Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

POTRAVNÍ SÍTĚ. Potravní sítě, jak jsou prezentovány v dětských knihách, jakož i ekologických učebnicích.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "POTRAVNÍ SÍTĚ. Potravní sítě, jak jsou prezentovány v dětských knihách, jakož i ekologických učebnicích."— Transkript prezentace:

1 POTRAVNÍ SÍTĚ

2 Potravní sítě, jak jsou prezentovány v dětských knihách, jakož i ekologických učebnicích

3 Rott & Godfray 2000, J. Anim. Ecol. 69:274 Memmott J. 1999. Ecol. Letters 2: 279. Vztahy mezi rostlinami a opylovači v Anglii každý segment představuje jeden druh, jeho velikost odpovídá hojnosti druhu, šířka spojnic mezi parazitickými a hostitelskými druhy odpovídá frekvenci dané interakce Příklady ze skutečného světa: Potravní vztahy mezi minujícími druhy Phyllonycter a jejich parazitoidy v Anglii parazitoidi minující druhy

4 Každý bod představuje minující druh. Spojnice mezi nimi představuje sdílený druh parazitoida. Minující druhy jsou funkčně propojeny sdílenými parazitoidy, neboť jejich měnící se početnost i preference pro různé hostitele propojuje i populační dynamiku těchto hostitelů. Potravní vztahy propojují druhy na téže trofické úrovni do jednoho dynamického systému

5 Tohle je udělané pro relativně malé výseky ze společenstva A teď si představte, jak složité to musí být, kdybyste chtěli charakterizovat celé společenstvo (např. jen temperátního lesa – a v tropech to bude ještě složitější) To ale ještě nikdo neudělal – a asi hned tak neudělá – pak se spokojujeme s obrázky „pro děti“ – ale musíme si uvědomit, kolik toho tam chybí a kolik je zjednodušeno

6 Něco ale uděláno je

7 Definice jednotlivých „guilds“

8

9

10 Potravní sítě: základní pojmy a parametry guild: skupina druhů využívající stejný typ potravy stejným způsobem (např. minující druhu v listech rostlin, stejným způsobem lovící ptáci) taxon-guild: taxonomicky omezená část guild (např. minující brouci) potravní úrovně (trophic levels): od producentů přes primární, sekundární atd. konzumenty, jejich počet charakterizuje potravní síť propojenost (connectance): podíl potravních vztahů existující v potravní síti ze všech teoreticky možných vztahů bazální, intermediální a vrcholové (basal, intermediate, top) druhy: druhy na první, středních a nejvyšší trofické úrovni počet druhů kořisti na druh predátora počet hostitelských druhů na druh konzumenta (herbivora, parazita) počet omnivorních druhů (t.j. druhů živících se druhy z více než jedné trofické úrovně) délka potravního řetězce (spojující bazální a vrcholové druhy) počet druhů jež jsou součástí smyček, t.j. potravních řetězců obsahujících jeden druh dvakrát (např. druh A žere druh B, ten ale žere recipročně i druh A) kompartmentalizace, rozdělení potravní sítě do několika uvnitř silně propojených, ale navzájem jen slabě propojených modulů

11 vrcholové druhy střední druhy bazální druhy Potravní sítě: základní pojmy Omnivorie - druh se živí druhy z >1 potravní úrovně Smyčka - reciproční potravní vztahy Bazální trofická úroveň Potravní vztahy

12 xxxxxxxxx Propojenost (connectance) = počet existujících / maximální počet možných vztahů, Kompartmentalizace

13 Propojenost (connectance) často klesá s rostoucí druhovou diverzitou sítí Potravní sítě v nálevkách láčkovek Nepenthes

14 Nepřímé vztahy: v potravních sítích, kde jsou druhy propojené vzájemnými vztahy, je velký potenciál i pro nepřímé vztahy mezi dvěma druhy, zprostředkované řetězem vztahů, např. typu “nepřítel mého nepřítele je mým přítelem” + - - Herbivoři snižují populace rostlin, takže jejich predátoři mají zporostředkovaně kladný vliv na populace rostlin, zatímco parazité predátorů mají na rostliny zprostředkovaně negativní. + - - Pozor – situace bývá složitější – i herbivoři mají svoje parazity etc.

15 Jaroslav Hrbáček – prokázání Top-down control (1958 a násl.) Labské tůně Mnoho planktonožravých ryb (žerou velký zooplankton) – [chybí vrcholoví predátoři] Díky tomu málo zooplanktonu – a malé druhy, nestačí žrát fytoplankton, ten je přemnožen Malá průhlednost vody

16 Experimentální odstranění ryb Zooplankton – převládnou velké druhy, které jsou účinnými žrouty fytoplanktonu Pokles populace fytoplanktonu (nízká populační hustota, ale může silně produkovat) Lepší průhlednost vody Podobný princip se používá pro „biomanipulaci“ – přítomnost dravých ryb (které drží planktonožravé ryby na uzdě) může zlepšit kvalitu vody

17 Potravní sítě přes hranice ekosystémů Třezalky v okolí vodních nádrží s rybami měly více opylovačů než u nádrží bez ryb, neboť ryby loví larvy vážek, což má nepřímý kladný vliv na populace opylovačů, jinak lovené dospělými vážkami Více opylovačů u nádrží s rybami

18 Top-down regulace populací: predátoři mohou udržovat populace potenciálně kompetujících druhů na nízké úrovni a tak omezit kompetici a umožnit koexistenci těchto druhů Odstranění predátora, hvězdice Pisaster, z mořského ekosystému vedlo k tomu, že slávka r. Mytilus kompetičně převládla, což vedlo k vyhynutí ostatních druhů

19 Následky introdukce dravé ryby Cichla ocellaris, z Amazonky do jezera Gatůn v Panamě: výrazná redukce diverzity Introdukce vrcholového predátora může vést i ke zjednodušení potravní sítě dříve nyní

20 O’Dowd et al. 2003 zavlečení mravence Anoplolepis gracilipes vyhynutí kraba Gecarcoidea natalis Rozmach vegetace v lesním podrostu, dříve likvidované krabem Nepřímý vliv predátora na rostliny: Velikonoční ostrov

21 Proč mají potravní řetězce jenom 3-4 články ? Omezení dosažitelnou energií: při přechodu z jedné potravní úrovně na druhou ze ztrácí 90% energie (ale: řetězce v produktivnějších ekosystémech nejsou delší) Omezení stabilitou populací: proměnlivost populací se kumuluje přes všechny články řetězce, takže dlouhé řetězce by měly nestabilní populace na vyšších potravních úrovních Omezení designu organismů: predátoři jsou obvykle větší než jejich kořist a parazité menší než hostitel (parazit může mít hyperparazita), a tyto trendy ve velikosti těla nemohou pokračovat do extrémů Co vlastně lidé studují – vezmeme-li v úvahu „čističe od parazitů“ (resp. střídání parazitismu a predace), dostaneme se na více úrovní: Akacie – žirafa – její kožní parazit – klubák – predátor klubáka – jeho kožní parazit

22 Rozdíly mezi potravními sítěmi suchozemckých a vodních ekosystémů: Šipky znázorňují přesuny organického uhlíku a čtverce jeho zásobníky. Červeně jsou zvýrazněny rozdíly mezi suchozemskými a vodními ekosystémy: vodní ekosystémy mají menší biomasu autotrofních producentů, vyšší herbivorii, a menší biomasu dekompozitorů než suchozemské ekosystémy VODNÍ SUCHOZEMSKÉ Detritový a pastevně kořistnický řetězec

23 Suchozemské ekosystémy: herbioři konzumují jen malou část primární produkce – v suchozemských systémech extrémně důležitý detritový potravní řetězec

24 Detritový potravní řetězec I mrtvá organická hmota je užitečným zdrojem organických látek (a tedy energie) Mrtvoly živočichů, mrtvá rostlinná biomasa, výkaly, vše je možné využít, a jsou na to specializované různé organismy Často je obtížné odlišit detritovory od specializovaných konzumentů mikroorganismů Srovnej – heterotrofní sukcese Terminologická poznámka: edafon – organismy žijící v půdě


Stáhnout ppt "POTRAVNÍ SÍTĚ. Potravní sítě, jak jsou prezentovány v dětských knihách, jakož i ekologických učebnicích."

Podobné prezentace


Reklamy Google