Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Michael Martinek ETF UK 2014.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Michael Martinek ETF UK 2014."— Transkript prezentace:

1 KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Michael Martinek ETF UK 2014

2 2. STÁT A CÍRKVE V ČESKÉ REPUBLICE

3 Konfesní a kanonické právo Konfesní právo je součástí právního řádu každého moderního státu. Vymezuje vztahy mezi státem a církvemi či náboženskými společnostmi. Zákonodárcem je tedy v tomto případě stát, návrhy zákonů jsou však konzultovány s představiteli institucí, kterých se přímo dotýkají – církví a náboženských společností. Konfesní právo je součástí právního řádu každého moderního státu. Vymezuje vztahy mezi státem a církvemi či náboženskými společnostmi. Zákonodárcem je tedy v tomto případě stát, návrhy zákonů jsou však konzultovány s představiteli institucí, kterých se přímo dotýkají – církví a náboženských společností. Kanonické právo: vnitřní právní normy některých církví (v našem prostředí nejčastěji církve katolické). Kanonické právo: vnitřní právní normy některých církví (v našem prostředí nejčastěji církve katolické). Konfesně právní modely: popisují různé možnosti právního nastavení vztahu mezi státem a církvemi. Konfesně právní modely: popisují různé možnosti právního nastavení vztahu mezi státem a církvemi. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 3

4 3 4 Historické modely vztahu mezi státem a církví: starověk Antický svět: kult byl úzce spjat s veřejnou funkcí polis, byl jednou ze složek její činnosti. Náboženství bylo občanskou záležitostí, s občanskou společností se ztotožňovalo, a proto nebylo zapotřebí žádných samostatných náboženských společností. Neexistoval komplex společensko–právních vztahů na způsob vztahů mezi státem a církvemi. Antický svět: kult byl úzce spjat s veřejnou funkcí polis, byl jednou ze složek její činnosti. Náboženství bylo občanskou záležitostí, s občanskou společností se ztotožňovalo, a proto nebylo zapotřebí žádných samostatných náboženských společností. Neexistoval komplex společensko–právních vztahů na způsob vztahů mezi státem a církvemi. Izrael: lid stál pod přímou vládou jediného Boha – společenské zřízení teokratické (bohovládné). Občanská pospolitost byla „pohlcena“ náboženskou pospolitostí. Izrael: lid stál pod přímou vládou jediného Boha – společenské zřízení teokratické (bohovládné). Občanská pospolitost byla „pohlcena“ náboženskou pospolitostí. Římská říše: svobodní občané měli povinnost účasti na státním kultu, jedinou tolerovanou skupinou jiného vyznání byli Židé. Na základě tohoto principu docházelo v prvních staletích k opakovaným pronásledováním křesťanů. Římská říše: svobodní občané měli povinnost účasti na státním kultu, jedinou tolerovanou skupinou jiného vyznání byli Židé. Na základě tohoto principu docházelo v prvních staletích k opakovaným pronásledováním křesťanů. Konstantin: ediktem milánským (313) vyhlášena rovnoprávnost křesťanství s pohanským náboženstvím. Konstantin: ediktem milánským (313) vyhlášena rovnoprávnost křesťanství s pohanským náboženstvím. Theodosius: zákaz pohanských kultů (391) – křesťanství se stává státním náboženstvím. Theodosius: zákaz pohanských kultů (391) – křesťanství se stává státním náboženstvím.

5 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 5 Středověk Augustin (354 – 430) – O obci Boží (De civitate Dei): církev a politické národy tvoří jednotu, jednotné společenství křesťanů (Corpus Christianorum), zároveň však vytvářeli dvě obce – světskou a Boží, lišící se navzájem cílem svého působení. Náboženská jednota společnosti a polarizace moci mezi obcí světskou a náboženskou jsou typické znaky pro dějiny evropských politických národů přibližně v mezidobí let 500 až Augustin (354 – 430) – O obci Boží (De civitate Dei): církev a politické národy tvoří jednotu, jednotné společenství křesťanů (Corpus Christianorum), zároveň však vytvářeli dvě obce – světskou a Boží, lišící se navzájem cílem svého působení. Náboženská jednota společnosti a polarizace moci mezi obcí světskou a náboženskou jsou typické znaky pro dějiny evropských politických národů přibližně v mezidobí let 500 až Cézaropapismus – nadvláda světského vládce nad církví: Cézaropapismus – nadvláda světského vládce nad církví: Byzantský cézaropapismus: Justinán I. (527 – 565); církev včleněna do mocenských struktur státu, vládce zasahuje do církevní legislativy, svolává koncily a synody, uplatňuje v církvi administrativní moc.Byzantský cézaropapismus: Justinán I. (527 – 565); církev včleněna do mocenských struktur státu, vládce zasahuje do církevní legislativy, svolává koncily a synody, uplatňuje v církvi administrativní moc. Franský cézaropapismus: Karel Veliký (800, chápal se jako „Bohem korunovaný vládce Římské říše“) a jeho nástupci (karlovci). Na rozdíl od byzantského cézaropapismu byl respektován primát papeže a duchovenstvo mělo rozhodující vliv nejen v náboženské, ale i v kulturní a politické oblasti.Franský cézaropapismus: Karel Veliký (800, chápal se jako „Bohem korunovaný vládce Římské říše“) a jeho nástupci (karlovci). Na rozdíl od byzantského cézaropapismu byl respektován primát papeže a duchovenstvo mělo rozhodující vliv nejen v náboženské, ale i v kulturní a politické oblasti. Germánský cézaropapismus: saský král Otto I. Veliký (936 – 973) svěřil některým biskupům území jako léna, a tak z nich vytvořil říšská knížata.Germánský cézaropapismus: saský král Otto I. Veliký (936 – 973) svěřil některým biskupům území jako léna, a tak z nich vytvořil říšská knížata. Papocézarismus – nadvláda papeže nad světskými vládci: papež Inocenc III. (1198 – 1216) získal většinu evropských panovníků mimo Římskou říši k tomu, aby uznali svůj lenní vztah k Apoštolskému stolci. Tento model se však nikdy v plnosti neprosadil. Papocézarismus – nadvláda papeže nad světskými vládci: papež Inocenc III. (1198 – 1216) získal většinu evropských panovníků mimo Římskou říši k tomu, aby uznali svůj lenní vztah k Apoštolskému stolci. Tento model se však nikdy v plnosti neprosadil.

6 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 6 Reformace Mistr Jan Hus (1415): Vyvrcholení předreformačních kacířských hnutí v Evropě. Hlavní myšlenky: Mistr Jan Hus (1415): Vyvrcholení předreformačních kacířských hnutí v Evropě. Hlavní myšlenky: Svobodné kázání Božího slovaSvobodné kázání Božího slova Udělovat svátosti smí pouze kněz bez těžkého hříchuUdělovat svátosti smí pouze kněz bez těžkého hříchu Příjímání pod obojíPříjímání pod obojí Německá (luterská) reformace = knížecí reformace: vytváření zemských církví (Landeskirchen), ve kterých zeměpáni zaváděli reformaci shora (cuius regio, eius religio). Německá (luterská) reformace = knížecí reformace: vytváření zemských církví (Landeskirchen), ve kterých zeměpáni zaváděli reformaci shora (cuius regio, eius religio). Švýcarská reformace: významné vůdčí osobnosti získaly rozhodující vliv v radách švýcarských měst: Ulrich Zwingli (1484–1531) v Curychu a Jean Cauvain-Calvinus (1509–1564) v Ženevě. Vytvořili tam teokratický systém správy. Nejvyšší církevní orgán, konzistoř, složená z kazatelů a laických starších, měla silný vliv ve veřejných záležitostech – jejímu přísnému dozoru a soudu podléhal nejen rodinný, ale také občanský život ženevských věřících. Švýcarská reformace: významné vůdčí osobnosti získaly rozhodující vliv v radách švýcarských měst: Ulrich Zwingli (1484–1531) v Curychu a Jean Cauvain-Calvinus (1509–1564) v Ženevě. Vytvořili tam teokratický systém správy. Nejvyšší církevní orgán, konzistoř, složená z kazatelů a laických starších, měla silný vliv ve veřejných záležitostech – jejímu přísnému dozoru a soudu podléhal nejen rodinný, ale také občanský život ženevských věřících. Anglická reformace: prosazena shora přímo panovníkem (Jindřich VIII. 1491–1547). Papež, který králi váhal prohlásit jeho manželství s Kateřinou Aragonskou za neplatné, byl prohlášen za pouhého biskupa římské církve, zatímco za ochránce a nejvyšší hlavou církve v Anglii se prohlásil král. O rok později prosadil v parlamentu významné změny církevní ústavy, jimiž bylo dosaženo naprosté nezávislosti na papeži. Nejvyšším duchovním představitelem Church of England se stal anglický primas – arcibiskup canterburský. Anglická reformace: prosazena shora přímo panovníkem (Jindřich VIII. 1491–1547). Papež, který králi váhal prohlásit jeho manželství s Kateřinou Aragonskou za neplatné, byl prohlášen za pouhého biskupa římské církve, zatímco za ochránce a nejvyšší hlavou církve v Anglii se prohlásil král. O rok později prosadil v parlamentu významné změny církevní ústavy, jimiž bylo dosaženo naprosté nezávislosti na papeži. Nejvyšším duchovním představitelem Church of England se stal anglický primas – arcibiskup canterburský. S reformací vyvstala otázka, jaký poměr bude mít státní moc ke dvěma či více vyznáním, která na jeho území působí. Může buď jednu konfesi ve svůj prospěch privilegovat a ostatní tolerovat (Josef II.) nebo vytvořit konfesněprávní rámec pro faktickou rovnost všech konfesí ve státě. S reformací vyvstala otázka, jaký poměr bude mít státní moc ke dvěma či více vyznáním, která na jeho území působí. Může buď jednu konfesi ve svůj prospěch privilegovat a ostatní tolerovat (Josef II.) nebo vytvořit konfesněprávní rámec pro faktickou rovnost všech konfesí ve státě.

7 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 7 Rekatolizace 1621: zrušení kalicha, vypovězení reformačních duchovních, nátlak na laiky (reformační komise, pobyt vojska) 1621: zrušení kalicha, vypovězení reformačních duchovních, nátlak na laiky (reformační komise, pobyt vojska) Asi čtvrtina z celkem 2 milionů obyvatel Čech a Moravy emigrovala Asi čtvrtina z celkem 2 milionů obyvatel Čech a Moravy emigrovala Obnova katolické církve: kázání, školství, barokní umění (jezuitský řád) Obnova katolické církve: kázání, školství, barokní umění (jezuitský řád) Od r. 1761: zpovědní seznamy Od r. 1761: zpovědní seznamy Ilegální působení evangelíků: církevní sbory, překládání a četba Bible Ilegální působení evangelíků: církevní sbory, překládání a četba Bible

8 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 8 Rakousko - Uhersko 1620 – 1781: násilná rekatolizace 1620 – 1781: násilná rekatolizace Jurisdikcionalismus: světský panovník má iura maiestatica circa sacra – vznešená práva nad posvátnými věcmi (podobně i v protestantských zemích). Jurisdikcionalismus: světský panovník má iura maiestatica circa sacra – vznešená práva nad posvátnými věcmi (podobně i v protestantských zemích). Právo na ochranu a péči (státní dozor nad správou církevního majetku) Právo na ochranu a péči (státní dozor nad správou církevního majetku) Právo vrchního vlastnictví církevního majetku (zdaňování, příp. vyvlastnění – sekularizace) Právo vrchního vlastnictví církevního majetku (zdaňování, příp. vyvlastnění – sekularizace) Právo dozoru nad vnějšími projevy náboženského života – publikační činnost, poutě, činnost řádů a kongregací Právo dozoru nad vnějšími projevy náboženského života – publikační činnost, poutě, činnost řádů a kongregací Právo odvolat se proti rozhodnutí církevních institucí ke státním orgánům Právo odvolat se proti rozhodnutí církevních institucí ke státním orgánům Právo předběžné státní kontroly církevních právních aktů (publikace papežských a biskupských nařízení až po jejich schválení panovníkem) Právo předběžné státní kontroly církevních právních aktů (publikace papežských a biskupských nařízení až po jejich schválení panovníkem) Právo rozhodovat o obsazování biskupských úřadů (pouze v Olomouci zachována volba kapitulou). Právo rozhodovat o obsazování biskupských úřadů (pouze v Olomouci zachována volba kapitulou). 1781: toleranční patent 1781: toleranční patent 1861 rovnoprávnost pro evangelíky, 1864 pro pravoslavné, 1912 pro příslušníky islámu 1861 rovnoprávnost pro evangelíky, 1864 pro pravoslavné, 1912 pro příslušníky islámu

9 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 9 Odluka církve od státu Spojené státy americké – první dodatek Ústavy (1787): Kongres nesmí vydávat zákony zavádějící nějaké náboženství, Kongres nesmí vydávat zákony, které by zakazovaly svobodné vyznávání nějakého náboženství. Spojené státy americké – první dodatek Ústavy (1787): Kongres nesmí vydávat zákony zavádějící nějaké náboženství, Kongres nesmí vydávat zákony, které by zakazovaly svobodné vyznávání nějakého náboženství. Francie: důsledkem „Prohlášení práv člověka a občana“, přijatého Ústavodárným shromážděním 1789, bylo také zrovnoprávnění všech vyznání„ “ Náboženství se stává předmětem svobodné volby jednotlivce, stát tuto volbu nesmí ovlivňovat – zárodek budoucích vztahů mezi náboženstvím a společností v Evropě. Následovalo vyvlastnění veškerého církevního majetku, rušení řádů a klášterů a řada proticírkevních opatření. Francie: důsledkem „Prohlášení práv člověka a občana“, přijatého Ústavodárným shromážděním 1789, bylo také zrovnoprávnění všech vyznání„ Nikomu se nesmí dít újma pro jeho názory, i náboženské.“ Náboženství se stává předmětem svobodné volby jednotlivce, stát tuto volbu nesmí ovlivňovat – zárodek budoucích vztahů mezi náboženstvím a společností v Evropě. Následovalo vyvlastnění veškerého církevního majetku, rušení řádů a klášterů a řada proticírkevních opatření. Německo: pod vlivem Francie sekularizace katolického církevního majetku (1803) Po Vídeňském kongresu (1814–1815) usiloval Apoštolský stolec o zlepšení vztahů s jednotlivými německými státy, a to formou konkordátu (1817 s Bavorskem) nebo alespoň formou tzv. cirkumskripční buly (1821 s Pruskem). Německo: pod vlivem Francie sekularizace katolického církevního majetku (1803) Po Vídeňském kongresu (1814–1815) usiloval Apoštolský stolec o zlepšení vztahů s jednotlivými německými státy, a to formou konkordátu (1817 s Bavorskem) nebo alespoň formou tzv. cirkumskripční buly (1821 s Pruskem). K definitivnímu prosazení principu náboženské svobody a odluky církve od státu došlo v Evropě po 1.světové válce. K definitivnímu prosazení principu náboženské svobody a odluky církve od státu došlo v Evropě po 1.světové válce.

10 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 10 Komunismus Ateistický ideologický stát = konfesijní stát s opačným znaménkem (á rebours). Ateistický ideologický stát = konfesijní stát s opačným znaménkem (á rebours). Zákon 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky Zákon 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky Zákon 46/1948 o pozemkové reformě Zákon 46/1948 o pozemkové reformě Zákonem 217/1949 Sb.: zřízení tzv. státního úřadu pro věci církevní v rámci ministerstva kultury Zákonem 217/1949 Sb.: zřízení tzv. státního úřadu pro věci církevní v rámci ministerstva kultury Zákon 219/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem Zákon 219/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem Zákaz činnosti církví ve vzdělávání, zdravotnictví a sociální práci Zákaz činnosti církví ve vzdělávání, zdravotnictví a sociální práci Mimozákonná perzekuce věřících, především řeholníků Mimozákonná perzekuce věřících, především řeholníků

11 Zákon 231/1948 Sb § 1 Velezrada: § 1 Velezrada: Kdo se pokusí c) zničit nebo rozvrátit lidově demokratické zřízení nebo společenskou nebo hospodářskou soustavu republiky, zaručené ústavou, bude potrestán pro zločin těžkým žalářem od deseti do pětadvaceti let, nebo na doživotí.Kdo se pokusí c) zničit nebo rozvrátit lidově demokratické zřízení nebo společenskou nebo hospodářskou soustavu republiky, zaručené ústavou, bude potrestán pro zločin těžkým žalářem od deseti do pětadvaceti let, nebo na doživotí. § 3 Pobuřování proti republice: § 3 Pobuřování proti republice: (1) Kdo veřejně nebo před více lidmi nebo více lidí pobuřuje proti republice, proti její samostatnosti, ústavní jednotnosti, její územní celistvosti nebo proti jejímu lidově demokratickému zřízení, její společenské nebo hospodářské soustavě nebo její národní povaze, zaručeným ústavou, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od tří měsíců do tří let.(1) Kdo veřejně nebo před více lidmi nebo více lidí pobuřuje proti republice, proti její samostatnosti, ústavní jednotnosti, její územní celistvosti nebo proti jejímu lidově demokratickému zřízení, její společenské nebo hospodářské soustavě nebo její národní povaze, zaručeným ústavou, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od tří měsíců do tří let. § 28 Zneužití úřadu duchovního nebo jiné podobné funkce: § 28 Zneužití úřadu duchovního nebo jiné podobné funkce: Kdo zneužije výkonu svého úřadu duchovního nebo podobné své náboženské funkce k vykonávání vlivu na věci politického života ve směru nepříznivém lidově demokratickému řádu republiky, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, pro přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.Kdo zneužije výkonu svého úřadu duchovního nebo podobné své náboženské funkce k vykonávání vlivu na věci politického života ve směru nepříznivém lidově demokratickému řádu republiky, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, pro přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 11

12 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 12 Konfesně-právní modely Konfesijní stát – identifikuje se s určitým náboženstvím či konfesí: Konfesijní stát – identifikuje se s určitým náboženstvím či konfesí: Netoleranční – výlučný: jiné konfese nemají právo na legální existenci nebo jsou zásadním způsobem znevýhodněny (Rakousko-uherská monarchie od roku 1620 do 1848, postupné otvírání tolerance vůči evangelíkům – toleranční patent 1781; dnes některé islámské státy).Netoleranční – výlučný: jiné konfese nemají právo na legální existenci nebo jsou zásadním způsobem znevýhodněny (Rakousko-uherská monarchie od roku 1620 do 1848, postupné otvírání tolerance vůči evangelíkům – toleranční patent 1781; dnes některé islámské státy). Toleranční: jedna konfese státem preferována, ostatní tolerovány za méně výhodných podmínek (dodnes Anglie, Skotsko, Řecko, do r Švédsko)Toleranční: jedna konfese státem preferována, ostatní tolerovány za méně výhodných podmínek (dodnes Anglie, Skotsko, Řecko, do r Švédsko) á rebours (s opačným znaménkem) - totalitní ateismus (komunistické státy): státem preferována ateistická ideologie, církve měly vyhrazeny omezený prostor pro existenci.á rebours (s opačným znaménkem) - totalitní ateismus (komunistické státy): státem preferována ateistická ideologie, církve měly vyhrazeny omezený prostor pro existenci. Sekulární (světský) stát – konfesně neutrální, neidentifikuje se s žádnou konfesí, všechny konfese i nevíru (bez vyznání) považuje za rovnoprávné: Sekulární (světský) stát – konfesně neutrální, neidentifikuje se s žádnou konfesí, všechny konfese i nevíru (bez vyznání) považuje za rovnoprávné: Svoboda volby vyznání nebo stavu bez vyznání pro každého občana a svoboda vykonávat či nevykonávat náboženské obřady a vyznávat či nevyznávat víru podle této volby. Paritní systém: Rovnost všech náboženství před zákonem; Nárokovost uznání náboženství (konfese, církve) jako instituce po splnění zákonných předpokladů Uznání církví i jejich součástí jako právnických osob a možnost církví zakládat svobodně a nezávisle na státu další právnické osoby s jakýmkoliv posláním v rámci občanské společnosti. Sekulární stát odlukový: úplná odluka církve od státu Sekulární stát odlukový: úplná odluka církve od státu Sekulární stát kooperační: uznává zvláštní postavení církví v rámci společnosti, přiznává jim mimořádná práva a v některých oblastech s nimi spolupracuje. Sekulární stát kooperační: uznává zvláštní postavení církví v rámci společnosti, přiznává jim mimořádná práva a v některých oblastech s nimi spolupracuje.

13 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 13 SYSTÉM VZTAHU STÁTU A CÍRKVE SYSTÉM KONFESIJNÍ SYSTÉM SVĚTSKÝ (SEKULÁRNÍ) SYSTÉM SVĚTSKÝ (SEKULÁRNÍ) výlučný toleranční odlukový kooperační s odlukou přátelskou s odlukou přátelskou s odlukou nepřátelskou s odlukou nepřátelskou

14 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 14 Listina základních práv a svobod Článek 15 (1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání. (2) Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena. (3) Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon. Článek 15 (1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání. (2) Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena. (3) Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon. Článek 16 (1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. (2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. (3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách. (4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých. Článek 16 (1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. (2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. (3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách. (4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých.

15 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 15 Církve a stát po roce 1989 Obnova sekulárního státu – postupné vytváření nového konfesního práva Obnova sekulárního státu – postupné vytváření nového konfesního práva Zákon 16/1990: zrušen státní souhlas k výkonu duchovenské činnostiZákon 16/1990: zrušen státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti Od jsou dotace na platy duchovních poskytovány přímo ústředím církví, ne duchovním jako doposud, v rámci zákona 219/1949.Od jsou dotace na platy duchovních poskytovány přímo ústředím církví, ne duchovním jako doposud, v rámci zákona 219/ /1990 Sb. a 338/1991 – restituční zákony298/1990 Sb. a 338/1991 – restituční zákony 308/1991 Sb. o svobodě náboženské víry a postavení náboženských společností, platil až do roku /1991 Sb. o svobodě náboženské víry a postavení náboženských společností, platil až do roku Zákon 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, ve znění pozdějších novel.Zákon 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, ve znění pozdějších novel.

16 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 16 ZÁKLADNÍ NORMY ČESKÉHO KONFESNÍHO PRÁVA Mezikonfesní zákony Mezikonfesní zákony 49/1868 ř.z.; 96/1925 Sb. z. a n. Uznání církví (registrace) Uznání církví (registrace) Postavení katol. církve Postavení katol. církve 68/1874 ř.z. (1949 – 1991 neupraveno); 308/1991 Sb. a 161/1992 Sb. (1949 – 1991 neupraveno); 308/1991 Sb. a 161/1992 Sb. 195/1855 ř.z. 50/1874 ř.z. 195/1855 ř.z. 50/1874 ř.z. 218/1949 Sb. vl.n. 219/1949 Sb. 218/1949 Sb. vl.n. 219/1949 Sb. Postavení evangelických církví Postavení evangelických církví 41/1861 ř.z. 218/1949 Sb. vl.n. 221/1949 Sb 218/1949 Sb. vl.n. 221/1949 Sb Postavení židovských obcí Postavení židovských obcí 57/1890 ř.z. 218/1949 Sb. vl.n. 223/1949 Sb. 218/1949 Sb. vl.n. 223/1949 Sb. Financování církví zemské nábo- ženské fondy kongrua a dotace Financování církví zemské nábo- ženské fondy kongrua a dotace 51/1874 ř.z. katolická církev 47/1885 ř.z. 176/1898 ř.z. pravosl. církev 142/1887 ř.z. 177/1898 ř.z. katolická církev 47/1885 ř.z. 176/1898 ř.z. pravosl. církev 142/1887 ř.z. 177/1898 ř.z. 122/1926 Sb. z.a n. vl. n. 124/1928 Sb. z a n. 122/1926 Sb. z.a n. vl. n. 124/1928 Sb. z a n. 218/1949 Sb. vl.n. 578/1990 Sb. vl. n. 86/1993 Sb. 218/1949 Sb. vl.n. 578/1990 Sb. vl. n. 86/1993 Sb. nadále neupraveno /2002 Sb. (úč ) 3/2002 Sb. (úč )

17 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 17 Současný model vztahu státu a církví v ČR Konfesní právo: Zákon 3/2002 Sb. Konfesní právo: Zákon 3/2002 Sb. Stát: Stát: Registruje církve a jimi zřízené právnické osoby,Registruje církve a jimi zřízené právnické osoby, Ponechává jim plnou svobodu k vlastní činnosti, pokud neodporuje zákonuPonechává jim plnou svobodu k vlastní činnosti, pokud neodporuje zákonu Některým církvím přiznává zvláštní práva (§7), která nemají jiné právnické osoby (=kooperace církví a státu):Některým církvím přiznává zvláštní práva (§7), která nemají jiné právnické osoby (=kooperace církví a státu): vyučovat náboženství na státních školách; vyučovat náboženství na státních školách; pověřit duchovní ke službě v armádě a věznicích; pověřit duchovní ke službě v armádě a věznicích; být financována státem; být financována státem; konat církevní svatby platné před státem; konat církevní svatby platné před státem; zřizovat církevní školy; zřizovat církevní školy; zachovávat zpovědní tajemství, pokud je tato povinnost tradiční součástí učení církve nejméně 50 let zachovávat zpovědní tajemství, pokud je tato povinnost tradiční součástí učení církve nejméně 50 let

18 Důvody pro uznání zvláštních práv 1. Historická role i současný přínos církví naší kultuře, vzdělání, zdravotnictví a sociální práci: boj se zločinností a narkomanií a prevence proti nim;boj se zločinností a narkomanií a prevence proti nim; specifický způsob poskytování sociálních služeb;specifický způsob poskytování sociálních služeb; péče o seniory, osoby s handicapem, nemocné a umírající, která je poskytována v náboženském duchu, tedy s důrazem na existenciální otázky člověka a na jeho spirituální dimenzi;péče o seniory, osoby s handicapem, nemocné a umírající, která je poskytována v náboženském duchu, tedy s důrazem na existenciální otázky člověka a na jeho spirituální dimenzi; posilování stability manželství a rodiny;posilování stability manželství a rodiny; výchova a vzdělávání dětí a mládeže směřující k podpoře kvality jejich života ve všech dimenzích;výchova a vzdělávání dětí a mládeže směřující k podpoře kvality jejich života ve všech dimenzích; prosazování etických hodnot významných pro celou společnost (ochrana života, obhajoba lidských práv);prosazování etických hodnot významných pro celou společnost (ochrana života, obhajoba lidských práv); posilování psychické odolnosti občanů v krizových situacích (vězení, armáda, hromadná neštěstí);posilování psychické odolnosti občanů v krizových situacích (vězení, armáda, hromadná neštěstí); spoluvytváření národní kultury;spoluvytváření národní kultury; prevence proti škodlivému vlivu některých extrémistických náboženských skupin;prevence proti škodlivému vlivu některých extrémistických náboženských skupin; účinná podpora cestovního ruchu (návštěvnost církevních historických památek, poutě).účinná podpora cestovního ruchu (návštěvnost církevních historických památek, poutě). 2. Potřeba vytvoření právního rámce pro realizaci individuální náboženské svobody, kterou zaručuje ústava.: Má-li být naplněno právo občana na společné projevování víry např. formou účasti na náboženských obřadech nebo osobní komunikací s duchovním, musí být duchovnímu umožněn přístup i do zařízení, do nichž je přístup veřejnosti omezen – do věznic, zařízení pro ochranné léčení a ochr. výchovu.Má-li být naplněno právo občana na společné projevování víry např. formou účasti na náboženských obřadech nebo osobní komunikací s duchovním, musí být duchovnímu umožněn přístup i do zařízení, do nichž je přístup veřejnosti omezen – do věznic, zařízení pro ochranné léčení a ochr. výchovu. Má-li být naplněno právo rodičů na náboženskou výchovu svých dětí, musí mít možnost přihlásit je do vzdělávacího zařízení zřizovaného vlastní církví, nebo alespoň do výuky náboženstvíMá-li být naplněno právo rodičů na náboženskou výchovu svých dětí, musí mít možnost přihlásit je do vzdělávacího zařízení zřizovaného vlastní církví, nebo alespoň do výuky náboženství Potřebuje-li významná část populace ke svobodnému projevu své víry chrámy a profesionální duchovní, a nebyl-li církvi vrácen majetek, který komunistický režim protiprávně zestátnil, musí na sebe stát vzít závazek, že bude tyto služby finančně podporovat.Potřebuje-li významná část populace ke svobodnému projevu své víry chrámy a profesionální duchovní, a nebyl-li církvi vrácen majetek, který komunistický režim protiprávně zestátnil, musí na sebe stát vzít závazek, že bude tyto služby finančně podporovat. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 18

19 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 19 Registrace CNS Návrh na registraci CNS podává přípravný výbor tří fyzických osob, musí předložit zápis o založení, podpisy alespoň 300 zletilých členů a základní dokument. Návrh na registraci CNS podává přípravný výbor tří fyzických osob, musí předložit zápis o založení, podpisy alespoň 300 zletilých členů a základní dokument. Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv může podat CNS, která je registrována nepřetržitě alespoň 10 let a plní všechny závazky vůči státu a třetím osobám. Návrh musí obsahovat podpisy tolika zletilých členů CNS, kolik činí alespoň 1 promile obyvatel ČR (tj. asi ) Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv může podat CNS, která je registrována nepřetržitě alespoň 10 let a plní všechny závazky vůči státu a třetím osobám. Návrh musí obsahovat podpisy tolika zletilých členů CNS, kolik činí alespoň 1 promile obyvatel ČR (tj. asi ) Postup: 1. založení CNS; 2. registrace na MK ČR (přípravný výbor podpisů); 3. přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv (10 let od registrace, podpisů). Registraci i oprávnění k výkonu zvláštních práv může stát zrušit, pokud daná CNS neplní zákonné podmínky. Postup: 1. založení CNS; 2. registrace na MK ČR (přípravný výbor podpisů); 3. přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv (10 let od registrace, podpisů). Registraci i oprávnění k výkonu zvláštních práv může stát zrušit, pokud daná CNS neplní zákonné podmínky. MK vede tři rejstříky: 1. rejstřík registrovaných CNS (nyní 29),2. rejstřík církevních právnických osob (podle církví), 3. rejstřík svazů církví a náboženských společností. Všechny veřejně přístupné na Nejsou v nich školy – ty se registrují ve školském rejstříku na MŠMT. MK vede tři rejstříky: 1. rejstřík registrovaných CNS (nyní 29),2. rejstřík církevních právnických osob (podle církví), 3. rejstřík svazů církví a náboženských společností. Všechny veřejně přístupné na Nejsou v nich školy – ty se registrují ve školském rejstříku na MŠMT.

20 Právo konat církevní svatby platné před státem Právo konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky, bylo respektováno i v době komunismu, tyto obřady však byly platné pouze před církví, nikoli před státem. Současná právní úprava dává možnost, aby byl svatební obřad vykonaný před duchovním příslušné církve zapsán i do státní matriky, a novomanželé už tedy nemusí svůj sňatek opakovat před státním úředníkem. Podmínky pro tuto spolupráci jsou zákonem stanoveny takto: Právo konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky, bylo respektováno i v době komunismu, tyto obřady však byly platné pouze před církví, nikoli před státem. Současná právní úprava dává možnost, aby byl svatební obřad vykonaný před duchovním příslušné církve zapsán i do státní matriky, a novomanželé už tedy nemusí svůj sňatek opakovat před státním úředníkem. Podmínky pro tuto spolupráci jsou zákonem stanoveny takto: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinnost od : Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinnost od : § 657: (1) Projeví-li snoubenci vůli, že spolu vstupují do manželství, osobně před orgánem veřejné moci provádějícím sňatečný obřad v přítomnosti matrikáře, jedná se o občanský sňatek.§ 657: (1) Projeví-li snoubenci vůli, že spolu vstupují do manželství, osobně před orgánem veřejné moci provádějícím sňatečný obřad v přítomnosti matrikáře, jedná se o občanský sňatek. (2) Projeví-li snoubenci vůli, že spolu vstupují do manželství, osobně před orgánem církve nebo náboženské společnosti oprávněné k tomu podle jiného právního předpisu (dále jen „oprávněná církev“), jedná se o církevní sňatek.(2) Projeví-li snoubenci vůli, že spolu vstupují do manželství, osobně před orgánem církve nebo náboženské společnosti oprávněné k tomu podle jiného právního předpisu (dále jen „oprávněná církev“), jedná se o církevní sňatek. § 658: (2) Jedná-li se o církevní sňatek, je orgánem oprávněné církve osoba pověřená oprávněnou církví.§ 658: (2) Jedná-li se o církevní sňatek, je orgánem oprávněné církve osoba pověřená oprávněnou církví. § 663: (2) Jedná-li se o církevní sňatek, uskutečňuje se sňatečný obřad na místě určeném vnitřními předpisy oprávněné církve.§ 663: (2) Jedná-li se o církevní sňatek, uskutečňuje se sňatečný obřad na místě určeném vnitřními předpisy oprávněné církve. § 666: (1) Má-li být uzavřen církevní sňatek, musí snoubenci nejprve předložit oddávajícímu osvědčení vydané matričním úřadem, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. Osvědčení musí obsahovat potvrzení o tom, že snoubenci splnili všechny požadavky stanovené zákonem pro uzavření manželství. Od vydání tohoto osvědčení do sňatečného obřadu nesmí uplynout více než šest měsíců.§ 666: (1) Má-li být uzavřen církevní sňatek, musí snoubenci nejprve předložit oddávajícímu osvědčení vydané matričním úřadem, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. Osvědčení musí obsahovat potvrzení o tom, že snoubenci splnili všechny požadavky stanovené zákonem pro uzavření manželství. Od vydání tohoto osvědčení do sňatečného obřadu nesmí uplynout více než šest měsíců. (2) Byl-li uzavřen církevní sňatek, je oddávající povinen do tří pracovních dnů od uzavření manželství doručit matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu bylo manželství uzavřeno, protokol o uzavření manželství s uvedením skutečností podle jiného právního předpisu.(2) Byl-li uzavřen církevní sňatek, je oddávající povinen do tří pracovních dnů od uzavření manželství doručit matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu bylo manželství uzavřeno, protokol o uzavření manželství s uvedením skutečností podle jiného právního předpisu. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 20

21 Školství Náš právní řád poskytuje církvím s druhou registrací dvě zvláštní práva týkající se působení ve školství: právo zřizovat vlastní školy (zák. 3/2002 Sb., §7 odst. 1e) a právo vyučovat náboženství na školách zřizovaných státem, kraji či obcemi (zák. 3/2002 Sb., §7 odst. 1a). Školy zřizované církvemi a splňující zákonné požadavky přitom mají nárok na státní dotaci podle stejného normativu jako ostatní školy, nedostávají však (na rozdíl od státních škol) dotaci na „pořízení a zhodnocení dlouhodobého majetku“ (zák. 561/2005 Sb. §160 odst. 1a,b). Každá církevní škola má právní subjektivitu, většina z nich využila nabídky nového školského zákona (561/2005 Sb.) a nechala se zaregistrovat jako školská právnická osoba. Zákon 561/2004, §15: Vyučování náboženství (1) Ve školách lze v souladu se zásadami a cíli vzdělávání podle § 2 vyučovat náboženství. Náboženství mohou vyučovat registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno zvláštní právo vyučovat náboženství ve státních školách, a to i společně na základě jejich písemné dohody. (2) V základních a středních školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se vyučuje náboženství jako nepovinný předmět, pokud se k předmětu náboženství uskutečňovanému danou církví nebo náboženskou společností přihlásí ve školním roce alespoň 7 žáků školy. K vyučování náboženství lze spojovat žáky z několika ročníků jedné školy nebo více škol, nejvýše však do počtu 30 žáků ve třídě. Spojovat žáky z více škol k vyučování náboženství lze na základě smlouvy mezi příslušnými školami, která upraví rovněž úhradu nákladů spojených s tímto vyučováním. (3) Vyučovat náboženství může v pracovněprávním vztahu k právnické osobě, která vykonává činnost dané školy, pověřený zástupce církve nebo náboženské společnosti, který splňuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka podle zvláštního právního předpisu. Pověření vydává statutární orgán církve nebo náboženské společnosti, v případě římskokatolické církve statutární orgán příslušného biskupství. Zákon 563/2004, § 14: Učitel náboženství Učitel náboženství získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu a) v oblasti teologických věd, b) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů náboženství, nebo v oblasti pedagogických nebo společenských věd a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů náboženství, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů náboženství. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 21

22 Legislativní rámec pastorační činnosti církví ve věznicích ČR Zákon o církvích a náboženských společnostech č. 3/2002 Sb., § 7 odst. 1 písm. b): zvláštní právo církví a náboženských společností s patřičným stupněm registrace pověřovat osoby k výkonu duchovenské činnosti v místech, kde se vykonává vazba nebo trest odnětí svobody. Zákon o církvích a náboženských společnostech č. 3/2002 Sb., § 7 odst. 1 písm. b): zvláštní právo církví a náboženských společností s patřičným stupněm registrace pověřovat osoby k výkonu duchovenské činnosti v místech, kde se vykonává vazba nebo trest odnětí svobody. Zákon o výkonu trestu odnětí svobody č. 169/1999 Sb., § 20 – možnosti působení církví a náboženských společností: „Církev se může podílet na naplňování účelu výkonu trestu poskytováním duchovní služby zejména Zákon o výkonu trestu odnětí svobody č. 169/1999 Sb., § 20 – možnosti působení církví a náboženských společností: „Církev se může podílet na naplňování účelu výkonu trestu poskytováním duchovní služby zejména a) konáním bohoslužeb pro zájemce z řad odsouzených,a) konáním bohoslužeb pro zájemce z řad odsouzených, b) individuálními rozhovory, pastoračními návštěvami a umožněním individuálního přístupu k náboženským úkonům,b) individuálními rozhovory, pastoračními návštěvami a umožněním individuálního přístupu k náboženským úkonům, c) vedením studijních hodin k výkladu náboženských textů,c) vedením studijních hodin k výkladu náboženských textů, d) zajišťováním duchovní a náboženské literatury a zpěvníků,d) zajišťováním duchovní a náboženské literatury a zpěvníků, e) pořádáním přednášek a besed, zejména s etickou tématikou, popřípadě koncertů hudebních skupin a jednotlivců,e) pořádáním přednášek a besed, zejména s etickou tématikou, popřípadě koncertů hudebních skupin a jednotlivců, f) při přípravě odsouzených k jejich propuštění,f) při přípravě odsouzených k jejich propuštění, g) dalšími vhodnými formami přispívajícími k dosažení účelu výkonu.“g) dalšími vhodnými formami přispívajícími k dosažení účelu výkonu.“ Podobně Zákon č. 293/1993 o výkonu vazby, § 15 Podobně Zákon č. 293/1993 o výkonu vazby, § 15 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 22

23 Dohoda o duchovní službě Na základě Dohody o duchovní službě ze dne mezi Vězeňskou službou České republiky, Ekumenickou radou církví České republiky a Českou biskupskou konferencí vykonávají pastorační službu ve věznicích pověření duchovní všech zúčastěných církví. Na základě Dohody o duchovní službě ze dne mezi Vězeňskou službou České republiky, Ekumenickou radou církví České republiky a Českou biskupskou konferencí vykonávají pastorační službu ve věznicích pověření duchovní všech zúčastěných církví. Podmínky: Podmínky: BezúhonnostBezúhonnost Pověření ze strany odpovědného orgánu církvePověření ze strany odpovědného orgánu církve Doporučení výkonným výborem o.s. Vězeňská duchovenská péčeDoporučení výkonným výborem o.s. Vězeňská duchovenská péče Formy: Formy: Pracovní poměr v dané vězniciPracovní poměr v dané věznici Dobrovolné poskytování duchovenské služby – alespoň 2x měsíčněDobrovolné poskytování duchovenské služby – alespoň 2x měsíčně Organizace: Organizace: Hlavní kaplanHlavní kaplan Rada pro duchovní službu ve věznicích a ústavech:Rada pro duchovní službu ve věznicích a ústavech: řešení základních mezicírkevních a koncepčních otázek řešení základních mezicírkevních a koncepčních otázek Členové: zástupce České biskupské konference, zástupce Ekumenické rady církví, vrchní ředitel kabinetu generálního ředitele Vězeňské služby, předseda Vězeňské duchovenské péče a hlavní kaplan. Členové: zástupce České biskupské konference, zástupce Ekumenické rady církví, vrchní ředitel kabinetu generálního ředitele Vězeňské služby, předseda Vězeňské duchovenské péče a hlavní kaplan. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 23

24 Práva pověřených osob (čl. 6, odst. 2) a) vstupovat do věznice, v níž konají duchovní a pastorační činnost, a pohybovat se v ní v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy, a) vstupovat do věznice, v níž konají duchovní a pastorační činnost, a pohybovat se v ní v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy, b) podílet se vhodnými formami na duchovně výchovné činnosti, b) podílet se vhodnými formami na duchovně výchovné činnosti, c) upozorňovat příslušné služební funkcionáře na zjištěné nedostatky, které brání řádnému výkonu duchovní a pastorační činnosti, c) upozorňovat příslušné služební funkcionáře na zjištěné nedostatky, které brání řádnému výkonu duchovní a pastorační činnosti, d) požadovat informace o stavu a chování obviněných, odsouzených a chovanců, jimž poskytují duchovní a pastorační činnost, d) požadovat informace o stavu a chování obviněných, odsouzených a chovanců, jimž poskytují duchovní a pastorační činnost, e) nahlížet do osobních spisů odsouzených, jimž poskytují duchovní a pastorační činnost, pokud s tím tyto osoby souhlasí, e) nahlížet do osobních spisů odsouzených, jimž poskytují duchovní a pastorační činnost, pokud s tím tyto osoby souhlasí, f) přinášet do věznice nebo ústavu, v nichž konají duchovní a pastorační činnost, náležitosti nezbytné pro provádění náboženských úkonů, a to v rozsahu a množství schváleném ředitelem příslušné organizační jednotky. Víno pro potřeby eucharistie propustí orgány kontroly v množství maximálně do 2 dcl. f) přinášet do věznice nebo ústavu, v nichž konají duchovní a pastorační činnost, náležitosti nezbytné pro provádění náboženských úkonů, a to v rozsahu a množství schváleném ředitelem příslušné organizační jednotky. Víno pro potřeby eucharistie propustí orgány kontroly v množství maximálně do 2 dcl. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 24

25 Zpovědní tajemství v trestně- právních záležitostech Zákon č. 3/2002 Sb. (Zákon o církvích) § 7: Zvláštní práva registrovaných církví a náboženských společností Zákon č. 3/2002 Sb. (Zákon o církvích) § 7: Zvláštní práva registrovaných církví a náboženských společností f) zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství, je-li tato povinnost tradiční součástí učení církve a náboženské společnosti nejméně 50 let; tím není dotčena povinnost překazit trestný čin uložená zvláštním zákonem (§ 167 trestního zákona).f) zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství, je-li tato povinnost tradiční součástí učení církve a náboženské společnosti nejméně 50 let; tím není dotčena povinnost překazit trestný čin uložená zvláštním zákonem (§ 167 trestního zákona). Právní řád ČR výslovně zbavuje kněze zákonné povinnosti oznámit závažný trestní čin, o němž se dověděl v rámci zpovědi (§ 368 trestního zákoníku), a zároveň ho zbavuje povinnosti svědčit o takovém trestném činu (§ 99 trestního řádu), nezbavuje ho však povinnosti překazit trestný čin, pokud o jeho přípravě ví předem. Právní řád ČR výslovně zbavuje kněze zákonné povinnosti oznámit závažný trestní čin, o němž se dověděl v rámci zpovědi (§ 368 trestního zákoníku), a zároveň ho zbavuje povinnosti svědčit o takovém trestném činu (§ 99 trestního řádu), nezbavuje ho však povinnosti překazit trestný čin, pokud o jeho přípravě ví předem. Zákon č. 40/2009 Sb. (Trestní zákoník) § 368: Neoznámení trestného činu Zákon č. 40/2009 Sb. (Trestní zákoník) § 368: Neoznámení trestného činu (3) … Oznamovací povinnost nemá také duchovní registrované církve a náboženské společnosti s oprávněním k výkonu zvláštních práv, dozví-li se o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo v souvislosti s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství.(3) … Oznamovací povinnost nemá také duchovní registrované církve a náboženské společnosti s oprávněním k výkonu zvláštních práv, dozví-li se o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo v souvislosti s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství. Zákon č. 141/1961 Sb. (Trestní řád) § 99: Zákaz výslechu Zákon č. 141/1961 Sb. (Trestní řád) § 99: Zákaz výslechu (2) … Svědek nesmí být vyslýchán též tehdy, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěn.(2) … Svědek nesmí být vyslýchán též tehdy, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěn. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 25

26 Dohoda o spolupráci mezi MO, ERC a ČBK o duchovní službě v rezortu MO Duchovní služba má za úkol zejména Duchovní služba má za úkol zejména podporovat velitele všech stupňů v jejich odpovědnosti za naplňování a ochranu lidského rozměru života každého vojáka v činné službě a občanského zaměstnance (dále jen pracovníků rezortu Ministerstva obrany);podporovat velitele všech stupňů v jejich odpovědnosti za naplňování a ochranu lidského rozměru života každého vojáka v činné službě a občanského zaměstnance (dále jen pracovníků rezortu Ministerstva obrany); nabízet pomoc při řešení osobních krizí i těžkostí, které vznikají v pracovním, osobním a rodinném životě pracovníků rezortu Ministerstva obrany;nabízet pomoc při řešení osobních krizí i těžkostí, které vznikají v pracovním, osobním a rodinném životě pracovníků rezortu Ministerstva obrany; přispívat k rozvíjení a prohlubování demokratických tradic evropské kultury v rezortu Ministerstva obrany;přispívat k rozvíjení a prohlubování demokratických tradic evropské kultury v rezortu Ministerstva obrany; vytvářet podmínky pro naplňování ústavně zaručených lidských práv, která souvisejí se svobodou vyznání pro pracovníky rezortu Ministerstva obrany ve všech situacích spojených s plněním jejich služebních a pracovních povinností.vytvářet podmínky pro naplňování ústavně zaručených lidských práv, která souvisejí se svobodou vyznání pro pracovníky rezortu Ministerstva obrany ve všech situacích spojených s plněním jejich služebních a pracovních povinností. Partnerem ministra obrany ČR pro koncepční otázky a zásadní jednání, která se týkají problematiky spojené s duchovní službou v rezortu Ministerstva obrany, je Rada pro duchovní službu, ve které jsou zastoupeni: Partnerem ministra obrany ČR pro koncepční otázky a zásadní jednání, která se týkají problematiky spojené s duchovní službou v rezortu Ministerstva obrany, je Rada pro duchovní službu, ve které jsou zastoupeni: hlavní kaplan Armády České republiky (AČR);hlavní kaplan Armády České republiky (AČR); jeden duchovní z církví, které se účastní této dohody, který působí jako poradce ministra obrany pro duchovní službu a kterého jmenuje ministr obrany ČR na základě doporučení těchto církví;jeden duchovní z církví, které se účastní této dohody, který působí jako poradce ministra obrany pro duchovní službu a kterého jmenuje ministr obrany ČR na základě doporučení těchto církví; zástupce Ekumenické rady církví;zástupce Ekumenické rady církví; zástupce České biskupské konference;zástupce České biskupské konference; zástupce AČR, kterého určí náčelník Generálního štábu AČR;zástupce AČR, kterého určí náčelník Generálního štábu AČR; zástupce Civilní ochrany, kterého určí velitel Civilní ochrany České republiky.zástupce Civilní ochrany, kterého určí velitel Civilní ochrany České republiky. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 26

27 Funkční náplň vojenského kaplana Je přímo podřízen veliteli útvaru, u kterého vykonává svou službu. Je přímo podřízen veliteli útvaru, u kterého vykonává svou službu. Zodpovídá za naplňování a dodržování pokynů hlavního kaplana ve své podřízenosti. Zodpovídá za naplňování a dodržování pokynů hlavního kaplana ve své podřízenosti. Je poradcem velitele v oblasti duchovní služby, etických a morálních hodnot, náboženských otázek. Je poradcem velitele v oblasti duchovní služby, etických a morálních hodnot, náboženských otázek. Podporuje velitele velitelství a velitele všech podřízených stupňů v jejich odpovědnosti za naplňování a ochranu lidského rozměru života každého vojáka v činné službě a občanského zaměstnance. Podporuje velitele velitelství a velitele všech podřízených stupňů v jejich odpovědnosti za naplňování a ochranu lidského rozměru života každého vojáka v činné službě a občanského zaměstnance. Zodpovídá za vytváření podmínek pro naplňování ústavně zaručených lidských práv, která souvisejí se svobodou vyznání pro pracovníky dané součásti ve všech situacích spojených s plněním jejich služebních a pracovních povinností. Zodpovídá za vytváření podmínek pro naplňování ústavně zaručených lidských práv, která souvisejí se svobodou vyznání pro pracovníky dané součásti ve všech situacích spojených s plněním jejich služebních a pracovních povinností. Poskytuje pomoc při řešení osobních krizí i těžkostí, které vznikají v pracovním, osobním a rodinném životě pracovníků velitelství a přímo podřízených součástí. Poskytuje pomoc při řešení osobních krizí i těžkostí, které vznikají v pracovním, osobním a rodinném životě pracovníků velitelství a přímo podřízených součástí. Zajišťuje odborné vzdělávání v oblasti etiky a religionistiky formou přednášek, seminářů či besed. Zajišťuje odborné vzdělávání v oblasti etiky a religionistiky formou přednášek, seminářů či besed. Vykonává nebo zabezpečuje duchovní službu pro příslušníky velitelství i přímo podřízených stupňů a jejich rodiny včetně bohoslužeb pro všechny církevní denominace sdružené v rámci České biskupské konference a v Ekumenické radě církví. Vykonává nebo zabezpečuje duchovní službu pro příslušníky velitelství i přímo podřízených stupňů a jejich rodiny včetně bohoslužeb pro všechny církevní denominace sdružené v rámci České biskupské konference a v Ekumenické radě církví. Spolupracuje s duchovními církví a náboženských společností civilního sektoru, není-li činnost těchto duchovních v rozporu s posláním a působností rezortu Ministerstva obrany. Spolupracuje s duchovními církví a náboženských společností civilního sektoru, není-li činnost těchto duchovních v rozporu s posláním a působností rezortu Ministerstva obrany. Spolupracuje s duchovními jiných armád v rámci mezinárodních vojenských aktivit. Spolupracuje s duchovními jiných armád v rámci mezinárodních vojenských aktivit. Spolupracuje s vojenskými lékaři, psychology a dalšími pracovníky, kteří zabezpečují sociální politiku na úrovni velitelství. Spolupracuje s vojenskými lékaři, psychology a dalšími pracovníky, kteří zabezpečují sociální politiku na úrovni velitelství. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 27

28 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 28 Církve a náboženské společnosti nábož. na státních školách služba duchovních v armádě služba duchovních ve věznicích financování státem platnost církevních sňatků zřizování církevních škol zpovědní tajemství Apoštolská církev AAAAAAA Bratrská jednota baptistů neAAAAAA Církev adventistů sedmého dne AAAAAAA Církev bratrská neAAAAAA Církev československá husitská AAAAAAA Církev J.K.Svatých posledních dnů ne A A Církev řeckokatolická neAAAA A Církev římskokatolická AAAAAAA Českobratrská církev evangelická AAAAAAA Evangelická církev AV v ČR neAAAA A Evangelická církev metodistická neAAAA A Federace židovských obcí v ČR ne AAA Jednota bratrská neAAAAAA Křesťanské sbory AneA A A Luterská evang. církev AV v ČR Ane AA A Náb. společnost českých unitářů ne AA A Náb.společnost Svědkové Jehovovi AneA A Novoapoštolská církev v ČR ne A A Pravoslavná církev v českých zemích neAAAA A Slezská církev evangelická AV AAAAAAA Starokatolická církev v ČR AAAAAneA

29 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 29 Financování církví Modely financování církví v Evropě : Modely financování církví v Evropě : Státní dotace: Belgie, ŘeckoStátní dotace: Belgie, Řecko Církevní daň: Německo, Dánsko, Finsko, ŠvédskoCírkevní daň: Německo, Dánsko, Finsko, Švédsko Církevní příspěvky: RakouskoCírkevní příspěvky: Rakousko Daňové asignace: Itálie, Španělsko, v posledních letech také Slovensko, Maďarsko, Polsko a LitvaDaňové asignace: Itálie, Španělsko, v posledních letech také Slovensko, Maďarsko, Polsko a Litva Výnosy z majetku: Velká Británie PortugalskuVýnosy z majetku: Velká Británie Portugalsku Dobrovolné příspěvky: Francie, NizozemíDobrovolné příspěvky: Francie, Nizozemí

30 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 30 FINANCOVÁNÍ CÍRKVÍ a NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ z výnosů aktuálního vlastního majetku z výnosů aktuálního vlastního majetku z výnosů původně církevního majetku z výnosů původně církevního majetku z náhrady za sekularizovaný církevní majetek z náhrady za sekularizovaný církevní majetek ze soukromých prostředků ze soukromých prostředků z veřejných prostředků z veřejných prostředků fabriční a kostelní jmění (záduší /fara/, kostel) fabriční a kostelní jmění (záduší /fara/, kostel) benefiční jmění (obročí), též prebenda (Pfründe) benefiční jmění (obročí), též prebenda (Pfründe) jiné fundace (nadace ve smyslu církevního práva) jiné fundace (nadace ve smyslu církevního práva) nájemné z nemovitostí nájemné z nemovitostí jiný majetek CNS náboženské fondy (matice) náboženské fondy (matice) kongrua / částečně dotace (do r. 1949) kongrua / částečně dotace (do r. 1949) služné, náklady církevních ústředí služné, náklady církevních ústředí dotace (od ) dotace (od ) příspěvky dary sbírky účelové sbírky (např. sbírka na Jeronýmovu jednotu) účelové sbírky (např. sbírka na Jeronýmovu jednotu) poplatky dědictví (odkazy) dědictví (odkazy)

31 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 31 Současný model financování církví v ČR Katolické církvi bylo v letech 1990–91 vráceno zákonem č. 298/90 Sb. 35 mužských a 21 ženských klášterů a zákonem č. 338/91 Sb. 51 mužských a 62 ženských klášterů (celkem 169) a také budova bohosloveckého semináře v Olomouci. Katolické církvi bylo v letech 1990–91 vráceno zákonem č. 298/90 Sb. 35 mužských a 21 ženských klášterů a zákonem č. 338/91 Sb. 51 mužských a 62 ženských klášterů (celkem 169) a také budova bohosloveckého semináře v Olomouci. Většina majetku katolické církve nebyla restituována a zůstává v rukou státu (restituce se týkala především budov, o které projevily zájem církevní subjekty – ne všech a ne jiných objektů, zejména lesů a půdy). Většina majetku katolické církve nebyla restituována a zůstává v rukou státu (restituce se týkala především budov, o které projevily zájem církevní subjekty – ne všech a ne jiných objektů, zejména lesů a půdy). Stát nadále podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem podle vlastních pravidel dává církvím peníze na platy kněží a dalších zaměstnanců (rozpočet MK). Stát nadále podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem podle vlastních pravidel dává církvím peníze na platy kněží a dalších zaměstnanců (rozpočet MK). Vše ostatní je financováno ze sbírek a darů věřících (povinnost přispívat na potřeby církve podle CIC, salár v evangelických církvích), příp. z pronájmů, výnosů, vlastní podnikatelské činnosti církevních subjektů a grantů (EU). Specifikum katolické církve: intence. Vše ostatní je financováno ze sbírek a darů věřících (povinnost přispívat na potřeby církve podle CIC, salár v evangelických církvích), příp. z pronájmů, výnosů, vlastní podnikatelské činnosti církevních subjektů a grantů (EU). Specifikum katolické církve: intence. Samostatně je financováno církevní školství (MŠMT – 1 mld.), zdravotnictví (zdrav. pojištění) a sociální práce (granty – nejisté, např. Charita: celkem 2 mld., z toho 800 mil. stát, 300 mil. zdrav. pojišťovny). Samostatně je financováno církevní školství (MŠMT – 1 mld.), zdravotnictví (zdrav. pojištění) a sociální práce (granty – nejisté, např. Charita: celkem 2 mld., z toho 800 mil. stát, 300 mil. zdrav. pojišťovny).

32 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 32 Financování církví v ČR Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou financovány tyto CNS: Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou financovány tyto CNS: Apoštolská církevApoštolská církev Bratrská jednota baptistůBratrská jednota baptistů Církev adventistů sedmého dneCírkev adventistů sedmého dne Církev bratrskáCírkev bratrská Církev československá husitskáCírkev československá husitská Církev řeckokatolickáCírkev řeckokatolická Církev římskokatolickáCírkev římskokatolická Českobratrská církev evangelickáČeskobratrská církev evangelická Evangelická církev augsburského vyznání v České republiceEvangelická církev augsburského vyznání v České republice Evangelická církev metodistickáEvangelická církev metodistická Federace židovských obcí v České republiceFederace židovských obcí v České republice Jednota bratrskáJednota bratrská Luterská evangelická církev a.v. v České republiceLuterská evangelická církev a.v. v České republice Náboženská společnost českých unitářůNáboženská společnost českých unitářů Pravoslavná církev v českých zemíchPravoslavná církev v českých zemích Slezská církev evangelická augsburského vyznáníSlezská církev evangelická augsburského vyznání Starokatolická církev v ČRStarokatolická církev v ČR Financování podle uvedeného zákona nevyužívají tyto CNS: Financování podle uvedeného zákona nevyužívají tyto CNS: Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů Křesťanské sbory Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Novoapoštolská církev v ČR Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou pro financování církví a náboženských společností schvalovány ve státním rozpočtu finanční prostředky v těchto závazných ukazatelích : 1. platy duchovních 2. pojistné k platům duchovních 3. platy církevní administrativy 4. pojistné církevní administrativy 5. ostatní věcné náklady (prostředky na provoz ústředí církví) 6. údržba církevního majetku Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou pro financování církví a náboženských společností schvalovány ve státním rozpočtu finanční prostředky v těchto závazných ukazatelích : 1. platy duchovních 2. pojistné k platům duchovních 3. platy církevní administrativy 4. pojistné církevní administrativy 5. ostatní věcné náklady (prostředky na provoz ústředí církví) 6. údržba církevního majetku

33 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 33 Počet duchovních v letech Název Církev římskokatolická celkem2 462, , , , , , , ,49 Českobratrská církev evangelická253,00243,00231,00262,00245,74228,62244,39231,79 Církev československá husitská252,20253,00280,16321,68374,53388,84407,19410,84 Slezská církev evangelická AV77,5069,0075,5074,5085,0087,0084,7589,75 Pravoslavná církev v českých zemích109,53124,00129,08143,01148,33155,24167,15171,59 Apoštolská církev90,0098,00105,00119,00142,00156,17162,30171,12 Církev bratrská65,5067,0081,0080,2086,6990,6297,11102,40 Církev řeckokatolická30,0032,0031,0041,0037,1536,9136,6139,55 Evangelická církev AV v ČR8,00 8,7310,5411,0912,2814,49 Evangelická církev metodistická33,4539,0033,7736,6639,8145,3847,3748,04 Jednota bratrská50,0045,0055,0062,0064,4073,2580,3887,56 Luterská evangelická církev a.v. v ČR11,00 13,2012,8212,5013,50 11,90 Starokatolická církev v ČR28,0032,00 33,0034,0035,0038,0041,26 Federace židovských obcí v České republice26,9027,0031,0033,0036,5136,5933,6935,37 Náboženská společnost českých unitářů3,104,003,213,00 3,583,65 Bratrská jednota baptistů ,7026,4030,50 CELKEM3 500, , , , , , , ,30

34 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 34 Souhrnný přehled financování církví a náboženských společností ze státního rozpočtu na základě zákona č. 218/1949 Sb. v letech (v tis. Kč) Počet duchovních Platy duchovních Pojistné duchovních Platy administrativy Pojistné administrativy Platy celkem včetně pojistného Prostředky na věcné náklady CNS Prostředky na údržbu církevního majetku CELKEM Souhrnný přehled o finančních prostředcích poskytovaných církvím a náboženským společnostem z rozpočtu Ministerstva kultury a z Fondu solidarity Evropské unie v letech 2000 – 2007 (v tis. Kč) Program kulturních aktivit Prostředky na odstranění následků povodní CELKEM

35 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 35 Základní platy duchovních Platový stupeň Počet let praxe Platové třídy do 1 roku do 2 let do 4 let do 6 let do 9 let do 12 let do 15 let do 19 let do 23 let do 27 let do 32 let nad 32 let

36 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 36 Křesťanské církve v ČR (2012) ABCDEFGHIJK 1Církev římskokatolická AAPř , Českobratrská církev evangelická51 936AAA , Církev československá husitská39 276AAA , Pravoslavná církev v českých zemích20 628AAA979169, Církev bratrská10 872AAA77 110, Církev řeckokatolická9 927AA 27344, Církev Křesťanská společenství Slezská církev evangelická a. v.8 162AAA221102, Církev adventistů sedmého dne7 394AAPo142 93, Evangelická církev a. v. v ČR6 645AAA5 18, Ruská pravoslavná církev v ČR Apoštolská církev4 934AAA452183, Křesťanské sbory3 458 A 14Bratrská jednota baptistů3 208AAA42 48, Luterská evangelická církev a. v. v ČR2 591AA 5 10, Jednota bratrská2 156AAA29 112, Evangelická církev metodistická1 952AAA16151, Starokatolická církev v ČR1 736AAA21 46, Církev J. Krista Svatých posl. dnů v ČR926 A 20Obec křesťanů v ČR884 21Církev Slovo života857 22Církev Nová naděje Církev živého Boha Novoapoštolská církev v ČR98 A 25Církev víry (registrace ) Anglikánská církev (neregistrována)115 Celkem , katolická víra protestantská/evangelická víra8 211 křesťanství CELKEM

37 Majetkové vyrovnání ˆ Církve obdrží za svůj majetek zabavený komunistickým režimem po 25. únoru 1945 naturální restituce v hodnotě 75 miliard korun; za další nevrácený majetek jim bude vyplacena celková částka 59 miliard korun, a to ve 30 ročních splátkách, přičemž dosud nesplacená částka bude valorizována dle inflace. ˆ Církve obdrží za svůj majetek zabavený komunistickým režimem po 25. únoru 1945 naturální restituce v hodnotě 75 miliard korun; za další nevrácený majetek jim bude vyplacena celková částka 59 miliard korun, a to ve 30 ročních splátkách, přičemž dosud nesplacená částka bude valorizována dle inflace. ˆ Přechodné období bude 17 let (3 roky budou církve odstávat konstantní příspěvek na úrovni roku 2011, tj. cca 1,4 mld. Kč ročně, dalších 14 let se bude částka vždy o pět procent snižovat). ˆ Přechodné období bude 17 let (3 roky budou církve odstávat konstantní příspěvek na úrovni roku 2011, tj. cca 1,4 mld. Kč ročně, dalších 14 let se bude částka vždy o pět procent snižovat). ˆ Dosavadní finanční podpora těch činností církví, které jsou ve veřejném zájmu (církevní školství, zdravotnictví, sociální služby, správa historických a kulturních památek) zůstane ze strany státu zachována. ˆ Dosavadní finanční podpora těch činností církví, které jsou ve veřejném zájmu (církevní školství, zdravotnictví, sociální služby, správa historických a kulturních památek) zůstane ze strany státu zachována. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 37

38 Vracení majetku odňatého v revizi první pozemkové reformy Návrh zákona předpokládá navracení majetku, který byl církvím odebrán v rámci revize první pozemkové reformy podle zákona č. 142/1947 Sb. Návrh zákona předpokládá navracení majetku, který byl církvím odebrán v rámci revize první pozemkové reformy podle zákona č. 142/1947 Sb. Není pravda, že zařazení majetku, který podléhal revizi 1. pozemkové reformy, prolamuje hranice 25. února Pro vrácení takového majetku platí dvě věci: Není pravda, že zařazení majetku, který podléhal revizi 1. pozemkové reformy, prolamuje hranice 25. února Pro vrácení takového majetku platí dvě věci: a) stát se musel stát vlastníkem až po 25. února 1948, aa) stát se musel stát vlastníkem až po 25. února 1948, a b) církvím za vyvlastněný majetek nebyla vyplacena žádná náhrada.b) církvím za vyvlastněný majetek nebyla vyplacena žádná náhrada. Zákon o revizi první pozemkové reformy byl přijat 11. července 1947, byl však realizován až po 25. únoru Zákon o revizi první pozemkové reformy byl přijat 11. července 1947, byl však realizován až po 25. únoru Za vyvlastněný majetek dále podle zákona měla být vyplacena náhrada. Komunisté však zákon už nerespektovali a protiprávně konfiskovali majetek bez náhrady. Při šetření v Národním archivu nebyly dohledány žádné doklady o tom, že by stát vyplatil náhrady za pozemky vyvlastněné při revizi první pozemkové reformy. Naopak u první pozemkové reformy prováděné za 1. republiky takové doklady v Národních archivu nalezeny byly. Za vyvlastněný majetek dále podle zákona měla být vyplacena náhrada. Komunisté však zákon už nerespektovali a protiprávně konfiskovali majetek bez náhrady. Při šetření v Národním archivu nebyly dohledány žádné doklady o tom, že by stát vyplatil náhrady za pozemky vyvlastněné při revizi první pozemkové reformy. Naopak u první pozemkové reformy prováděné za 1. republiky takové doklady v Národních archivu nalezeny byly. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 38


Stáhnout ppt "KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Michael Martinek ETF UK 2014."

Podobné prezentace


Reklamy Google