Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

POTRAVNÍ SÍTĚ. Potravní sítě, jak jsou prezentovány v dětských knihách, jakož i ekologických učebnicích.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "POTRAVNÍ SÍTĚ. Potravní sítě, jak jsou prezentovány v dětských knihách, jakož i ekologických učebnicích."— Transkript prezentace:

1 POTRAVNÍ SÍTĚ

2 Potravní sítě, jak jsou prezentovány v dětských knihách, jakož i ekologických učebnicích

3 Rott & Godfray 2000, J. Anim. Ecol. 69:274 Memmott J Ecol. Letters 2: 279. Vztahy mezi rostlinami a opylovači v Anglii každý segment představuje jeden druh, jeho velikost odpovídá hojnosti druhu, šířka spojnic mezi parazitickými a hostitelskými druhy odpovídá frekvenci dané interakce Příklady ze skutečného světa: Potravní vztahy mezi minujícími druhy Phyllonycter a jejich parazitoidy v Anglii parazitoidi minující druhy

4 Každý bod představuje minující druh. Spojnice mezi nimi představuje sdílený druh parazitoida. Minující druhy jsou funkčně propojeny sdílenými parazitoidy, neboť jejich měnící se početnost i preference pro různé hostitele propojuje i populační dynamiku těchto hostitelů. Potravní vztahy propojují druhy na téže trofické úrovni do jednoho dynamického systému

5 Tohle je udělané pro relativně malé výseky ze společenstva A teď si představte, jak složité to musí být, kdybyste chtěli charakterizovat celé společenstvo (např. jen temperátního lesa – a v tropech to bude ještě složitější) To ale ještě nikdo neudělal – a asi hned tak neudělá – pak se spokojujeme s obrázky „pro děti“ – ale musíme si uvědomit, kolik toho tam chybí a kolik je zjednodušeno

6 Něco ale uděláno je

7 Definice jednotlivých „guilds“

8

9

10 Potravní sítě: základní pojmy a parametry guild: skupina druhů využívající stejný typ potravy stejným způsobem (např. minující druhu v listech rostlin, stejným způsobem lovící ptáci) taxon-guild: taxonomicky omezená část guild (např. minující brouci) potravní úrovně (trophic levels): od producentů přes primární, sekundární atd. konzumenty, jejich počet charakterizuje potravní síť propojenost (connectance): podíl potravních vztahů existující v potravní síti ze všech teoreticky možných vztahů bazální, intermediální a vrcholové (basal, intermediate, top) druhy: druhy na první, středních a nejvyšší trofické úrovni počet druhů kořisti na druh predátora počet hostitelských druhů na druh konzumenta (herbivora, parazita) počet omnivorních druhů (t.j. druhů živících se druhy z více než jedné trofické úrovně) délka potravního řetězce (spojující bazální a vrcholové druhy) počet druhů jež jsou součástí smyček, t.j. potravních řetězců obsahujících jeden druh dvakrát (např. druh A žere druh B, ten ale žere recipročně i druh A) kompartmentalizace, rozdělení potravní sítě do několika uvnitř silně propojených, ale navzájem jen slabě propojených modulů

11 vrcholové druhy střední druhy bazální druhy Potravní sítě: základní pojmy Omnivorie - druh se živí druhy z >1 potravní úrovně Smyčka - reciproční potravní vztahy Bazální trofická úroveň Potravní vztahy

12 xxxxxxxxx Propojenost (connectance) = počet existujících / maximální počet možných vztahů, Kompartmentalizace

13 Propojenost (connectance) často klesá s rostoucí druhovou diverzitou sítí Potravní sítě v nálevkách láčkovek Nepenthes

14 Nepřímé vztahy: v potravních sítích, kde jsou druhy propojené vzájemnými vztahy, je velký potenciál i pro nepřímé vztahy mezi dvěma druhy, zprostředkované řetězem vztahů, např. typu “nepřítel mého nepřítele je mým přítelem” Herbivoři snižují populace rostlin, takže jejich predátoři mají zporostředkovaně kladný vliv na populace rostlin, zatímco parazité predátorů mají na rostliny zprostředkovaně negativní Pozor – situace bývá složitější – i herbivoři mají svoje parazity etc.

15 Jaroslav Hrbáček – prokázání Top-down control (1958 a násl.) Labské tůně Mnoho planktonožravých ryb (žerou velký zooplankton) – [chybí vrcholoví predátoři] Díky tomu málo zooplanktonu – a malé druhy, nestačí žrát fytoplankton, ten je přemnožen Malá průhlednost vody

16 Experimentální odstranění ryb Zooplankton – převládnou velké druhy, které jsou účinnými žrouty fytoplanktonu Pokles populace fytoplanktonu (nízká populační hustota, ale může silně produkovat) Lepší průhlednost vody Podobný princip se používá pro „biomanipulaci“ – přítomnost dravých ryb (které drží planktonožravé ryby na uzdě) může zlepšit kvalitu vody

17 Potravní sítě přes hranice ekosystémů Třezalky v okolí vodních nádrží s rybami měly více opylovačů než u nádrží bez ryb, neboť ryby loví larvy vážek, což má nepřímý kladný vliv na populace opylovačů, jinak lovené dospělými vážkami Více opylovačů u nádrží s rybami

18 Top-down regulace populací: predátoři mohou udržovat populace potenciálně kompetujících druhů na nízké úrovni a tak omezit kompetici a umožnit koexistenci těchto druhů Odstranění predátora, hvězdice Pisaster, z mořského ekosystému vedlo k tomu, že slávka r. Mytilus kompetičně převládla, což vedlo k vyhynutí ostatních druhů

19 Následky introdukce dravé ryby Cichla ocellaris, z Amazonky do jezera Gatůn v Panamě: výrazná redukce diverzity Introdukce vrcholového predátora může vést i ke zjednodušení potravní sítě dříve nyní

20 O’Dowd et al zavlečení mravence Anoplolepis gracilipes vyhynutí kraba Gecarcoidea natalis Rozmach vegetace v lesním podrostu, dříve likvidované krabem Nepřímý vliv predátora na rostliny: Velikonoční ostrov

21 Proč mají potravní řetězce jenom 3-4 články ? Omezení dosažitelnou energií: při přechodu z jedné potravní úrovně na druhou ze ztrácí 90% energie (ale: řetězce v produktivnějších ekosystémech nejsou delší) Omezení stabilitou populací: proměnlivost populací se kumuluje přes všechny články řetězce, takže dlouhé řetězce by měly nestabilní populace na vyšších potravních úrovních Omezení designu organismů: predátoři jsou obvykle větší než jejich kořist a parazité menší než hostitel (parazit může mít hyperparazita), a tyto trendy ve velikosti těla nemohou pokračovat do extrémů Co vlastně lidé studují – vezmeme-li v úvahu „čističe od parazitů“ (resp. střídání parazitismu a predace), dostaneme se na více úrovní: Akacie – žirafa – její kožní parazit – klubák – predátor klubáka – jeho kožní parazit

22 Rozdíly mezi potravními sítěmi suchozemckých a vodních ekosystémů: Šipky znázorňují přesuny organického uhlíku a čtverce jeho zásobníky. Červeně jsou zvýrazněny rozdíly mezi suchozemskými a vodními ekosystémy: vodní ekosystémy mají menší biomasu autotrofních producentů, vyšší herbivorii, a menší biomasu dekompozitorů než suchozemské ekosystémy VODNÍ SUCHOZEMSKÉ Detritový a pastevně kořistnický řetězec

23 Suchozemské ekosystémy: herbioři konzumují jen malou část primární produkce – v suchozemských systémech extrémně důležitý detritový potravní řetězec

24 Detritový potravní řetězec I mrtvá organická hmota je užitečným zdrojem organických látek (a tedy energie) Mrtvoly živočichů, mrtvá rostlinná biomasa, výkaly, vše je možné využít, a jsou na to specializované různé organismy Často je obtížné odlišit detritovory od specializovaných konzumentů mikroorganismů Srovnej – heterotrofní sukcese Terminologická poznámka: edafon – organismy žijící v půdě


Stáhnout ppt "POTRAVNÍ SÍTĚ. Potravní sítě, jak jsou prezentovány v dětských knihách, jakož i ekologických učebnicích."

Podobné prezentace


Reklamy Google