Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Německo (Spolková republika Německo) Ing. M. Šlégrová.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Německo (Spolková republika Německo) Ing. M. Šlégrová."— Transkript prezentace:

1 Německo (Spolková republika Německo) Ing. M. Šlégrová

2 Obecné informace Od roku 1952 je členem ES (ESUO), patří k 6 zakládajícím státům Od roku 1952 je členem ES (ESUO), patří k 6 zakládajícím státům Je nejlidnatějším státem EU – největší zastoupení v EP (99 poslanců) Je nejlidnatějším státem EU – největší zastoupení v EP (99 poslanců) Správní členění: 16 spolkových zemí Správní členění: 16 spolkových zemí Státní zřízení : republika Státní zřízení : republika Forma vlády: parlamentní federativní Forma vlády: parlamentní federativní Hlava státu: Horst Köhler (prezident) Hlava státu: Horst Köhler (prezident) Premiér: Angela Merklová Premiér: Angela Merklová

3 Politický systém Spolková republika Německo je federálně (spolkově) uspořádaná republika s parlamentní demokracií Spolková republika Německo je federálně (spolkově) uspořádaná republika s parlamentní demokracií Hlava státu: Hlava státu: –je prezident, jehož pravomoci jsou spíše ceremoniální – jmenuje spolkového kancléře (předsedu vlády) a zastupuje stát navenek –je volen na 5 let (může být 1krát prodlouženo) Spolkovým shromážděním, sestávajícím se z členů Spolkového sněmu a stejného množství reprezentantů Spolkové rady –Od je prezidentem Horst Köhler, poslední volby proběhly v květnu 2009

4 Politický systém Vláda Vláda –Tvořena spolkovými ministry (jmenuje je prezident na doporučení kancléře) –Od je spolkovým kancléřem Angela Merklová (CDU) –Orgán výkonné moci –Skládá se z kancléřského úřadu a 13 resortů –Kancléř je jmenován prezidentem se souhlasem Spolkového sněmu. Předsedá Spolkové vládě. –Ministry spolkové vlády je třeba odlišovat od tzv. státních ministrů (z nichž někteří jsou podřízeni přímo kancléři a činní ve Spolkovém kancléřství a někteří plní fci politických náměstků ve spolkových ministerstvech

5 Politický systém Parlament je jednokomorový: Parlament je jednokomorový: –Dolní komora - Spolkový sněm (Bundestag) – 614 poslanců –Horní komora (zprostředkovatel zájmu spolkových vlád) - Spolková rada (Bundesrat) – 69 delegátů spolkových zemí Spolkový sněm Spolkový sněm –Reprezentant zákonodárné moci lidu –Legislativní orgán Spolku –Disponuje parlamentní kontrolou vlády –Volby každé 4 roky, všeobecné, tajné, rovné a svobodné

6 Politický systém Spolková rada Spolková rada –Federální uspořádání Spolku –Zástupce zájmů zemí v legislativním procesu –Ústava (Základní zákon) stanoví, kdy je potřeba souhlasu Rady k přijetí zákona. Pokud se názory Spolkového sněmu a Rady na zákon liší, Rada legislativní proces zablokuje. Ustänoví se tzv. „dohodovací výbor“ – kompromisní řešení –Členové nejsou voleni přímo občany zemí –Členové jsou zástupci zemských vlád na ministerské úrovni (mandát získají na základě voleb do zemských sněmů, každé 4 roky) –Má 69 mandátů – 16 spolkových zemí je zastoupeno podle počtu obyvatelstva min. 3, max. 6 mandáty

7 Politický systém Hlavní politické strany: Hlavní politické strany: –Křesťanskodemokratická unie –Sociálnědemokratická strana Německa –Křesťansko sociální unie – pouze v Bavorsku –Svobodná demokratická strany –Spojenectví 90 – Zelení –Strana demokrat. socialismu –Republikáni

8 Veřejná správa Administrativní členění čítá (údaje z r. 2006): Administrativní členění čítá (údaje z r. 2006): –29 vládních krajů, –444 okresů a statutárních měst, –cca obcí, z toho 83 velkoměsta se obyvateli nebo více, 108 středně velkých měst obyvatel, 462 obcí s – obyvateli. Každá spolková země má svoji vlastní ústavu, jednokomorový parlament (zemský sněm), vládu, státní správu a soudnictví. Každá spolková země má svoji vlastní ústavu, jednokomorový parlament (zemský sněm), vládu, státní správu a soudnictví. Zemský sněm jmenuje ministerského předsedu a schvaluje jím jmenované ministry, přijímá zákony a kontroluje činnost vlády. Zemský sněm jmenuje ministerského předsedu a schvaluje jím jmenované ministry, přijímá zákony a kontroluje činnost vlády. Správní členění zemí je vlivem různých historických skutečností rozdílné, ale jeho základem jsou orgány územní samosprávy – obce. Správní členění zemí je vlivem různých historických skutečností rozdílné, ale jeho základem jsou orgány územní samosprávy – obce.

9 Veřejná správa Něm je příkladem tzv. smíšeného modelu VS – tj. obce vykonávají jak samosprávu, tak státní správu Něm je příkladem tzv. smíšeného modelu VS – tj. obce vykonávají jak samosprávu, tak státní správu Všechny obce jsou si rovny ve své autonomii, nikoliv co se jejich velikostí týká Všechny obce jsou si rovny ve své autonomii, nikoliv co se jejich velikostí týká Historie Historie –Po skončení 2. světové války se základní administrativní jednotkou stávají obce –Díky centralizačnímu trendu se v průběhu 70./80. let počet obcí značně redukuje na cca 9000 obcí – zefektivnění VS –Organizace VS byla odlišná ve Spolkové republice Německo a v Německé demokratické republice –Základem VS v NDR byly okresy (dekoncetrované jednotky st. správy) –Po znovusjednocení v Něm existovalo cca obcí s 5000 obyvateli –V roce 2001 je vidět opětovné snižování počtu něm. obcí cca s cca 6000 obyvateli

10 Veřejná správa Něm je demokratický a sociální spolkový stát – 16 zemí, z nichž 3 jsou samostatná města se zvláštním statutem (Bremen, Hamburg, Berlin) Něm je demokratický a sociální spolkový stát – 16 zemí, z nichž 3 jsou samostatná města se zvláštním statutem (Bremen, Hamburg, Berlin) VS se organizuje do 3 úrovní : Spolkové, zemské a obecní VS se organizuje do 3 úrovní : Spolkové, zemské a obecní Nejvyšší rovina je úroveň spolková (spolková vláda, kancléř, prezident, parlament a ostatní ústřední orgány státní správy) Nejvyšší rovina je úroveň spolková (spolková vláda, kancléř, prezident, parlament a ostatní ústřední orgány státní správy) Další úroveň je zemská (země disponují řadou pravomocí, mají např. právo vlastního zákonod. procesu). Spolek určuje prostřednictvím spolkového zákonodárství v jakým oblastem náleží jaká legislativní aktivita zemím. Spolková vláda dohlíží, aby byly spolkové zákony dodržovány na zemské úrovni. Uplatňuje se tzv. kooperativní federalismus – princip vzájemné závislosti a spolupráce mezi spolkovými zeměmi a Spolkem. Země mají vliv zejména v oblasti vzdělávání a kultury Další úroveň je zemská (země disponují řadou pravomocí, mají např. právo vlastního zákonod. procesu). Spolek určuje prostřednictvím spolkového zákonodárství v jakým oblastem náleží jaká legislativní aktivita zemím. Spolková vláda dohlíží, aby byly spolkové zákony dodržovány na zemské úrovni. Uplatňuje se tzv. kooperativní federalismus – princip vzájemné závislosti a spolupráce mezi spolkovými zeměmi a Spolkem. Země mají vliv zejména v oblasti vzdělávání a kultury

11 Veřejná správa Každá spolková země se člení do 3 stupňového systému volené správy Každá spolková země se člení do 3 stupňového systému volené správy Mezistupeň tvoří okresy (stojí mezi obcemi a zeměmi). Statutární představitel okresu je okresní rada (osoba, nominovaná voleným okresním sněmem) Mezistupeň tvoří okresy (stojí mezi obcemi a zeměmi). Statutární představitel okresu je okresní rada (osoba, nominovaná voleným okresním sněmem) Okresy jsou dozorčím a kontrolním orgánem obcí Okresy jsou dozorčím a kontrolním orgánem obcí

12 Veřejná správa Základní jednotku tvoří obce (nejnižší jednotka územní samosprávy) Základní jednotku tvoří obce (nejnižší jednotka územní samosprávy) Základní práva a povinnosti obcí určuje Základní zákon Základní práva a povinnosti obcí určuje Základní zákon Rozlišují se 4 typy obecního uspořádání, resp. 2 Rozlišují se 4 typy obecního uspořádání, resp. 2 –Jihoněmecké radní –Starostovské –Severoněmecké radní –Magistrátní

13 Veřejná správa Starostovské Starostovské –Starosta má zásadní postavení, vychází z dualistického principu správy (rada x starosta) –Starosta není volen přímo, je volen nepřímo obecní radou Severoněmecké Severoněmecké –Dominantní úloha obecní rady –Obecní správu vykonává jen 1 orgán (obecní rada), starosta předsedá tomuto grémiu a je jím i volen –Vrcholným správcem obce je úředník (ředitel) – je plně podřízen radě

14 Veřejná správa Jihoněmecké Jihoněmecké –nejvíce rozšířený typ obecního uspořádání v Německu se silným postavením starosty –volen přímo občany dané obce –Předsedá například obecní (či městské) radě a zároveň všem jejím výborům, je nejvyšší představitel správy a zároveň vrcholným reprezentantem obce –Proti němu zároveň stojí občany volená obecní (či městská) rada –Je používám dále v Sasku a v zemích s bývalým severoněmeckým radním uspořádáním: Dolní Sasko, Severní Porýní - Vestfálsko atd. Magistrátní Magistrátní –Vychází z dualistického systému správy –výkonný orgán obce volen radou –Občané zde volí jak městské shromáždění, tak starostu –funguje na kolegiálním principu (jako „první mezi rovnými“), kdy na místě starosty stojí magistrát jako grémium složené ze starosty a dalších členů (tzv. Beigeordnete), což jsou volení zástupci obecní rady. Grémiu náleží výsostné právo výkonu všech nařízení a zároveň reprezentace obce navenek –vyskytuje se v Hesensku a z části ve Šlesvicku - Holštýnsku

15 Státní služba Typ career Typ career Jmenování doživotním úředníkem je přípustné, jestliže se úředník osvědčil v předepsané zkušební době (nejdéle 5 let) a dovršil věku 27 let. Doživotní služební poměr může skončit propuštěním jen zcela výjimečně v zákonem stanovených případech (změna občanství, přesídlení do zahraničí atd.) nebo ztrátou úřednických práv v důsledku trestního odsouzení. Jmenování doživotním úředníkem je přípustné, jestliže se úředník osvědčil v předepsané zkušební době (nejdéle 5 let) a dovršil věku 27 let. Doživotní služební poměr může skončit propuštěním jen zcela výjimečně v zákonem stanovených případech (změna občanství, přesídlení do zahraničí atd.) nebo ztrátou úřednických práv v důsledku trestního odsouzení.

16 Státní služba Státní službu tvoří jen úředníci vykonávající výsostná oprávnění státu. Státní službu tvoří jen úředníci vykonávající výsostná oprávnění státu. Z hlediska federálního členění státu a nezávislosti úřadů federace, zemí a obcí je třeba status úředníka rozlišovat na: Z hlediska federálního členění státu a nezávislosti úřadů federace, zemí a obcí je třeba status úředníka rozlišovat na: všeobecný (platný pro všechny úředníky a vycházející z ústavního pojetí úřednického stavu všeobecný (platný pro všechny úředníky a vycházející z ústavního pojetí úřednického stavu zvláštní platný pro federální úředníky zvláštní platný pro federální úředníky statut zemských úředníků podle zákonů přijatých v jednotlivých zemích v souladu s rámcovým spolkovým zákonem statut zemských úředníků podle zákonů přijatých v jednotlivých zemích v souladu s rámcovým spolkovým zákonem statut komunálních úředníků.platný v územních společenstvích, th. Obcích a jejich seskupeních a v okresech statut komunálních úředníků.platný v územních společenstvích, th. Obcích a jejich seskupeních a v okresech statut zvláštních skupin např. soudců nebo vojáků, zvláštní zákony platí též pro ministry a parlamentní státní tajemníky, kteří rovněž odpovídají ústavnímu pojetí státní služby statut zvláštních skupin např. soudců nebo vojáků, zvláštní zákony platí též pro ministry a parlamentní státní tajemníky, kteří rovněž odpovídají ústavnímu pojetí státní služby

17 Státní služba Rozlišují se 4 kategorie úředníků podle dosaženého vzdělání a dalších kvalifikačních ukazatelů. Služební postup v rámci kategorie je téměř automatický v závislosti na služebním stáří, přestup do vyšší kategorie však je dosti obtížný. Rozlišují se 4 kategorie úředníků podle dosaženého vzdělání a dalších kvalifikačních ukazatelů. Služební postup v rámci kategorie je téměř automatický v závislosti na služebním stáří, přestup do vyšší kategorie však je dosti obtížný. Nejvyšší správu státní služby vykonává Spolkový personální výbor, v čele s prezidentem Spolkového účetního dvora a členy jmenovanými spolkovým prezidentem Nejvyšší správu státní služby vykonává Spolkový personální výbor, v čele s prezidentem Spolkového účetního dvora a členy jmenovanými spolkovým prezidentem

18 Německý systém vzdělávání pracovníků veřejné správy Typické 2 podoby školení Typické 2 podoby školení –Resortní školení dle odborného zaměření příslušného ministerstva –Školení orientovaná na všeobecné správní úkoly a činnosti –Spolková ministerstva mají vlastní resortní vzdělávací instituty –Spolková akademie VS – pro úředníky federální správy –Jednotlivé spolkové země mají své zemské školy a instituty


Stáhnout ppt "Německo (Spolková republika Německo) Ing. M. Šlégrová."

Podobné prezentace


Reklamy Google