Faktory zvýšení konkurenceschopnosti MSP ve sféře zdravotnictví

Prezentace na téma: "Faktory zvýšení konkurenceschopnosti MSP ve sféře zdravotnictví"— Transkript prezentace:

1 Faktory zvýšení konkurenceschopnosti MSP ve sféře zdravotnictví
Doc.Ing.Marianna Dražanová,CSc. Akademie STING

2 V současné době systém zdravotnictví po celém světě prochází nespočetnými změnami a reformami, které podporovaly a podporují vznik a vývoj tržních vztahů. Jak ukázala analýza, teď ve sféře zdravotnictví působí velký počet obchodních společností všech druhů, což potvrzuje i výrok profesorky Dr. Sharon Oswaldové z Auburn University, že „zdravotnictví je byznys, ať chceme nebo nechceme“. Sféra zdravotnictví se stala lukrativní oblastí pro podnikání nejen pro velký počet malých a středních zdravotnických zařízení, ale i pro akciové společnosti nebo investory, které kupují nebo provozují, nebo pronajímají nemocnice, polikliniky, lékárny, léčebny a další zdravotnická zařízení

3 Podle názory odborníků existují čtyři základní modely zdravotnických systémů:
Zdravotní systémy založené na pojištění: liberální model – dobrovolné zdravotní pojištění (USA): zdravotní péče je privilegium, stát negarantuje zdravotní péči pro všechny, pouze pro některé sociální skupiny, a to formou státních zdravotnických programů. Týkají se důchodců nad 65 let a chudých lidí, tj. těch, jejichž příjem je nižší než oficiálně stanovená hranice životního minima a některých dalších skupin. Náklady na zdravotnictví jsou hrazeny z komerčního (soukromého) zdravotního pojištění. Veřejné (povinné) zdravotní pojištění neexistuje; bismarckovský model - povinné zdravotní pojištění (Evropa): platí princip solidarity, kdy každý občan přispívá do základního fondu zdravotní pojišťovny dle svých možností (obvykle určité procento z vyměřovacího základu) a zdravotní péči čerpá dle svých potřeb, existuje státní garance zdravotní péči pro všechny obyvatele.

4 Národní zdravotní služba - zdravotní péče hrazená z veřejných prostředků, daní, tj. prostřednictvím státního rozpočtu. Stát garantuje určitý balík služeb, vlastní většinu zdravotnických zařízení, zejména nemocnic. Jedná se o státní (centralizované) zdravotnictví. Mezi znaky patří hlavně dostupnost zdravotní péče a rovný přístup ke všem obyvatelům: Semaškův model (bývalý SSSR a země sovětského bloku, nyní na Kubě): neexistuje soukromý sektor. V současné době na Ukrajině probíhá reforma zdravotnictví s přenesením rozhodování na regiony a se zavedením praxe rodinných doktorů; Beveridgeův model (Velká Británie, Kanada, Nový Zéland, Austrálie, Švédsko, Norsko, Finsko, Dánsko, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Itálie aj.) je zdravotnický systém, kdy je zdravotnictví financováno z daní. Platí stejné principy jako u Semaškova modelu ale je rozdíl v existenci soukromých zdravotních služeb, které mají doplňkový charakter, obvykle tvoří 15−20 % zdravotní péče, jejich podíl však roste, navíc lze uzavřít soukromé zdravotní pojištění; určitá míra spoluúčasti však existuje (léky, zubní péče, hospitalizační a ambulantní poplatky); v současnosti trend směruje k decentralizaci, k přenesení rozhodování na regiony.

5 Jak ukázala analýza, zatím neexistuje ideální zdravotnický systém, který by měl pouze výhody, ale jak konstatují odborníci, společné co tyto systémy propojuje je medicína, principy a vývoj které je hlavní pro účely hledání optimální varianty. V tomto případě hlavním cílem zdravotnického systému má být jeho funkčnost, kvalita a dostupnost nejširší veřejnosti bez ohledu na věk, pohlaví, národnost, společenské zatřídění. V rámci systému péče o zdraví působí organizační jednotky - zařízení a institucí, které se zabývají jak poskytováním zdravotní péče, tak i zabezpečením fungování tohoto systému. Přičemž je nutno brát v úvahu, že zvláštnosti tohoto odvětví je částečná existence tržních vztahů na úrovni zdravotnických zařízení, které v plném rozsahu působí pouze v rámci pracovního trhu a spotřebních materiálů jako jsou léky, zařízení, různé zdravotní prostředky, potraviny a jiné.

6 V rámci podnikání MSP ve sféře zdravotnictví se potýkají s nespočteným množstvím protikladů a omezení, k hlavním z nich patří: Protiklad mezi Hippokratovou přísahou (morálkou, etikou) a podnikatelskou činností lékaře; Protiklad mezi ústavním právem pacienta na zdravotní péče a odmítnutím pojišťovny financovat péči; Omezení finanční, které vytvářejí pojišťovny s limitami, tedy finančním hodnocením, které jsou ochotní zaplatit za poskytnutou péči; Omezení ze strany zákonů a neustále reformy, které mění aktuální situaci na zdravotním trhu, vztah lékaře a pacienta, celkové zatížení lékaře apod. Omezení spojené s tím, že zřizovatelé/poskytovatelé postrádají jakékoliv manažerské vzdělání, řídí organizační jednotku na základě intuice, zkušeností z dřívějška, ale za  podmínek nestabilního zákonodárství a předpisů ve zdravotnictví; Omezení spojené s tím, že odběratelé (pojišťovny) jsou v rámci roku stále stejní a systém plateb od nich je dlouhodobě nastaven nezávisle na existenci jakékoli světové krize a inflaci, což může přivést k existenčním problémům  zdravotního zařízení a osob, zaměstnaných ve sféře zdravotnictví atd.

7 Podle profesorky Dr. Sharon Oswaldové z Auburn University:„ Prostě proto, že zdravotnictví je byznys, ať chceme nebo nechceme, lidé, kteří v něm mají rozhodovací pravomoci, musejí rozumět principům řízení organizace a ekonomickým a právním aspektům. Pokud tomu tak nebude, dříve či později to bude mít negativní dopad na medicínu, kterou budou nabízet“. Za takových podmínek musí být pro tento obor vytvořen systém řízení, na základě zvláštních metod a nástrojů, který dovolí MSP-nestátním zdravotnickým zařízením, působit v konkurenčním prostředí. K nim patří controlling. Controlling je určitý systém moderního řízení podniku, orientovaný na budoucnost, rozvoj podle stanovených cílů, dosažení zisku, a na zajištění dlouhodobé existence podniku v měnícím se prostředí. Jádrem controllingu je systematické řízení podle cílů, porovnávání plánovaného stavu se skutečností, analytická práce se zaměřením na diagnózu tendencí, zjištění budoucích výsledků a na hledání způsobů, jak je žádoucím způsobem ovlivnit. Podporuje se myšlenka, že cílem controllingu není řízení manažerů, ale podpora při samořízení. Tento trend je velice důležitý i pro nestátní zdravotnická zařízení (NZZ). V rámci našeho výzkumu pro účely vytvoření moderního systému řízení MSP ve sféře zdravotnictví byla provedena analýza prací v typicky fungujícím nestátním zdravotnickém zařízení (NZZ).

8 Druhy činností v NZZ Lékař Sestra Manažer Controller
Vyšetření pacienta a diagnóza choroby Poskytování komplexní ošetřovatelské péče Plánování Stanovení priorit pojišťoven Předepsání léků, léčebného zákroku Poskytování informací o stavu pacientů Rozhodování Stanovení priorit dodavatelů materiálu Zajištění vyšetření u jiného lékaře Monitoring a hodnocení fyziologických funkcí Koordinování Stanovení priorit Výnosů nakladu Odhad vývoje onemocnění Odběr biologického materiálu Motivování Cílové řízení příjmů Kontroly pacientova stavu Provádění orientačních vyšetření Organizování Zjištěni cenové politiky pro nestandardní zařízení Očkování Zajištění podávání léčivých přípravků Kontrola Standardní a nestandardní služby Prohlídky Pomoc lékařům při činnosti Prezentace managementu Hodnocení Doklady ošetřených a hospitalizovaných pacientů Příprava žádanek na vyšetření Získání, zpracování informací Tvorba metod a nástrojů Dokumentace při nemocech, které podléhají zprávám a depistáži Přijímací lístky. Moderování dat. Kontakt banky Administrativa a dokumentace v péči o inventář na pracovišti Koordinace a aktualizace systému. Příprava faktur Archivace a skartovaní Administrativa NZZ Komunikace s účetní Úřední písemnosti Zaměstnanecké písemnosti. Komunikace s dodavateli, odběrateli

9 Schéma moderního řízení MSP-NZZ ve sféře zdravotnictví
Analýza a hodnocení situace Monitorování prostředí Vnitřní analýza NZZ Plánování NZZ koncepce a cíle NZZ Nápravná opatření

10 Operativní analýza a nástroje controllingu
Analýza ABC jako nástroj pro stanovení priorit dovoluje provést klasifikaci pojišťoven a stanovit nejdůležitějších z nich; provést klasifikaci dodavatelů a stanovit nejdůležitějších, provést klasifikaci pacientů a vypracovat strategii spolupráce; provést roztřídění a hodnocení časového vytížení lékaře. Time-management umožní stanovit priority a delegovat úkoly. Analýza nákladů dává možnost zformovat a zavést systém evidence a hodnocení nákladů. Výpočet hospodářského výsledku dává možnost zjistit zisk NZZ a také provést analýzu ziskovosti skupin poskytnutých služeb, skupin pacientů a území kde funguje zařízení a vytvořit plán opatření likvidace slabých míst. Analýza systému odměňování vlastních a externích pracovníků dovolují stanovit kritéria hodnocení spojená s výsledky, kvalitou a bezchybností.

11 Strategická analýza a nástroje controllingu
Analýza potenciálu podniku dovoluje zjistit strukturu potenciálu, stanovit kritéria hodnocení a vytvořit strategie rozvoje Analýza silných a slabých stránek dává možnost zpracovat katalog kritérií, provést analýzu, zjistit možnosti poskytovaní služeb v rámcích EU a vytvořit program nápravných opatření. Analýza konkurence dává možnost zpracovat katalog kritérií, provést hodnocení a vytvořit program nápravných opatření. Analýza vlastních nebo cizích služeb porovnává alternativy a poskytuje základy rozhodování.

12 Zavedení controllingu v praxi NZZ zvýší odůvodněnost a kvalitu rozhodovacích procesů, umožní firmám ve sféře zdravotnictví čelit negativním vlivům, vykonávat svou běžnou činnost, tj. léčit pacienty, sledovat vývoj svého oboru ve zdravotnictví a uskutečňovat řízení organizační jednotky v konkurenčním prostředí. Dekuji za pozornost