Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO Doc. PhDr. Vlastimil Fiala, CSc.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO Doc. PhDr. Vlastimil Fiala, CSc."— Transkript prezentace:

1 SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO Doc. PhDr. Vlastimil Fiala, CSc.

2 Vytváření politického systému  Německo po 2. SV - 4 okupační zóny (USA, UK, Francie, SSSR).  1949 – na území USA, U.K a Francie vznikla NSR  Na území spravovaném SSSR se zformovala NDR  Sjednocení NSR a NDR 2. října 1990 – převzata ústava a zákony NSR 2+4 (odchod sovětských vojsk 380 tis vojáků, 220 tis rodinných příslušníků do konce roku 1994, Německo příspěvek 13,5 miliard DM na výstavbu domů v SSSR, Francie redukovala armádu o 50 tis, USA o 60 tis.), smlouvy sousedství partnerství a spolupráci Německa s okolními zeměmi,  problémy spolupráce se Stasi, nerovnoměrný hospodářský vývoj

3 Charakter politického systému  federální (spolková) republika - 13 zemí a 3 svobodná města se statutem spolkové země (Brémy, Hamburk, Berlin)  tzv. racionalizovaný parlamentarismus,  rozdělení zákonodárných kompetencí mezi Spolek a země,  1) spadající striktně do pravomoci Spolku,  2) do sféry tzv. konkurujícího zákonodárství, zemské zákony  Základní zákon rozlišuje ve správní oblasti 3 oblasti kompetencí:  1) otázky patřící do správy Spolku a vykonávané jejími orgány,  2) otázky patřící do správy Spolku, vykonávány zemskými orgány,  3) otázky spadající do autonomní správy zemí.

4 Německá ústava  Ústava z jara roku tzv. Základní zákon  federální systém 10 zemí v čele se spolkovou vládou a jednokomorovým parlamentem (Bundestag).  Několikrát novelizován, reakce na Výmarskou ústavu  Slabé postavení spolkového prezidenta,  Tzv. konstruktivní vyjádření nedůvěry Spolkového sněmu vůči kancléři  Jednoznačná úprava postavení PS v systému  Nepřípustné měnit „principy demokratického a sociálního spolkového státu, suverenity lidu a dělby moci, jakož i reprezentativní demokracie“

5 Výkonná moc  Základní výkonná moc v zemi je v rukou spolkové vlády,  V čele stojí spolkový kancléř.  Hlavou státu je spolkový prezident.

6 Spolkový prezident  Spolkový prezident na období 5 let, pouze 2 funkční období  zvláštní kolegium volitelů, tzv. Spolkové shromáždění  schází se pouze při volbě prezidenta.  1/2 poslanci Spolk.sněmu a polovinu volení zástupci zemí.  Až tři volební kola, první dvě absolutní počet hlasů, třetí kolo relativní většina  Kandidátem německý občan, 40 let a má volební právo  Pravomoc omezena; právo navrhovat a jmenovat spolkového kancléře a jednotlivé spolkové ministry, jmenuje a propouští spolkové soudce, úředníky a důstojníky, podepisuje přijaté zákony – kontrasignace  Ceremoniální funkce

7 Spolková vláda a postavení kancléře  výkonná moc v rukou vlády a kancléře  1) kancléřský princip (právo vydávat politické rámcové směrnice pro řízení ministerstev), konstruktivní vyjádření nedůvěry (1972 proti W. Brandtovi a 1982 proti H. Schmidtovi)  2) rezortní princip (odpovědnost za ministerstvo)  3) kolegiální (kolektivní) princip (jedná jako kolektivní orgán)

8 Zákonodárná moc  Jednokomorový skládající se ze Spolkového sněmu (Bundestag) a Spolkové rady (Bundesrat).  Spolkový sněm má charakter tzv. legitimovaného orgánu (tedy přímo voleného orgánu).  Všechny ústavní změny vyžadují dvoutřetinovou většinou v obou částech zákonodárné moci.  Spolková rada veto v případech, že zákon zasahuje do pravomoci některých zemí.

9 Spolkový sněm  Volební období 4 roky, počet poslanců 656  Volba kancléře, vysoká stranická disciplína, stranické frakce (5% poslanců), po sjednocení tzv. skupiny pro malé strany (méně jak 5%)  Prezident sněmu a čtyři viceprezidenty.  Tzv. Rada nejstarších, prezident, prezídium a 23 poslanců jmenovaných jednotlivými stranickými frakcemi  Stanovit časový harmonogram, organizační otázky, rozpočet Sněmu.  24 stálých výborů; frakce zastoupeny na základě proporčního systému,  pracovní skupiny, příslušníci stejných frakcí z různých výborů  rozpuštění dvě zákonem připouštěné možnosti:  Neexistence absolutní většiny po volbách, znemožňuje volbu kancléře.  Pokud není kancléři vyslovena důvěra, o kterou sám požádá.

10 Spolková rada  SR se uplatňuje při prosazování zákonů a správy Spolkového státu;  Je sestavována z členů zemských vlád; tzv. imperativní mandát  Země s více než 6 milióny obyvatel 5 zástupců, země s více než 6 milióny 7 zástupců a země s počtem obyvatel mezi 2-6 milióny mají právo vysílat do Spolkové rady po 4 zástupcích, méně jak 2 milióny, pak jsou zastoupeny 3 osobami, celkem 68 osob.  právo tzv. absolutního veta při schvalování zákonů daných ústavou  1) úprav kompetencí Spolku v oblasti správy,  2) úprav spolkových financí.  práva námitky, možnost překonat 2/3 většinou ve Spolkovém sněmu.  2/3 většina při změně ústavy  odlišné politické a koaliční složení spolkových vlád

11 Zemské vlády a místní správa  16 spolkových zemí, vlastní ústavy, zákonodárnou a výkonnou moc.  tzv. kooperativní federalismus. (vzájemný oboustranný vztah mezi Spolkem a zeměmi), odlišný od amerického federalismu, striktně odděleny výkonná a legislativní moc  zemské parlamenty jednokomorové (výjimku z historických důvodů Bavorsko), minimální kompetence (kultura, školství, vnitřní politika, finance, hospodářské plánování  Volby jednou za 4 roky (výjimka v Sársku pětiletý interval), liší se termíny,  Kompetence zemských vlád

12 Volební systém – Základní charakteristika  systém proporčního zastoupení, který je personalizován.  1/2 poslanců Spolkového sněmu jako jednotlivce v místních volebních jednomandátových obvodech na základě uplatnění principu většiny (328 poslanců) a  2/2 je volena na základě seznamu (Landesliste), předloženého politickou stranou (respektive politickými stranami) kandidující do Spolkového sněmu (rovněž 328 poslanců).  Německý volič má dva hlasy: jedním vybírá svého reprezentanta jako jednotlivce (osobnost) a druhý hlas dává konkrétní politické straně  Základní počet mandátů je 656.  Proces rozdělování mandátů ve třech krocích, rozhodující tzv. druhý mandát (pro politické strany)

13 Volební systém – Základní charakteristika  1) Nejdříve se sčítají tzv. druhé hlasy na celém území Německa a na základě Hare-Niemeyrovy formule se přepočtou na mandáty, pouze strany, které překročily na celostátní úrovni 5% volební práh nebo alespoň tři přímé mandáty  2) Mandáty získané jednou PS se rozdělí mezi jednotlivé spolkové země, a to podle výsledků PS v dané spolkové zemi.  3) Vlastní přidělení mandátů konkrétním kandidátům, z počtu mandátů získaných jednou politickou stranou se nejprve odečtou přímé mandáty, zbylé mandáty se přidělují kandidátům dané strany podle jejich pořadí na kandidátních listinách.  PS na úrovni některé ze spolkových zemí má více přímých mandátů, než je počet křesel, který jí přísluší podle druhých hlasů. Tzv. přesahující mandáty zůstávají straně zachovány a o jejich počet se pak rozšíří celkový počet poslanců ve Spolkovém sněmu. (1990 – 662, , )

14 Volební účast  aktivní volební právo osoby starší 18 let, účast nepovinná, obvykle kolem 90%  Po sjednocení snížení, 1994 pouze 75 % voličů, ,3 %

15 Politické strany  Po skončení 2. SV zakázány všechny politické strany,  V srpnu 1945 demokratické PS činnost na místní úrovni.  křesťanští demokraté, sociální demokraté a komunisté.  CDU nové politické seskupení,  SPD a KSN navazovaly na tradice z období Výmarské republiky.  Později vzniklá FDP se odvolávala na tradice liberálních stran z předválečného období.  Spíše zcela nový typ stranického systému,  strany méně ideologické, více zdůrazňovaly pragmatický charakter své činnosti.  stabilní charakter vlády a politického systému  Zavedení omezovací klauzule snižovalo stranickou roztříštěnost.

16 Politické strany  První spolkové volby v roce  Do Spolkového sněmu 11 PS,  V roce 1961 jejich počet zredukován na tři.  Nárůst PS po roce 1983, nový politický subjekt strana Zelených.  Výrazná proměna po sjednocení, postkomunistická PDS, východoněmecká „strana zelených“, tzv. B ndnis 90.  Nyní obvykle pět politických stran.  Zákazy protisystémových stran, 1952 strany Socialistické říše, 1956 NKS  Podpora státního financování PS, 1,3 DM za každý hlas (do výše 5 mil), pak 1 DM, za členské dary 0,5 DM za každou věnovanou 1 DM, podmínkou 0,5% hlasů, pro zemské sněmy 1%,, další omezení, celková výše všem PS nesmí překročit 230 mil DM, PS musí zveřejňovat své příjmy a dary  Členství masové, na 100 voličů 7 členů, členy pouze fyzické osoby. SPD více centralistická než ostatní německé strany, zemské organizace CDU a FDP relativně nezávislé

17 Stranický systém  stabilní politický systém  existence dvou velkých politických stran: CDU respektive CDU/CSU a SPD  různé koalice s FDP (1966 s CDU), 1969 s SPD, 1982 s CDU, rudo-zelená koalice, nyní velká koalice  celostátní koalice vs. zemské koalice  třístranický charakter – CDU/CSU, SPD, PSD


Stáhnout ppt "SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO Doc. PhDr. Vlastimil Fiala, CSc."

Podobné prezentace


Reklamy Google