený světový politický systém států bez kolonií (až s přijetím Deklarace o poskytnutí nezávislosti koloniálním zemím a národům OSN v roce 1960)

10 Referenční objekt – stát a jeho zájmy – Základní otázka bezpečnosti státu – jeho přežití (zejména vůči vojenské hrozbě) Nutnost zajištění bezpečnosti/obrany státu (území, institucí, hodnot, obyvatel) Vnější (agrese) i vnitřní (separatistická hnutí) hrozby Stát zpravidla disponuje největšími a nejsilnějšími nástroji k zajištění bezpečnosti Stát a jeho bezpečnost jsou ovlivňovány také ostatními referenčními objekty nestátního charakteru

11 Stát vs. nestátní referenční objekty – Mezinárodní organizace, aliance, rovnováha sil, zájmy mezinárodního společenství (ochrana lidských práv, nešíření zbraní hromadného ničení) – Od konce studené války relativizace významu státu jako referenčního objektu – realizace akcí (bezpečnostních opatření i konkrétních vojensko-bezpečnostních akcí) pod záštitou nestátních referenčních objektů – Základní charakteristikou těchto akcí je nadřazování ochrany obecných hodnot (demokracie, lidských práv atd.) nad princip respektování suverenity států

12 Příklady angažmá nestátních ref. objektů – Oživení Všeobecné deklarace lidských práv (OSN 1948) po studené válce – Rezoluce OSN (přijaté od konce studené války) – Role dalších organizací (NATO, OBSE, EU) – Operace Pouštní bouře ( ) – Genocida ve Rwandě (1994) – Angažovanost mezinárodního společenství v bývalé Jugoslávii – Zásah v Kosovu (1999) – Protiteroristická operace Trvalá svoboda v Afghánistánu (od 2001) – Operace Irácká svoboda (2003)

13 Stát a jeho zájmy – Světový politický systém je nejdůležitější část prostředí, v němž konkrétní stát provádí svou zahraniční politiku – Zájem představuje propojení objektivní reality v podobě mezinárodního prostředí se subjektem zahraniční politiky – státem (politikou) „zájem je hlavním ukazatelem směru, který pomáhá nalézt cestu krajinou mezinárodní politiky“ (americký politolog a teoretik národního zájmu H. Morgenthau) – Pro označení racionálního vymezení zájmu v pojmech moci, který musí stát sledovat k zajištění své existence, se vžil výraz „národní zájem“ Problém terminologický Problém obsahový

14 Stát a jeho zájmy – Problém terminologický: – Tři etapy chápání/vývoje zájmu státu: Dynastický zájem – propojen se zájmy panovníka Raison d´état (zájem státu) – státní zájmy jsou nadřazené zájmům koruny, země, vladaře či lidí (kardinál Richelieu) Národní zájem – stát přebírá odpovědnost za obyvatele a zodpovídá se jim – Pojem národní zájem (national interest) se hojně používá zejména v anglosaském prostředí – Chápání pojmu: národní = státní zájem (vychází z angloamerického jazykového a společensko-politického kontextu); nikoliv národní zájem v etnickém smyslu

15 Stát a jeho zájmy – Problém obsahový: – Objektivně-subjektivní dvojznačnost národního zájmu: Objektivní charakter národního zájmu vyplývá ze skutečnosti, že existuje obecný a trvalý cíl, v jehož směru stát jedná Subjektivní charakter je určován tím, co daní představitelé státu chápou jako důležité pro zachování státu

16 Národní zájmy - vymezení – Definice Národní zájem je soubor nejobecnějších požadavků státu vyplývajících z jeho geografické pozice, historických zkušeností a z aktuálních vztahů k jiným mocenským centrům – Alternativní definice Národní zájem je v určitém časovém intervalu stálé zaměření státu vzniklé na pozadí jeho vnitropolitické a zahraničněpolitické situace, která podněcuje jeho elity, aby na základě charakteru režimu, potřeb a hodnotové orientace obyvatelstva stanovovaly určité pro stát důležité cíle a usilovaly o jejich dosažení

17 Národní zájmy - vymezení – Obhajoba národních zájmů je primárním důvodem a zároveň prostředkem existence a fungování státu – V klasickém pojetí je za klíčový (životní) národní zájem státu pokládáno jeho politické i fyzické „přežití“ (zachování např. teritoria, fungujících institucí) – V současnosti se jedná také o zajištění dalších aspektů (např. stávající životní úrovně/welfare state, ekonomického růstu či životního prostředí), nejde tedy jen o zajištění vojenské bezpečnosti, ale také politické, ekonomické, societální a ekologické)

18 Národní zájmy - členění – Jedná se o komplexní pojem, který zahrnuje řadu cílů vzájemně diferencovaných v teorii i praxi. Pro vnitřní členění můžeme použít tři základní kritéria: Čas (dle délky trvání): trvalé/permanentní x proměnné, krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé Význam (dle obsahu): primární/životní x ostatní/druhotné Obecnost (dle tematického rozsahu): obecné a specifické – Lze vymezit tři druhy „mezinárodních“ zájmů, neboli skupin národních zájmů více států (tyto skupiny zájmů jsou proměnné): Identické zájmy Komplementární zájmy Konfliktní zájmy

19 Národní zájmy - členění Životní zájmy (dlouhodobé, stálé) Strategické zájmy (proměnlivé, relativně krátkodobé) Další významné zájmy (podpůrné, proměnlivé) Další významné zájmy (relativně krátkodobé) Strategické zájmy Další významné zájmy

20 Národní zájmy - členění – Členění dle Bezpečnostní strategie ČR z roku 2011: – Životní zájmy Jsou relativně stálé a neměnné, představují raison d´etat a na jejich obhajobu je stát ochoten vynaložit veškeré dostupné zdroje a prostředky (včetně použití ozbrojených sil). Nejčastějšími životními zájmy je zachování suverenity, územní celistvosti, politického systému, ochrana národa atd. – Strategické a další významné zájmy Jejich naplňováním se usiluje o časově a sektorově omezenou podporu naplňování životních národních zájmů. Nezávisí tedy na nich existence státu. Strategické a další významné národní zájmy procházejí neustálou modifikací reagující na měnící se bezpečnostní prostředí a potřeby zajišťování bezpečnosti státu (jsou tedy proměnlivé, krátkodobé, specifické)

21 Národní zájmy - členění – Životní zájmy České republiky : Životním zájmem je zajištění svrchované existence, územní celistvosti a politické nezávislosti ČR, zachování všech náležitostí demokratického právního státu včetně záruky a ochrany základních lidských práv a svobod obyvatel. Ochrana životních zájmů státu a jeho občanů je základní povinností vlády. Pro jejich zajištění a obranu je ČR připravena využít všech legitimních přístupů a použít všechny dostupné prostředky.

22 Národní zájmy - členění – Strategické zájmy ČR jsou zejména : bezpečnost a stabilita, především v euroatlantickém prostoru prevence a zvládání místních a regionálních konfliktů a zmírňování jejich následků zachování globální stabilizační role a zvýšení efektivnosti OSN posilování soudržnosti a efektivnosti NATO a EU a zachování funkční a věrohodné transatlantické vazby naplňování strategického partnerství mezi NATO a EU, včetně posilování jejich spolupráce při komplementárním rozvíjení obranných a bezpečnostních schopností rozvíjení role OBSE v oblasti prevence ozbrojených konfliktů, demokratizace a posilování vzájemné důvěry a bezpečnosti udržení funkčního a transparentního režimu kontroly konvenčního zbrojení v Evropě

23 Národní zájmy - členění – Strategické zájmy ČR jsou zejména : podpora a rozvoj regionální spolupráce podpora mezinárodní stability prostřednictvím spolupráce s partnerskými zeměmi podpora demokracie, základních svobod a principů právního státu zajištění vnitřní bezpečnosti a ochrany obyvatelstva zajištění ekonomické bezpečnosti ČR a posilování konkurenceschopnosti ekonomiky zajištění energetické, surovinové a potravinové bezpečnosti ČR a adekvátní úrovně strategických rezerv prevence a potlačování bezpečnostních hrozeb ovlivňujících bezpečnost ČR a jejích spojenců

24 Další významné zájmy – Mezi další významné zájmy zejména patří : snižování kriminality s důrazem na hospodářskou kriminalitu vytváření podmínek pro tolerantní občanskou společnost, potlačování extremismu a jeho příčin zvyšování efektivity a profesionality státních institucí a soudnictví, a v této souvislosti posilování spolupráce veřejné správy s občany a podnikajícími fyzickými a právnickými osobami rozvoj občanských sdružení a nevládních organizací působících v oblasti bezpečnosti posilování veřejné informovanosti a aktivního podílu občanů na zajištění bezpečnosti vědecko-technický rozvoj s důrazem na nové technologie s vysokou přidanou hodnotou inovace

25 Další významné zájmy – Mezi další významné zájmy patří: rozvíjení technických a technologických schopností při zpracování a přenosu utajovaných a citlivých informací s důrazem na jejich ochranu a dostupnost ochrana životního prostředí

26 Národní zájmy – základní přístupy – Liberalismus: Základem mezinárodních vztahů je jedinec/sociální skupina (ne stát; ten představuje souhrn těchto jednotek). Vnitřní politika má velký vliv na zahraniční politiku. Mezinárodní prostředí se může měnit – Marxismus: Základem mezinárodních vztahů je společenská třída, nikoliv stát Oba směry chápou národní zájem spíše jako projekci zájmů (nejvlivnějších) sociálních skupin než státu jako jednolitého aktéra – Feminismus: Pohlíží na národní zájem jako na abstraktní princip, který upřednostňuje prosazování maskulinních charakteristik (obrana teritoria, konfliktní charakter mezinárodních vztahů, nezávislost státu) před femininními (spolupráce, solidarita)

27 Národní zájmy – základní přístupy – Realistická škola mezinárodních vztahů: – Klíčový pojem realistické školy mezinárodních vztahů (anarchie – moc – konflikt – stát/státocentrismus – protichůdné/národní zájmy) Jedná se o zájem státu, jehož realizace povede ke zvýšení jeho mocenského postavení Národní zájem státu je objektivně dán a politické elity by měly za všech okolností usilovat o jeho uskutečnění Stát je pokládán za racionálně jednajícího aktéra (realitu můžeme poznat, ale ne radikálně změnit)

28 Národní zájmy - vymezení – Míra objektivity národního zájmu a význam vnitrostátních subjektů při konstituování národního zájmu Teoretický přístup Míra objektivity/ subjektivity národního zájmu Relevance vnitrostátních subjektů při formování národního zájmu RealismusJednoznačně objektivníŽádná LiberalismusObjektivní i subjektivní prvkyVysoká MarxismusSubjektivní s objektivním prvkem Zcela rozhodující

29 Národní zájmy - shrnutí

30 Moc státu Hans Morgenthau („Politics Among Nations, 1948“) hodnotí moc státu podle těchto kritérií: I. MATERIÁLNÍ FAKTORY MOCI: – a) geografická poloha jako nejstabilnější faktor moci státu – b) přírodní zdroje měřené jako schopnost samozásobování či soběstačnosti – c) průmyslová kapacita – d) vojenská připravenost, která je aktuálním vyjádřením předcházejících faktorů, (stupeň vojenské připravenosti je dán technologickými inovacemi ve zbrojení, kvalitou velení a kvalitou i kvantitou ozbrojených sil) – e) kvantita populace

31 Moc státu II. DUCHOVNÍ FAKTORY MOCI: – f) kvalitativní stránka populace – g) kvalita vlády, zejména úroveň zahraniční politiky (reálná schopnost vlády využít materiální potenciál země v zahraniční politice, jak dokáže uvádět do souladu potenciál a cíle zahraniční politiky a jak dokáže zajistit podporu domácí a zahraniční veřejnosti své zahraniční politice) – h) úroveň diplomacie (kvalita kádrů a schopnost vymezit národní zájmy a prosazovat je v praktické zahraniční politice) – i) úroveň vojenských kádrů – j) národní morálka, která je výrazem stupně odhodlání veřejnosti podporovat národní zájmy

32 Vojenská připravenost – Popisuje vojenskou sílu státu, kvalitu a kvantitu jeho ozbrojených sil – Cílem státu je vybudování takového vojenského potenciálu, který by byl dostačující ke schopnosti obhájit a prosadit své národní zájmy, avšak zároveň takového, který by příliš nezatěžoval nebo nepodvazoval ostatní sféry života státu (především sféru ekonomickou – viz SSSR, Severní Korea aj.) – Čína 1.6 mil. – Indie 1.3 mil. – Severní Korea 1 mil – Pákistán 620 tis. – Jižní Korea 560 tis. – Turecko 550 tis. – USA 520 tis., Vietnam 450 tis., Rusko 400 tis., Írán 350 tis.

33 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Bezpečnostní a obranná politika státu Národní (bezpečnostní) zájmy a role ozbrojených sil


Stáhnout ppt "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."

Podobné prezentace


Reklamy Google