Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

HLODAVCI  Nejpočetnější řád savců.  Tvoří asi polovinu všech známých druhů savců.  Počtem jedinců překonávají počet všech ostatních savců dohromady.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "HLODAVCI  Nejpočetnější řád savců.  Tvoří asi polovinu všech známých druhů savců.  Počtem jedinců překonávají počet všech ostatních savců dohromady."— Transkript prezentace:

1 HLODAVCI  Nejpočetnější řád savců.  Tvoří asi polovinu všech známých druhů savců.  Počtem jedinců překonávají počet všech ostatních savců dohromady.  Vysoká schopnost rozmnožování, např. myš domácí za rok až 50 mláďat.

2 HLODAVCI  Hlodavci se dokážou skvěle přizpůsobit různým podmínkám.  Obsadili prakticky celý svět (i za pomoci člověka).  S hlodavci má člověk často velké starosti (neuvážené zásahy do přírody omezily počet jejich predátorů).

3 HLODAVCI  Hlodavci se dělí s člověkem nejen o potraviny (úroda obilí), ale jsou hostiteli různých parazitů a zdrojem nákaz.  Mají typický trup s trvale dorůstajícími hlodavými řezáky, které jsou dlátovitě zbroušeny.  Tvrdou sklovinou je pokryta pouze přední část hlodavých zubů.

4 HLODAVCI  Zadní část, kterou tvoří mnohem měkčí zubovina, se ohlodáním opotřebovává mnohem rychleji.  Protože se hlodavé zuby neustále obrušují, musí také neustále dorůstat.

5 HLODAVCI a)Veverka obecná  Veverka obecná je středně velký hlodavec z čeledi veverkovitých.  Obývá široké území v rozmezí od západní Evropy až po východní Asii.  V České republice ji nalezneme v lesích všech typů, parcích, alejích, větších zahradách nebo hřbitovech se stromovým porostem.

6 HLODAVCI  Veverka obecná obvykle dorůstá 19 až 23 cm.  Huňatý ocas, který napomáhá udržovat rovnováhu při lezení a skocích na stromech a který veverka využívá jako „pokrývku“ těla při spánku  Je 14,5 až 20 cm dlouhý.

7 HLODAVCI  Charakteristickým znakem pro veverku obecnou jsou střapce chlupů na ušních boltcích směřující do špičky a viditelné především v zimním období.  Stejně jako většina stromových veverek má i naše veverka ostré a zakřivené drápy, které jí pomáhají při lezení po větvích stromů.

8 HLODAVCI  Zbarvení srsti veverky obecné se liší podle lokality rozšíření a období, ale vždy je srst na břiše a hrdle zbarvená krémově až bíle.  Veverce obecné se mění srst dvakrát ročně, a to z letní na zimní a ze zimní znovu na letní.  Zimní srst je hustší a o něco tmavší než letní a veverkám narůstá v období mezi srpnem a listopadem.

9 HLODAVCI  Veverka obecná žije až na období rozmnožování samotářským způsobem života a jiným veverkám se většinou vyhýbá.  V dutinách stromů, někdy i na tlustších větvích, obývá v průměru cm velké hnízdo, ve tvaru kukaně, tvořené mechem, listy, trávou a kůrou.

10 HLODAVCI  Veverka je aktivní přes den, ale ve vrcholné části dne je většinou ukryta ve svém hnízdě, přičemž se vyhýbá teplu a větší viditelnosti vůči predátorům (kuna lesní, kočka divoká, liška obecná, lasice kolčava, která loví především mláďata, ale také větší dravci, např. káňata lesní nebo sovy.)  Dokáže se pohybovat rychlostí až 19 km/h.

11 HLODAVCI Potrava  60 až 80 % dne tráví hledáním potravy, kterou tvoří především semena šišek, houby, které si suší ve svých hnízdech, ptačí vejce, různé plody, např. oříšky.  Část nalezené potravy si uschovává do svých „spižíren“ v dutinách stromů.

12 HLODAVCI  Skrýše poskytují výbornou zásobárnu potravy v nejtěžších obdobích.  Při konzumaci potravy přitom sedí „na bobku“, přičemž si potravu drží v předních končetinách.

13 HLODAVCI Rozmnožování  U některých jedinců probíhá páření již na konci zimy a na samotném počátku jara, tedy během února a března, většinou je však obvyklejší doba páření v letním období, během června a července.  Samec svou partnerku nachází díky pronikavému pachu, který samice vypuzuje.

14 HLODAVCI Dva týdny staré mládě.  Samice může mít i dva vrhy za rok, přičemž jeden vrh obsahuje obvykle 3 až 4 mláďata, která se rodí po 38 až 39 denní březosti.  Mláďata se rodí slepá a téměř holá.

15 HLODAVCI  Nejvíce, % mláďat přitom umírá během svého prvního zimního období.  Samice dosahuje pohlavní dospělosti zhruba v druhém roce života, samci o něco později.  Veverka obecná se v přírodě dožívá průměrně 3 let, v zajetí se může tato hranice vyšplhat až na 10 let.

16 HLODAVCI  Veverka obecná je ve většině států Evropy chráněným druhem. To platí i v České republice, kde je v současnosti podle vyhlášky 395/1992 Sb. vyhodnocena jako ohrožený druh.  V některých částech světa se již od starověku loví pro svou srst, ale v současné době ji nejvíce ohrožuje spíše ztráta lesů - jejího přirozeného biomu.

17 HLODAVCI

18 Rozšíření veverky obecné (červeně).

19 HLODAVCI

20 b) hraboš polní  Hraboš polní je jeden z nejhojnějších hlodavců v České republice.

21 HLODAVCI Vzhled  Velikost je přibližně mezi 8 až 12 centimetry, ocas je dlouhý až 3 centimetry; samec bývá větší než samice.  Od myši se liší hlavně krátkým ocasem, robustnější stavbou těla a zaobleným čenichem.

22 HLODAVCI  Hraboš má malé a poměrně skryté ušní boltce.  Srst zbarvena od hnědé až po šedou, břišní strana bývá světlejší.  Vyskytuje se v kontinentální Evropě kromě Skandinávie, v Rusku a na Blízkém Východě, je to typický obyvatel travnatých stepí, luk a polí.

23 HLODAVCI Život  Hraboši žijí v norách (v hloubce 30–50 cm), které tvoří složitý komplex.  Většinou se nevyskytují sami, ale ve větších koloniích.  Je to býložravec. Živí se hlavně zelenými částmi rostlin a kůrou stromů.

24 HLODAVCI  Samice vyvádí mláďata (nejčastěji 3 až 10) třikrát až sedmkrát ročně po zhruba dvacetidenní březosti a stejnou dobu je i kojí.  Pohlavní dospělosti dosahují mláďata velmi záhy (samice může být pohlavně dospělá již v 13. dni života, to znamená v době, kdy ji matka ještě kojí).

25 HLODAVCI  Samice tudíž mohou mít mláďata už asi ve 35 dnech věku.  Díky tomu se hraboši v pravidelných intervalech přemnožují a často způsobují škody zahrádkářům i zemědělcům.  Dožívá se věku kolem dvou let.

26 HLODAVCI  Lasičky, lišky, kočky, sovy, káně, poštolky – těm všem je hraboš polní hlavní potravou. Ale i čápi, rackové a jiní ptáci zahubí spoustu hrabošů.  Když sejde sníh, vykreslí hraboší chodbičky rozvětvenou síť.

27 HLODAVCI

28 c) Myš domácí Vzhled  Myš domácí se přizpůsobila životu v lidské společnosti tak dokonale, že jí například v chladném prostředí naroste podstatně delší a hustší srst.  Dokáže žít a dokonce odchovat mláďata i v chladicím boxu.

29 HLODAVCI  Srst je tedy hodně teplá a hustá, vydává charakteristický zápach.  Její barva může být žlutohnědá až šedočerná.  Členové téže kolonie si při péči o srst vzájemně pomáhají.  Myš domácí má výborný sluch. Vnímá tóny do frekvence 100 kHz (to je o 80 kHz více než člověk).

30 HLODAVCI  Aby se myši dorozuměly navzájem a při hledání ztracených mláďat, používají vysoké pískavé tóny.  Čich je velmi ostrý, pomáhá objevovat potravu a stopy po jiných myších.  Zrak má velmi slabý, velké předměty pozná pouze zblízka. Myš domácí má těla cm, ocas je o něco kratší než tělo

31 HLODAVCI Rozšíření  Po celém světě poblíž lidských sídel s výjimkou Arktidy, Antarktidy a některých džunglí.

32 HLODAVCI  Myš domácí je převážně noční zvíře, které se za potravou vydává za soumraku nebo v noci.  Myš domácí je neobyčejně pohyblivé a obratné zvíře, které dokáže snadno běhat i po stěnách.  Je společenským tvorem,žije ve volných koloniích s jedním dominantním samcem.

33 HLODAVCI  Všichni členové téže kolonie mají specifický pach, který začínají přejímat mláďata již od narození, a společné teritorium značkují močí.  Zkouší žrát vše, na co v domě nebo v jeho okolí narazí, včetně mýdla a svíček. Nejraději má obilí, a proto se nejlépe cítí v sýpkách, ve spížích.

34 HLODAVCI  Myši mohou na lidi přenášet různé nemoci, například salmonelózu nebo leptospirózu, stejně jako střevní parazity včetně tasemnice.  Vynikající přizpůsobivosti také neobyčejně vysoké plodnosti. Jedna samice může mít až pět vrhů do roka (každý po čtyřech až osmi mláďatech).

35 HLODAVCI  Po prvním měsíci života jsou již mláďata samostatná a ve věku šesti týdnů dosahují pohlavní dospělosti, kdy se samice již mohou plodně pářit a mít vlastní mláďata.  Myš domácí se všude množí rychle a bez problémů a odolává všem pokusům člověka o její vyhubení. V jedné sýpce bylo za jedinou noc zahubeno myší, jejich kolonie však přesto přežila.

36 HLODAVCI

37 d)Svišť horský, též svišť alpský  Obývá hornaté oblasti Střední a Jižní Evropy. Žije mezi 800 až 3200 m. n. m. v Alpách, Tatrách, Pyrenejích.  Délka těla cm (mimo ocasu, který je dlouhý zhruba cm).  Má krátkou a širokou hlavu, končetiny s velmi ostrými drápy a velice hustou srst.

38 HLODAVCI  Žije v norách, které vyhrabává pomocí svých končetin se silnými drápy, které fungují podobně jako rýč.  Poměrně hravě si dokáže poradit i s velkým kamenem, který dokáže odstranit pomocí svých pevných zubů.

39 HLODAVCI  Nory jsou pro sviště velice důležité, jelikož se v nich ukrývá před nepřáteli, sluncem, ale vychovává v ní také svá mláďata.  Svišti horští žijí většinou ve skupinách, tvořených obvykle 5-15 členy, pod vedením dominantního páru.

40 HLODAVCI  Staří samci jsou samotáři. Pokud vylézají za potravou, často se staví na zadní končetiny a vyhlížejí možné nebezpečí ze strany predátorů.  Pokud predátora spatří, vydají výstražné pištění [ a rázem zmizí všichni členové skupiny ve svých norách.

41 HLODAVCI  Svišť horský se živí téměř všemi dostupnými rostlinami, zrním, ale také hmyzem, pavouky nebo červy.  K potravě nejvíce preferují mladé rostlinky, které si při konzumaci drží ve svých předních končetinách a stojí na zadních.

42 HLODAVCI  Svišti horští se páří na jaře, až po hibernaci, což umožňuje mláďatům vyšší možnost přežití tím, že se vyhnou zimnímu období.  Pohlavní dospělosti dosahují svišti horští ve věku dvou let.  Samice konec své nory důkladně vystele nejčastěji trávou a jednou za rok po dnech březosti do ní rodí mláďata.

43 HLODAVCI  I přesto, že svišti horskému v současné době nehrozí významné nebezpečí zániku, dříve byl hojně loven pro svůj tuk, který byl po natření na kůži považován za lék proti revmatismu.  V současné době a v budoucnosti ho však bude více ohrožovat lov pro sportovní účely.

44 HLODAVCI

45

46

47

48 e) bobr evropský  Váží až 30kg, zavalité tělo a plochý ocas.  Tělo má pokryté velmi hustou černohnědou srstí.  Schopnost uchopovat předměty - má totiž, podobně jako lidoopi a někteří další hlodavci (křeček, sysel...), pátý částečně protistojný prst na předních končetinách

49 HLODAVCI  Náležitě toho využívá při stavbě svého obydlí.  Díky plovacím blánám mezi prsty (především zadních) nohou a uzavíratelným nozdrám a uším je velmi dobře přizpůsoben životu ve vodě.  Mimo to má i žlázu, jejíž výměšek slouží k impregnaci srsti.

50 HLODAVCI  Po letech, kdy byl bobr na našem území takřka vyloven, se k nám v několika posledních letech začíná v hojnější míře vracet hned z několika směrů: od severu z Polska, od jihu z Rakouska, od západu z Bavorska a podél Labe.  Potomky původních jedinců lze nalézt pouze na Labi.

51 HLODAVCI  Potravu bobra evropského tvoří mimo bylin především lýko a větvičky topolu a vrby. Nepohrdne ani jinými dřevinami.  Pokud se v blízkosti nachází kukuřičné či řepové pole, je dost dobře možné, že tam bobra najdeme, jak si pochutnává na úrodě těchto polí.

52 HLODAVCI  V létě dává přednost bylinnému patru. Toto období také využívají pro nahromadění potravy na zimu.  Stromy mu však neslouží pouze k obživě. Pokud se bobr nachází na místě, kde si nemůže udělat útulný byteček v podzemí, dokáže strom pokácet a použít ho jako základ svého obydlí.

53 HLODAVCI  Má dobré podmínky pro rozmnožování.  Je to dáno především tím, že kromě člověka zde nemá žádného nepřítele.  Po 107-mi denní březosti se samici rodí 2- 5 mláďat, která pak dva roky zůstávají v mateřské kolonii, která je tvořena rodiči a jejich různě starými mláďaty. Po té zakládají novou kolonii.

54 HLODAVCI  V minulosti (19. stol.) byl bobr loven a chován pro jeho vysoce kvalitní kožešinu a vysoce aromatické výměšky žlázy, které se uplatňovali v lékařství a kosmetice.  To jsou hlavní příčiny snížení jeho stavu až na naprosté minimum, které žilo již jen v chovných kožešinových stanicích

55 HLODAVCI  I když je jeho stavy v posledních letech zvýšily, stále se jedná o kriticky ohrožený druh.

56 HLODAVCI

57

58

59

60 Další zástupci: Křeček polní

61 HLODAVCI

62 Plch velký

63 HLODAVCI

64 Plšík lískový

65 HLODAVCI


Stáhnout ppt "HLODAVCI  Nejpočetnější řád savců.  Tvoří asi polovinu všech známých druhů savců.  Počtem jedinců překonávají počet všech ostatních savců dohromady."

Podobné prezentace


Reklamy Google