Estetika I Barbora Řebíková 731 588 021)

Prezentace na téma: "Estetika I Barbora Řebíková 731 588 021)"— Transkript prezentace:

1 Estetika I Barbora Řebíková (rebbarbora@email.cz, 731 588 021)

2 Krása a další kategorie estetiky

3 … Ztotožňování estetiky s naukou o kráse má původ v antice a Platónových zkoumáních. Vznik nových uměleckých druhů, nových médií, nových životních prostředí rozšířilo sféru estetiky a vyžádalo si nové kategorie, pojmy a metody.

4 ...přesto Prožitek krásy stále tvoří důležitou součást množiny všech estetických prožitků. Kategorie krásy je stále nepominutelnou složkou odborné výbavy estetiky.

5 Co je to krása?

6 … V dějinách estetiky velké množství rozličných odpovědí.

7 Základ v antice Platón Hledání výměru krásy (ti esti to kalon?) Dialog Hippias Větší

8 … Hippias je v dialogu představen jako typ úspěšného sofisty (moudrost měří úspěchem a množstvím vydělaných peněz). Začátek dialogu: „krásné věci jsou krásné krásnem“, ale jaký je výměr krásna? Co je tím, skrze co jsou krásné věci krásné, oním videm (eidos)?

9 - Hippias otázku nepochopí a nabízí příklady krásných věcí - krásná dívka. Sókratés namítá - krásná je i klisna, lyra či hrnec. Příklady zavrženy, protože krásnou dívku a krásný hrnec nelze posuzovat vedle sebe, stejně jako krásná dívka se vedle rodu bohů bude jevit ošklivou.

10 - Hippias navrhuje zlato - „ věc zlatem ozdobená ukáže se krásnou, i jestliže se dříve zdá ošklivou.“ (289e) Zlato však není vždy vhodné. Např. k míchání kaše v hliněném hrnci je vhodnější vařečka fíková nežli zlatá. Tím se nabízí výměr, že co je vhodnější, je i krásnější.

11 Vhodné je krásné Vhodnost však působí jen to, že věci se krásnými jeví. Další navržený výměr - užitečnost. „Krásné je to, cokoli je užitečné.“ Užitečnost je srovnána s mohoucností k tvoření věcí, ale protože je možné konat i věci zlé a tedy nikoli krásné, je navrženo zúžení užitečnosti na „užitečné a mocné k udělání něčeho dobrého“. To se nazývá – prospěšné. Z této definice by však vyplývalo: prospěšné je to, co dělá něco dobrého. To, co něco koná je příčina. Krásné by se stalo příčinou dobrého a pak by dobré nemohlo být krásné a krásné dobré.

12 - „být bohat, zdráv, ctěn od Hellénů, dožíti se stáří, své rodiče, když zemřou, krásně pochovat a sám být od svých dětí krásně a velkolepě pohřben.“ (291d, e) I tato odpověď je zamítnuta ze stejného důvodu, pro který bylo zamítnuto zlato.

13 - zlato, užitečnost a prospěšnost zamítnuty další možné určení. „Krásno je libost způsobovaná skrze sluch a zrak.“ (298a) jsou krásné vlastností, kterou mají obě dohromady ale už ne každá zvlášť, anebo každá zvlášť ale už ne obě dohromady? Řečníci se dohodnou na tom, že obě tyto libosti jsou krásné vlastností, kterou mají obě dohromady a také každá zvlášť. Pokud jsou obě krásné, je krásná jedna i druhá. Zároveň je to však i nemožné, protože „určení ‚skrze zrak a sluch‘ dělá krásným obé dohromady, avšak každé zvlášť ne“, protože jedno je krásné a libé skrze zrak a druhé skrze sluch. Toto určení tedy vede k jakémusi nemožnému výsledku.

14 - Na závěr je Sókratem navržena poslední definice krásna – prospěšná libost. I ta je však zavržena, protože i tato libost by se opět stala příčinou dobrého a pak by dobré nemohlo být krásné a krásné dobré, protože příčina se musí lišit od účinku.

15 - Poslední návrh Krásné je to, „být schopen dobře a krásně provésti řeč na soudě nebo ve shromáždění rady nebo u některého jiného úřadu, ke kterému se řeč obrací, tou řečí přemluvit a při odchodu si odnášet ne nejmenší, nýbrž největší cenu, totiž záchranu vlastní osoby i svého majetku a přátel“.

16 … Sókrates namítá jak má, kdo vědět, že někdo provedl krásnou řeč, když neví, co je to krásno.

17 závěr „krásné věci jsou nesnadné“

18 současnost

19 krása Logická redukce odpovědí v rámci Úvodu do estetiky s ohledem na charakterizaci estetické situace: 1) objektivní vlastnost objektu 2) subjektivní výkon vědomí

20 1) objektivní vlastnost předmětu Předmět má specifické (všem) přístupné vlastnosti, které ho činí krásným. Tato vlastnost (vlastnosti) přísluší předmětu a je tedy „na něm“, „v něm“, nikoli mimo něj (ve vědomí). Předmět je krásný.

21 2) subjektivní výkon vědomí Předmět působí tak, že odkazuje k čemusi za tímto předmětem a je krásným „v očích vnímatele“, který status krásy uděluje. Předmět odkazuje ke kráse

22 … „Krása je buď,objektivní´ vlastností předmětu, nebo předmět působí tak, že odkazuje k čemusi za tímto předmětem (ať už je to pravda, duch přírody, ideál či univerzální hodnota, záměr tvůrce nebo zjevení Formy), má tedy vlastnost odkazovat ke kráse, a proto je krásný nebo je, řečeno klasickým obratem, krása v očích vnímatele, který uděluje statut krásy, přičítá kvalitu krásy příslušnému objektu, a krása je tak subjektivním výkonem vědomí či psychiky…

23 … …případně a nakonec je krása naplněním určité funkce, tedy funkce být krásným, a toto naplnění funkce poznáme podle svých specifických reakcí (navození synestézie, prožitek libosti, vyvolání silných emocí, vyvolání vcítění atd.).“ Srv. V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 77-78.

24 Odkud zkušenost s krásnem pramení? Kdy jsme zažili první prožitek krásy? První zkušenost s krásou?

25 Ontogeneze prožitku krásy Experimentální estetika Vývojová psychologie a psychologie dítěte

26 … Dospění k chápání krásy ve vývoji jednotlivce Přechod od libosti ke kráse Raná fáze vývoje: stadium vitální, aktivity explorační a poznávací, pohyb na škále libé – nelibé Postupně zážitky libostí vyššího stupně (přítomnost matky) přesahující sféru „vnitřního univerza“ jednotlivce a „libosti“ vyššího řádu

27 … Až kolem 11. až 12. roku života dospívá jedinec ke schopnosti vnímat krásu a umělecká díla.

28 Je krása druhem libosti?

29 Či jinými slovy, je totéž „líbit se“ a zažívat krásu? „to se mi líbí“ vs. „to je krásné“

30 Estetický přístup ke kráse Vychází z pojmové výbavy estetiky a charakteristiky estetického objektu, který vzniká aktivitou vnímatele.

31 Krása je vlastností estetického objektu

32 … Aby se krása „ukázala“, abychom něco vnímali jako krásné, je tedy nutná naše aktivita – konstituce, vytvoření estetického objektu (a odměnou nám pak může být prožitek krásy). Krása je tedy závislá na vnímateli a jeho aktivitě… …ale není libovolná.

33 ..není libovolná Status krásného nemůžeme přiřknout čemukoli „Shledáme-li něco krásným, jen obtížně bychom mohli vzápětí příslušný objekt,odkrásnit´, tedy vzít mu atribut krásný. Prožitek krásy tedy není absolutně závislý na vůli diváka (posluchače, čtenáře).“ Srv. V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 79.

34 Schopnost vidět krásu…..ovlivňují osobní preference (značný rozptyl) nadindividuální faktory např. vkus, estetické normy, antropologické faktory (většina společnosti shledá krásným spíše štěně bígla než mládě sklípkana, přestože jsou oba malí a chlupatí)

35 … „Krása v zážitkové sféře je spojnicí jednotlivého, konkrétního a aktuálního s obecným, ideálním, spojením (pří)zemního, hmotného s tím, co jednotlivé a jednotlivce přesahuje a co přitom je schopen uchopit, nahlédnout, představit si a chápat (a co lze popsat jako sféru či říši hodnot, sdílenou příslušnou společností, obecněji lidstvem).“ Srv. V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 83.

36 Krása jako výsledek soudu Podobně jako dobro a pravda ani krása není bezprostředně „vidět“, ale je výsledkem soudu, vědomé aktivity toho, kdo soudí, kdo zvažuje „pro“ a „proti“ (soud ovlivněn mnoha faktory – móda, vkus).

37 Krása jako prožitek konkrétní situace Podobně jako prožitek dobra či pravdy se i prožitek krásy váže ke konkrétnímu, aktuálnímu případu krásy. Krása je v tomto aktuálním případu „ztělesněná“. Krása „vůbec“, krása jako taková, se předvádí, prezentuje v krásném (přítomném) estetickém objektu.

38 … Objekt pak hodnotíme jako krásný, protože máme ve své zkušenosti k dispozici takový typ soudu, že víme, co to znamená - být krásné.

39 Krása jako horizont estetického hodnocení, jako „prostor“ Zastřešující pojem pro rozličné typy zážitků Kategorie krásy tvoří „prostor“ pro různá hodnocení, pro prožitky různých krás Možnost rozlišovat krásnější a méně krásné

40 … Další dimenze „estetického prostoru“ díky vývoji umění a kultury, např. posílení kategorie vznešena či snahy o nahrazení kategorie krásy, resp. její podřazení pod obecnější pojem „estetická hodnota“

41 Estetická kvalita a hodnota

42 Děkuji za pozornost