Veterinární a hygienické požadavky

Prezentace na téma: "Veterinární a hygienické požadavky"— Transkript prezentace:

1 Veterinární a hygienické požadavky
Stavby pro hospodářská zvířata Hygiena vody a napájení

2 zákony Zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění zákonů č. 29/2000 Sb., č. 154/2000 Sb., č. 102/2001 Sb., č. 76/2002 Sb., č. 120/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 131/2003 Sb., č. 316/2004 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 48/2006 Sb. a č. 230/2006 Sb. § 5 odstavec  3 zní:    „(3) Prováděcí právní předpis stanoví konkrétní veterinární požadavky na prostředí, v němž jsou zvířata chována, na jejich ošetřování a ochranu před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka 

3 Hygiena vody a napájení
Zákon č. 254/2001 Sb. - o vodách (vodní zákon) a související předpisy

4 voda a její funkce v organismu
nejvýznamnější tělní tekutina ideální fyzikální vlastnosti pro transportní funkci rozpouštědlo zvlhčení sliznic a kůže 60% tělesné hmotnosti ovlivněno stářím, pohlavím, obsahem tuku

5 voda a její funkce v organismu
příjem tekutin pití krmivo metabolická voda ztráty tekutin nepozorovatelné - kůže, výdech pozorovatelné - výkaly, moč, sekrety ztráta vody = dehydratace nad 10% kritická

6 voda a její funkce v organismu
regulace příjmu vody osmoreceptory, volumoreceptory hypotalamus - centrum žízně hormonálně ADH – antidiuretický hormon Aldosteron atriální natriumuretický h.

7 celková tělní voda intracelulární (50% hmotnosti těla) extracelulární
mezibuněčná (intersticiální) intravaskulární (v cévách) transcelulární (mozkomíšní mok, žaludeční šťáva, nitrooční mok, kloubní tekutina...)

8 Objem tělních tekutin u koní (Coenen, 1991a)
Oddělení ml/kg ž.hm Celé tělo (TBW) Extracelulární prostor (ECW) 239 Objem plazmy (PV) Extravasální část ECW (ECEev) 187 Gasrtointestinal tract (GITw) 132 Intracelulární prostor

9 celková tělní voda Piy- SIDeff Albx- Na+ HCO3- UA- Silné aniony Cl- K+
Ca++, Mg++

10 Hospodaření s vodou závisí na:
na jejím příjmu složení krmiva na pitném režimu na vlivech prostředí, ve kterém se zvíře pohybuje. Divocí koně (kůň Převalzkého; ~ 300 kg ž.hm.) přijímají denně mezi 1 a 20 l tekutin.

11 Hospodaření s vodou závisí na:
Spotřeba vody ovlivněna prostředím a teplotními podmínkami v nichž se nachází (Fritsch, 1998) Při teplotě kolem 15°C koně spotřebují kolem 2 l /den (< 7 ml/kg BW) Při teplotě 20°C se spotřeba vody pohybuje v rozpětí 20 ml/kg BW denní spotřebu vody / koně 25 – 80 ml/kg ž.hm. (Johnson, 1998) 40 – 75 ml/kg ž.hm. (Meyer a kol. (1990a) V poměru ke spotřebě vlákniny (DM) se pohybuje od 2,5 do 3,5 l/kg DM (Warren a kol., 1999)

12 Nedostatečný příjem vody
Redukce příjmu krmiva Oligoúrie Zvýšení absorpce vody v konečném úseku střeva Redukce objemu plazmy Hemokoncentrace Ztráta hmotnosti

13 dehydratace Klinika Při ztrátách iontů oligoúrie
žízeň lízavka oligoúrie Snížená elasticita kůže Progresivní hubnutí

14 Dehydratace hypertonická
Ztráta prosté vody žízeň Hyperventilace Důsledky Přestup vody z ICT do ECT Tím přechází i K+ Nemění se objem plazmy Zvyšuje se osmotický tlak plazmy

15 Intoxikace – otrava vodou
Retence vody v organismu porušená funkce ledvin = hyperhydratace Důsledek Hypotonie ECT a vznik ICT hyperhydratace Funkční poruchy buněk Hlavně nervových

16 Rozdělení vnitrozemních vod 5% všech vod
A. Podzemní vody Prameny Tekoucí vody Stojaté vody Odpadové vody B. Povrchové Podzemní S plytkým koloběhem S hlubokým koloběhem Atrézské studně

17 Rozdělení vod dle použití
Pitná voda Zdravotně nezávadná voda jejíž jakost odpovídá příslušné normě Užitková voda Zdravotně nezávadná voda, která není určena k pití ani ke kuchyňským účelům Napájecí voda Voda pro napájení hospodářských zvířat, která odpovídá svými vlastnostmi pitné vodě

18 Rozdělení vod dle použití
Technologická voda Použitá voda z očisty zařízení, zvířat, podlah, desinfekce Odpadní vody Vody vznikající při provozu stájových objektů Tekuté odpady Vedlejší produkty živočišné výroby vznikající při ustájení hospodářských zvířat Ztekucené pevné výkaly, moč, ..

19 voda Přítok Čistota vody Čistota napajedel

20 napajedla Dostatečný přítok vody
Na 1 l mléka 4 – 5 l vody (160 l/krávu/den) Přítok l/min Objem 150 l Umožnění přirozeného způsobu příjmu tekutin z volné hladiny Hladina 3 – 5 cm pod okraj

21 napajedla přirozené pití z volné hladiny.
Stálou hladinu vody udržuje výkonný plovákový ventil. do nezateplených stájích jsou vyráběny s vyhříváním topné články či kabely Výhodou nerezových žlabů výhřev vnitřku nohy napajedla a tím zamezení zamrznutí přívodu vody

22 Zdroje pitné vody –napajedla
Dostatečný počet napajedel Délka hrany napajedla 6 – 10 cm/ kráva 20 – 25 krav/ 1 m délky hrany napajedla V přiměřené vzdálenosti Vzdálenost od nejkrajnějších míst 20 – 25 m V zimě možnost temperování vody na 22,4 ± 3,7°C V létě (tropické dny) vhodná zchlazená voda (5,2 ± 1,7°C)

23 Přednosti temperovaných a chlazených napajedel
Zvýšení příjmu vody Vyšší mléčná užitkovost Zvýšení příjmu sušiny Zvýšení příjmu krmiva Prodloužení doby příjmu krmiva

24 Magnetizované napajecí vody
Výhody Změna krystalické struktury solí (uhličitany) na mikrokrystaly a snažší prostupnost membránami živočišných buněk Nevýhody Znásobuje četnost výskytu bakterií Coli, enterokoky, mezofily

25 Míčové napaječky Pastevní napaječky nevýhody
Výborné termostatické vlastnosti nevýhody Obtížně kontrolovatelná čistota Do stájí nevhodné

26 Prasata zásobení vodou
Kojící prasnice 25 – 40l vody /den nízký příjem vody Snížení užitkovosti Následně MMA a infekce močových cest průtočnost napáječky (alespoň 2,0 l/ min. pravidelně kontrolovat kvalitu vody (obsah zárodků) V období porodu by měla být do koryta navíc dávána voda„ručně“

27 Prasata Úprava napájecí vody a čištění vodovodního potrubí
Doba odstavu přijem až 4x více vody než krmiva V napájecím potrubí se tvoří biofilm (vrstva polysacharidů) Možnost množení různých patogenních mikroorganizmů Zhoršené chemické vlastnosti vody (tvrdost, vysoký obsah železa, vápníku a kyselin), chuť a vůně mohou omezit její spotřebu nepříznivě ovlivnit  trávení a absorpci aditiv Schneiderová, 2006

28 Prasata Úprava napájecí vody a čištění vodovodního potrubí
Čištění potrubí a likvidace biofilmu a vodního kamene aplikace  peroxidu vodíku kombinací s organickými kyselinami sanitace a současně i okyselení vody Okyselení vody příznivě ovlivňuje zlepšuje trávení krmiva zlepšuje metabolizmus zvířat zvířata jsou zdravější snižují se náklady na léčbu snižuje se  mortalita zvířat zvyšuje ziskovost chovu  Schneiderová, 2006

29 Rozbor vody a požadavky na kvalitu
ČSN "Pitná voda" a vyhláška ministerstva zdravotnictví č.376/2000 Sb. požadavky na   pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly

30 Senzorické, fyzikální a chemické ukazatele
při prvním rozboru doporučeno rozbor co nejpodrobnější při opakovaném rozboru vody zaměřit na několik kritických ukazatelů podle místní situace speciální rozbor na: těžké kovy nepolární extrahované látky (ropné produkty) specifické organické látky (rozpouštědla, pesticidy).

31 Senzorické ukazatele vody
Zákal Barva chuť zápach

32 Zákal snížení průhlednosti vody Vysoký zákal tvoří vodu nepitnou
přítomnost nerozpuštěných látek jako je pyl, prach jemně rozptýlené anorganické a organické částice rozpuštěné barevné organické sloučeniny plankton a jiné mikroskopické organismy Vysoký zákal tvoří vodu nepitnou z estetických důvodů snižuje účinnost případné dezinfekce

33 zákal náhlá změna významný signál kontaminace povrchovou vodou
Mikroskopické vyšetření vody pomůže poodhalit původ zákalu Indikační hodnota 2 ZF mezní hodnota je 5 ZF

34 barva významný senzorický a indikační ukazatel jakosti vody
Voda by měla být bezbarvá indikační i mezní hodnota je 20 mg/l Pt stupnice. působí přítomné barvotvorné organické látky např. huminové ( z rozkladu listů, rostlin a půdní organické hmoty) dále sloučeniny kovů jako je železo, mangan a měď barevné částice planktonu či nerozpustných látek vzácně i průmyslové chemikálie.

35 chuť a pach ukazatelé smyslově postižitelných vlastností vody
Čistá voda nevyvolává ani pachový, ani chuťový vjem minimálně bez nepříjemné či odporné chuti a zápachu důležité nejen z estetických důvodů jako první varování přítomnost toxických látek Limit je 2. stupeň z 5 možných Zdroje pachu a pachuťi četné organické i anorganické látky původu jak přírodního, tak i antropogenního.

36 Chemické ukazatele vody
Rozpuštěné látky Ca, P – tvrdost vody pH Chemická spotřeba kyslíku Dusičnany Dusitany Železo, mangan Chloridy Sírany

37 rozpuštěné látky (RL) = obsah minerálních látek (solí)
Optimálně pitná voda asi mg/l. Limit pro pitnou vodu mg/l není-li k dispozici jiný zdroj lze hodnotu překročit až do 1500 mg/l Vody nad 1000 mg/l - minerální nejsou vhodné pro stálé pití - Vysoké RL

38 vápník a hořčík – dříve tvrdost vody
prvky ve vodě žádoucí hořčík mg/l vápník minimálně 20 mg/l Vysoká tvrdost podobné problémy, jako RL voda špatně rozpouští mýdlo  

39 pH číselné vyjádření stupně kyselosti nebo zásaditosti vody (stupnice ). Limit pro pitnou vodu neutrální rozmezí 6 - 8 Vyšší hodnota pH snižuje účinnost dezinfekce může dát vodě hořkou chuť spolu s vyšší mineralizací způsobuje tvorbu vodního kamene Nižší hodnota pH spojena s agresivitou vody a korozí kovů.

40 chemická spotřeba kyslíku CHSK (dříve oxidovatelnost)
nespecifické skupinové stanovení odhad organického znečištění Indikuje možné znečištění pitné vody organickými látkami živočišného nebo rostlinného původu (splašky, zemědělské odpadní vody, uhynulý živočich nebo jen povrchová voda) limit 3 mg/l

41 Dusičnany přirozená součást vod zdravotní riziko
v zažívacím traktu se redukují na toxické dusitany v žaludku reagují se sekundárními aminy potravy za vzniku N-nitroso sloučenin potencionální karcinogeny v krvi reagují s hemoglobinem za vzniku methemoglobinu Riziko pro mláďata a kojence do 3 měsíců věku Limit je 50 mg/l (pro kojence 15 mg/l)

42 Dusitany NO2- reaktivnější forma oxidovaného dusíku než dusičnany
stejný původ i zdravotní rizika (viz. dusičnany) limit je 0,1 mg/l

43 Amonné ionty amonné ionty
ukazatel možného fekálního znečištění podzemní vody Důležité náhlé a výrazné zvýšení koncentrace nad hodnotu geologického "pozadí". Kombinace přítomnosti amonných iontů, dusitanů a vyššího obsahu organických látek (oxidovatelnost) signalizuje čerstvou kontaminaci živočišnými odpady nárazové znečištění vody limit je 0,5 mg/l

44 Chloridy ukazatel podobného významu jako NH4+
jedna z hlavních makrosložek vody obvyklý přirozený obsah až desítek mg/l limit je 100 mg/l zvýšený obsah ovlivněn geologickým podložím lze připustit až 250 mg/l Vyšší koncentrace ovlivňují nepříznivě chuť a korozívní schopnost vody

45 Sírany významná minerálová součást přírodních vod
Limit 250 mg/l možná tolerance až 350 mg/l Vyšší koncentrace mohou ovlivnit chuť vody ve sloučenině s hořčíkem způsobit průjmy dehydrovat působit technické obtíže

46 Železo, mangan Fe - běžná součást přírodních vod
Limit je 0,3 mg/l, u menších zdrojů lze připustit až 0,5 mg/l Obsah se může zvyšovat vlivem koroze potrubí Od koncentrace 1 mg/l může negativně ovlivnit senzorické kvality vody (hořká svíravá chuť, žlutá barva, rezavý sediment) od koncentrace 0,3 mg/l může vyvolávat zákal, tvořit železité usazeniny v potrubí. Zdravotní riziko není Mn -častý společný výskyt barví hnědočerně Limit je 0,1 mg/l u menších zdrojů lze překročit až do 0,3 mg/l Zdravotní riziko v těchto koncentracích není

47 Mikrobiologické ukazatele vody
Indikátory fekálního znečištění Indikátory obecné kontaminace

48 metoda tzv. indikátorů fekálního znečištění
Nehledají se bakterie či viry způsobující známá onemocnění přenášená vodou úplavice, tyfus, infekční zánět jater apod. technicky, časově i finančně neúnosné metoda tzv. indikátorů fekálního znečištění bakterie, žijící ve střevním traktu člověka a teplokrevných živočichů (koliformní bakterie, fekální koliformní bakterie, enterokoky). + voda je podezřelá kontakt s výkaly či zbytky živočichů může obsahovat patogenní bakterie a viry ze střevního traktu. tzv. indikátory obecné kontaminace - menší hygienický význam  (psychrofilní a mezofilní bakterie) +

49 Dezinfekce vod UV zářením Ultrazvukem Ozonizace vody
Protékání vody v 30 cm vrstvě kolem rtuťových lamp Ultrazvukem Používaná u mléka Ozonizace vody Ozonizátory – tichý výboj ze vzduchu 1 – 10 mg/l ozónu po dobu pěti minut

50 Dezinfekce vod Chlorovými preparáty
Rychlost, jednoduchost, lehká kontrola účinnosti Plynný chlór 0,2 / 0,5 mg/l po dobu 20 minut Chlorové preparáty dez. přechlorováním (znečištěná voda až 40 mg na m3 vody) Dechlorování (Cl- do 0,3 mg/l)

51 Dezinfekce vod Chloramin Oligodynamické kovy 5 g/ m3
Sagen (kovové Ag – chlorid sodnostříbrný) 10 g/ m3

52 Zdravotní problematika spojená s vodou a pitným režimem
Dehydratace Methemoglobinémie Bakteriální onemocnění Salmonelóza, coli infekce

53 methemoglobinémie Příčina Důsledky
Vyšší obsah dusičnanů a dusitanů ve vodě, krmivu V trávicím ústrojí redukovány dusičnany na toxičtěšjší dusitany oxidace dvojmocného Fe na trojmocné – methemoglobin – blokace přenosu kyslíku Obsah MtHb 10-20% Hb Důsledky Hypoxie tkání

54 Methemoglobinémie Klinika Dg. Léčba Čokoládová krev
Dospělí – apatie, somnolence, nechutenství, cyanóza, u slepic cyanóza hřebínku, lalůčků U telat typický černý kroužek kolem mulce Dg. průkaz methemoglobinu v krvi Léčba Aplikace metylénové modře ve fyziologickém roztoku (1-2% nebo NaCl 0,9% i.v. v půlhodinových intervalech)

55 koliinfekce Původce Escherichia coli : 4 skupiny Enterotoxigenní
Enteropatogenní Enterohemorhagický Nekrotoxigenní Septická Enterální forma Rozmnožovány v krvi před napitím mleziva Produkují enterotoxiny

56 Koliinfekce - klinika Enterotoxigenní kmen Rané postnatální období
zachycení na povrch sliznice enterotoxiny zvyšují sekreci Sekreční průjmy

57 Koliinfekce - klinika Enteropatogenní kmen
Narušení sliznice tenkého střeva Narušení enzymatické aktivity enterocytů Porušení trávení, transport elektrolytů Malabsporpce Produkce verotoxinu: Poškození sliznice tenkého a tlustého střeva Eroze, hemorhagie, ulcerace Ostatní kmeny u starších telat

58 salmonelóza Původce Čeleď Enterobacteriacae- Salmonella enteritis, typhy murium, dublin, abortus bovis Vysoká odolnost ve vnějším prostředí Telata – mléčná výživa, mladý skot Akutně, subakutně

59 salmonelóza Inkubační doba – několikadenní Dg. bakteriologie výtěrů
Akutně skleslost, teplota, nezájem o potravu, průjem – žlutý, zapáchající s hlenem, někdy až sepse a úhyn Přechod do subakutní až chronické formy Horší výživný stav, nízké přírůstky, průjem Dg. bakteriologie výtěrů Léčba - ATB