Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Základy ochrany lesa - úvod Doc. Ing. Marek Turčáni, PhD.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Základy ochrany lesa - úvod Doc. Ing. Marek Turčáni, PhD."— Transkript prezentace:

1 Základy ochrany lesa - úvod Doc. Ing. Marek Turčáni, PhD.

2 Plán přednášek 1. Charakteristika předmětu, vymezení základních pojmů (Turčáni) 2. Zjišťování četnosti škůdců, prevence (Turčáni) 3. Velkoplošné kalamity a postup při jejich zpracování (Turčáni) 4. Defoliátoři listnáčů (Turčáni) 5. Netradiční metody boje s hmyzími škůdci (desorientace, SIT) (Turčáni) 6. Kůrovci na smrku (Holuša) 7. Problematika chemické ochrany proti hmyzu (Holuša) 8. Biologický boj (Holuša) 9. Syptomatologie, skupiny patogenních organismů - stručná charakteristika (Cížková) 10. Choroby jehličnatých dřevin (Cížková) 11. Choroby buku a dubu (Cížková) 12. Choroby ostatních listnatých dřevin (Cížková) 13. Choroby v školkách. (Cížková)

3 Struktura dnešní přednášky Ochrana lesa – definice Mezinárodní organizace ochrany lesa. Informace o lesích ČR z hlediska ochrany lesa Zdravotní stav a jeho zjišťování Státní rostlinolékařská správa Seznam registrovaných přípravků na ochranu rostlin 2006 Lesní ochranná služba Základní pojmy v ochraně lesa

4 Ochrana lesa-definice Ochrana lesů (nauka o ochraně lesů) je lesnická aplikovaná vědní disciplina, která zkoumá ty procesy v lesním ekosystému, které vedou k poškození lesa, tedy ke ztrátám na užitcích, které les přináší. Poškození lesa ovšem může být chápáno i jinak - jako přirozený autoregulační proces vedoucí k přirozenému, danému stanovišti odpovídajícímu ekosystému (to v případě hospodářského lesa s dřevinou skladbou neodpovídající danému stanovišti), popř. jako normální přirozený proces ve vývoji nenarušeného (nebo více méně přirozenému lesu odpovídajícího) lesního ekosystému.

5 Jevy v ochraně lesa se zkoumají v schématu: příčina poškození - průběh poškození - konečný důsledek. Z takhle získaných poznatků se odvozují poznatky další, t.j. jaká opatření mohou poškození omezit (popř. mu zcela zamezit),- tedy opatření v oblasti prevence, event. jaká opatření je možno učinit aby poškození bylo udrženo v únosných mezích - tedy opatření v oblasti kurativní. Ochrana lesa-definice

6 Ochrana lesů využívá poznatky základních přírodovědných disciplin (botaniky, zoologie, ekologie, klimatologie, fytocenologie), stejně jako aplikovaných lesnických disciplin (fytopatologie, lesnické typologie, pěstování lesa, hospodářské úpravy lesa, těžby a pod.). Ochrana lesa-definice

7 Teoretická část Studuje, objasňuje a charakterizuje podmínky vzniku poškození Studuje jednotlivé škodlivé činitele a průběh procesu poškození v kontextu všech ekologických podmínek, symptomy poškození (symptomatika) a jejich rozlišení z hlediska původce (diagnostika), Snaží se s dostatečným předstihem předpovědět průběh aktivity jednotlivých škodlivých činitelů (tedy jejich intensitu) a s tím související stupeň ohrožení (prognostika, prognosy krátko- a dlouhodobé), Hledá ekologicky vhodné a technicky proveditelné (a ekonomicky přijatelné) metody a prostředky vedoucí k zabránění škodám - tedy prevenci, popř. jejich omezení na ekonomicky přijatelnou míru - tedy vlastní obranná (kurativní) opatření.

8 Praktická část Se zabývá kontrolou stavů škůdců (živočišných i rostlinných) - ty pak vstupují jako cenné podklady do prognosy. Navrhuje a realizuje preventivní i obranná opatření směřující k zabránění vzniku poškození, popř. jeho omezení na požadovanou, resp. ekonomicky únosnou míru poškození.

9 Mezinárodní organizace ochrany lesa International union of forest reserach organisations - IUFRO United States Department of Agriculture – Forest Service - USDA-FS International Agency of Atomic Energy - IAEA European plant protection organisation - EPPO Food and agriculture organisation - FAO

10 Zákonní rámec ochrany lesa Základním právním dokumentem, kterým je vytvořeno institucionální postavení a obsah činnosti Státní rostlinolékařské správy je zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 131/2006 Sb. („zákon“).

11 Zákonní rámec ochrany lesa Základními prováděcími vyhláškami zákona 326/2004 Sb. upravující především problematiku, která je z hlediska dodržování zákona velmi závažná a je proto nezbytné podrobněji stanovit postupy a způsoby dodržování příslušných ustanovení zákona jsou: Vyhláška č. 327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při používání přípravků na ochranu rostlin. Vyhláška č. 328/2004 Sb., o evidenci výskytu a hubení škodlivých organismů ve skladech rostlinných produktů a o způsobech zjišťování a regulace jejich výskytu v zemědělských veřejných skladech a skladech Státního zemědělského intervenčního fondu. Vyhláška č. 329/2004 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin. Vyhláška č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů. Vyhláška č. 331/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce bakteriální kroužkovitosti bramboru a původce bakteriální hnědé hniloby. Vyhláška č. 332/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce rakoviny bramboru, háďátka bramborového a háďátka nažloutlého. Vyhláška č. 333/2004 Sb., o odborné způsobilosti na úseku rostlinolékařské péče. Vyhláška č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin. Vyhláška č. 175/2005 Sb., o náhradách nákladů za odborné úkony provedené Státní rostlinolékařskou správou.

12 Informace o lesích ČR z hlediska ochrany lesa

13

14

15 Zdravotní stav a jeho zjišťování

16 Defoliace jehličnanů v České republice (60 roční a starší porosty) 1) Na konci 80tých a počátku 90tých let 20. století docházelo k výraznému zhoršení stavu lesů. V monitorovacím období průměrné hodnoty defoliace smrku a borovice dosáhli maxima v roce ) Ve druhé polovině 90tých let do současnosti dochází k poklesu a stagnaci defoliace. I když bylo v roce 1996 zaznamenáno lokální zvýšení defoliace (smrk 33.9 %, borovice 38.3 %), v následujícím období došlo ke její poklesu na 30 % od roku Mezi jednotlivými regiony ČR přitom jestvují výrazné rozdíly. Pravděpodobným důvodem tohoto jevu mohou být lokální imise a lokální klimatické podmínky. Zdravotní stav a jeho zjišťování

17 Defoliace listnatých porostů (60 ročních a starších) 1) = defoliace narůstala. Nejvyšší hodnota defliace byla zaznamenána v roce 1993 (průměrná defoliace dubů 43.0 % a buků 22.5 %). 2) = pokles defoliace ( průměrná defoliace dubů 27.8 % a buků 14.6 %). 3) – nárůst v roce 1999 a stagnace od roku Pravděpodobným důvodem těchto změn mohou být klimatické extrémy v létech Zdravotní stav a jeho zjišťování

18

19

20 Státní rostlinolékařská správa Státní rostlinolékařská správa je správním úřadem rostlinolékařské péče, který působí zejména v oblastech ochrany rostlin a rostlinných produktů proti škodlivým organizmům, ochrany proti zavlékání organizmů škodlivých rostlinám a rostlinným produktům do České republiky, registrace přípravků na ochranu rostlin a mechanizačních prostředků na ochranu rostlin. Základním právním dokumentem, kterým je vytvořeno institucionální postavení a obsah činnosti Státní rostlinolékařské správy je zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 131/2006 Sb. („zákon“). Zákon byl zpracován s ohledem na skutečnost přistoupení České republiky do Evropské unie tzn., že z důvodu společného právního prostředí byly do zákona a příslušných vyhlášek transponovány právní akty Evropských společenství v oblasti rostlinolékařské péče.

21 Rostlinolékařská správa vykonává působnost podle ustanovení zákona č. 326/2004 Sb. v platném znění ve věcech: ochrany rostlin a rostlinných produktů, opatření proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů, popřípadě invazních škodlivých organismů, přípravků a dalších prostředků, mechanizačních prostředků, rostlinolékařského dozoru a řízení ve věcech rostlinolékařské péče včetně nařizování mimořádných rostlinolékařských opatření, řešení krizových situací a ukládání pokut, odborných rostlinolékařských činností a odborné způsobilosti k jejich výkonu. Státní rostlinolékařská správa

22 Rostlinolékařská správa vydává Věstník SRS, v němž zveřejňuje informace o dokumentech z oblasti rostlinolékařské péče vydaných orgány Evropských společenství a jinými mezinárodními institucemi, informace o výskytu škodlivých organismů, přehledy o registraci přípravků a dalších prostředků, přehledy provozovatelů kontrolního testování mechanizačních prostředků a jiné významné informace pro veřejnost a vyhlašuje opatření proti zavlékání a rozšiřování nebezpečných škodlivých organismů. Více na Státní rostlinolékařská správa

23 Seznam registrovaných přípravků na ochranu rostlin Seznam registrovaných přípravků je základním dokumentem na základě kterého je možno aplikovat chemické a jiné přípravky na ochranu rostli. Jelikož se vesměs jedná o látky které mohou být při nesprávném použití nebezpečné pro lidi, zvířata, necílové rostliny a životní prostředí, důsledné dodržení zásad definovaných v “Seznamu...” je velmi důležité. Kompletní seznam možno najít na několika webových stránkách např:

24 Modifikace tohoto celkového seznamu určena jenom pro lesní hospodářství je publikována jednou za 2 roky jako: “Seznam povolených přípravků na ochranu lesa 20xx (pověřením VÚLHM od MZe)”, který je přílohou Lesnické práce a další informace o možnosti jeho zakoupení jsou např. na webové stránce: p.product_details/flypage,shop.flypage/prod uct_id,19/option,com_phpshop/Itemid,2/ Seznam registrovaných přípravků na ochranu rostlin

25

26

27 Lesní ochranná služba FUNKCE A VÝZNAM LOS Lesní ochranná služba VÚLHM Jíloviště-Strnady byla zřízena jako organizační složka útvaru ochrany lesa na základě pověření MZe ČR v roce Jejím hlavním cílem je zajišťovat komplexní odborný informační servis v oblasti ochrany lesa jednak pro vlastníky a uživatele lesa, jednak pro orgány státní správy všech stupňů. Funkce a význam Lesní ochranné služby v podmínkách lesního hospodářství ČR souvisí se skutečností, že většina lesů na území republiky je umělého původu a nevyhovující druhové skladby, lesy jsou navíc na velké části své plochy vystaveny komplexnímu působení mnoha stresujících faktorů a mají proto oslaben svůj odolnostní potenciál. Jsou proto mnohem více než v minulosti náchylné k různým typům poškození abiotického i biotického charakteru. Za této situace velmi vzrůstá důležitost ochrany lesa, která se snaží systémem preventivních a kurativních opatření předcházet a bránit nežádoucímu poškozování lesních porostů, jako nezastupitelné složky přírodního a životního prostředí. LOS současně pomáhá subjektům které nemají dostatek zkušeností s ochranou lesa jak to požaduje paragraf 32 lesního zákona a navazující vyhláška MZe ČR č.101/1996 v platném znění.

28 ORGANIZACE A PERSONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ LOS je regionálně rozdělena do tří pracovišť: ústřední pracoviště Strnady a detašovaná pracoviště Znojmo a Frýdek-Místek. Odbornou činnost LOS zabezpečuje (částí své kapacity) 8 kvalifikovaných pracovníků s VŠ vzděláním, z toho na ústředním pracovišti šest, na detašovaných pracovištích po jednom (stav k ). Struktura LOS je Ministerstvem zemědělství ČR vymezena do následujících činností, resp. výkonů: Kontrola, evidence a prognóza lesních škodlivých činitelů, Expertní a poradenská činnost – Lesní ochranná služba, a Služba – LOS. Lesní ochranná služba

29 HLAVNÍ ÚLOHY LOS Kontrola a monitoring škodlivých činitelů LOS monitoruje výskyt vybraných škodlivých činitelů s ohledem na jejich aktuální význam. Každoročně jsou sledovány jednak druhy se statutem kalamitního škůdce (starších porostů), a sice: kůrovci na smrku v oblastech se zvýšeným až kalamitním stavem bekyně mniška v tradičních ohniscích výskytu ploskohřbetka smrková v tradičních ohniscích výskytu Poradenská služba pro vlastníky a správce lesa Jde o rozhodující službu LOS pro vlastníky a správce lesa. Probíhá na základě jejich žádostí prostřednictvím telefonu, u, dopisu nebo osobní návštěvy na pracovišti LOS. Expertní služba Během posledních dvou let výrazně narostl počet žádostí o stanovisko LOS k poškození porostů (posouzení kalamitního rozsahu poškození), která je povinnou součástí žádosti podané vlastníkem lesa za účelem získání dotace na zpracování kalamity, resp. následnou obnovu lesa aj. Lesní ochranná služba

30 Informační servis pro státní správu lesů Zahrnuje poradenskou službu (konzultace, poskytování informací) v celé šíři oboru ochrany lesa: biologie, ekologie, rozšíření a škodlivost škůdců, kontrolní a obranné metody v rámci integrované ochrany lesa, diagnostika hmyzích škůdců a houbových chorob a patogenů včetně karanténních a invazivních druhů; poskytování informací o aktuálním výskytu škůdců a aktuálních velkoplošných obranných zásazích. Odborná garance velkoplošných obranných zásahů LOS vykonává garanci přípravy a provedení velkoplošných obranných zásahů proti hmyzím škůdcům, včetně vyhodnocení kvality a úplnosti zásahů při ULV leteckých aplikacích. Školicí činnost Pro orgány státní správy (lesů i dalších složek) všech stupňů zajišťuje LOS během roku semináře, školení a přednášky, na nichž je prezentována problematika ve vztahu k výkonu státní správy v oblasti ochrany lesa. Lesní ochranná služba

31 Vydavatelská a další publikační činnost Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum Časopis vydáváný VÚLHM z prostředků LOS. Je vyhrazen pro každoroční zprávu o výskytu škodlivých činitelů a jejich očekávaném stavu. Vychází každým rokem v květnu až červnu od roku ISSN 1211–9350. České technické normy LOS zodpovídá za zpracování českých technickým norem pro jednotlivé škůdce. V současné době kolektiv LOS zpracoval 4 české technické normy věnované kalamitním hmyzím škůdcům (ve smyslu Vyhlášky MZe ČR č. 101/1996 v platném znění), které v roce 2005 vydal Český normalizační institut. Jde o následující tituly: Ochrana lesa proti kůrovcům na smrku(ČSN ) Ochrana lesa proti klikorohu borovému – Hylobius abietis (Linnaeus) (ČSN ) Ochrana lesa proti ploskohřbetkám rodu Cephalcia Panz. (ČSN ) Ochrana lesa proti bekyni mnišce – Lymantria monacha (L.) (ČSN ) Lesní ochranná služba

32 Mezinárodní spolupráce v ochraně lesa s partnerskými organizacemi Výměna informací na mezinárodní úrovni a spolupořádání mezinárodních akcí s tématikou monitoringu, evidence a prognózy lesních škodlivých organismů. LOS je od roku 1998 aktivně zapojena do pracovní skupiny IUFRO WP Spolupořádání workshopů na téma „Forest insect and disease survey in Central Europe“, konaných jednou za rok až dva roky; v roce 2001 se workshop konal v Průhonicích (hlavním pořadatelem byla česká strana). Z každého workshopu je vydán sborník, kam pravidelně přispívají i pracovníci LOS. Lesní ochranná služba

33 Evoluce - je proces, ve kterém všechny živé organismy/ systémy musí běžet co nejrychleji, aby zůstaly stát na místě. Z toho vyplývá že život může přežít jenom tehdy, jestli se dokáže přizpůsobit. Základní pojmy v ochraně lesa

34 Rostliny a stres Dynamickou rovnováhu živých systémů chápeme jako: Homeostáze (Stálost) (Cannon, 1932) = komplexu principů v živých systémech (založených na dostupných informacích), které vedou ke kompenzaci odchylek přírodního prostředí a následně ke dynamické rovnováze systému. Homeostáze je koordinace v toku látek a energií systému, které se regulují samy a nevyžadují pro tento účel vstup venčí energie anebo impulsu (Odum, 1971). Homeoreze (udržování směru) (Waddington, 1977) = „evoluční stabilita“, která nastává v momentu, kdy systém je vychýlen z ekvilibria, a návrat v času ani prostoru není možný. Možné jsou jenom kompenzace ovládající dráhu daného progresivního posunu. Základní pojmy v ochraně lesa

35 Koncepce stresu v biologii LEVITTOVA DEFINICE STRESU Biologický stres je vnější stresový faktor schopen způsobit potenciální poškození živých organizmů („deformaci aneb přetížení“). Resistence (ve smyslu plastické resistence) je tolerance proti vlivu vnějších faktorů. Nezvratné přetížení způsobené stresem se nazývá plastická deformace. SELYESOVA CONCEPCE STRESU Stres je komplex nespecifických reakcí organizmů na různé negativní vlivy. Faktory (obojí – vnější i vnitřní) způsobující stres jsou nazývány stresory. Selyesova koncepce je vhodnější pro pozorování chronologických změn v organizmech pod vlivem stresu; Levittův přístup je vhodný pro analysu rozdílných mechanismů resistence. Základní pojmy v ochraně lesa

36 Resistence Resistence proti vlivu stresu pozůstává ze dvou komponentů: Přirozené vnitřní kvality organizmu zabraňující vzniku deformace, a opravního systému eliminující deformace. V Levittovém přístupu resistence může být rozdělena do: Předcházení stresu = vliv stresu je redukován zabráněním vstupu stresu do rostlinných pletiv. Rostliny vytvářejí morfologické, fysikální, chemické aneb metabolické bariery. Tolerance stresu = spočívá v redukci stresu využitím specifických opravních mechanizmů. Základní pojmy v ochraně lesa

37 EKOLOGICKÁ STABILITA SYSTÉMU Ekologická stabilita systému (ekosystému, stromu) může být rozdělena na (Holling, 1973): Resistenci = statická resistence, schopnost zachovávat struktury a funkce pod vlivem stresoru až do určité úrovně poškození. Resilienci = elasticitu, schopnost vrátit se do původního stavu. Systém může přizpůsobovat jeho struktury a funkce jestli je pod slabým vlivem stresoru, ale současně zachovává jeho schopnost vrátit se do původního stavu. Pasivní resistence = resistence zabezpečována morfologicky, anatomicky anebo fysiologicky. Základní pojmy v ochraně lesa

38 Dispozice druhu stromu = citlivost na stresory způsobující nemoc anebo poškození. Schwerdtfegerův přístup (1970) hovoří o normální dispozici, přirozené pro každý ekotyp, evoluční stupeň a na druhé straně, o abnormální dispozici dané nepříznivými podmínkami prostředí. Resistence je opačná dispozici v tomhle přístupu. Szujecki (1980) rozlišuje mezi dispozicí = vnímavostí druhů stromů na onemocnění; a předispozicí = dočasnou, získanou vnímavostí druhu stromu, způsobenou vnějšími faktory. Základní pojmy v ochraně lesa

39 DISPOZIČNÍ TYPY Geneticky podmíněny – na úrovni druhů, poddruhů a pod. Ontogeneticky podmíněny – vnímavost je typická pro určité vývojové stadia anebo věk. Podmíněny faktory prostředí a jinými faktory – obyčejně zesílení geneticky aneb ontogeneticky podmíněné dispozice. Dispozice porostů závisí na: Stanovištní vhodnosti jednotlivých druhů stromů, Proporci nejvýznamnějších škodlivých faktorů poškozujících vývojové stadium, Intenzitě a frekvenci vlivu škodlivých faktorů. Základní pojmy v ochraně lesa

40 Rozdělení stresu na základě působení na rostliny (dle Lichtenthalera) Eu-stress = mobilizační anebo stimulační stres s pozitivním dopadem na vývoj aneb přežívání rostlin. Nízké hodnoty stresu mohou mobilizovat metabolismus buněk a tak stimulovat fyziologickou aktivitu rostlin. Tento typ stresu nezpůsobuje poškození rostlin a to ani po dlouhodobém působení. Dis-stress = je stres působící poškození. Tenhle typ stresu negativně ovlivňuje vývoj a přežívání rostlin v daném prostředí. V reálných podmínkách dis-stress začíná působit v případě, že stresor přesáhne určitou úroveň a rostliny nejsou schopny kompensovat stres využitím jejich vnitřních opravních mechanizmů. Relativní pozice hodnoty nebezpečné úrovně závisí na: Druhu rostliny, Typu stresora, Předispozici rostliny (růstových podmínek, vitality rostliny). Základní pojmy v ochraně lesa

41 Rozdělení stresu na základě jeho působení v čase a prostoru Na úrovni orgánů – a prostřednictvím aktivity enzýmů – změny které mohou ovlivňovat funkci orgánů v průběhu zlomků sekund Na úrovni buněk a pletiv – reakce je evidentní v průběhu hodin a týdnů Na úrovni jednotlivých rostlin – účinek je viditelný po delší periodě, v průběhu jednoho roka (vegetační periody) Na úrovni společenstev – účinek je pomalý a evidentní po dlouhodobém působení. Na úrovni ekosystémů – často je evidentní jenom po desetiletích nebo stoletích. Základní pojmy v ochraně lesa

42 Nemoc rostliny Nemoc rostliny = odchylka od normálního fyziologického procesu (Neger, 1924). Nemoc rostliny = dlouhotrvající patofyziologický proces způsobený vnějšími vlivy; který způsobuje významné strukturální změny v buňkách, pletivech, orgánech, eventuelně v celém rostlinném organizmu (Gäumann, 1946). Nemoc rostliny = defekt v normálních fyziologických funkcích organismů, způsobený škodlivými faktory, anebo primární dysfunkcí orgánů v samotném organismu (Nečas, 1972). Základní pojmy v ochraně lesa

43 Poškození rostliny Poškození rostliny = defektu orgánů, v průběhu kterého neprobíhá dlouhodobý patologický proces typický pro nemoci, je způsobený klimatickými faktory, žírem hmyzu anebo podobnými jevy Z hlediska ochrany lesa, poškození stromu znamená jakýkoliv fyziologický defekt, zhoršení kvality vývoje stromu, produkce aneb kvality dřeva (Pfeffer, 1961). V tomhle případě se nejedná jenom o fyziologický defekt, ale významné změny v morfologických a anatomických kvalitách – funkční schopnost stromu a jeho využitelnost mizí. Základní pojmy v ochraně lesa

44 Koncepce stresu u rostlin – poškození stresem Primární přímé poškození – stres může způsobit nevratné změny a je efektivní i při krátkém působení Primární nepřímé poškození – způsobuje vratné změny ale při dlouhodobém působení může způsobovat neželaný účinek Druhotní poškození stresem – projevuje se při působení primárního poškození Sub-letální bod = maximální hodnota stresu, která ještě nepůsobí poškození 50 % bod mortality (K50) = je resistence proti úrovni stresu, která působí 50 % mortalitu jedinců 50 % letální dávka (LD50) = dávka (faktor s určitou intensitou a časem působení), způsobující 50 % mortalitu jedinců. Základní pojmy v ochraně lesa

45 Stresový faktor (stresor) Stres = stav rostlin v podmínkách působení stresoru Odpověď na stres = dopad stresu předtím než se objeví viditelné poškození Poškození= výsledek silného působení stresu, za možností kompensace obrannými mechanizmy rostlin beze změn v struktuře. Poškození může být: Latentní Chronické Akutní

46 Koncepty odumírání a hromadního hynutí lesa Dle Houstona, 1992 v Manion, Lachance (editoři), 1992: Hromadní hynutí lesů (HHL) = Dlhouhodobé onemocnění s mnohými nespecifickými symptomy (jako žloutnutí, redukovaný aneb nenormální růst, defoliace); HHL je pravděpodobně projev synergického působení mnohých abiotických a biotických faktorů (znečištění ovzduší, zakyselení, kořenové a jiné patogeny…). HHL v této podobě se objevuje v Evropě na velkých výměrách lesů po roce Odumírání (stromu) = je nemoc charakterizována postupním odumíráním mladých výhonů a které začíná na jejich koncích a pokračuje směrem ku větším větvám. Základní pojmy v ochraně lesa

47 StresZdravé stromy Více stresu Začíná odumírání Měnící se stromy Odumírání pokračuje Více stresu a druhotně působící organizmy Vážně změněné stromy Napadené stromy Stromy ztrácejí schopnost zlepšit svůj stav, mohou začít hynout

48 Základní pojmy v ochraně lesa Nemoc = dlouhotrvající proces, kdy stresor způsobuje významné strukturální změny v buňkách, pletivech, orgánech, nebo v celém organismu Infekční nemoc způsobena infekčním faktorem Neinfekční nemoc (závada) = způsobena abiotickými faktory, zvířaty, lidmi Poškození (rána) = defekt orgánu, v průběhu kterého neprobíhá patologický proces typický pro nemoci. je způsoben klimatickým faktorem žírem hmyzu apod. Napadení přimárními škůdci – vysoká patogenetická schopnost, možnost napadení zdravých stromů Klimatické faktory – sucho vysoké teploty, prodloužení vegetační periody, mráz, vítr, sníh námraza, povodně… Lesnické faktory – způsob založení porostů, kvalita sadbového materiálu, výchova porostů Napadení druhotnými škůdci – Napadení oslabených stromů Antropogenní faktory – znečištění ovzduší, změny V depozity CO 2, zakyselení půdy…

49 Základní pojmy v ochraně lesa Reakce rostlin na stres (fáze působení stresu) Stresový faktor (stresor) Stres Začínajíci stres Pokračující stres Dlouhotrvající stres Reakční fáze (indukční, signalizační) = vychýlení z typického fysiologického stavu, spolu se snížením vitality, katabolické (redukční) procesy převažují nad anabolickými (růstové) Restituční fáze (adaptace, fáze odporu) = adaptace a náprava procesů, které vedou nejen ke návratu ke předchozímu stavu, Ale častokrát vytvoří nové fyziologické standardy, optimální pro dané podmínky Fáze poškození (fáze vyčerpání) = adaptační kapacita byla vyčerpána, objevuje se poškození, eventuelně smrt. Regenerační fáze (fáze obnovení) = Jestli stresor zastaví svoje působení, může docházet ke částečné regeneraci struktur a funkcí organismu.

50 Přírodní abiotické a biotické stresory: Vysoká úroveň radiace (foto-inhibice = snížení aneb zastavení fotochemické asimilace, která je vratným procesem; foto-oxidace = nereverzibilní vymytí pigmentů, permanentní poškození). Horko (extrémně vysoké teploty). Chlad (nízké teploty, náhlé mrazy, skoré nebo pozdní mrazy) Sucho (nedostatek dostupní vody). Nadbytek vody (dlouho trvající deště). Nedostatek minerálních látek (přítomnost minerálních látek znemožňující dostupnost dalších látek). Aktivita kambiofágních, foliofágních a savých druhů hmyzu Viry, bakterie aneb houbové patogeny. Základní pojmy v ochraně lesa

51 Antropogénní stresory Chemické látky využívány v ochraně lesa (herbicidy, fungicidy, pesticidy) Znečištění ovzduší (SO 2 ; NO x ; fluorides; PAN – peroxiacetylnitraty, persistentní organické látky – polyaromatické hydrokarbony, PCB, chlorinated phenols a hydrokarbony, a pod.) Kyselé deště a mlhy a jejich dopady (okyselení půdy, nedostatek minerálů Mg, K, Ca) Ozon (fotochemický smog) a Těžké kovy (v půdě i ovzduší) Nitrifikace půdy (jako důsledek suché i vlhké depozice), Nadprodukce metánu (zemědělské farmy) Zvýšená úroveň radiace, Zvyšování úrovně CO 2 a globální klimatické změny. Základní pojmy v ochraně lesa

52 POŠKOZENÍ STROMU Z HLEDISKA KLASICKÉ OCHRANY LESA definujeme jako fyziologickou poruchu, mající za následek zhoršení podmínek dalšího vývinu, snížení produkce dřevní hmoty nebo snížení kvality tohoto produktu. Příčina této fyziologické poruchy může být abiotická, biotická či antropogenní (projevující se buď prostřednictvím abiotických faktorů - imise, nebo faktorů biotických - škody pastvou dobytka, zvěří). Základní pojmy v ochraně lesa

53 Poškození má stránku Kvalitativní, vyjadřující původ poškození, tedy škodlivého činitele, který poškození způsobil (vítr - vrcholový zlom, vývrat; jelen - loupání, ohryz) Kvantitativní vyjadřující stupeň nebo rozsah poškození (vyjadřuje se zpravidla procenticky nebo slovní stupnicí - procento poškození obvodu kmene, ztráty asimilační plochy, procento počtu poškozených stromů, popř. slabý, střední, silný žír, holožír atd). Základní pojmy v ochraně lesa

54 Stupeň poškození neboli významnost poškození je pak hodnocen jednak: Z hlediska možnosti dalšího vývoje stromu. Zde bereme zřetel na závažnost poruchy, schopnost a možnosti poškozeného stromu poruchu kompensovat regenerací a reprodukcí poškozených nebo zničených orgánů - což je specifická vlastnost jednotlivých druhů dřevin, ovšem měnící se i se stářím jedince. Z hlediska hospodářského, kdy posuzujeme strom jednak jako producenta dřevní hmoty požadované kvality, jednak s ohledem na možnost plnění ekologické funkce v lesním společenstvu, popř. v krajině. Základní pojmy v ochraně lesa

55 Významnost poškození posuzujeme: Z hlediska ekologického, a z hlediska hospodářského. Z ekologického hlediska zvažujeme závažnost a význam poruchy pro další existenci porostu. Zde je rozhodující: Rozsah a způsob poškození porostu Např. postižení 60% jedinců vrcholovými zlomy u smrkového 40letého porostu je výhodnější než jde-li o poškození vývraty. Stanovištní vhodnost nebo nevhodnost složení dřevin Stan. vhodnost dřev. složení je v ekolog. smyslu hlavním činitelem určujícím stabilitu lesního ekosystému, jeho schopnost kompensovat poruchy vyvolané vnějším škodlivým činitelem. Věk porostu Nejmladší porosty jsou nejcitlivější, odrostlejší snášejí poškození lépe (počet případů, kdy je fatálně poškozen celý organizmus je zde podstatně menší, regenerační schopnost větší. Intensita a délka trvání působení škodlivého činitele Posuzuje se zejména rozsah změn existenčních podmínek pro porost. Ekologicky nejvýznamnější poškození vzniká při narušení původních vlastností abiotického prostředí (zejména u poškození antropogenního původu - narušení vodního režimu, chemismu půdy). Narušení, popř. rozpad trvá do té doby dokud se podmínky abiotického prostředí nezmění natolik, aby byly pro daný porost přijatelné (většinou se neshoduje s vlastní délkou působení imisí). Základní pojmy v ochraně lesa

56 Z hospodářského hlediska vedle ekologického významu posuzujeme poškození i z určitých specifických hospodářských aspektů: Především do jaké míry byl poškozením ohrožen hospodářský cíl a jak byly ovlivněny zásady hospodaření. Jak je ovlivněna produkce dřevní hmoty ve smyslu kvantitativním i kvalitativním (do jaké míry je možno s poškozenou dřevinou uvažovat při výstavbě porostu a tvorbě dřevní hmoty - a jaká bude její kvalita). Posuzují se i opatření, které bude nutno vykonat aby bylo odvráceno nebezpečí další následných poškození. Základní pojmy v ochraně lesa

57 Poškození z hlediska délky trvání může jít o: Poškození krátkodobé - akutní (délka trvání různá u jednotl. škodl. činitelů - vteřiny blesk, minuty hodiny nebo dny - větry a jiné povětrnostní činitele, popř. týdny (žíry housenic a housenek na asimilačních orgánech) Poškození dlouhodobé – chronické (účinky se projevují na porostu trvale (např. imise), několik let (např. pozdní mrazy), popř. jako každoročně se opakující akutní poškození (několikaleté žíry obalečů v jedlových porostech). O dlouhodobém poškození mluvíme i v případě, že škodlivý činitel poškodil porost jednorázově, (náhle, akutně) - ale stopy jeho účinků jsou trvalé (např. následky sněhového polomu, napadení dřevokaznými houbami jsou již trvalé) V přírodě je poměrně časté, že akutní poškození mají po určitou dobu charakter chronického poškození - např. sněhové, mrazové a větrné polomy v určitých místech. Základní pojmy v ochraně lesa

58 ŠKODA Ve smyslu ochrany lesů je zmenšení užitkové hodnoty porostu, dřeva nebo zmenšení produkce vyvolané škodlivým činitelem. Vyjádření je obvykle finanční, i když některé fáze jsou vyjadřovány jiným - plošným nebo objemovými jednotkami. Škoda přímá - zmenšení užitkové hodnoty porostu, stromu, dřeva, produkce dřevní hmoty (ostatních užitečných funkcí) Škoda nepřímá - zvýšené náklady potřebné k odstranění nepříznivých důsledků poškození porostu. V případě požáru - zničené zásoby porostu, zničené zpracované dřevo, ztráta na přírůstu na poškozeném nebo příp. předčasně smýceném porostu, náklady na hašení, hlídání požářiště, poškozené oděvy, zvýšené náklady na zalesňování. Základní pojmy v ochraně lesa

59 ABIOTIČTÍ ŠKODLIVÍ ČINITELÉ Jsou nejvýznamnější skupinou škodlivých činitelů a tvoří je nepříznivé vlivy abiotické přírody BIOTIČTÍ ŠKODLIVÍ ČINITELÉ tvoří je široké spektrum příslušníků živočišné a rostlinné říše. Patří sem fytofágní živočichové, kteří konsumují části rostin nebo rostliny celé (např. jelenovití, určité části rostlin -listy bekyně mniška, živí se určitými pletivy - lýkožrout smrkový, živí se šťavami (korovnice jedlová, červci), heterotrofní organismy - fytopatogenní houby, bakterie viry, ale i autotrofní rostliny (konkurence) omezující obnovu porostů a růst dřevin. ANTROPOGENNÍ ŠKODLIVÍ ČINITELÉ skupina různorodých vlivů vyplývajících z činností člověka, a to i když v nich člověk jako subjekt bezprostředně nevystupuje. Působí delší nebo kratší dobu ale současně vytvářejí podmínky pro řetězová poškození různými přírodními škodlivými činiteli. Abiotický charakter - imise, popř. požár Biotický původ - pasení dobytka Konečně může poškozovat les i člověk sám přímo- zraňováním stromů, ničením nárostů, požárem, popř. nepřímo - zanedbáním některých hodpodářských opatření, popř. nadměrným využíváním lesa pro nelesnické účely. Základní pojmy v ochraně lesa


Stáhnout ppt "Základy ochrany lesa - úvod Doc. Ing. Marek Turčáni, PhD."

Podobné prezentace


Reklamy Google