W.P. 2.5. Partnerství mezi místními a regionálními orgány a organizacemi sociální ekonomiky: Přínos pro zaměstnanost, místní rozvoj a sociální soudržnost.

Prezentace na téma: "W.P. 2.5. Partnerství mezi místními a regionálními orgány a organizacemi sociální ekonomiky: Přínos pro zaměstnanost, místní rozvoj a sociální soudržnost."— Transkript prezentace:

1 W.P. 2.5. Partnerství mezi místními a regionálními orgány a organizacemi sociální ekonomiky: Přínos pro zaměstnanost, místní rozvoj a sociální soudržnost - Stanovisko Výboru regionů ze dne 14. března 2002

2 1. Proč je toto stanovisko důležité? 1. Jedná se o stanovisko vypracované Výborem regionů z vlastní iniciativy: Je to mistrovské dílo z hlediska koncepce místního partnerství podporujícího místní rozvoj zaměstnanosti a úlohu sociální ekonomiky. 2. Vyjadřuje názory výboru na: - využití partnerství, - koncepci partnerství jako prostředku podpory územního sociálně ekonomického rozvoje, - vztah mezi partnerstvím a organizacemi sociální ekonomiky. 3. Poskytuje přehled stavu sociální ekonomiky v 15 zemích EU (roky 2000-2002), podtrhuje vzrůstající důležitost terciálního sektoru.

3 2. Hlavní myšlenky

4 2.1. Využití partnerství - Mnoho evropských měst a metropolitních oblastí již muselo vzdorovat velkému, poměrně dlouhodobému ekonomickému a sociálnímu poklesu. Tento pokles se často soustřeďoval do určitých oblastí a čtvrtí. Ačkoliv mnoho měst a metropolitních oblastí, jako jsou satelitní města a předměstí, se v minulých letech těšilo ekonomickému růstu a bylo ekonomicky úspěšných, ve vnitřních centrech jsou však stále enklávy a čtvrti s velkými problémy. - Jevy, které se na tom podílejí, jsou: relativně vysoká úroveň nezaměstnanosti; obrat k horšímu v různých sektorech ekonomiky způsobený globalizací; pokles ekonomické dynamiky a vliv migrace směrem do měst a s tím související velké obtíže s integrací. Tyto problémy se soustřeďují v určitém počtu částí měst nebo regionů. Je nutné podniknout kroky, které zabrání tomu, aby se takové části měst staly ghetty 21. století.

5 2.1. Využití partnerství a úkoly EU (2) Partnerství představují účinný nástroj pro spojení sil na místní a regionální úrovni. Také mohou být využita k rozvoji synergií mezi městy a jejich venkovským zázemím. V této souvislosti sehrává sociální ekonomika velmi důležitou úlohu: kromě podpory celkového ekonomického rozvoje v každém případě přináší také příležitosti pro stimulaci zaměstnanosti a integrace, zejména v oblastech, které ekonomicky zaostávají.

6 2.2. Koncepce partnerství jako prostředek podpory sociálně ekonomického rozvoje Partnerství mezi místními a regionálními orgány na straně jedné a místními a regionálními partnery na straně druhé může být důležitým nástrojem přinášejícím sociálně ekonomický rozvoj ve městech a místních a regionálních oblastech. Partnerství také slouží institucím jako nástroj, který jim pomáhá řídit jejich město nebo region. Partnerství zahrnují jak vertikální vazby mezi orgány na různých úrovních (národní, provinční, regionální a městské), tak horizontální vazby (mezi městy a jejich místními partnery). Podle principu subsidiarity sehrávají místní a regionální orgány zejména průkopnickou úlohu při vytváření a mobilizaci takových partnerství.

7 2.2. Koncepce partnerství jako prostředek podpory sociálně ekonomického rozvoje(2) Kvalita a efektivnost partnerství se budou zlepšovat, jestliže se tato partnerství budou mít trvalý charakter. Dlouhodobé kontrakty, pravidla, školení a řízení partnerství na správné úrovni a strategie rozvoje měst a regionů jsou v této souvislosti velmi důležitými faktory. Místní a regionální orgány jsou právě těmi institucemi, které jsou nejblíže veřejnosti a tudíž mají přímý kontakt s místními a regionálními investory. Je nutné podněcovat města a regiony k využívání partnerství jako standardní součásti jejich „souboru řídících nástrojů“.

8 2.2. Koncepce partnerství jako prostředek podpory sociálně ekonomického rozvoje(3) § Sociálně ekonomické podmínky jsou v rámci EU různé. Důležitým požadavkem pro efektivní vytváření partnerství na místní úrovni je flexibilní přístup, který bere v úvahu potřeby příslušného území. § Flexibilita by měla být vyjadřována nikoliv ve vztahu k řízení partnerství, ale především ve vztahu ke způsobu, jakým jsou využívány místní a regionální zdroje. Prostředky EU mohou představovat jeden z dostupných zdrojů. Efektivnost těchto prostředků však je poměrně omezená skutečností, že kombinování těchto nástrojů je v praxi vysoce problematické. § „Uvolňování“ a snižování nadměrného břemene regulace prováděcích orgánů znamená odstraňování překážek směny mezi různými evropskými pobočkami a tudíž vznik nových příležitostí místního rozvoje.

9 2.3. Vazba mezi partnerstvími a organizacemi sociální ekonomiky - důležitost sociální ekonomiky § Právní formy organizací sociální ekonomiky se liší od jednoho členského státu k druhému, ale obecně jsou to družstva, vzájemné společnosti, asociace a nadace. V poslední době se objevují některé nové právní formy, jako jsou sociální podniky, družstva veřejného zájmu, které odpovídají takovým novým potřebám, jako jsou vytváření zaměstnanosti, boj proti sociálnímu vyloučení nebo restrukturalizace státního sociálního systému. § Celková váha sektoru sociální ekonomiky představuje – s jeho přibližně 8.900.000 zaměstnanci v EU – 6,6 % veškerých civilních zaměstnanců v Evropě. Nacházíme je ve všech ekonomických a sociálních sektorech, zahrnují velmi velké i velmi malé podniky a představují ekonomický sektor nejvyšší důležitosti s velikostí zaměstnanosti rovnající se takové zemi jako je Španělsko. § Sociální ekonomika je jedním z nejdůležitějších hráčů na místní úrovni. Společně se soukromým neziskovým sektorem a veřejným sektorem napomáhá sociální soudržnosti, vytváření sociálního kapitálu, sociálnímu začlenění, zaměstnanosti a vytváření podniků na místní úrovni.

10 2.3. Vazba mezi partnerstvími a organizacemi sociální ekonomiky – úloha, kterou může sociální ekonomika sehrávat Na úrovni měst jsou hlavními úkoly, které si vyžadují řešení, boj proti sociálnímu vyloučení a kriminalitě, stimulace zaměstnanosti a pravomocí lidí a posílení místní kapacity. Na venkovské úrovni je potřeba bojovat proti ekonomickému a sociálnímu úpadku, investovat do vytváření životaschopných podniků a kvalitních pracovních příležitostí, stimulovat vzájemné vazby. K řešení těchto problémů je třeba brát v úvahu nejen tradiční soukromý ziskový sektor, ale také sektor sociální ekonomiky, který stále více přispívá díky své schopnosti organizovat lidi, rozvíjet jejich pravomoci a demokracii (řízení) a zvyšovat ekonomickou a sociální aktivitu a počet pracovních míst.

11 2.3. Vazba mezi partnerstvími a organizacemi sociální ekonomiky – úloha, kterou může sociální ekonomika sehrávat(2) Firmy sociální ekonomiky jsou důležitým partnerem pro místní orgány při vytváření strategií místního rozvoje a budování nového plurálního sociálního systému. Sociální ekonomika vnáší novou hodnotu do procesu místního rozvoje a sociálního pokroku prostřednictvím budování místního sociálního kapitálu, zlepšováním vztahů spolupráce a důvěry v komunitě, občanskou angažovaností a účastí ve společnosti a stimulováním větší sociální soudržnosti opětným zapojováním vyloučených a handicapovaných lidí (např. imigrantů, dlouhodobě nezaměstnaných). Díky své strukturální odlišnosti od veřejných a ziskových firem jsou sociální podniky podstatnou součástí plurálního evropského sociálně ekonomického modelu.

12 2.3. Vazba mezi partnerstvími a organizacemi sociální ekonomiky – úloha, kterou může sociální ekonomika sehrávat(3) Sociální ekonomika podporuje novou podnikatelskou kulturu sociálního podnikatele orientovaného především na začlenění handicapovaných lidí prostřednictvím aktivní účasti a nového přístupu: kombinací nového souboru zdrojů (veřejných, tržních, dobrovolné práce) pro vytváření pracovních míst. Sociální ekonomika tudíž může uspokojovat potřeby tam, kde to nemůže dělat veřejný sektor nebo trh. Organizováním nezaměstnaných lidí na místní úrovni organizace sociální ekonomiky pomáhají místním orgánům transformovat pasivní sociální zabezpečení a dávky v nezaměstnanosti v aktivní sociální investici do udržitelného rozvoje. Podpora demokracie v zemích střední a východní Evropy, rozvoj silné sociální ekonomiky a organizované občanské společnosti, např. prostřednictvím partnerství, mají zásadní důležitost. Existuje silná potřeba spolupráce a výměny zkušeností mezi EU a přistupujícími zeměmi.

13 2.3. Vazba mezi partnerstvími a organizacemi sociální ekonomiky – úloha, kterou může sociální ekonomika sehrávat(4) Sociální ekonomika, jako laboratoř sociální inovace používající novou technologii, je důležitým hráčem v boji s digitálním rozdělením společnosti prostřednictvím svého participativnějšího přístupu k informačním a komunikačním technologiím a využíváním nových komunikačních technologií k budování e-demokracie a systémů e-learning na místní úrovni. Je třeba, aby sociální ekonomika se svými specifickými znaky byla uznávána a brána v úvahu v ekonomické a sociální politice na evropské, národní a místní úrovni. Svojí schopností sladit ekonomické a sociální sféry a spojováním podnikatelského ducha se sociálním účelem může bojovat s pasivní závislostí na sociálních systémech. To může vytvářet situaci, kde obě strany získávají, kde jsou veřejné zdroje pro služby doplňovány trhem a dobrovolnými zdroji.

14 3. Doporučení Měla by být věnována zvláštní pozornost ekonomickým a sociálním principům partnerství a sociálně ekonomických podniků ve výukových programech a zejména na úrovni MBA. Vzdělávání se v současnosti zaměřuje na obecné ekonomické principy, vycházející zejména z tradičního ekonomického myšlení. Kromě komerčního ekonomického vzdělání musí sociálně ekonomický manažer získat také zvláštní školení ve zlomovém a kontinuálním řízení a ve výpočtu a určování hodnoty sociální složky. Tyto otázky je třeba zahrnout do pravidel ESF v kontextu možností celoživotního vzdělávání, např. z hlediska školících kurzů v této oblasti.

15 4. Definice a důležitost sociální ekonomiky Sociální ekonomika se rozšiřuje a získává v evropské společnosti rostoucí důležitost. Právní formy podniků sociální ekonomiky se v různých členských státech liší, ale obecně tento sektor zahrnuje takové organizace jako jsou družstva, vzájemné pojišťovny, asociace a nadace. Více než 8 miliónů lidí v těchto organizacích a jeden z pěti Evropanů je členem jedné z nich. Jsou přítomné ve všech ekonomických a sociálních sektorech. Podniky sociální ekonomiky se liší od tradičních soukromých společností v tom, že jsou neziskové, jsou postaveny na osobní zainteresovanosti lidí, jejich řízení je otevřené a transparentní, demokratické a postavené na účasti. Jako sdružení aktivních občanů odpovídající místním potřebám jsou podniky sociální ekonomiky místně zakořeněné a postavené víc na spolupráci a vzájemných vazbách, než na konkurenci.

16 4. Definice a důležitost sociální ekonomiky(2) V současné době je sociální ekonomika rostoucím sektorem s průměrným růstem 10 % se srovnání s velkými společnostmi, které snižují zaměstnanost, nebo středními a malými podniky s jejich růstem pouhých 0,1 %, zejména v oblasti mikropodniků. Přestože koncepce sociální ekonomiky není uznávána či v současné době používána ve všech členských státech EU, její hlavní součásti existují ve všech evropských zemích a jsou pro národní ekonomiky důležité.