Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Historie mezinárodních organizací Mezinárodní organizace.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Historie mezinárodních organizací Mezinárodní organizace."— Transkript prezentace:

1 Historie mezinárodních organizací Mezinárodní organizace

2 Historie Kdy se objevují mezinárodní organizace?

3 Historie  MO začínají vznikat v souvislosti s rostoucí závislostí mezi státy.  3 podmínky: –Problem condition: existuje problém, jehož řešení vyžaduje spolupráci států. –Cognitive condition: státy si musí uvědomit, že tento problém existuje, že je společný více státům a že je možné ho společně řešit. –Hegemonic condition: hegemon v mezinárodním systému je ochotný podpořit vznik MO a nést náklady za její vznik.

4 Historie MO v oblasti bezpečnosti  Mezníkem vzniku moderního mezinárodního systému (MS) je Vestfálský mír v r  Problem condition: válka a anarchie v MS –jak omezit mocenskou politiku států? Jak dosáhnout míru?  Státy ale dlouho nebyly ochotné uznat existenci problému a v MS chybí hegemon, který by byl ochotný vznik MO podpořit.

5 Historie MO v oblasti bezpečnosti  Teprve během Napoleonských válek je uznána existence problému a vznikají koalice států.  Vídeňský kongres v r → vznik koncertu velmocí. –Považován za předchůdce IGO v oblasti bezpečnosti. –Konzultace velmocí, které měly vést k vyřešení konfliktů mírovou cestou → kongresová diplomacie. –Kodifikace pravidel a norem diplomacie.

6 Historie MO v oblasti bezpečnosti –Koncert = multilaterální fórum velmocí → proměna bilaterálních jednání v multilaterální  Reflektuje rovnováhu moci mezi velmocemi.  Dohoda pravidel hry, která regulují vzájemné vztahy velmocí.  Dohoda o zónách vlivu velmocí.  Rozpadá se, když se zájmy velmocí od sebe vzdálí. –Koncert velmocí nefungoval kontinuálně, ale do krymské války ( ) a znovu po sjednocení Itálie a Německa.

7 Historie MO v oblasti bezpečnosti  Haagské mírové konference v r a 1907 –Přijetí Konvence o mírovém řešení sporů (1899) –Konvence o pravidlech pozemního vedení války (1899) –Konvence o pravidlech vedení námořní války (1899) –Vznik Stálého arbitrážního soudu v Haagu (řešení konfliktů mírovou cestou) –Účast i některých latinskoamerických a asijských států. –Limity: státy nebyly ochotny dohodnout se ohledně kontroly zbrojení → první světová válka

8 Historie MO v oblasti bezpečnosti  Po první světové válce vytvoření první světové MO = Společnost národů (1919) –Splněny všechny tři podmínky (válka jako problém, jeho uznání státy, tlak USA během konce války na vznik MO) –Vytvoření systému kolektivní bezpečnosti a řešení konfliktů mírovou cestou. –Rozdíly vůči koncertu velmocí: zahrnula i malé státy a měla organizační strukturu (Rada, Shromáždění, sekretariát).

9 Historie MO v oblasti bezpečnosti  Problémy: –Nevstup USA –Důraz na suverenitu států. –Proti velkým státům byla bezmocná.  Činnost oficiálně ukončena v r → dokumenty a závazky přeneseny na OSN

10 Historie MO v oblasti bezpečnosti  Po druhé světové válce splněny 3 podmínky: –Válka je problém, uznání války jako problému státy a ochota spolupracovat, hegemon USA tlačí na vznik světové MO –OSN: bezpečnostní systém založený na zákazu použití síly či hrozby silou mezi státy.

11 Historie MO v oblasti bezpečnosti  Rada bezpečnosti → jejím úkolem je zajistit světový mír, může odpovědět na akty agrese nevojenskými nebo vojenskými donucovacími prostředky.  Studená válka → systém zablokovaný –Vyvinutí jiných prostředků pro zajištění míru → např. peacekeepingové mise  Po skončení SV může OSN zasáhnout vůči agresorovi –Např. Irák (válka v Perském zálivu)

12 Historie MO v oblasti bezpečnosti  Kromě OSN vzniklo po 2. světové válce několik regionálních bezpečnostních organizací –1945: Arabská liga –1948: Organizace amerických států –1963: Organizace africké jednoty (od r Africká unie)  Tyto organizace ale mají skromné výsledky co se týče udržení míru

13 Historie MO v oblasti bezpečnosti  Asie: –ANZUS (1951): Austrálie, Nový Zéland a USA  Evropa: –NATO (1949) –Varšavský pakt ( ) –OBSE (1975)

14 Historie MO v oblasti bezpečnosti  NATO: –Kolektivní bezpečnost → útok na jednoho člena je chápán jako útok na všechny, ale závisí na každém státu, jaká opatření přijme. –Po skončení SV reakce na nové hrozby.  Varšavský pakt: –Ustaven v reakci na přijetí západního Německa do NATO –Nástroj kontroly SSSR nad východním blokem –mechanismus vzájemné pomoci

15 Historie MO v oblasti bezpečnosti  OBSE – Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě –1991 přijetí Pařížské charty  Cíl: vytvoření celoevropské organizace pro zabezpečení míru  Mechanismus konzultace a spolupráce v reakci na výjimečné situace (tzv. berlínský mechanismus) –1994 proměna v OBSE –Věnuje se oblastem, které stojí na okraji zájmu NATO (demokratizace, ochrana menšin, podpora občanské společnosti, prevence konfliktů)

16 Mezinárodní organizace v oblasti obchodu  Problem condition: protekcionismus. Ekonomické krize podporují protekcionistické chování států.  Cognitive condition: Protekcionismus byl uznán jako problém v souvislosti se světovou hospodářskou krizí v 30. letech 20. století → protekcionismus krizi prohloubil a prodloužil.

17 Mezinárodní organizace v oblasti obchodu  Hegemonic condition splněna po 2. světové válce, kdy USA prosazují liberalizaci světového obchodu.  1944: založen brettonwoodský systém –Mezinárodní měnový fond (IMF) → stabilizace měn, vybudování systému volně směnitelných měn –Světová banka (WB, původně Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj, IBRD)

18 Mezinárodní organizace v oblasti obchodu  Obchod: –Ihned po 2. světové válce snaha založit Mezinárodní obchodní organizaci (ITO) (tzv. Charta z Havany) → ztroskotala na USA, když ji prezident Truman nepředložil ke schválení Senátu. –Alternativa: jednání USA s dalšími 23 státy v Ženevě v r o vzájemném odstraňování obchodních bariér → Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) –Cíle GATT: liberalizace obchodu a snížení obchodních bariér (cla, kvóty), zabránění formování obchodních bloků

19 Mezinárodní organizace v oblasti obchodu  WTO rozšířila cíle na liberalizaci služeb a ochranu duševního vlastnictví, posílila procedury pro urovnávání konfliktů  Problémy: skrytý protekcionismus mezi státy ve formě netarifních překážek obchodu  Regionální obchodní organizace: –EU: stanoven společný vnější tarif –NAFTA (1994) –ASEAN → vytvoření zóny volného obchodu do r –U NAFTY a ASEANU nedošlo ke zrušení vnitřních bariér obchodu, neposunuly se k celní unii

20 Mezinárodní organizace v oblasti ochrany lidských práv  Problem condition: Zvěrstva spáchaná během 2. světové války.  Cognitive condition: stát musí mít morální zodpovědnost ke svému obyvatelstvu a musí existovat mezinárodní garance lidských práv.  Hegemonic condition: tlak USA, aby se přijaly mezinárodní normy týkající ochrany lidských práv.  Velká změna v náhledu na domácí politiku států → po druhé světové válce státy začaly být mezinárodnímu společenství za ni odpovědné.

21 Mezinárodní organizace v oblasti ochrany lidských práv  Základem univerzální ochrany lidských práv byla Atlantická charta z r podepsaná Churchillem a Rooseveltem.  1945: Charta OSN  1948: Univerzální deklarace lidských práv → politická a občanská práva, ale i ekonomická, sociální a kulturní → není právně závazná –Výsledek kompromisu mezi Západem a Východem

22 Mezinárodní organizace v oblasti ochrany lidských práv  V rámci OSN vznik Komise pro lidská práva (spadá pod Hospodářskou a sociální radu) –Úkol kodifikovat lidská práva v mezinárodním právu → tvrdá jednání mezi Západem, Východem a Jihem vedla k přijetí dvou konvencí v r –Mezinárodní konvence o občanských a politických právech (tzv. Občanský pakt) –Mezinárodní konvence o ekonomických, sociálních a kulturních právech (tzv. Sociální pakt) –Dlouhý proces ratifikace, v r pouze 148 států ratifikovalo obě konvence

23 Mezinárodní organizace v oblasti ochrany lidských práv  Problém s implementací –Komise OSN pro lidská práva může vést vyšetřování, a to i bez souhlasu daného státu. –Podpora NGO na ochranu lidských práv –Rada bezpečnosti – sankce  Poprvé v r uvalila sankce na Rhodésii a JAR za porušování lidských práv  Lidská práva se stala důležitým prvkem v rozhodování RB po skončení SV → mírové mise v Somálsku ( ), Kambodži ( ), na Haiti ( )  V 90. letech praxe vytváření mezinárodních trestních tribunálů

24 Mezinárodní organizace v oblasti ochrany lidských práv  Regionální organizace:  V každém regionu je odlišný stupeň ochrany lidských práv, nejvyšší je v Evropě  V r byla založena Rada Evropy  V r byla podepsána Evropská konvence o lidských právech  Systém ochrany je založen jednak na vyhodnocování zpráv, které poskytují členské země, ale i na možnosti stížnosti států nebo jednotlivců.  Evropský soud pro lidská práva, kam může podat žalobu stát nebo jednotlivec x systém OSN je založený nejvíce na monitoringu a vyhodnocování zpráv členských zemí.

25 Mezinárodní organizace v oblasti rozvoje  Problem condition: dekolonizace → nové státy se značnými hospodářskými a sociálními problémy → Jih požadoval po Západu a částečně Východu, aby financoval jejich rozvoj.  Cognitive condition: Západ měl obavy, že zapojení těchto zemí by mohlo narušit světové hospodářství.  Hegemonic condition: USA tlak na vznik MO, které by usnadnily zapojení Jihu do světového hospodářství a snížily rozdíly v rozvoji mezi Severem a Jihem.

26 Mezinárodní organizace v oblasti rozvoje  Organizace financující rozvoj: –Skupina Světové banky (Světová banka, Mezinárodní finanční korporace (IFC, 1955) a Mezinárodní rozvojová asociace (IDA, 1960)) –WB půjčuje za tržní úrokové sazby vládám nebo vládním agenturám, méně často soukromým podnikům s garancí vlády na specifické projekty, které mají obvykle podpořit další investice. –IFC půjčuje soukromým podnikům v méně rozvinutých zemích za tržní úrokové sazby na projekty zvyšující produktivitu –IDA poskytuje dlouhodobé bezúrokové půjčky nejméně rozvinutým zemím se splatností od 35 do 50 let. –Rozvojový program OSN (UNDP) → velký vliv rozvojových zemí, poskytuje technickou pomoc.

27 Mezinárodní organizace v oblasti rozvoje  Rozvoj a obchod: –Tlak rozvojových zemí na změnu ekonomického řádu především v rámci OSN. –V r se ustavila Konference OSN o rozvoji a obchodu (UNCTAD) jako orgán Valného shromáždění. –Rozvinuté země považovaly za hlavní mezinárodní obchodní instituci GATT, rozvojové země UNCTAD. –Po Uruguayském kole GATT ale byl smysl UNCTAD zpochybňován → mnoho rozvojových zemí se připojilo k WTO. –V r UNCTAD přeformulovala své cíle, v současnosti se soustředí na usnadnění členství ve WTO pro rozvojové země.

28 Sociální a ekonomické organizace  Objevily v důsledku průmyslové revoluce, zvýšení komunikace a vzájemné závislosti států.  Problem condition: usnadnění obchodu a tranzitu zboží  Cognitive condition: rychle uznáno → úplně první MO v 19. století  Hegemonic condition: podpora VB a Francie jako tehdejších velmocí.

29 Sociální a ekonomické organizace  Doprava: –Cíl: zabezpečit volný a bezpečný tranzit zboží –Říční doprava:  1815 byl přijat Rýnský navigační akt → specifická IGO, v jejíž kompetenci byla správa lodní přepravy po Rýnu  Po ní následovalo několik podobných – 1821 (Labe), 1856 (Dunaj), 1885 (pro řeku Kongo) –Námořní doprava: stanovení mezinárodních pravidel námořní přepravy zboží a bezpečnosti dopravy  1889 byly přijaty Mezinárodní regulace pro zabránění kolizi na moři  V současnosti Mezinárodní námořní organizace (IMO)

30 Sociální a ekonomické organizace  Železnice: první organizace v pol. 19 stol. → od r pod správou Mezinárodní železniční unie (UIC)  Letecká doprava → první na poč. 20. století → od r funguje Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO).  Míry a váhy → rozdílné způsoby měření a vážení zboží ztěžovaly obchod. –V r vznikl Mezinárodní úřad pro míry a váhy.

31 Sociální a ekonomické organizace  Komunikace: –Spolupráci si vyžádaly rychlé technologické pokroky v komunikaci –V r byla založena Mezinárodní telegrafická unie (ITU) → po 2. světové válce Mezinárodní telekomunikační unie (ITU). –Pošty: problematická dohoda mezi státy → teprve v r byla založena Generální unie pošt, pozd. Univerzální poštovní unie (UPU).  V současnosti se jedná o největší světovou IGO. –Internet → zatím se neobjevila MO, reguluje se sám skrze Konsorcium světové síťě (W3C, 1994) a Internetovou korporaci pro přidělená jména a čísla (ICANN, 1998)

32 Sociální a ekonomické organizace  Sociální sféra: –1880 přijetí Mezinárodního sanitárního kódu  V r byl založen Mezinárodní hygienický úřad, předchůdce Světové zdravotnické organizace (WHO) –Zlepšení životních a pracovních podmínek dělníků  V r byla založena Mezinárodní asociace pro pracovní zákonodárství.  Již v r byla založena Mezinárodní organizace práce (ILO) na základě iniciativy evropských odborů –Hybridní organizace → vlády, svazy zaměstnavatelů a zaměstnanců v rozhodovacích orgánech –V současnosti je agenturou OSN


Stáhnout ppt "Historie mezinárodních organizací Mezinárodní organizace."

Podobné prezentace


Reklamy Google